|
|
Islámská kultura v euro-středomořském dialogu a její reflexe v českých zemích
Gombárová, Jana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Novotná, Yvona (oponent)
PhDr. Jana Gombárová Islámská kultura v euro-středomořském dialogu a její reflexe v Českých zemích Abstrakt Hlavním cílem disertační práce byla reflexe islámské kultury v rámci euro- středomořského multikulturního dialogu se specifickým ohledem k situaci v České republice. První kapitola obsahuje metodologický a teoretický rozbor koncepcí "konce dějin" Francise Fukuyamy a "střetu civilizací" Samuela P. Huntingtona, jež vyvolaly širokou a nezřídka kontroverzní diskusi ve světě i u nás. Analyzovány jsou také novější "katastrofické scénáře" (Laqueur, Spencer, Rodrígez, Sarazin). Další část pojednává o islámské kultuře v rámci euro-středomořského dialogu a historii Barcelonského procesu jako koncepce Evropské unie o přístupech a plánované spolupráci se zeměmi jižního břehu Středomoří, jež vyústila ve vznik Unie pro Středomoří v roce 2010. Vznik a funkce celoevropské nevládní nadace Anny Lindh (Anna Lindh Foundation), jejíž sídlo je v egyptské Alexandrii, je rovněž v centru pozornosti. Struktura a aktivity české sítě nadace Anny Lindh doplňují obraz multikulturního dialogu na národní úrovni. Události arabského jara s kontroverzními výsledky a nástupem islamistů tvoří poslední část první kapitoly. Druhá kapitola se věnuje orientalismu, přičemž úvod je věnován názorům týkajícím se pojmů Orient, Okcident. Mottem...
|
|
|
Obraz cestovatelských aktivit konce 19. a první poloviny 20. století v díle Enrique Stanka Vráze
Motl, Jaroslav ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Obraz cestovatelských aktivit konce 19. a první poloviny 20. století v díle Enrique Stanka Vráze Předkládaná práce si klade za cíl sledovat problematiku prezentace exotických zemí českými cestovateli. Pozornost je zaměřena především na osobu Enrique Stanka Vráze, jeho dílo a způsoby propagace cizích krajů. Přednášky, výstavy a cestopisy cestovatelů byly na konci 19. století a první polovině 20. století významnou součástí informování veřejnosti o cizích zemích. Území ležící za hranicemi Evropy přitahovala nejen osoby, které se je vydávaly navštívit a bezprostředně poznat. Touha po jejich poznání rezonovala také u lidí, kteří nemohli nebo nechtěli opustit své domovy. Poptávku po informacích z exotických koutů naší planety realizovalo nemnoho českých cestovatelů, kteří se rozhodli o své zkušenosti podělit s českou veřejností. Středem zájmu budou způsoby této realizace a přístup cestovatelů k jedinečným informacím. Hlavním předmětem studia budou archivní materiály z fondů Náprstkova muzea a sekundární literatura z okruhu cestování a orientalismu.
|
|
| |
|
|
Orientální tanec v kontextu západní a arabské islámské společnosti
Středová, Lucie ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce) ; Ondráš, František (oponent)
Orientální tanec v kontextu západní a arabské islámské společnosti Tato práce se zabývá vývojem a postavením orientálního tance a profesionálních tanečnic v arabské islámské společnosti, do jaké míry se v tomto postavení odrážel vliv Západu a jakým způsobem pak orientální tanec pronikl do západní kultury. Z hlediska časového se práce zaměřuje na 19. a 20. st., z hlediska místního zejména na Egypt, centrum orientálního tance. Tato práce je doplněna dotazníkem, jehož vyhodnocení nastiňuje vývoj postavení orientálního tance a tanečnic v arabské společnosti na počátku 21. st.
|
|
|
Vyjednávání "Západu" v každodennosti libanonské rodiny
Obeidová, Dina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Práce Vyjednávání "Západu" v každodennosti libanonské rodiny se zaměřuje na způsoby konstruování obrazu "Západu" u vybrané libanonské rodiny, především u těch jejích členů, kteří nemají se "Západem" žádnou vlastní bezprostřední zkušenost a své představy si tak vytvářejí především na základě informací, získaných od těch, kteří na "Západě" žijí. Díky tomu, že se členové rodiny denně setkávají, vytvářejí a udržují vazby, které znovu ustavují pocit přináležení k jakémusi "my" tj. k sociální skupině, která sdílí společnou historii, která je propojena příbuzenskými a citovými vazbami, která sdílí určité představy a společnou identitu. Výzkum probíhal ve městě Qalamoun v severním Libanonu. Vzhledem k tomu, že šlo především o každodenní soužití se zkoumanou rodinou, hlavní metodou výzkumu bylo zúčastněné pozorování, které umožňuje, aby byl výzkumník v bezprostředním kontaktu se skutečností. Nevýhoda této kvalitativní metody spočívá v tom, že takovou analýzu lze jen stěží zobecňovat na širší společnost. Při výzkumu se jako určující ukázala role rodinných vazeb a náboženství, které představují prvotní identifikaci a zařazení člověka. Klíčová slova: Libanon, orientalismus, reflexivita, "západní" kultura
|
|
|
Na okraji zájmu? České moderní ženy a Orient v první polovině 20. století
Havlůjová, Hana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Bahenská, Marie (oponent)
Hana Havlůjová: Na okraji zájmu? České moderní ženy a Orient v první polovině 20. století Abstrakt Záměrem práce je přispět k bližšímu poznání českých reflexí Orientu v první polovině 20. století prostřednictvím studia pramenů, které dosud zůstávaly spíše na okraji badatelského zájmu. Pramenů, které buď vytvořily ženy, jež do orientálních zemí cestovaly či zde delší dobu pobývaly. Nebo pramenů, které se Orientu týkaly a byly adresovány převážně ženskému publiku. Vzhledem k minimálnímu zpracování tématu v českém prostředí si práce klade za cíl podat základní nástin problematiky, zároveň však ověřuje konkrétní možnosti, které (převážně) česky psané, případně obrazové prameny, nabízejí také pro rozvoj zahraničního kulturně historického bádání. K identifikaci a řešení nových otázek jsou užívány dva "marginalizované" přístupy. Jednak genderově podmíněné tázání. Jednak perspektiva "z okraje" Evropy. Zejména druhý přístup otvírá příležitost k překonávání dichotomií dominujících obvykle mezinárodním analýzám, které zkoumají genderové otázky ve vztahu k nacionalismu a kolonialismu. Případové studie se proto zaměřují především na analýzu tří vzájemně provázaných moderních diskurzů, jež lze popsat také jako myšlení o ženách, národě a Orientu. Úvodní část, První dojmy: Tři české moderní ženy v Orientu, obsahuje tři...
|
|
|
Divadelní hry Hélène Cixous pro Théâtre du Soleil
Kuslová, Kristýna ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá čtyřmi dramaty, která francouzská dramatička a teoretička feminismu Hélène Cixous napsala pro pařížské divadlo Théâtre du Soleil pod režisérským vedením Ariane Mnouchkine. Analýza je vedena ze tří různých úhlů pohledu - s využitím écriture féminine, teorie feminismu, kterou v 70. letech 20. století ustavila Cixous, exilových studií, oblasti zaměřené na literaturu tvořenou autory v exilu a na exil jako základní kategorii lidské existence, a z pozic orientalismu rozvinutého v 70. letech 20. století palestinsko-americkým literárním historikem Edwardem Saidem.
|
|
|
Identity and Displacement in Contemporary Postcolonial Fiction
Olehlová, Markéta ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Franková, Milada (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Resumé Hlavním cílem této dizertační práce je zachytit dva klíčové aspekty postkoloniální teorie - identitu a pojetí místa a vykořeněnosti a jejich reflexi v dílech autorů zařazovaných běžně do kánonu postkoloniální literatury. Práce se skládá ze tří hlavních částí. V úvodu nastiňuji motivaci práce a teoretická a literární východiska. Samotná dizertační práce je rozdělena na dvě samostatné části. První část nazvaná "Identita v postkoloniálním diskurzu" se zaměřuje na zpracování tohoto pojmu v sekundární literatuře a pojmenování jednotlivých strategií, jež postkoloniální subjekty zaujaly jak v dobách kolonialismu, tak v důsledku imigrace. Teoretická část věnovaná identitě předchází interpretační části, která analyzuje dvě stěžejní díla postkoloniálního literárního kánonu: Satanské verše Salmana Rushdieho a Buddhu z předměstí Hanifa Kureishiho. Druhá teoretická část je nazvaná "Koncepty místa a vykořeněnost". Jak je již patrné z názvu, pojednává o jednom z nejdůležitějších témat celé postkoloniální literatury - zabývá se pojetím místa jako takového ve vztahu k postkoloniálním subjektům a dalšími fenomény, které s konceptem místa souvisejí: vykořeněností, definicí domova, tzv. bájnými domovy aj. Tato teoretická část předchází opět analýzám dvou děl, která jsou ve spojitosti s koncepty místa hodna pozornosti,...
|
|
| |
|
|
Vývoj orientalismu a jeho podoba v současném světě
Přibáňová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice orientalismu, který je pojímán především dle definice Edwarda Saida jako mocenský diskurs, v jehož rámci je vytvářeno vědění o Orientu. I dnes jsou lidé ze Západu často odkázáni pouze na zprostředkované informace o východním světě, které mohou být značně zkreslující. V práci jsou nejprve vymezeny různé významy pojmu orientalismus a kategorie Západu a Východu. Je představen vývoj orientalismu v jeho premoderní a moderní neboli akademické podobě, včetně kritiky Saidova konceptu. Kritika orientalismu je v současné době zařazována pod hlavičku postkoloniální kritiky, proto je v práci obsažena také kapitola o postkoloniální kritice a vztahu sociologie k této problematice. V závěru práce pojednává o okcidentalismu, který je často nahlížen jako opak orientalismu, což ovšem není úplně přesné. Analyzována je také dnešní podoba orientalismu, který je spojován hlavně s postojem západního světa (především USA) k islámským zemí.
|
host ::
RSS.