|
|
Právní problémy zakotvení evropských politických stran
Skalická, Pavlína ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obsahem této diplomové práce, která je rozdělena do pěti kapitol, je právní úprava evropských politických stran. V první kapitole práce je zobrazen krátký nástin právního zakotvení politických skupin Evropského parlamentu. U veřejnosti často dochází k zaměňování pojmu evropská politická strana a politická skupina, kdy je tedy věnován krátký exkurz do úpravy politických skupin na půdě Evropského parlamentu, aby byl vytvořen podklad pro jejich odlišení od evropských polických stran. Práce se soustředí na právní zakotvení evropských politických stran napříč právní úpravou v jednotlivých smlouvách EU. V druhé kapitole práce je popsáno právní zakotvení evropských politických stran a jejich vymezení a posléze také proměnlivost jejich právního ukotvení v jednotlivých smlouvách (právní úprava před Lisabonskou smlouvou, v návrhu smlouvy Ústavy pro Evropu a v Lisabonské smlouvě). Jádrem práce je v třetí kapitole Nařízení Evropského parlamentu č. 2004/2003 a Návrh Komise č. 2012/0237 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. V práci jsou nastíněny články Nařízení č. 2004/2003 a Návrhu č. 2012/0237. Návrhu č. 2012/0237 je věnován větší prostor, práce detailně popisuje kritéria pro získání evropského právního statusu a také registraci subjektů jako evropské politické...
|
|
|
Geneticky podmíněná onemocnění rohovky: možnosti včasné detekce, ovlivnění vzniku a progrese.
Skalická, Pavlína ; Lišková, Petra (vedoucí práce) ; Netuková, Magdaléna (oponent) ; Vlková, Eva (oponent)
SOUHRN Úvod: Rozvoj molekulárně genetických metod vyvolal v řadě oborů potřebu jejich zařazení do běžné klinické praxe, oftalmologii nevyjímaje. Hlavním cílem této disertační práce byla detailní klinická charakterizace českých pacientů s podezřením na dědičná onemocnění rohovky, využití genetického testování ke stanovení nebo upřesnění jejich diagnózy a následně pak i v klinickém a genetickém poradenství, v konečném důsledku vedoucí k preventivním opatřením bránícím ztrátě zrakové ostrosti. Materiál a metody: Jedinci zařazeni do výzkumu byli buď dlouhodobě sledováni, nebo nově odesláni oftalmology ke konziliárnímu vyšetření na Rohovkovou ambulanci Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Detailní klinické vyšetření zahrnovalo rohovkovou tomografii, zrcadlovou mikroskopii, optickou koherenční tomografii se spektrální doménou, biometrii a genealogickou analýzu. DNA byla izolována z leukocytů venózní krve, popř. buněk bukální sliznice. Příčinné varianty byly hledány pomocí Sangerova a masivně paralelního sekvenování a jejich patogenita prokazována pomocí různých algoritmů, sledováním segregace u rodinných příslušníků. V některých případech bylo přistoupeno i k funkčním studiím, např. analýze sestřihu. U pacientů s Fuchsovou endotelovou dystrofií rohovky (FECD) bylo provedeno genotypování trinukleotidové repetice v...
|
|
|
Právní problémy zakotvení evropských politických stran
Skalická, Pavlína ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Obsahem této diplomové práce, která je rozdělena do pěti kapitol, je právní úprava evropských politických stran. V první kapitole práce je zobrazen krátký nástin právního zakotvení politických skupin Evropského parlamentu. U veřejnosti často dochází k zaměňování pojmu evropská politická strana a politická skupina, kdy je tedy věnován krátký exkurz do úpravy politických skupin na půdě Evropského parlamentu, aby byl vytvořen podklad pro jejich odlišení od evropských polických stran. Práce se soustředí na právní zakotvení evropských politických stran napříč právní úpravou v jednotlivých smlouvách EU. V druhé kapitole práce je popsáno právní zakotvení evropských politických stran a jejich vymezení a posléze také proměnlivost jejich právního ukotvení v jednotlivých smlouvách (právní úprava před Lisabonskou smlouvou, v návrhu smlouvy Ústavy pro Evropu a v Lisabonské smlouvě). Jádrem práce je v třetí kapitole Nařízení Evropského parlamentu č. 2004/2003 a Návrh Komise č. 2012/0237 o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. V práci jsou nastíněny články Nařízení č. 2004/2003 a Návrhu č. 2012/0237. Návrhu č. 2012/0237 je věnován větší prostor, práce detailně popisuje kritéria pro získání evropského právního statusu a také registraci subjektů jako evropské politické...
|
|
|
Informovaný souhlas pacienta, odpovědnost lékaře, ochrana pacienta
Hronová, Marie ; Hejda, Jan (vedoucí práce) ; Skalická, Pavlína (oponent)
ANOTACE Informovaný souhlas pacienta, odpovědnost lékaře, ochrana pacienta Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou informovaného souhlasu pacienta, který je projevem práva pacienta svobodně rozhodnout o svém zdraví. Cílem práce je popsat, o jaké právní předpisy se informovaný souhlas opírá a co přesně by měl obsahovat, v jakých situacích lze provést zákrok bez souhlasu pacienta a jaké mohou být následky provedení zákroku bez souhlasu z hlediska právní odpovědnosti lékaře. Dále jsou zmíněny problémy, které nejsou právními předpisy dostatečně ošetřeny, průběh získávání informovaného souhlasu pacienta v současné lékařské praxi a postup při získávání informovaného souhlasu u dětí, nezletilých a u osob zbavených způsobilosti k právním úkonům. Bylo zjištěno, že vlastní evidenci stížností si v České republice vede každé zdravotnické zařízení samostatně, kromě toho je zřízeno oddělení stížností na každém krajském úřadě. Celorepublikovou jednotnou evidenci stížností ani žalob právní předpisy neukládají. V práci jsou uvedeny informace o počtu a obsahu stížností pacientů v letech 2008-2010, které byly získány cestou právního oddělení České lékařské komory, Odboru kontroly Ministerstva zdravotnictví, odborů zdravotnictví krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy. Na základě prostudování právních předpisů a dalších zdrojů a porovnání všech nabytých informací se skutečností lze konstatovat, že při získávání informovaného souhlasu pacienta, i v případě dodržení veškerých nařízení daných zákonem a dalšími právními předpisy lékařem není možné zachytit všechny detaily a skutečnosti konkrétního případu, nelze zcela předvídat vývoj zdravotního stavu pacienta, dostatečně ho poučit o všech možných rizicích a komplikacích, a zabránit tak vždy stížnosti či žalobě pacienta na lékaře. Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že právní povědomí lékařů týkající se informovaného souhlasu je nedostačující. Je v jejich vlastním zájmu, ale i v zájmu zdravotnických zařízení, aby bylo zlepšeno.
|
host ::
RSS.