|
| |
|
|
Neo-Pagan Features in Boyden's "Three Day Road"
Bohal, Vít ; Kolinská, Klára (vedoucí práce) ; Jindra, Miroslav (oponent)
Teze mé nadcházející bakalářské práce se bude zabývat tématem náboženství v románu kanadského spisovatele Josepha Boydena Three Day Road (2005). Konkrétně budu hájit hypotézu, že ve vzájemném dialogu animismu a křesťanství, který tvoří jeden ze základních pilířů celé výpravy, jsou přítomny velmi silné ideály a prvky novo-pohanství. Hlavní argument bude postaven na kulturním fenoménu tabu, a jeho vztahu k hlavním postavám, a i k celému příběhu. Na rozdíl od Freudova pohledu, kteý vidí tabu jako životu neprospívající a neurotický psychologický fenomén (použity budou Freudovy spisy Totem a Tabu a Budoucnost jedné iluze), jediní dva vypravěči vidí tabu jako pozitivní jev, a jeho nároky se náležitě řídí, zatímco Elijah Whiskeyjack tabu programově překračuje, a je za to potrestán. Tento morální aspekt příběhu je nejpatrnější ve vztahu dvou hlavních postav, zmíněného Elijahy Whiskeyjacka a Xaviera Birda, a je založen právě na jejich rozdílném vztahu ke kulturním tabu. Hlavní tabu, mající naprosto centrální roli, je tabu spojeno s kanibalismem, jak doslovným, tak metaforickým. Celý příběh hojně využívá odkazy na tradiční Algonkvínské monstrum zvané windigo, které je častou součástí metafor, a anylýza této postavy bude pro účely této práce velmi produktivní. Odmítnutí Feudova názory, že tabu je fenomén neproduktivní...
|
|
|
Jazyk španělské nadávky
Hroudová, Šárka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
v českém jazyce "Jazyk španělské nadávky" Jak již název napovídá, cílem naší práce bylo podrobněji prozkoumat bohatou škálu španělských nadávek. Soustředili jsme se zejména na specifické rysy španělských nadávek, a všímali si rozdílů především v porovnání s nadávkami českými. Nejprve jsme se blíže věnovali představení základních znaků spisovného a nespisovného jazyka, v jehož rámci jsme se soustředili především na sociolekty. Poté jsme si představili historické a kulturní pozadí nadávek, jelikož odlišný vývoj v obou zemích vedl k rozdílným návykům mluvčích při používání nadávek a kleteb. Zejména v užívání kleteb můžeme pozorovat největší rozdíly - zatímco v českém prostředí během minulého století jejich četnost postupně upadala, až se vytratily úplně, ve Španělsku jsou mnohé i v dnešní době velmi časté. Důležitou roli hraje v oblasti nadávek i tabu, jelikož v každé společnosti tabu ovlivňuje náboj jednotlivých nadávek a má i vliv na to, jaké nadávky si mluvčí vybírají. Nicméně, nadávky neslouží pouze k urážení druhých nebo k vyjádření našeho rozhořčení, můžou mít i další funkce jako identifikace s ostatními členy skupiny, mohou být i přátelským oslovením. V praktické části jsme nejprve podrobně popsali sémantická pole, ve kterých se španělské nadávky nejčastěji vyskytují. Soustředili jsme se...
|
|
|
Explicitní popisy v soudobé japonské literatuře
Šedivá, Lucie ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
V diplomové práci "Explicitní popisy v soudobé japonské literatuře" se zabývám současnou prozaickou tvorbou popisující problémy dnešní japonské společnosti. První část práce je věnována vymezení tabu a zvolení vhodných děl pro potřeby práce. Zaměřuji se na jednotlivé typy postav - freetery, cizince, společenské outsidery a oběti. Následně na tvorbě Murakamiho Rjúa ukazuji jednotlivé způsoby zpracování a témata, jež si autor volí. Dále srovnávám jeho tvorbu s vybranou prózou mladší autorky Kanehary Hitomi, která reprezentuje ženský proud současné japonské literatury. V závěru se věnuji otázce estetické funkce literatury explicitních popisů a jejímu místu v umění. Komparací docházím k vlastní charakteristice a členění explicitních popisů soudobé japonské literatury.
|
|
|
Španělské nadávky.
Hroudová, Šárka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
"Španělské nadávky" Jak již název napovídá, cílem naší práce bylo podrobněji prozkoumat bohatou škálu španělských nadávek. Soustředili jsme se zejména na specifické rysy španělských nadávek, a všímali si rozdílů především v porovnání s nadávkami českými. Nejprve jsme se blíže věnovali představení základních znaků spisovného a nespisovného jazyka, v jehož rámci jsme se soustředili především na sociolekty. Jsme toho názoru, že jejich studium nám umožní lépe porozumět a poznat základní vlastnosti nadávek, jelikož se mnohé shodují s prvky sociolektů. Poté jsme si představili historické a kulturní pozadí nadávek, jelikož odlišný vývoj v obou zemích vedl k rozdílným návykům mluvčích při používání nadávek a kleteb. Zejména v užívání kleteb můžeme pozorovat největší rozdíly - zatímco v českém prostředí během minulého století jejich četnost postupně upadala (což si vysvětlujeme postupným poklesem počtu věřících), až se vytratily úplně, ve Španělsku jsou mnohé i v dnešní době velmi časté. Důležitou roli hraje v oblasti nadávek i tabu, jelikož v každé společnosti tabu ovlivňuje náboj jednotlivých nadávek a má i vliv na to, jaké nadávky si mluvčí vybírají. Nicméně, nadávky neslouží pouze k urážení druhých nebo k vyjádření našeho rozhořčení, můžou mít i další funkce jako identifikace s ostatními členy skupiny,...
|
|
|
Rituální čistota a nečistota u Cikánů
Krčková, Anna ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Autorka se v této práci zabývá tématem rituální čistoty a nečistoty u Cikánů. Koncept rituální čistoty a nečistoty přinesla do antropologie Mary Douglasová, její přístup se stal důležitým nástrojem pro zkoumání cikánských skupin. Rituální nečistota představuje určitou iracionální kvalitu, která má vliv na postavení jedince a společenské vztahy. Vytváří základní hranici mezi Cikány a ne-Cikány a meziskupinovou hierarchii. Rituální ne/čistota tyto hranice jasně vymezuje, Cikáni je však překračují a posouvají. V rámci rodin tento koncept udržuje nerovnost mužů a žen. Zabývá se nečistotou žen a jejími důsledky. Dále pojednává o základních tabu, která se týkají každodenního života. Uvádí i příklady jdoucí proti většinovému pojetí čistoty a nečistoty. Rituální čistota je udržována pomocí tří nástrojů - romského soudu, sociální kontroly a strachem z duší mrtvých. Autorka na závěr srovnává teorii Douglasové s konkrétním pojetím ne/čistoty u cikánských skupin.
|
|
|
Tabu a noa v komunikaci. Realizace jazykových tabu v tištěných médiích
Junková, Anna ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
1 ABSTRAKT Tabu a noa v komunikaci. Realizace jazykových tabu v tištěných médiích. Tato diplomová práce se zabývá problematikou tabu a noa v jazyce a komunikaci. Jádrem této práce je identifikace základních tabuových témat v současné společnosti a způsobů jejich jazykové realizace v tištěných médiích. V teoretické části této práce je nejprve vysvětlena podstata termínů tabu, noa, komunikace a jazyková tabu s ohledem na vzájemný vztah těchto pojmů. V empirické části jsou následně vymezena tabuová témata vyskytující se v konkrétních textech deníků Mladá fronta DNES a Blesk a časopise Rytmus života a způsoby jejich jazykového uchopování. Práce se zaměřuje především na projevy řečových omezení v lexikálním plánu jazyka.
|
|
|
Vnímání fenoménu smrti: výzkum pohřebních rituálů
Hříbalová, Marta ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem smrti a jeho tabuizací v moderní české společnosti. Názor na to, zda je smrt tabu či nikoli, rozděluje nejen společnost, ale i vědce zabývající se společenskými otázkami. V první části předkládá argumenty obou názorových proudů rozborem relevantní odborné i beletristické literatury. Další část práce je věnována vlastnímu výzkumu, jehož cílem bylo zjištění, jaké postoje zaujímají ke smrti a pohřebním rituálům informátoři z mladší střední generace a povahu a rozsah pohřebních rituálů prováděných v České republice, především v Praze. Výzkum využívá kvalitativní metody, především metodu zúčastněného a nezúčastněného pozorování při pohřebních obřadech a polostrukturované rozhovory s vybranou skupinou informátorů. Zaměřuje se na zjištění, zda informátoři o smrti mluví, navštěvují hřbitovy a vykonávají rituály, vztahující se k zemřelým blízkým osobám. Na základě syntézy získaných poznatků práce předkládá pohled na tabuizaci smrti jako dva rozdílné fenomény lišící se podle vztahu k zesnulému.
|
|
|
Konvence a jejich překračování, tabuizovaná témata, umění a zvrhlost
Mikulášek, Marek ; FRANZ, Vladimír (vedoucí práce) ; SÍLOVÁ, Zuzana (oponent)
V roce 1934 způsobil film Stalo se jedné noci pozdvižení tím, že v něm hlavní ženská hrdinka láká stopaře na svůj odhalený kotníček. Dnes, o přibližně 80 let později, souloží renomovaní herci ve filmech jako Nymfomanka či Příběhy Richarda O. a jejich obnažená těla jsou zachycena ve velkém detailu. Divadelní i filmové vyprávění se (nejen v oblasti erotiky, ale také násilí, politické nekorektnosti apod.) za necelých sto let posunulo k šokující otevřenosti, syrovosti, často až vulgaritě. V této práci zkoumám, proč tomu tak je a jaké nové nároky tyto extrémní výjevy kladou na herce. Dále se snažím šok zasadit do kontextu dějin a poukázat na to, že vlastně nejde o nic zcela nového ? v historii řada velkých děl dramatické literatury způsobila skandál. Dnes žijeme v době, kdy prakticky žádné téma není tabu. V umění už jsme viděli snad všechno. Po vyjmenování nejkontroverznějších výjevů, které se v divadle, filmu a happeningu objevily, se tedy zamýšlím nad tím, zda dnešní divák vůbec ještě stojí o další šokující experimenty. Jakým směrem se současné performativní umění asi vydá?
|
|
|
Annahof
Matoušek, Jaroslav ; Hradecká, Irena (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Anenský dvůr býval zemědělský statek uprostřed polí pouze několik desítek metrů od hranic s Rakouskem. Fungoval ještě v době padesátých let před vznikem železné opony. Zemědělská činnost pomalu utichla, lidé zmizeli. Příroda začala nenápadně, ale bez přestání, po malých částech přibírat na svou stranu dílek po dílku. Budovy a jejich blízké okolí se začaly měnit. Příroda za padesát let změnila místo k nepoznání. Jasně definované hranice jsou smazány, náletová zeleň se rozšířila do okolí a vytvořila specifický jednolitý celek vymezující se okolnímu chaosu. Takovýto stav je východiskem pro uspořádání hřbitova. Současné rozšířené obvodové hranice jsou posilněny výsadbou dubů, naopak vnitřní prostor je upraven. Většina náletových akátů a dalších keřů je odstraněna. Původní charakter místa, nivní louka, je posílen výsadbou nových listnatých stromů, jakými jsou například břízy nebo třešně. Nový hřbitov tvoří dva základní prostory - vnitřní upravovaná louka za jasně definovanou čtvercovou zdí, kde dochází k ukládání popela a naopak ve vnějším neformálním pásu vyrostlé louky se nacházejí jednotlivé pavilony hřbitova.
|
host ::
RSS.