|
|
The Application of the Charter of Fundamental Rights of the European Union by Administrative Courts in France and in the Czech Republic: Comparative Analysis
Mádr, Petr ; Král, Richard (vedoucí práce) ; de la Rosa, Stéphan (oponent) ; Sehnálek, David (oponent)
Název a abstrakt: Aplikace Listiny základních práv Evropské unie správními soudy ve Francii a v České republice: srovnávací analýza Disertační práce přispívá k zaplnění mezery v empirickém výzkumu ohledně uplatňování Listiny základních práv EU (dále "Listina") jinými než ústavními soudy členských států. Zaměřuje se na české a francouzské správní soudy. V návaznosti na již existující literaturu nabízí ucelený pohled na roli Listiny v rozhodovací činnosti českých a francouzských správních soudů, a to s důrazem na tři témata: působnost Listiny, role Listiny v odůvodnění soudních rozhodnutí a vzájemné vztahy Listiny a jiných právních norem. Hlavním cílem práce je shromáždit údaje o tom, kdy a jak soudy Listinu uplatňují při svém rozhodování, a tyto údaje analyzovat ze tří právě zmíněných hledisek. Jedná se o analýzu ve dvou rovinách. Zaprvé (a nepříliš překvapivě) jde o to, do jaké míry vnitrostátní soudy plní povinnosti, které pro ně vyplývají z Listiny a unijního práva. Zadruhé (a s větší přidanou hodnotou) jde o popis a vysvětlení opakujících se vzorců v odůvodnění soudních rozhodnutí, pokud jde o zacházení s Listinou. Na základě výsledků případových studií práce nabízí typologii právních účinků Listiny a jejích interakcí s jinými právními normami. Práce dokládá, že judikatura českých a francouzských...
|
|
|
Pronikání práva Evropské unie do právních řádů členských států Evropského sdružení volného obchodu
Spousta, Ondřej ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Pronikání práva Evropské unie do právních řádů členských států Evropského sdružení volného obchodu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá přístupy členských států Evropského sdružení volného obchodu k evropské integraci, přičemž zkoumá především právní aspekty této integrace. Čtveřice států, kterou tvoří Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, usiluje zvláště o zapojení se do vnitřního trhu Unie, k čemuž využívá dvou různých nástrojů. Zatímco do třech prvně jmenovaných států ESVO jsou například tzv. čtyři základní tržní svobody rozšířeny pomocí společné Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který kromě těchto zemí tvoří členské státy EU, Švýcarsko se vydalo vlastní, specifickou cestou odvětvových bilaterálních smluv, které uzavřelo s Evropskou unií, případně také s jejími členskými státy. Práce se nejprve věnuje historii a fungování mezinárodní organizace ESVO, která je všem čtyřem státům společná, a poté zkoumá popořadě nejprve model práva EHP a následně švýcarské bilaterální dohody, přičemž oba režimy hodnotí ve vzájemných souvislostech.Práce v obou případech integrace představuje rozsah spolupráce, její institucionální rámec a také postupy, kterými státy ESVO přebírají právo Evropské unie. Ukazuje rovněž, zda a jakými způsoby mohou být státy ESVO účastny na unijním legislativním procesu, z nějž...
|
|
|
Evropská občanská iniciativa
Bartovic, Vladimír ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Evropská občanská iniciativa Ing. Vladimír Bartovic Tato diplomová práce se zabývá Evropskou občanskou iniciativou (EOI) - nástrojem participativní demokracie, jenž už jednu dekádu umožňuje občanům Evropské unie ovlivňovat legislativní proces, tak že požádají Evropskou komisi o předložení legislativního návrhu. Cílem práce je zhodnotit implementační praxi Evropské občanské iniciativy v kontextu judikatury Tribunálu a Soudního dvora EU a analyzovat nové nařízení o Evropské občanské iniciativě. Práce analyzuje důvody, které vedly k vytvoření Evropské občanské iniciativy - zejména otázku existence demokratického deficitu Unie. Analyzuje zakotvení EOI v primárním právu Unie a srovnává ji s jinými nástroji participativní demokracie a podobnými instituty nepřímé legislativní iniciativy, které mají k dispozici Evropský parlament a Rada. Práce se stručně věnuje původnímu nařízení o EOI z roku 2011, legislativnímu procesu jeho přijetí a implementaci na národní úrovni. Těžištěm práce je pak analýza uplatňování nařízení v praxi. Přináší přehled iniciativ a shrnuje postoje institucí EU, občanské společnosti, akademiků a analyzuje také několik zásadních soudních rozhodnutí týkajících se EOI. V závěru se práce věnuje právní analýze nového nařízení o EOI, jež bylo přijato s cílem odstranit nedostatky původního...
|
|
|
Nahrazování směrnic nařízeními na příkladu právní úpravy ochrany osobních údajů v EU
Suchanová, Kateřina ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
Cílem diplomové práce Nahrazování směrnic nařízeními na příkladu právní úpravy ochrany osobních údajů v EU je popis procesu zjednodušování unijních právních předpisů založený na studiu relevantních politických a legislativních textů, a to zejména s důrazem na proces nahrazování směrnic nařízeními. První část diplomové práce je zaměřena na vývoj samotného procesu zjednodušování acquis EU, a následně na analýzu nařízení, která byla přijata od konce 80. let 20. století, a jež nahradila částečně či zcela úpravu obsaženou ve směrnicích. Na základě analýzy návrhů a preambulí přijímaných nařízení byly následně blíže vymezeny důvody, pro které k nahrazení došlo. Tyto důvody jsou dále kategorizovány a popsány. Hlavní výzkumnou otázkou v této části diplomové práce bylo určení, zda je nahrazování směrnic nařízeními vhodný nástroj využívaný ke zjednodušování právních předpisů Evropské unie, zda v jeho rámci dochází k odstraňování problémů, které případně vznikají při implementaci směrnic upravující danou problematiku a jaké jsou hlavní důvody, které unijní legislativci uvádějí coby odůvodnění přijetí nové nahrazující právní úpravy. Ve druhé části je diplomová práce zaměřena na konkrétní případ, ve kterém došlo k úplnému nahrazení směrnice nařízením, a tím je právo na ochranu osobních údajů v Evropské unii. V...
|
|
| |
|
| |
|
|
Opomenutí členských států EU vedoucí ke vzniku odpovědnosti za škodu
Škarpichová, Jarmila ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Král, Richard (oponent)
SHRNUTÍ Tato diplomová práce pojednává o odpovědnosti členských států EU za škodu vzniklou mnohými případy opomenutí ze strany členských států. Řeší se zde jednak problematika obecných požadavků na odpovědnostní vztah, jednak se zde popisují jednotlivé druhy těchto opomenutí s odkazy na četné judikáty Soudního dvora EU. Ostatně judikáty představovaly pro tuto práci stěžejní přísun pramenů. Shrneme-li práci do několika bodů, můžeme začít tím, že průlom do problematiky odpovědnosti v EU znamenal případ Francovich, který zavedl pravidlo, že je povinností členských států řádně a včas implementovat unijní právo a poskytnout ochranu právům, které tyto normy sledují. Na uvedené pravidlo pak navázaly další případy, které jsou mnohými autory nazývány jako "první generace případů odpovědnosti". Klasický odpovědnostní vzorec zněl: protiprávní úkon v tomto případě unijní instituce, škoda vzniklá na druhé straně a kauzalní nexus. Vzorec byl následně doplněn o tzv. kritérium Schöppenstedt, jež stanovilo, že v průběhu procesu přijímání právní úpravy Unie musí dojít k dostatečně zjevnému porušení výše postavené právní normy, která slouží ochraně jednotlivce. K finálnímu sjednocení podmínek odpovědnosti pak došlo v případě Bergaderm. Rozsudek stanovil, že ochranu práv, která subjektům vyplývají z unijního práva, nelze měnit...
|
|
| |
|
| |
|
|
Evropská občanská iniciativa
Šíp, Matěj ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Účelem této rigorózní práce je popsat a z právního hlediska rozebrat institut evropské občanské iniciativy, jež je nově součástí právního řádu Evropské unie. Práce se ve své první části zabývá demokratickým deficitem Evropské unie a jeho souvislostí s občanskou iniciativou, na kterou navazuje vysvětlení přímé demokracie ve Švýcarské konfederaci a Slovenské republice. Následuje exkurz do minulosti dotýkající se nejdůležitějších událostí, jež předcházely přijetí nařízení o občanské iniciativě. Hlavním obsahem práce je poté rozebrání jednotlivých podmínek přípustnosti občanské iniciativy, její nezbytné náležitosti a procesní pravidla při aplikaci příslušného nařízení. Pozornost je také věnována roli Komise při registrování občanské iniciativy a potencionálním následkům jejího neregistrování. Současně se práce zaměřuje na závaznost podané občanské iniciativy, a to zejména ve vztahu ke Komisi.
|
host ::
RSS.