Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Islámská kultura v euro-středomořském dialogu a její reflexe v českých zemích
Gombárová, Jana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Novotná, Yvona (oponent)
PhDr. Jana Gombárová Islámská kultura v euro-středomořském dialogu a její reflexe v Českých zemích Abstrakt Hlavním cílem disertační práce byla reflexe islámské kultury v rámci euro- středomořského multikulturního dialogu se specifickým ohledem k situaci v České republice. První kapitola obsahuje metodologický a teoretický rozbor koncepcí "konce dějin" Francise Fukuyamy a "střetu civilizací" Samuela P. Huntingtona, jež vyvolaly širokou a nezřídka kontroverzní diskusi ve světě i u nás. Analyzovány jsou také novější "katastrofické scénáře" (Laqueur, Spencer, Rodrígez, Sarazin). Další část pojednává o islámské kultuře v rámci euro-středomořského dialogu a historii Barcelonského procesu jako koncepce Evropské unie o přístupech a plánované spolupráci se zeměmi jižního břehu Středomoří, jež vyústila ve vznik Unie pro Středomoří v roce 2010. Vznik a funkce celoevropské nevládní nadace Anny Lindh (Anna Lindh Foundation), jejíž sídlo je v egyptské Alexandrii, je rovněž v centru pozornosti. Struktura a aktivity české sítě nadace Anny Lindh doplňují obraz multikulturního dialogu na národní úrovni. Události arabského jara s kontroverzními výsledky a nástupem islamistů tvoří poslední část první kapitoly. Druhá kapitola se věnuje orientalismu, přičemž úvod je věnován názorům týkajícím se pojmů Orient, Okcident. Mottem...
Islámská kultura v euro-středomořském dialogu a její reflexe v českých zemích
Gombárová, Jana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Novotná, Yvona (oponent)
PhDr. Jana Gombárová Islámská kultura v euro-středomořském dialogu a její reflexe v Českých zemích Abstrakt Hlavním cílem disertační práce byla reflexe islámské kultury v rámci euro- středomořského multikulturního dialogu se specifickým ohledem k situaci v České republice. První kapitola obsahuje metodologický a teoretický rozbor koncepcí "konce dějin" Francise Fukuyamy a "střetu civilizací" Samuela P. Huntingtona, jež vyvolaly širokou a nezřídka kontroverzní diskusi ve světě i u nás. Analyzovány jsou také novější "katastrofické scénáře" (Laqueur, Spencer, Rodrígez, Sarazin). Další část pojednává o islámské kultuře v rámci euro-středomořského dialogu a historii Barcelonského procesu jako koncepce Evropské unie o přístupech a plánované spolupráci se zeměmi jižního břehu Středomoří, jež vyústila ve vznik Unie pro Středomoří v roce 2010. Vznik a funkce celoevropské nevládní nadace Anny Lindh (Anna Lindh Foundation), jejíž sídlo je v egyptské Alexandrii, je rovněž v centru pozornosti. Struktura a aktivity české sítě nadace Anny Lindh doplňují obraz multikulturního dialogu na národní úrovni. Události arabského jara s kontroverzními výsledky a nástupem islamistů tvoří poslední část první kapitoly. Druhá kapitola se věnuje orientalismu, přičemž úvod je věnován názorům týkajícím se pojmů Orient, Okcident. Mottem...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.