|
|
Professor Nikolai Lvovich Okunev (1885-1949) - his life and work
Jančárková, Julie ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Dostálová, Růžena (oponent) ; Vavřínek, Vladimír (oponent)
Disertace je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885-1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky. Jeho vědecká činnost, započatá již době studií na Petrohradské univerzitě, hrála důležitou roli v oblasti studia staroruského, byzantského a středověkého arménského umění a architektury. Poté, co N. L. Okuněv z politických důvodů opustil svou vlast, žil v letech 1920-1923 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od r. 1923 do r. 1949 pak v Československu. Více než 20 let přednášel na pražské Karlově univerzitě, kde vychoval řadu žáků. Byl členem Slovanského ústavu, redaktorem vědeckého časopisu Byzantinoslavica, zakladatelem Archivu a galerie slovanského umění při Slovanském ústavu. Jeho práce, napsané v období emIgrace, se týkaly převážně středověkých památek nacházejících se na území Srbska a Makedonie. Okuněvova vědecká díla a kulturní počiny jsou v disertaci nahlíženy v širokém kontextu činnosti různých vědeckých institucí (Ruský archeologický ústav v Konstantinopoli, Petrohradská univerzita, Karlova univerzita, Slovanský ústav, Slovanská knihovna v Praze), historie významných vědeckých akcí (výpravy do staroruských měst, Zakavkazska, na Balkán, archeologické výzkumy v Ani v Arménii, restaurátorské práce v kostele sv. Pantelejmona v...
|
|
|
Problematika českocírkevněslovanské legendistiky: církevněslovanská legenda o sv. Anastázii
Čajka, František ; Vavřínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent) ; Konzal, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá církevněslovanskou legendou o svaté Anastázii, kterou poprvé vydal v roce 1903 A. I. Sobolevskij. Již první editor památky předpokládal na základě některých indicií její český původ. Legendou se od dob jejího publikování v zásadě nikdo soustavněji nezabýval. Jelikož se některým badatelům nejeví české prostředí desátého a jedenáctého století jako vhodné pro vznik některých památek, zařadili jsme problematiku českocírkevněslovanské legendistitiky, jíž je legenda o svaté Anastázii součástí, do přehledu bádání o památkách českocsl. písemnictví. V úvodní kapitole podáváme obraz bádání o českocsl. památkách. Jedním ze základních okruhů otázek spojených s těmito památkami je prokázání jejich atribuce. Tato problematika je tvořena širokým komplexem otázek jazykové, literárněvědné i extralingvistické povahy. V dalším výkladu Jsme zhodnotili základní existenční podmínky pro církevněslovanskou literární tvorbu v přemyslovských Čechách. K pracím, které dokládají kontinuitu slovanského písemnictví a liturgie v přemyslovských Čechách, patří i studie V. Tkadlčíka Otázka kontinuity slovanské bohoslužby v přemyslovských Čechách. Studie V. Tkadlčíka, která je součástí příloh naší práce, přináší vedle dalších zjištění mimo jiné zcela nový pohled na problematiku z pohledu církevněprávního....
|
|
| |
|
|
Francis Dvorník - a World-Renowned Byzantinist
Vavřínek, Vladimír
Biographical medailon of the excellent and most famous Czech Byzantinist, professor of Charles University and later also of Harvard University msgre Francis Dvorník. Three major research topics he studied in the subsequent periods of his academic career are examined: his epoch-making monographs on the Christianization of the Slavs from Byzantium and, in particular, on the Cyrillo-Methodian mission written during his postgraduate studies in Paris and the following academic career in Prague, his revolutionary book on the Photian schism completed during his exile in England in the time of World War II, and his monumental work on the Early Christian and Byzantine political philosophy that he produced at Dumbarton Oaks Center for Byzantine Studies in Washington, DC. Besides his scientific work political activities of Professor Dvorník are described too, whether it was his co-operation with the Czechoslovak ministry of foreign affaires in the time between the wars or his support of various Czech cultural institutions in exile when he later lived in the US.
|
|
|
Význam severního Černomoří pro Byzantskou říši v 6. až 10. století. Hospodářský a vojenský význam města Chersonesos.
Čechová, Martina ; Vavřínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Shepard, Jonathan (oponent) ; Štefanovičová, Tatjana (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je město Cherson Pontský. Město je archeologicky zkoumáno již více než 180 let, a to zejména ruskými a ukrajinskými badateli, kvůli politické situaci nedávných let byla oblast jiným badatelům nepřístupná. Většina publikací byla tedy vydávána v ruštině a nebyly příliš rozšířené mezi západními badateli. První dvě kapitoly disertace jsou věnovány pramenům a dějinám bádání. Hlavní část práce je členěna chronologicky do tří velkých celků: (kapitola 3) od konce doby římské do období raného středověku (6.-pol. 7. stol.), (kapitola 4) temné období (pol. 7.-pol. 9. stol.), (kapitola 5) nové období prosperity (pol. 9.stol.-konec 10. stol.). Třetí kapitola je věnována době, kdy pomalu končilo období antiky a vývoj směřoval k době raného středověku, v tomto případě k období raně byzantskému. Pozornost je věnována rybolovu a zpracování ryb, tyto činnosti zde byly provozovány ve velkém měřítku i v byzantské době. Dále jsou popsány počátky křesťanství v Chersonu a stavební aktivity, jejichž výsledkem byla přeměna města z antického ve středověké. Důraz je kladen i na popsání vztahů se severními sousedy. Čtvrtá kapitola se zabývá obdobím tzv. temného věku, tj. době od poloviny 7. do poloviny 9. století. Po polovině 7. století se v oblasti Středomoří objevily arabské kmeny, s jejichž...
|
|
|
Problematika českocírkevněslovanské legendistiky: církevněslovanská legenda o sv. Anastázii
Čajka, František ; Vavřínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent) ; Konzal, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá církevněslovanskou legendou o svaté Anastázii, kterou poprvé vydal v roce 1903 A. I. Sobolevskij. Již první editor památky předpokládal na základě některých indicií její český původ. Legendou se od dob jejího publikování v zásadě nikdo soustavněji nezabýval. Jelikož se některým badatelům nejeví české prostředí desátého a jedenáctého století jako vhodné pro vznik některých památek, zařadili jsme problematiku českocírkevněslovanské legendistitiky, jíž je legenda o svaté Anastázii součástí, do přehledu bádání o památkách českocsl. písemnictví. V úvodní kapitole podáváme obraz bádání o českocsl. památkách. Jedním ze základních okruhů otázek spojených s těmito památkami je prokázání jejich atribuce. Tato problematika je tvořena širokým komplexem otázek jazykové, literárněvědné i extralingvistické povahy. V dalším výkladu Jsme zhodnotili základní existenční podmínky pro církevněslovanskou literární tvorbu v přemyslovských Čechách. K pracím, které dokládají kontinuitu slovanského písemnictví a liturgie v přemyslovských Čechách, patří i studie V. Tkadlčíka Otázka kontinuity slovanské bohoslužby v přemyslovských Čechách. Studie V. Tkadlčíka, která je součástí příloh naší práce, přináší vedle dalších zjištění mimo jiné zcela nový pohled na problematiku z pohledu církevněprávního....
|
|
|
Professor Nikolai Lvovich Okunev (1885-1949) - his life and work
Jančárková, Ioulia ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Dostálová, Růžena (oponent) ; Vavřínek, Vladimír (oponent)
Disertace je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885-1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky. Jeho vědecká činnost, započatá již době studií na Petrohradské univerzitě, hrála důležitou roli v oblasti studia staroruského, byzantského a středověkého arménského umění a architektury. Poté, co N. L. Okuněv z politických důvodů opustil svou vlast, žil v letech 1920-1923 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od r. 1923 do r. 1949 pak v Československu. Více než 20 let přednášel na pražské Karlově univerzitě, kde vychoval řadu žáků. Byl členem Slovanského ústavu, redaktorem vědeckého časopisu Byzantinoslavica, zakladatelem Archivu a galerie slovanského umění při Slovanském ústavu. Jeho práce, napsané v období emIgrace, se týkaly převážně středověkých památek nacházejících se na území Srbska a Makedonie. Okuněvova vědecká díla a kulturní počiny jsou v disertaci nahlíženy v širokém kontextu činnosti různých vědeckých institucí (Ruský archeologický ústav v Konstantinopoli, Petrohradská univerzita, Karlova univerzita, Slovanský ústav, Slovanská knihovna v Praze), historie významných vědeckých akcí (výpravy do staroruských měst, Zakavkazska, na Balkán, archeologické výzkumy v Ani v Arménii, restaurátorské práce v kostele sv. Pantelejmona v...
|
|
|
Sókratés, Odysseus, Kassiopeia, Aión: vybrané aspekty ikonografie pozdně antických mozaik v Sýrii
Drbal, Vlastimil ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Vavřínek, Vladimír (oponent) ; Olszewski, Marek Titien (oponent)
Disertační práce se zabývá vybranými aspekty ikonografie syrských mozaik v pozdní antice mezi 3. a 6. stoletím po Kr. Tato problematika je zasazena do kontextu pozdně antických dějin, umění a společnosti vůbec, i do kontextu obecného zkoumání pozdně antických mozaik. Pozdně antická epocha ve východním Středomoří je pojímána jako období na jedné straně úzce spjaté s klasickou dobou, jež se ale na straně druhé - pod vlivem novoplatónismu a křesťanství apod. - vyznačuje určitými novými rysy. V úvodní kapitole vymezuji pozdně antickou dobu a pozdně antické umění. Upozorňuji na kontinuitu antické civilizace ve východním Středomoří, především v Sýrii. Načrtávám historický přehled Sýrie v této době s charakteristickými znaky této oblasti, přičemž se soustřeďuji na města, v níž se nacházejí mozaiky, jimž se později podrobně věnuji (Apameia, Palmýra, Shahba-Filippopolis). Uvádím stručný přehled pozdně antických mozaik jak v celém Středomoří, tak především v Sýrii jako rámec, do nějž jsou později podrobně popisované mozaiky včleněny. Následně obecně charakterizuji, v čem spočívá problematika interpretace mozaik v této době. Mozaikové obrazy obsahují na první pohled stejné scény z pohanských mýtů či scény vztahující se ke slavným postavám minulosti (např. Sókratés). Teprve při důkladném ikonografickém rozboru mozaiky...
|
|
|
Problematika českocírkevněslovanské legendistiky: církevněslovanská legenda o sv. Anastázii
Čajka, František ; Vavřínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent) ; Konzal, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá církevněslovanskou legendou o svaté Anastázii, kterou poprvé vydal v roce 1903 A. I. Sobolevskij. Již první editor památky předpokládal na základě některých indicií její český původ. Legendou se od dob jejího publikování v zásadě nikdo soustavněji nezabýval. Jelikož se některým badatelům nejeví české prostředí desátého a jedenáctého století jako vhodné pro vznik některých památek, zařadili jsme problematiku českocírkevněslovanské legendistitiky, jíž je legenda o svaté Anastázii součástí, do přehledu bádání o památkách českocsl. písemnictví. V úvodní kapitole podáváme obraz bádání o českocsl. památkách. Jedním ze základních okruhů otázek spojených s těmito památkami je prokázání jejich atribuce. Tato problematika je tvořena širokým komplexem otázek jazykové, literárněvědné i extralingvistické povahy. V dalším výkladu Jsme zhodnotili základní existenční podmínky pro církevněslovanskou literární tvorbu v přemyslovských Čechách. K pracím, které dokládají kontinuitu slovanského písemnictví a liturgie v přemyslovských Čechách, patří i studie V. Tkadlčíka Otázka kontinuity slovanské bohoslužby v přemyslovských Čechách. Studie V. Tkadlčíka, která je součástí příloh naší práce, přináší vedle dalších zjištění mimo jiné zcela nový pohled na problematiku z pohledu církevněprávního....
|
|
|
Professor Nikolai Lvovich Okunev (1885-1949) - his life and work
Jančárková, Julie ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Dostálová, Růžena (oponent) ; Vavřínek, Vladimír (oponent)
Disertace je věnována životu a dílu profesora Karlovy univerzity v Praze Nikolaje Lvoviče Okuněva (1885-1949), významného historika umění, představitele světové medievistiky. Jeho vědecká činnost, započatá již době studií na Petrohradské univerzitě, hrála důležitou roli v oblasti studia staroruského, byzantského a středověkého arménského umění a architektury. Poté, co N. L. Okuněv z politických důvodů opustil svou vlast, žil v letech 1920-1923 v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od r. 1923 do r. 1949 pak v Československu. Více než 20 let přednášel na pražské Karlově univerzitě, kde vychoval řadu žáků. Byl členem Slovanského ústavu, redaktorem vědeckého časopisu Byzantinoslavica, zakladatelem Archivu a galerie slovanského umění při Slovanském ústavu. Jeho práce, napsané v období emIgrace, se týkaly převážně středověkých památek nacházejících se na území Srbska a Makedonie. Okuněvova vědecká díla a kulturní počiny jsou v disertaci nahlíženy v širokém kontextu činnosti různých vědeckých institucí (Ruský archeologický ústav v Konstantinopoli, Petrohradská univerzita, Karlova univerzita, Slovanský ústav, Slovanská knihovna v Praze), historie významných vědeckých akcí (výpravy do staroruských měst, Zakavkazska, na Balkán, archeologické výzkumy v Ani v Arménii, restaurátorské práce v kostele sv. Pantelejmona v...
|
host ::
RSS.