|
|
Krize na Ukrajině ve zpravodajství ČTK v porovnání se zpravodajstvím ČT na vybraných událostech z let 2013 a 2014
Hušková, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce porovnává zpravodajství o krizi na Ukrajině v podání České tiskové kanceláře a České televize jako dvou médií veřejné služby. Teoretická část práce se věnuje charakteristice obou médií s důrazem na jejich zahraniční zpravodajství a vymezení souvisejících mediálních pojmů. V samostatné kapitole věnované Ukrajině je přiblížen politický vývoj státu od rozpadu Sovětského svazu až do roku 2014 a průběh ukrajinské krize. V kapitole se zkoumá vztah země s Ruskou federací a příčiny vzniku krize v roce 2013. V rámci praktické části se pomocí kvantitativních a kvalitativních postupů zkoumá, jakou pozornost a jak velký prostor obě média krizi na Ukrajině věnovala, komu média poskytovala prostor k vyjádření a z jakých zdrojů čerpala. Vzhledem k tomu, že Česká televize disponovala na východě Evropy až čtyřmi zahraničními zpravodaji, se práce rovněž snaží zodpovědět otázku, do jaké míry se přítomnost těchto reportérů odrážela v tvorbě, zpracování a vyznění televizních zpráv a do jaké míry se produkce obou médií shodovala nebo naopak lišila.
|
|
|
Význam severního Černomoří pro Byzantskou říši v 6. až 10. století. Hospodářský a vojenský význam města Chersonesos.
Čechová, Martina ; Vavřínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Shepard, Jonathan (oponent) ; Štefanovičová, Tatjana (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je město Cherson Pontský. Město je archeologicky zkoumáno již více než 180 let, a to zejména ruskými a ukrajinskými badateli, kvůli politické situaci nedávných let byla oblast jiným badatelům nepřístupná. Většina publikací byla tedy vydávána v ruštině a nebyly příliš rozšířené mezi západními badateli. První dvě kapitoly disertace jsou věnovány pramenům a dějinám bádání. Hlavní část práce je členěna chronologicky do tří velkých celků: (kapitola 3) od konce doby římské do období raného středověku (6.-pol. 7. stol.), (kapitola 4) temné období (pol. 7.-pol. 9. stol.), (kapitola 5) nové období prosperity (pol. 9.stol.-konec 10. stol.). Třetí kapitola je věnována době, kdy pomalu končilo období antiky a vývoj směřoval k době raného středověku, v tomto případě k období raně byzantskému. Pozornost je věnována rybolovu a zpracování ryb, tyto činnosti zde byly provozovány ve velkém měřítku i v byzantské době. Dále jsou popsány počátky křesťanství v Chersonu a stavební aktivity, jejichž výsledkem byla přeměna města z antického ve středověké. Důraz je kladen i na popsání vztahů se severními sousedy. Čtvrtá kapitola se zabývá obdobím tzv. temného věku, tj. době od poloviny 7. do poloviny 9. století. Po polovině 7. století se v oblasti Středomoří objevily arabské kmeny, s jejichž...
|
|
|
Jazyková situace v původem českých komunitách na Jižní Ukrjině (zejm. na Krymu a ve vesnici Novgorodkovka)
Sukhanek, Oleksandr ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Abstrakt. Práce se věnuje jazykové situaci v původem českých komunitách na Krymu a ve vesnici Novgorodkovka. Na základě materiálů získaných během terénního výzkumu v těchto jazykových komunitách a studiu archivních materiálů prezentuje důvody vystěhovalectví z českých zemí a vznik a vývoj českých obcí na jihu tehdejšího Ruska. Popisuje jevy a změny ve všech jazykových rovinách, ke kterým došlo vlivem majoritního jazyka (ruštiny, popřípadě ukrajinštiny) a které rysy severovýchodočeských nářečí se v mluvě obyvatel těchto komunit dochovaly. Klíčová slova: krymští Češi, Krym, Tauridská gubernie, Alexandrovka, Bohemka, Tabor, Carekvič, Novgorodkovka, Čechohrad, česká krajanská komunita, etnická menšina, jazyková komunita, migrace, odchylka výslovnosti, severovýchodočeská nářečí, interference.
|
|
|
Z poklidu ke Krymu: mediální obraz Ruska v českých komentářích z let 2013 až 2014
Kochová, Julie ; Hronová, Tereza (vedoucí práce) ; Marjanovič, Teodor (oponent)
Bakalářská práce s názvem Z poklidu ke Krymu: mediální obraz Ruska v českých komentářích z let 2013 až 2014 zkoumá podobu komentářů spjatých s Ruskou federací a snaží se zachytit proměny mediálního zobrazení země v mínění Zimních olympijských her v Soči, konfliktu na Ukrajině a všech předcházejících událostí. Teoretický základ staví práce na teoriích sociální a mediální konstrukce reality - agenda setting, framing a gatekeeping; zabývá se také stereotypizací. Rozsáhlou kapitolu věnuje česko-ruským vztahům v průběhu posledních více než sta let, ve které představuje důležité body ve společné historii a zmiňuje události, jež v minulosti zásadně ovlivnily mezinárodní scénu. Analytická část využívá metody kvantitativní obsahové analýzy s využitím prvků kvalitativní obsahové analýzy. Mediální obraz Ruska předkládá text na základě výsledků zkoumání osmi proměnných (frekvence, médium, rozsah, autoři, událost, témata, hodnocení role Ruska a stereotypy).
|
|
|
Mediální obraz krymské krize ve zpravodajství Russia Today, CNN a ČT24
Štěpán, Petr ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce zkoumá mediální obraz krymské krize ve zpravodajství českého kanálu ČT24, ruské stanice RT a americké televize CNN. Práce se zprvu zabývá teoretickými východisky a podobnými studiemi, které zkoumaly rámce mediálních pokrytí nejen válečných konfliktů. Dále představuje stručnou historii Ukrajiny a poukazuje na možné příčiny vzniku krymské krize. Práce obsahuje časovou osu vzniku krymské a ukrajinské krize na přelomu let 2013 a 2014 a jejího průběhu. V metodologické části stanovuje kritéria pro výzkum a rozsah zkoumaného materiálu. Po metodologické části následuje analýza, která se zabývá tím, jakým zdrojům sledované kanály dávaly větší důraz, jací političtí aktéři měli do zpravodajství přístup, jaká témata jednotlivé televizní stanice považovaly za důležitá, jak označovaly jednotlivé aktéry a události a jak je zobrazovaly. V závěru srovnává jednotlivé mediální obrazy a rámce krymské krize ve zpravodajství zkoumaných kanálů.
|
|
|
Český jazyk na Krymu
Wildová, Zuzana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Práce se zabývá sou asným stavem jazyka eské minority na Krymu. Popisuje na základ materiálu získaného v terénu jevy a zm ny, které v jazyce krymských ech vznikly vlivem p sobení cizího jazykového, ale i kulturního prost edí. Je zam ena na oblast fonetiky, tedy na to, jakým zp sobem se u mluv ích projevují vlivy ruské výslovnostní normy. Práce obsahuje historicko-kulturní kontext týkající se odchodu ech na Krym a podoby eské minority v sou asnosti. Jednotlivé kapitoly jsou v novány vybraným jev m: odchylkám ve výslovnosti vokál v prvních slabikách slov, zm nám ve výslovnosti souhlásky [j], labializované výslovnosti konsonantu [v], zm nám ve výslovnosti slov p ejatých, výslovnostní podob souhlásek [ ] a [ ] v eských slovech, výslovnosti toponym, protezi a vypou t ní hlásek na za átku slov, odchylkám ve výslovnosti hlásek uprost ed slov, vokalizaci p edlo ek a vlivu ruské jazykové normy na u ití jejich vokalizované podoby.
|
|
|
Role islámu u repatriovaných Krymských Tatarů
Lebduška, Michal ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou religiozity současných Krymských Tatarů po jejich repatriaci z exilu, kde přebývali po masové deportaci z roku 1944 a procesem velmi rychlé a silné reislamizace Krymského poloostrova, jež probíhá od konce 80. let 20. století. Vedle toho také jejím vlivem na lokální vztahy a rolí Krymských Tatarů v ukrajinsko-ruském konfliktu týkajícím se Krymu. Jedná se o interdisciplinární práci s prvky sociologie, religionistiky, historie, politologie a mezinárodních vztahů. Práce je rozdělena na tři kapitoly. První pokrývá stručné dějiny Krymských Tatarů, druhá krymské politické organizace a jejich postoje vůči islámu a třetí muslimské náboženské organizace, fyzické indikátory obnovení islámu na Krymu, roli islámu na úrovni každodenního života Krymských Tatarů a eventuelní konfesionální konflikty. Z citovaných sociologických průzkumů vyplývá silný sekulární charakter Krymských Tatarů, který spočívá v nedodržování náboženských předpisů a obřadů a časté identifikaci se s islámem jakožto historicko-kulturní tradicí svého národa. Radikální islámská hnutí mají mezi Krymskými Tatary a jejich organizacemi i přes jistou aktivizaci a růst jen malou podporu. Z výzkumu také vyplývá, že téma islámu je často zneužíváno muslimskými i nemuslimskými organizacemi v politickém boji a taktéž lze...
|
|
| |
|
| |
|
|
Nejčastější ruské mýty a lži o ukrajinské krizi
Think-tank Evropské hodnoty ; Central European Policy Institute ; Víchová, Lenka ; Svoboda, David ; Svoboda, Karel ; Soukup, Ondřej ; Pazderka, Jozef ; Romancov, Michael ; Naď, Jaroslav ; Janda, Jakub
V souvislosti s vnitřní ukrajinskou krizí i vnější ruskou agresí vůči této zemi jsme svědky silné vlny dezinformací, nepravd a z kontextu vytržených skutečností, které mají zastínit nebo posunout obraz reality na místě. Právě tato dezinformační vlna znemožňuje v Česku soustředěnou a seriózní debatu o věcech, které jsou v kontextu Ukrajiny klíčové a o kterých česká veřejnost potřebuje vědět. Proto think-tank Evropské hodnoty oslovil přední české a slovenské experty, kteří společnými silami vytvořili tento dokument. Jeho hlavním cílem je odstranit z české debaty o Ukrajině nejčastější mýty a nepravdy a soustředit ji na reálné věci. Pevně věříme, že tento dokument poslouží nejrůznějším zájemcům (novinářům, komentátorům, editorům, analytikům, politikům i dalším) v orientaci a upřesnění dění na Ukrajině. Pod textem je podepsána skupina expertů, kteří se Ukrajině dlouhodobě věnují a mají s ní reálný kontakt. Dokument zároveň automaticky nevyjadřuje pozici žádné z institucí, ve kterých autoři působí. Za jeho obsah je zodpovědný think-tank Evropské hodnoty, jenž autory ke společnému dílu vyzval.
Plný text:  PDF; PDF
|
host ::
RSS.