Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Legislativní proces v Evropské unii: Evropská občanská iniciativa
Houda, Ondřej ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce je teoreticky ukotvena v přístupu víceúrovňového vládnutí a předpokladu racionality aktérů. S použitím metody rozboru procesu se snaží odhalit legislativní proces v Evropské unii. Jedná se o jednopřípadovou studii a jako případ bylo zvoleno vyjednávání o nařízení o evropské občanské iniciativě. Do vyjednávání se zapojila celá řada aktérů, přičemž práce se věnuje těm nejvýznamnějším z nich - Evropské komisi, Radě, Evropskému parlamentu, zájmovým organizacím a národním parlamentům. Práce předpokládala, že všichni aktéři budou v procesu prosazovat svoje zájmy, které budou založeny na racionalitě aktéra. Tento předpoklad se podařilo prokázat, i když úspěšnost aktérů byla rozdílná. Jako nejúspěšnější můžeme považovat Evropský parlament, který obhajoval zájmy jednotlivců, a Radu, která zcela zjevně prosazovala zájmy vlád členských států (zejména v otázkách snížení administrativní zátěže). Zájmové organizace sice vymezily své postoje jasně, nicméně Komise jejich názory při tvorbě nařízení příliš v potaz nevzala. Naopak v rozporu s předpokladem byl postoj národních parlamentů. Ačkoli tato práce očekávala jejich přímé zapojení do procesu, nic takového se neprokázalo. Pouze malá část z nich se zapojila do konzultační procedury a výměna materiálů v databázi IPEX mezi parlamenty byla minimální.
Legislativní proces v Evropské unii: Evropská občanská iniciativa
Houda, Ondřej ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce je teoreticky ukotvena v přístupu víceúrovňového vládnutí a předpokladu racionality aktérů. S použitím metody rozboru procesu se snaží odhalit legislativní proces v Evropské unii. Jedná se o jednopřípadovou studii a jako případ bylo zvoleno vyjednávání o nařízení o evropské občanské iniciativě. Do vyjednávání se zapojila celá řada aktérů, přičemž práce se věnuje těm nejvýznamnějším z nich - Evropské komisi, Radě, Evropskému parlamentu, zájmovým organizacím a národním parlamentům. Práce předpokládala, že všichni aktéři budou v procesu prosazovat svoje zájmy, které budou založeny na racionalitě aktéra. Tento předpoklad se podařilo prokázat, i když úspěšnost aktérů byla rozdílná. Jako nejúspěšnější můžeme považovat Evropský parlament, který obhajoval zájmy jednotlivců, a Radu, která zcela zjevně prosazovala zájmy vlád členských států (zejména v otázkách snížení administrativní zátěže). Zájmové organizace sice vymezily své postoje jasně, nicméně Komise jejich názory při tvorbě nařízení příliš v potaz nevzala. Naopak v rozporu s předpokladem byl postoj národních parlamentů. Ačkoli tato práce očekávala jejich přímé zapojení do procesu, nic takového se neprokázalo. Pouze malá část z nich se zapojila do konzultační procedury a výměna materiálů v databázi IPEX mezi parlamenty byla minimální.
Line-item veto v politickém systému Spojených států amerických
Houda, Ondřej ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce nazvaná Line-item veto v politickém systému Spojených států amerických se snaží zmapovat problematiku, která dosud nebyla českými politology příliš studována. V první části se tato práce věnuje line-item vetu na guvernérské úrovni. Rozřazuje 44 států, které tuto pravomoc guvernérům přidělily, podle formy line-item veta a analyzuje rozdílnosti mezi jednotlivými státy. Druhá část této práce se věnuje federální rovině. Mapuje především početné snahy prezidentů, kteří se snažili tuto pravomoc získat. Součástí této práce jsou také dvě případové studie, jedna se věnuje státu Wisconsin a druhá období administrativy prezidenta Clintona. Prezident Clinton byl prvním a jediným prezidentem, kterému Kongres tuto pravomoc přiřkl. Tato práce se snaží zodpovědět dvě hlavní otázky. Jestli je line-item veto hrozbou pro dělbu mocí a systému brzd a protivah a jaké argumenty používají prezidenti, kteří se tuto pravomoc snaží získat.
Vliv hormonálního ošetření během umělé reprodukce na produkci plůdku piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) v umělých podmínkách
HOUDA, Ondřej
V diplomové práci byl studován vliv vybraných komerčně dostupných hormonálních preparátů na bázi hCG (Pregnyl, Chorulon) a GnRH-a s dopaminním inhibitorem (Ovopel, Dagin, Ovaprim) a jejich dávek, ve srovnání s homogenátem kapří hypofýzy (CPE), při řízené reprodukci piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis, Linnaeus, 1758) v umělých podmínkách na kvalitu získaného plůdku. Cílem DP bylo posoudit vhodnost jednotlivých komerčně produkovaných hormonálních preparátů pro řízenou reprodukci piskoře a možnost nahradit jimi nestandardizované používání homogenátu kapří hypofýzy. Bylo zjištěno, že použití různých hormonálních preparátů a velikosti dávek může do jisté míry ovlivnit míru líhnivosti i přežívání larev (plůdku), velikost žloutkového váčku larev a množství energie deponované do tělních tkání larev. Prokazatelný rozdíl při aplikaci preparátů na odlišné bázi (hCG versus GnRH) však nebyl zaznamenán. Nejvyšší míra líhnivosti larev (93,3 ? 3,8 %) byla zjištěna u skupin ošetřených preparátem Pregnyl 3 000 IU - kg-1. Z hlediska celkového přežívání larev (od nasazení jiker do ukončení pokusu) se prokázaly za nejúčinnější preparáty Pregnyl 3 000 IU - kg-1 (69,9 ? 12,1 %) a Dagin (60,56 ? 11,71 %). V rámci DP nebyla prokázána žádná závislost mezi použitým hormonálním ošetřením a růstem larev(z hlediska dosažené celkové délky těla či suché hmotnosti). Množství energie deponované do tělních tkání larev (spalné teplo) bylo u všech skupin srovnatelné, kromě preparátu Dagin, kde byla zaznamenána snížená hodnota. Za nejvhodnější, nejefektivnější a pro řízenou reprodukci doporučeníhodný hormonální preparát nahrazující homogenát kapří hypofýzy z hlediska posuzovaných ukazatelů tak lze vnímat přípravek na bázi hCG a tím je Pregnyl v dávce 3 000 IU - kg-1.
Testování produkční účinnosti odchovu tržního keříčkovce červenolemého (\kur{Clarias gariepinus}) pomocí specializovaných krmiv s náhražkou rybí moučky v poloprovozních podmínkách RAS
HOUDA, Ondřej
V bakalářské práci byla posuzována produkční účinnost třech druhů krmiv s částečnou náhražkou rybí moučky určených k intenzivnímu chovu "sumců" u keříčkovce červenolemého v poloprovozních podmínkách RAS. Byla využita krmiva holandské firmy Coppens (CATCO SELECT - 13EF, CATCO GROWER - 12EF) a krmivo maďarské firmy Haltáp. Jednotlivá krmiva se odlišovala zejména v obsahu tuku a v obsahu a původu bílkovinné složky. Teplota v průběhu celého experimentu byla 24,5 ? 0,95 °C (průměr ? S.D.), pH bylo 7,2 ? 0,34 a obsah rozpuštěného kyslíku byl 2,4 ? 0,34 mg ? l O2. Experiment byl rozdělen do třech odchovných krmných period po 20 dnech a celkově trval 63 dní. Velikost optimální relativní denní krmné dávky (RDKD) podávané rybám v průběhu experimentálního pokusu činila u krmiva SELECT - 13EF 1,40 ? 0,29 % (průměr ? S.D.), GROWER - 12EF 1,28 ? 0,21 % a Haltáp 1,94 ? 0,06 %. V průběhu vlastního pokusu byly sledovány následující produkční parametry: individuální hmotnost, hustota obsádky nádrže, specifická rychlost růstu (SGR), krmný koeficient (FCR), koeficient retence proteinů (PER), gonadosomatický index (GSI), Fultonův koeficient a výtěžnost. Průměrná hustota obsádky ryb v nádrži na začátku experimentu byla 53,49 ? 0,36 kg ? m-3 a na konci 168,75 ? 12,23 kg ? m-3. Průměrná individuální hmotnost ryb při zahájení pokusu byla 269,64 ? 10 g a při ukončení 642,85 ? 55 g. V průběhu testování tak došlo k průměrnému zvýšení individuální hmotnosti přibližně 2,4 krát. Výsledná mortalita za celé experimentální období byla na úrovni 1,25 %. Nejvyšší dosažená SGR byla zjištěna u skupiny krmené krmivem SELECT - 13EF (1,58 ? 0,41 % ? d-1), následovala skupina ryb krmených krmivem Haltáp (1,38 ? 0,38 % ? d-1), nejnižší hodnota byla zjištěna u skupiny krmené krmivem GROWER - 12EF (1,35 ? 0,31 % ? d-1 ). Nepříznivějších hodnot FCR bylo dosaženo při použití krmiva SELECT - 13EF (0,83 ? 0,02), následovala skupina krmená krmivem GROWER - 12EF (87 ? 0,01), nejhoršího výsledku bylo dosaženo při použití krmiva Haltáp (1,37 ? 0,13). Nejpříznivějších hodnot PER bylo dosaženo u ryb krmených krmivem SELECT - 13EF (2,89 ? 0,08), následovalo krmivo GROWER - 12EF (2,54 ? 0,04) a nejhorší výsledky byly zjištěny při užití krmiva Haltáp (1,65 ? 0,14). GSI nabýval v průměru pět krát vyšších hodnot (2,65 ? 1,34) u jikernaček než u mlíčáků (0,53 ? 0,26). Rozdílnost v dosaženém GSI v závislosti na použitém krmivu však nebyla nalezena. Fultonův koeficient vyživenosti nabýval průměrné hodnoty u jikernaček 1,09 ? 0,10 a u mlíčáků 1,06 ? 0,07. Průměrná hodnota výtěžnosti nabývala u jikernaček 39, 96 ? 1,26 % a u mlíčáků 40,46 ? 2,33 %. Nejnižší náklady na 1 kg přírůstku byly zaznamenány u krmiva Haltáp (41,33,- Kč), následovalo krmivo SELECT - 13EF (41,98,- Kč) a jako nejhorší se pak ukázalo krmivo GROWER - 12EF (44,02,- Kč). Posouzení organoleptických vlastností (konzistence, vůně, chuti a pachuti) a preferenční analýza neukázaly žádný prokazatelný vliv používaných krmiv na kvalitu získané svaloviny. Hodnotitelé (35,77 % respondentů) však za nejchutnější vzorek označili svalovinu keříčkovců krmených krmivem Coppens CATCO SELECT - 13EF.

Viz též: podobná jména autorů
5 HOUDA, Ondřej
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.