|
|
EU democracy promotion in contemporary sub- Saharan Africa: the case study of South Sudan
Husák, Jim ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Šíření demokracie má za cíl přinutit nebo povzbudit cizí stát k demokratizaci. To zahrnuje přímou pomoc demokracii financováním reforem nebo školení a to buď v rámci volební arény, ve vládě nebo občanské společnosti. Dále k strategiím šíření demokracie patří rétorické závazky, politická gesta, šíření informací, sankce, podmíněnost a tzv. "měkká síla" - kulturní vazby a jejich význam při prosazování hodnot. Diplomová práce Šíření demokracie EU v současné subsaharské Africe: případová studie Jižního Súdánu zkoumá tyto strategie tak, jak je využívali aktéři EU při podpoře demokracie v Jižním Súdánu. Jižní Súdán je nejmladší zemí světa a instituce EU i členské státy EU pomáhaly zemi v jejím nelehkém pokusu o vývoj k demokratickému státu. Výzkum se zaměřuje na to, jak se toho aktéři EU snažili dosáhnout a jak se strategie měnily v letech 2011 až 2020. Práce dochází k závěru, že EU používala přístup top-down, kdy jednala především s vládami a dalšími státními institucemi, spíše než s občanskou společností. Zaměřila se také na rozvoj řádné správy věcí veřejných a právního státu spolu s posílením sociálně-ekonomických odvětví. EU rovněž podporovala demokracii v Jižním Súdánu prostřednictvím regionálních organizací IGAD a EAC. V rámci IGAD se podílela na vyjednávání mírové dohody R-ARCSS, která rovněž...
|
|
|
Polské a řecké nároky na válečné reparace od Německa po roce 1990
Husák, Jim ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Práce se věnuje reparacím od Německa po Druhé světové válce. Otázka poválečných reparací se v posledních letech stala opět aktuální, především díky Polsku a Řecku, dvěma státům za války okupovaným Třetí říší. Tyto státy dnes vyjadřují nespokojenost s přídělem, který od vítězných velmocí po roce 1945 na reparacích získaly. Od roku 2018 navíc polská a řecká reparační komise spolupracuje ve snaze vyvíjet na SRN společný nátlak. Předmětem výzkumu této bakalářské práce jsou rozdíly ve způsobech, jakými státy se svými reparačními požadavky postupují, jaké argumenty používají a jak na oprávněnost těchto nároků pohlíží objektivní mezinárodní právo. Dále je stručně zmíněn také postoj vlády SRN k této otázce. Pro potřeby objasnění některých aspektů reparací po Druhé světové válce obsahuje práce ve své první, teoretické části také důkladnou charakteristiku pojmu reparace a popisuje nastavení reparačního systému po roce 1945. Důraz je přikládán vývoji v Polsku a Řecku. Na těchto příkladech lze rovněž pozorovat rozdíly v oddělených reparačních mechanismech Východu a Západu. Autor zde díky kritické práci se zdroji předkládá podstatné informace a poznatky z odborné literatury i pramenů ve formě mezinárodních dohod a smluv. V druhé části následuje jádro výzkumu, tedy komparace zmíněných aspektů vývoje reparační...
|
host ::
RSS.