|
| |
|
|
Filmová a audiovizuální tvorba na základní škole jako prostředek stmelování třídy a prevence sociálně patologických jevů ve třídě
Šuslík, Marcel ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Mojžíšová, Jarmila (oponent)
Práce je zaměřena na využití natáčení filmů na základní škole pro podporu pozitivního klimatu třídy a prevenci některých sociálně patologických jevů. Práce úzce navazuje na mou předchozí bakalářskou práci, jež je shrnuta v úvodu. Následně jsem na základě rešerše literatury pojednal o třídním klimatu, jeho jednotlivých složkách a možnostech učitele, jak jej pozitivně ovlivňovat. V oblasti prevence nežádoucích sociálně patologických jevů jsem se soustředil na ty, které bezprostředně souvisí se životem třídy. Následně jsem analyzoval metody práce použitelné pro natáčení a také metody vhodné pro výzkum přínosu ke klimatu třídy. Těžištěm práce bylo zúčastněné pozorování procesu tvorby třídního filmu určeného pro festival Antifetfest. Vznik filmu jsem sledoval od vzniku námětu po školní premiéru. Analýzu pozorování jsem spojil s analýzou sociometrického měření provedeného před natáčením a po něm a doplnil názory kolegů a žáků ve snaze zjistit, zda a za jakých okolností je tato metoda vhodná.
|
|
|
Osobnostní a sociální výchova a její vliv na klima třídy
Ulvrová, Renata ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na téma klimatu školní třídy a jeho zlepšování pomocí metod osobnostní a sociální výchovy v konkrétní třídě, kde autorka působí jako třídní učitelka. Teoretická část se zabývá třídním klimatem a jeho charakteristikou. Popisuje, co ovlivňuje, jakými metodami se dá zkoumat a čím je ovlivňováno. V praktické části autorka využívá metody akčního učitelského výzkumu ke zkoumání klimatu ve své třídě a věnuje se také vlastní sebereflexi z pohledu začínajícího učitele. V průběhu jednoho školního roku průběžně monitoruje klima ve třídě primární školy a stanovuje nejefektivnější cesty k jeho zlepšení. Výsledky výzkumu ukazují, že metody osobnostní a sociální výchovy mají na klima třídy větší vliv, pokud jsou realizovány nenucenou a přirozenou formou. KLÍČOVÁ SLOVA: Klima třídy, akční učitelský výzkum, začínající učitel, sociální dovednosti, sebereflexe, Začít spolu, osobnostní a sociální výchova, spolupráce, vztahy, prepuberta, problémový žák, metoda.
|
|
|
Vybraný žák se specifickou poruchou chování ve vzdělávacím procesu
Solničková, Marie ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku specifických poruch chování. V teoretické části autorka vymezuje pojem poruchy chování, klasifikuje poruchy chování a detailněji popisuje jednotlivé poruchy chování tak, jak je definuje Mezinárodní klasifikace nemocí. Dále se autorka práce snaží obsáhnout možné příčiny a faktory, které se podílejí na vzniku nebo rozvoji poruch chování. Závěr teoretické části je věnován specifice vzdělávání dětí s poruchami chování a průběhu socializace u takových jedinců. Praktická část je vypracována na základě kazuistiky vybraného žáka a strukturovaného pozorování. Tato část se snaží, na základě dlouhodobějšího pozorování, popsat vybrané aspekty, na které může mít specifická porucha chování značný vliv. Jedná se o vliv na třídní kolektiv a samotný průběh vyučování. Praktická část je realizována formou dlouhodobého zúčastněného pozorování a analýzy dostupných dokumentů vztahujících se k diagnóze žáka. Informace jsou získány i formou rozhovoru s vyučujícím žáka a s asistentem pedagoga. Praktickou částí autorka práce poskytuje přehled konkrétních projevů specifické poruchy chování u vybraného žáka v různých situacích vyučovacího procesu s důrazem na příčiny těchto projevů a následnými opatřeními. Za účelem získání ucelenějšího pohledu na chování žáka, srovnává...
|
|
|
Klima třídy
Svobodová, Martina ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat kritéria kvality klimatu ve školní třídě, pojednat roli učitele na 1. stupni jako spolutvůrce klimatu, požadavky na něj a požadované profesní kompetence. Analyzovat podmínky pro tvorbu klimatu na straně žáků - zejména vývojovou podmíněnost a podmíněnost vznikající v závislosti na složení třídy. Za využití metod pedagogického výzkumu a pedagogicko-psychologické diagnostiky pozorování popsat problematiku nově sestavených tříd z hlediska utváření vztahů mezi žáky při výuce i mimo ni.
|
|
|
Klima školy
Novotná, Michaela ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Janošová, Pavlína (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je problematika klimatu školy. Text je veden snahou vystihnout důležité rysy tohoto fenoménu a ukotvit jeho teoretický rámec. Práce je členěna do dvou částí: části teoretické a části praktické. Východiskem k pochopení klimatu je osvětlení základní terminologie, které se věnuje první kapitola teoretické části. Druhá kapitola se již podrobněji zabývá klimatem školy, jeho strukturou a vlivem. Třetí kapitola sleduje faktory a činitele, které klima školy ovlivňují. Největší prostor je pak věnován nejvýznamnějším spolutvůrcům klimatu, tedy žákům a učitelům. Poslední kapitola rozebírá různá kritéria, podle nichž je možné určit typ klimatu ve škole. Tato typologie uzavírá celou teoretickou část. Praktická část práce se věnuje výzkumnému šetření zaměřenému na vnímání školního klimatu z pohledu žáků, učitelů a rodičů na školách gymnaziálního typu v menším městě. Kromě samotné deskripce klimatu na sledovaných školách, věnuje se výzkumná část i porovnání klimatu mezi školami, a to jak z hlediska sledovaných oblastí, tak i z pohledu jednotlivých aktérů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sociální kompetence učitele na základní škole
Dušánková, Jana ; Kasíková, Hana (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o sociálních kompetencích učitele na základní škole. Cílem teoretické části této diplomové práce bylo prozkoumání oblasti sociálních kompetencí učitele v současné odborné literatuře a v platných kurikulárních dokumentech a analýza sociálních kompetencí učitele potřebných pro rozvíjení optimálních vztahů s žáky, se třídou jako sociální skupinou, s rodiči žáků a kolegy. Důraz byl kladen na deskripci využívání sociálních kompetencí učitele v pedagogické interakci, pedagogické komunikaci, při řízení třídy a při řešení konfliktů. Zvláštní pozornost byla věnována sebereflexi učitele, jejíž význam spočívá v tom, že je sociální kompetencí umožňující a ovlivňující rozvíjení ostatních sociálních kompetencí. Cílem empirické části této diplomové práce bylo zjistit, které ze 13 sledovaných sociálních kompetencí učitele základní školy jsou považovány žáky, jejich rodiči i samotnými učiteli za nejdůležitější v pedagogických interakcích a jak sami učitelé základních škol uplatňují a reflektují vybrané sociální kompetence v interakci s kolegy, žáky a rodiči žáků. Kombinací metod kvantitativního a kvalitativního výzkumu bylo zjištěno, že nejvýše ceněnými sociálními kompetencemi jsou otevřenost a upřímnost učitele, schopnost akceptace žáka, empatie a umění naslouchat. Srovnáním dat získaných...
|
|
|
Vnímání školní šikany na začátku dospívání
Holá, Barbora ; Janošová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Vnímání šikany na začátku dospívání" je zaměřena na problematiku šikany na základních školách, konkrétně v 6. třídách. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena na 3 kapitoly, v první se věnuji problematice šikany, jejím definicím, vzniku, příčinám, formám a jednotlivým aktérům. Druhá kapitola popisuje ranou adolescenci z hlediska vývojové psychologie a třetí část je věnována třídnímu klimatu, žákům a učitelům jako jeho hlavním tvůrcům. Praktická část popisuje průběh a výsledky šetření, v rámci kterého žáci 6. tříd vyplňovali dotazník týkající se vnímání šikany. Klíčová slova Šikana, oběť, agresor, třídní klima, vnímání šikany ranými adolescenty
|
host ::
RSS.