|
|
Přestupové hnutí v Mělníku roku 1921
Novák, Jiří ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá "přestupovým hnutím" v Mělníku v roce 1921. Řečený pojem odkazuje na kampaň, která se snažila přesvědčit obyvatelstvo, aby před sčítáním lidu konaném v únoru 1921 vystoupilo z římskokatolické církve, a aby tak vyjádřilo emancipaci našeho národa od církve. Vůdčí ideou přestupového hnutí bylo přesvědčení, že Řím vždy byl naším nepřítelem, že protestantismus je vlastní podsta- tou naší národní identity a že katolická církev byla spojencem Habsburků. Předkládaná práce se snaží prozkoumat roli vedoucích skupin přestupového hnutí (Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka) v Mělníku, roli místního tisku i reakci duchovní správy. Výzkumné jádro práce je za- loženo hlavně na pramenech, a to jak archivních, tak i vydaných. Bylo zjištěno, že přestupové hnutí bylo v Mělníku poměrně úspěšné. Nebyly za- znamenány žádné násilné střety. Místní tisk hrál významnou roli a přestupové hnutí podporoval. Klíčová slova: přestupové hnutí, Mělník, Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka, diskursivní analýza
|
|
|
Ocelové matky versus chůvy: mediální prezentace instituce nájemní domácí práce v České republice
Brabcová, Eva ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Uhde, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou mediálního diskurzu instituce nájemní domácí práce v České republice. Práce vznikla na základě diskurzivní analýzy mediálních článků vygenerovaných databází Anopress, přičemž analyzuje způsob mediálního zobrazování instituce nájemní domácí práce. Ve své práci se snažím poukázat na mediální produkci obrazu pracovnice v domácnosti jako atraktivního zboží a obrazu instituce nájemní práce v domácnosti jako prostředek pro slaďování veřejného a soukromého života žen. Prostřednictvím konceptů feministického výzkumu také doložím, že mediální diskurz vychází z esencialistických a diskriminačních praktik, které mají zásadní vliv na formování obrazu instituce nájemní domácí práce a na aktéry, kteří jsou s touto institucí spojeni. Mediální produkce takto konstruovaného sdělení, má zásadní vliv na pojímání instituce nájemní domácí práce ve veřejnosti. Klíčová slova: nájemní domácí práce, pracovnice v domácnosti, mediální diskurz, diskurzivní analýza
|
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011
Svobodová, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce (Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011) si klade za cíl zodpovědět výzkumnou otázku, jaký diskurz byl při přijímání koncepce odstupu od jaderné energie (Atomausstieg) ve Spolkové republice Německo v roce 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě. Po havárii ve Fukušimě přistoupila Spolková republika Německo k rozhodnutí definitivního ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022. V této bakalářské práci jsou analyzovány parlamentní debaty politických stran o problematice jaderných elektráren a využívání jaderné energie. Z metodologického hlediska byla použita kvalitativní metoda diskurzivní analýzy, na základě které jsou analyzovány plenární protokoly z jednání parlamentu Spolkové republiky Německo v období březen-červen 2011. Pro teoretické ukotvení této bakalářské práce byla použita teorie sekuritizace primárně podle Kodaňské školy a na ně navazující práce Balzacqa a Stritzela. Diskurzivní analýzou docházím k závěru, že diskurzy se v parlamentních debatách objevily celkem tři - bezpečnostní, ekonomický a environmentální přičemž bezpečnostní diskurz v těchto debatách je jednoznačně nejvýznamnější.
|
|
|
Problematika legislativního ukotvení eutanazie v ČR
Vlčkovová, Jana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Diplomová práce se zabývá dvěma tématy úzce související s koncem života. V práci se bude pátrat po důvodech a postojích aktérů, kteří se zakotvením eutanazie do českého zákona sympatizují. Klíčovým impulzem ke psaní diplomové práce na téma uzákonění eutanazie bylo otevření diskuze pod vedením Zlatušky prostřednictvím návrhu zákona "Zákon o důstojné smrti". Během psaní diplomové práce se ještě navíc konala 8.3.2017 schůze v poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, jejíž iniciátorem byl Milan Hamerský. Jak se níže dovíme, pan Hamerský je asistent pana profesora Zlatušky a jeho jméno s vybraným tématem úzce souvisí. Diplomová práce bude především směřovat ke zjištění, co přesně je důvodem klíčového aktéra pro pokus uzákonění nějaké formy eutanazie. Zda návrh vychází pouze z jejich přesvědčení. Zamysleli jsme se nad důsledky plynoucí z legalizace eutanazie v naší zemi, pokusili jsme se analyzovat důvody, které stály za politickou neprůchodností daného zákona. V závěru diplomové práce bude proveden kvalitativní výzkum formou nestrukturovaného rozhovoru s dvěma skupinami lékařů, délkou profese se od sebe lišící v řádu několik let. Aktéři z lékařských kruhů byli vybráni záměrně, neboť otázka eutanazie patří nejen do prostoru politického, právnického, etického, nýbrž především lékařského. Aktéři se od sebe...
|
|
|
Současné výzvy izraelské bezpečnosti v kontextu sekuritizace hrozby Íránu
Skála, Jáchym ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá procesem sekuritizace ve vztahu mezi Izraelem a Íránem v období druhého období Benjamina Netanjahua ve funkci izraelského premiéra, konkrétně se jedná o období mezi nástupem do funkce v roce 2009 a uzavřením jaderné dohody s Íránem v roce 2015. Cílem práce je zanalyzovat proces, jakým Netanjahu vytvářel z Íránu tak zásadní bezpečnostní hrozbu, že by se jím měl zabývat celý svět. Práce se zabývá mezinárodní rovinou této otázky, tedy projevy Netanjahua, které byly cíleny na mezinárodní obecenstvo, v některých případech zejména na americké, neboť Spojené státy americké představují nejbližšího izraelského spojence již od vzniku Státu Izraele. Práce je rozdělena na teoretickou část, která je soustředěna zejména na teorii sekuritizace, ze které celá práce vychází, a na empirickou, tedy samotnou analýzu projevů přepsaných do textové podoby. Největší důraz v této analýze je kladen na použité jazykové prostředky, volbu slov a zasazování skutečností, událostí či činů do kontextu zvoleného Netanjahuem. Analýza těchto projevů má za cíl odhalit způsob, jakým Netanjahu chtěl z Íránu vytvořit doslova existenční hrozbu nejen pro Izrael, ale v konečném důsledku i pro celý svět, pokud jeho jaderný program nebude efektivně eliminován natolik, že bude vyloučena možnost získání jaderných...
|
|
|
Redefinice identity Slovinska po roce 1989 na příkladu vnější prezentace země
Fišar, Jan ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Národní identita je důležitou součástí identifikace každého, nejen nově vzniklého, státu a promítá se také do jeho zahraniční politiky. Diplomová práce pojednává o vnější (re)konstrukci slovinské národní identity v rámci politického diskurzu od roku 1991, kdy Slovinsko získalo samostatnost, do roku 2004, kdy vstoupilo do EU. Předmětem zájmu jsou projevy a texty vrcholných politických představitelů země, prezidentů, předsedů vlád a ministrů zahraničních věcí, kteří se největší měrou podíleli na prezentaci Slovinska v zahraničí, a dokumenty zahraniční politiky. Hlavním cílem práce je na základě kritické diskurzivní analýzy zmíněných pramenů odpovědět na otázku, jakým způsobem byla ve vztahu k vnějšímu světu konstruována slovinská národní identita a co mělo být cílem této konstrukce. Slovinci získali na začátku 90. let 20. století poprvé v historii svůj nezávislý stát a museli se vypořádat s řadou problémů, mezi které patřila mnoholetá historická přítomnost v jugoslávské federaci spojená s existencí v rámci Východního bloku, geografická poloha na křižovatce evropských regionů nebo těsné sousedství neklidného a negativně nahlíženého Balkánského poloostrova. Výhodou byla široká shoda v rámci slovinského politického prostředí na budoucí podobě země. Složité situaci nového státu museli jeho političtí...
|
|
|
Food and Nostalgy: an ethnographic perspective of the Russian food stores in Prague
Prudnikova, Elizaveta ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Obchody Ruské speciality v České republice lze považovat za reprezentaci potravinářských zvyků pro rusky mluvící komunitu cizinců. Navzdory společné představě, že finanční zisk je primárním cílem těchto obchodů, v této práci bych chtěla upozornit na skutečnost, že tyto obchody s potravinami jsou především veřejným prostorem, které spojují minulé a současné prostředí imigranta a hraje roli komunikačního mostu v rámci sociálních sítí cizince. Tato diplomová práce zkoumá obchody Ruské speciality v Praze jako veřejný prostor, který je zásadní pro zachování národní identity imigranta a představuje médium v průběhu kulturního šoku pro rusky mluvící přistěhovalce propojené společným tématem - nostalgií. Pomocí etnografického výzkumu s diskurzivní analýzou se pokouším demonstrovat způsoby, kterými je uvedený veřejný prostor součástí potravinových zvyků pro vybranou komunitu. Zjištění by měla přispět k pochopení procesů a způsobů asimilace u rusky mluvících cizinců spolu s jejich národní identifikací. Práce dále otevírá diskusi o dostupných nástrojích kulturního a sociálního zapojení imigrantů do české komunity.
|
|
|
Proměna veřejného diskurzu o eutanázii mezi lety 2008 a 2020
Žáková, Klára ; Tučková, Anna (vedoucí práce) ; Němcová, Lucie (oponent)
Klára Žáková, Proměna veřejného diskurzu o eutanázii mezi lety 2008 a 2020 Teoretickou částí práce bude výklad pojmů a představení argumentů pro a proti za pomoci rešerše publikací a odborných článků. Analytickou částí práce bude kvalitativní výzkum, kdy provedu diskurzivní analýzu o legalizaci eutanázie v České republice. Bude zaměřen na proměnu přístupů během let 2008-2020, kdy docházelo k návrhům zákona o legalizaci a jejich následnému nepřijetí. Analýza se zaměří na mediální obraz této situace, aktéry, kteří do této problematiky vstupují a jejich postoje. Primárním zdrojem bude mediální archiv Newton Media, který pomůže zmapovat mediální prostor ohledně této tématiky v České republice.
|
|
|
Ruská informační válka v pobaltských státech a její dopady na společnost
Andrle, Vít ; Laryš, Martin (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje fenomén ruské informační války cílené na tři pobaltské státy - Litvu, Lotyšsko a Estonsko. V pěti kapitolách práce nejprve teoreticky rozebírá fenomén informační války, jeho specifické prvky a výhody, kvůli kterým ji používá Ruská federace používá, a následně přibližuje konceptuální předpoklady a podmínky k vedení informační války Ruskou federací právě v pobaltském regionu. Informační válka je v tomto ohledu chápána jako psychologický nátlak na populaci v pobaltských státech. To znamená, že jde o jeden z nástrojů zahraniční politiky Kremlu k prosazování jeho zájmů a vlivu, protože iniciátorem těchto informačních kampaní jsou ruská státní média, případně jejich zástupná média, která prosazují proruskou rétoriku. V empirické části se práce na základě konceptuálně stanovených faktorů a konkrétních událostí souvisejících s nimi zabývá diskursy a narativy šířenými v ruských či proruských médiích, které ve všech třech pobaltských zemích působí. Konkrétněji, analýza se zabývá obsahem těchto narativů, jejich rétorikou, specifickými vlastnostmi, kontextem a možnými dopady na společnost v pobaltských státech. Cílem této práce je tak pomocí obsahové analýzy zevrubně zanalyzovat význam a kontext jednotlivých narativů, stejně jako jejich možné cíle a dopady na společnost v...
|
host ::
RSS.