|
|
Vnější aktérství Evropské komise prostřednictvím podpory internacionalizace malých a středních podniků: Institucionální analýza Rámcového programu pro konkurenceschopnost (CIP), 2002-2009
Trnka, Jan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Na počátku 21. století čelila Evropská unie výzvám své akceschopnosti hned na několika frontách. Po rozšíření na 24 zemí nebyly ekonomiky jejích členských států ani výkonnostně srovnatelné, ani propojené. Všechny ale nutně potřebovaly najít nový model vnější konkurenceschopnosti vůči zbytku světa. Realizovat ho na komunitární úrovni se stalo novým cílem Evropské komise, zvláště pak po restartu Lisabonské strategie v roce 2005. Další výzvou pro EU v tomto období zůstávala její vnější akce: roztříštěná, vágní nebo pomalá, nedosahovala svého potenciálu a zejména na ekonomickém poli ztrácela pozice vůči nejsilnějším z aktérů nového multipolárního světa, zemím BRIC. Mohla se Komise zaměřit na dosahování konkurenceschopnosti bez jakékoliv vlastní autonomní vnější akce, jak předpokládala Niceská smlouva? Nebo začalo vnější aktérství Evropské komise posilovat už před přijetím Lisabonské smlouvy? Práce argumentuje, že k rozšíření vnější akce Komise docházelo již před přijetím Lisabonské smlouvy, a to díky Rámcovému programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP), jenž podporoval malé a střední podniky v internacionalizaci. Dokládá to dvěma institucionálními analýzami: Zaprvé na primární úrovni evropských institucí, kde sleduje kontext, motivy aktérů a vliv primárního práva. Zadruhé na sekundární úrovni...
|
|
|
Dopady politického hybatelství Evropské komise v energetice na plynárenské trhy Bulharska, České republiky a Litvy
Bednář, Martin ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Škrábalová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je vysvětlit aktuální dynamický vývoj energetické politiky EU se zaměřením na oblast plynárenství. Tato stať dále zkoumá, jakým způsobem se na tomto vývoji podílí Evropská komise a v neposlední řadě má ověřit, zda má energetická politika EU reálný dopad na vývoj plynárenských trhů v Bulharsku, České republice a v Litvě. Na první dvě otázky tento text odpovídá s pomocí aplikace teorie tří proudů (Multiple streams theory) Johna W. Kingdona. Práce dochází k závěru, že klíčovou roli v rámci tvorby energetické politiky EU sehrávala Evroská komise, která působila jako politický hybatel v Kingdonově pojetí, jenž prosazoval vybudování jednotného plynárenského trhu EU, který by se zakládal na dostatečně rozvinuté přeshraniční infrastruktuře a adekvátně diverzifikovaném importu zemního plynu. Tento závěr je podpořen aktivitou Komise, která vedla ke schválení klíčové energetické legislativy, jako byl třetí energetický balíček, a důležitých dotačních programů, jako jsou Evropský program oživení energetiky či Nástroj pro propojení Evropy. Následně se práce věnuje rozboru třetí výzkumné otázky. Na případových studiích Bulharska, České republiky a Litvy je prokázáno, že výstupy hybatelské snahy Komise měly pozitivní dopad na vývoj plynárenských trhů ve všech třech sledovaných členských státech....
|
|
|
Právní aspekty místního šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Evropské komise
Krempl, Adam ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce popisuje a analyzuje právní úpravu místního šetření, které je prováděno Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Evropskou komisí. Soutěžní úřady jsou oprávněny prošetřovat obchodní a jiné prostory za účelem nalezení informací, které prokazují porušení soutěžního práva. Místní šetření neboli také tzv. dawn raid je nejefektivnější vyšetřovací pravomocí soutěžních úřadů v rámci řízení ve věcech porušení soutěžního práva. Hlavním cílem této práce je poskytnout detailní popis relevantních zákonných pravidel a související judikatury, upozornit na možné právní problémy související s místním šetřením a nabídnout jejich řešení, a konečně se také věnovat ochraně a zárukám základních práv poskytovaných podnikům v průběhu šetření. Tato diplomová práce se skládá z osmi kapitol. První a druhá kapitola jsou úvodními kapitolami a popisují základní pojmy spojené s právem hospodářské soutěže. Ve třetí kapitole jsou popsány české a unijní právní předpisy upravující místní šetření. Kapitola čtvrtá se zabývá zárukami základních práv šetřených podniků v rámci místního šetření. Tato kapitola zevrubně popisuje a analyzuje relevantní rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva, českých i unijních soudů, v rámci které se uvedené soudy zabývaly problematikou dodržení základních práv šetřených...
|
|
|
Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s USA
Mikanová, Helena ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Očko, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce "Informační politika Evropské unie v době Bangemannových aktivit v porovnání s informační politikou USA" se věnuje problematice informační politiky prováděné Evropskou Unií a Spojenými státy. Nejprve je definována struktura práce, poté následují základní pojmy. Diplomová práce dává zároveň prostor dějinám Evropské unie, které poskytují potřebný kontext, v němž je třeba informační politiku vidět. Tato práce si dává za cíl popsat a zhodnotit informační politiku Evropské unie v Bangemannově době v porovnání s informační politikou USA ve stejném časovém horizontu a možnost vzájemného využití kladů informační politiky obou území. V další části je porovnána informační politika EU a USA začátkem 21. století.
|
|
|
Právní problémy zakotvení evropských politických stran
Skalická, Pavlína ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obsahem této diplomové práce, která je rozdělena do pěti kapitol, je právní úprava evropských politických stran. V první kapitole práce je zobrazen krátký nástin právního zakotvení politických skupin Evropského parlamentu. U veřejnosti často dochází k zaměňování pojmu evropská politická strana a politická skupina, kdy je tedy věnován krátký exkurz do úpravy politických skupin na půdě Evropského parlamentu, aby byl vytvořen podklad pro jejich odlišení od evropských polických stran. Práce se soustředí na právní zakotvení evropských politických stran napříč právní úpravou v jednotlivých smlouvách EU. V druhé kapitole práce je popsáno právní zakotvení evropských politických stran a jejich vymezení a posléze také proměnlivost jejich právního ukotvení v jednotlivých smlouvách (právní úprava před Lisabonskou smlouvou, v návrhu smlouvy Ústavy pro Evropu a v Lisabonské smlouvě). Jádrem práce je v třetí kapitole Nařízení Evropského parlamentu č. 2004/2003 a Návrh Komise č. 2012/0237 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. V práci jsou nastíněny články Nařízení č. 2004/2003 a Návrhu č. 2012/0237. Návrhu č. 2012/0237 je věnován větší prostor, práce detailně popisuje kritéria pro získání evropského právního statusu a také registraci subjektů jako evropské politické...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Legislativní proces v Evropské unii: Evropská občanská iniciativa
Houda, Ondřej ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce je teoreticky ukotvena v přístupu víceúrovňového vládnutí a předpokladu racionality aktérů. S použitím metody rozboru procesu se snaží odhalit legislativní proces v Evropské unii. Jedná se o jednopřípadovou studii a jako případ bylo zvoleno vyjednávání o nařízení o evropské občanské iniciativě. Do vyjednávání se zapojila celá řada aktérů, přičemž práce se věnuje těm nejvýznamnějším z nich - Evropské komisi, Radě, Evropskému parlamentu, zájmovým organizacím a národním parlamentům. Práce předpokládala, že všichni aktéři budou v procesu prosazovat svoje zájmy, které budou založeny na racionalitě aktéra. Tento předpoklad se podařilo prokázat, i když úspěšnost aktérů byla rozdílná. Jako nejúspěšnější můžeme považovat Evropský parlament, který obhajoval zájmy jednotlivců, a Radu, která zcela zjevně prosazovala zájmy vlád členských států (zejména v otázkách snížení administrativní zátěže). Zájmové organizace sice vymezily své postoje jasně, nicméně Komise jejich názory při tvorbě nařízení příliš v potaz nevzala. Naopak v rozporu s předpokladem byl postoj národních parlamentů. Ačkoli tato práce očekávala jejich přímé zapojení do procesu, nic takového se neprokázalo. Pouze malá část z nich se zapojila do konzultační procedury a výměna materiálů v databázi IPEX mezi parlamenty byla minimální.
|
|
|
Evaluation of Macroeconomic forecasting accuracy
Polák, Zdeněk ; Skuhrovec, Jiří (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
Tato práce se zabývá predikcemi růstu reálného HDP. Práce obsahuje analýzu predikcí publikovaných OECD, IMF, Evropskou komisí a Ministerstvem financí České republiky mezi lety 2000 a 2010. Hlavním přínosem práce je srovnání přesnosti predikcí pro země střední Evropy se zeměmi, které jsou členy G7. K porovnání přesnosti predikcí jsou použity popisné statistiky, srovnání s naivními prognózami a správnost předpovědi změny ve směru vývoje a správnost předpovědi znaménka. Podle výsledků jsou predikce v období konjunktury přesnější než predikce v období recese. Hypotéza, že predikce pro země G7 jsou přesnejší než predikce pro země střední Evropy, se nepotvrdila. To je zvlášť pozoruhodné v případě Ministerstva financí České republiky, jehož predikce nepředčily predikce ostatních organizací, a které tak nemá výhodu v predikcích ekonomického vývoje České republiky.
|
|
|
Vliv Evropské komise na přijetí služebního zákona v České republice
Havelka, Vít ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem Evropské komise na přijímání služebního zákona (zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě) v České republice. Cílem je identifikovat nástroje vlivu Evropské komise a jejich konkrétní použití v analyzovaném případě. V centru pozornosti jsou nejenom tvrdé způsoby donucování, jakými jsou například předběžné podmínky, ale i takové, které se dají považovat za měkké metody - sociální učení, přesvědčování apod. Pro rozřazení jednotlivých metod vlivu je použita typologie Franka Schimmelfenninga a Ulricha Sedelmeiera: 1) External-Incentive-Model; 2) Social-Learning-Model a 3) Lesson-Drawing-Model. Metodologicky kombinuje práce process tracing a diskurzivní analýzu národních aktérů, pro což byla data sesbírána pomocí polo-strukturovaných rozhovorů a rozboru veřejně dostupných dokumentů.
|
|
|
Komparace přístupu EU a US k fúzím a akvizicím
Bartošová, Monika ; Kříž, Radim (vedoucí práce) ; Hásová, Jiřina (oponent)
Cílem této práce je porovnat přístup Evropské unie a USA k fúzím a akvizicím, a to jak z teoretického hlediska (historický vývoj a právní úprava), tak toho praktického (komparací určitých případů), identifikovat jejich shody i rozdíly, vysvětlit je a zhodnotit. K tomu byla použita metoda komparace na stanovených ukazatelích obou právních systémů (zejména srovnání procedury kontroly a posuzování relevantních trhů). K dosažení cíle byly také nápomocny případové studie (konkrétní rozhodnutí soutěžních orgánů), a to fúze GE/Honeywell a akvizice Oracle/Sun Microsystems. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole přistupuje k ochraně hospodářské soutěže a spojování podniků z hlediska jejich vývoje a právní úpravy. V dalších dvou kapitolách je představen systém obou celků. Poslední kapitola se zabývá spoluprací soutěžních orgánů EU a USA. Kapitola zároveň porovnává konkrétní případy, o nichž oba celky rozhodly rozdílně.
|
host ::
RSS.