|
|
Kolektivní paměť a identita polské menšiny ve Lvově: konflikt, integrace nebo asimilace?
Lebduška, Michal ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání polské menšiny, která zůstala po druhé světové válce ve Lvově, jenž se stal v roce 1991 součástí nezávislé Ukrajiny. Konkrétní náplní práce pak je výzkum vztahu mezi kolektivní pamětí a identitou této menšiny. Pro účely projektu byl v letech 2014-2015 proveden terénní výzkum přímo ve Lvově, jehož součástí bylo zajištění místních polskojazyčných publikací vycházejících od roku 1990, provedení polostrukturovaných rozhovorů se zástupci polské menšiny a dotazníkového šetření ve dvou středních školách s polským jazykem výuky. Celkově je práce rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, jež se zabývají použitými teoretickými koncepcemi, obecnou charakteristikou polské menšiny včetně jejího historického vývoje a současných vztahů s ukrajinskou majoritou, identitou a kolektivní pamětí této komunity. Z výsledku výzkumu vyplývá, že polská menšina ve Lvově je velmi dobře integrovaná do většinové ukrajinské společnosti a dochází k její částečné asimilaci mimo jiné v důsledku existence mnoha smíšených rodin, nebo až na výjimky bezproblémového soužití s místními Ukrajinci. I přesto ale ve Lvově existuje užší polská komunita, která si uchovává silnou polskou, ale i výraznou lokální identitu. V kolektivní paměti této komunity hrají klíčovou roli specifická místa paměti, jež nejsou...
|
|
|
Kolektivní paměť a identita polské menšiny ve Lvově: konflikt, integrace nebo asimilace?
Lebduška, Michal ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání polské menšiny, která zůstala po druhé světové válce ve Lvově, jenž se stal v roce 1991 součástí nezávislé Ukrajiny. Konkrétní náplní práce pak je výzkum vztahu mezi kolektivní pamětí a identitou této menšiny. Pro účely projektu byl v letech 2014-2015 proveden terénní výzkum přímo ve Lvově, jehož součástí bylo zajištění místních polskojazyčných publikací vycházejících od roku 1990, provedení polostrukturovaných rozhovorů se zástupci polské menšiny a dotazníkového šetření ve dvou středních školách s polským jazykem výuky. Celkově je práce rozdělena na čtyři hlavní kapitoly, jež se zabývají použitými teoretickými koncepcemi, obecnou charakteristikou polské menšiny včetně jejího historického vývoje a současných vztahů s ukrajinskou majoritou, identitou a kolektivní pamětí této komunity. Z výsledku výzkumu vyplývá, že polská menšina ve Lvově je velmi dobře integrovaná do většinové ukrajinské společnosti a dochází k její částečné asimilaci mimo jiné v důsledku existence mnoha smíšených rodin, nebo až na výjimky bezproblémového soužití s místními Ukrajinci. I přesto ale ve Lvově existuje užší polská komunita, která si uchovává silnou polskou, ale i výraznou lokální identitu. V kolektivní paměti této komunity hrají klíčovou roli specifická místa paměti, jež nejsou...
|
|
|
Role islámu u repatriovaných Krymských Tatarů
Lebduška, Michal ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou religiozity současných Krymských Tatarů po jejich repatriaci z exilu, kde přebývali po masové deportaci z roku 1944 a procesem velmi rychlé a silné reislamizace Krymského poloostrova, jež probíhá od konce 80. let 20. století. Vedle toho také jejím vlivem na lokální vztahy a rolí Krymských Tatarů v ukrajinsko-ruském konfliktu týkajícím se Krymu. Jedná se o interdisciplinární práci s prvky sociologie, religionistiky, historie, politologie a mezinárodních vztahů. Práce je rozdělena na tři kapitoly. První pokrývá stručné dějiny Krymských Tatarů, druhá krymské politické organizace a jejich postoje vůči islámu a třetí muslimské náboženské organizace, fyzické indikátory obnovení islámu na Krymu, roli islámu na úrovni každodenního života Krymských Tatarů a eventuelní konfesionální konflikty. Z citovaných sociologických průzkumů vyplývá silný sekulární charakter Krymských Tatarů, který spočívá v nedodržování náboženských předpisů a obřadů a časté identifikaci se s islámem jakožto historicko-kulturní tradicí svého národa. Radikální islámská hnutí mají mezi Krymskými Tatary a jejich organizacemi i přes jistou aktivizaci a růst jen malou podporu. Z výzkumu také vyplývá, že téma islámu je často zneužíváno muslimskými i nemuslimskými organizacemi v politickém boji a taktéž lze...
|
host ::
RSS.