|
|
Věčnost a časovost v Máchovských studiích Jana Patočky
Krlínová, Kateřina ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Frei, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pojetím časovosti a věčnosti v textu Jana Patočky "Čas, věčnost a časovost v Máchově díle". Podrobně zkoumá interpretaci Máchovského modelu světa, kterou spojuje s Patočkovou koncepcí životních pohybů. Časovost se v Máchovské studii ukazuje v protikladu k představě věčnosti. Proto si v dalším kroku klade práce za cíl osvětlit takto představenou koncepci věčnosti a zjistit, v jakém vztahu může být k časovosti. Práce se opírá především o samotný text, jiné Patočkovy práce týkající se problematiky životních pohybů a o samotnou básnickou tvorbu K. H. Máchy s přihlédnutím k interpretacím prací obou autorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Difference of ontological difference in thinking of Martin Heidegger
Dubovec, Marcel ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
DUBOVEC, M.: Diferencia ontologickej diferencie v myslení Martina Heideggera (Diplomová práca) Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, Pracoviště oboru Německá a francouzská filosofie Vedúci práce: doc. Mgr. Aleš Novák, Ph.D. Zámer práce spočíva v objasnení ontologickej diferencie v myslení Martina Heideggera. K tomuto zámeru je užítá dvojaká metóda interpretácie diferencie v ontologickej diferencii. Po prvé ide o zameranie sa na diferenciu samú, ktorú Heidegger myslí v neskoršom období svojho myslenia. K jej predstavení je užitý text Onto-teologické ustanovenie metafyziky. Po druhé sa jedná o explikáciu diferencie na základe rozličného chápania ontologickej diferencie. Odlišné chápanie ontologickej diferencie je demonštrované z textu Základné problémy fenomenológie, v ktorom sa ontologická diferencia rozumie z časovosti. Záverečná časť je venovaná textu O bytnosti dôvodu, ktorý je nazeraný ako prostredný medzi rozličným chápaním ontologickej diferencie. Jeho pojednaním sa otvára otázka transcendencie ako toho, k čomu objasnenie ontologickej diferencie poviedlo. Kľúčové slová: ontologická diferencia, onto-teológia, ekstaticko-horizontálna časovosť, temporalita, transcendencia, porozumenie bytiu
|
|
|
Předreflexivní sebevztah vědomí a konstituce "Já". Husserl a Sartre
Matoušek, Josef ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Studie pojednává o souvislosti mezi fenomenologickým myšlením Edmunda Husserla a Jeana-Paula Sartra prostřednictvím sledování toho, jak oba koncipují podobu předreflexivního sebevztahu vědomí a jeho roli v procesu konstituce identity subjektivního pólu "Já". Klíčovým motivem je snaha poukázat na ty momenty Husserlova myšlení, které se mohly stát či staly zdrojem inspirace pro Sartrovy formulace těchto myšlenek v raném období jeho tvorby. Následně pak objasnit, do jaké míry Sartre Husserlovy motivy rozvádí a zdali se nedostává až do oblastí, kde Husserlovská východiska opouští. Zohledněná jsou i ta díla Husserlovy tvorby, která jsou svými tvrzeními protichůdná vůči těm, která představujeme jako možný zdroj Sartrovy inspirace. Jednak proto, abychom v průběhu studie nezjednodušili ambivalenci Husserlova díla až za únosnou hranici a zadruhé proto, abychom pomocí vzájemného kontrastu zdůraznili charakter Sartrem upřednostněných zkoumání. Ty v jeho tvorbě ústí do konceptualizace lidské existence jako nutně svobodné, což je závěrem předložené studie. Klíčová slova: Husserl, Sartre, vědomí, intencionalita, reflexe, konstituce, temporalita, subjektivita
|
|
| |
|
| |
|
|
Kontexty vzcházení svobody ve filosofii Jeana Paula Sartra
Straka, Jan ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Smyslem předkládané diplomové práce je pokus zmapovat vývoj ontologického zkoumání Jeana Paula Sartra v oblasti pojmu svobody. Sartra budeme sledovat jako významného představitele moderní ontologie. Pojem svobody tak bude rozvíjen v rámci ontologického zkoumání bytí jsoucího, jímž je v tomto případě člověk v jeho existenci. Sartrova myslitelská tvorba ze 30. a 40. let objevuje svá původní ontologická východiska při traktování způsobu bytí lidské existence především v perspektivě Husserlovy fenomenologie. V následujících dekádách se východiska Sartrovy tvorby posouvají směrem k sociální ontologii, která spojuje jeho původní existencialismus a v nových perspektivách promýšlený marxismus. Tato ontologie dostává podobu zejména v Sartrově rozsáhlém díle Kritika dialektického rozumu (1960). Sartrovu tvorbu nakonec bude nutné reflektovat z pozice pozdější filosofie ovlivněné strukturalismem, poněvadž strukturalistická čtení autorů, jako byl Nietzsche, Freud, Marx, či samotný Sartre ze strany nastupující generace francouzských myslitelů (Derrida, Strauss, Althusser, Lacan, Nancy a další) vrhají na fenomén svobody nové světlo.
|
|
|
Mentální cestování časem a evoluce jazyka
Ivanova, Valerija ; Bičovský, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá úlohou kognitivní funkce nazývané mentální cestování časem (mental time travel) ve vývoji jazyka. Bude hledat případné evoluční souvislosti mezi MCČ a deixí i dalšími dovednostmi nezbytnými pro lidskou komunikaci. Klíčová slova evoluční lingvistika, neurolingvistika, temporalita, reference
|
|
|
Pojetí subjektu ve filosofii Ladislava Hejdánka
Dostál, Václav ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Filosof Ladislav Hejdánek (*1927) přichází s myšlenkou, podle které je každý subjekt událostí trvající v čase. Subjektem přitom není jen živočich nebo rostlina, ale i buňka, molekula, atom nebo subatomární částice. Subjekt zároveň není ustaven "zvenčí" - vzniká proto, aby se dosáhlo kontinuity mezi sérií akcí, a je zakládán "zdola" samotnými akcemi, pro které je jeho vznik atraktivní a žádoucí. Práce chce ukázat, proč a jak k tomuto pojetí subjektu Ladislav Hejdánek dospívá a jaké z něj vyplývají důsledky. Kromě publikovaných textů se práce opírá o Hejdánkovy "myšlenkové deníky", dosud nevydané téměř každodenní záznamy za několik desítek let, které spravuje a postupně digitalizuje Archiv Ladislava Hejdánka.
|
|
|
Čas
Grúňová, Nina ; Nálevka, Jan (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Téma mé praktické diplomové práce je přítomný okamžik „teď“, jeho chápání v různých disciplínách a také empirická zkušenost střetu žitého času s časem, jež nastavil našemu světu nezávislý metr. Motivem pro zájem o přítomný okamžik „teď“ je především má vlastní zkušenost, ale je také reakcí na současné tendence v umění, jež se podle mého názoru od přítomnosti odvrací. Výstupem tohoto zájmu je video uchopit okamžik (08‘30‘‘, 2016) natáčené ve studiu na klíčovací plátno doplněné audio komentářem. Druhé video natáhnout okamžik (01‘00‘‘, 2016) je video záznam mé vlastní zkušenosti s časem. Opírám se o vlastní zkušenosti, populárně naučné zdroje i o fenomenologické texty od autorů, jako jsou Emmanuel Lévians nebo Jan Sokol.
|
|
|
Adventisté sedmého dne mezi modernou a postmodernou
JETELINA, Bedřich
Práce reflektuje, jak se Církev adventistů sedmého dne vyrovnává s výzvami postmoderny, ač sama má své kořeny hluboce v období moderny. První část je věnována vzniku Církve adventistů sedmého dne v kontextu paradigmatu moderny a vývoji její dogmatiky. Zabývá se zejména filosofií common sense Thomase Reida a popisuje adventistické dogmatické výpovědi, které jsou pro tuto církev typické a na které měla filosofie common sense vliv. Druhá část rozebírá, jak se tato církev vyrovnává s výzvami postmoderní doby. Popisuje současné rozdělení adventistické teologie na základě hermeneutických východisek, kterými se jednotlivé proudy od sebe liší a které je závislé na způsobu vnímání Boha ve vztahu k času. Ukazuje i praktické dopady, ke kterým jednotlivé přístupy v církevní praxi vedou. Cílem práce je co nejobjektivněji popsat stávající situaci a ukázat na možná rizika a řešení, která před církví a jejími členy leží. Autor vidí adekvátní odpověď na problémy adventismu v postmoderní době v přenesení důrazu na obecně křesťanská východiska a v redefinování specificky adventistických nauk.
|
host ::
RSS.