|
|
Na okraji zájmu? České moderní ženy a Orient v první polovině 20. století
Havlůjová, Hana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Bahenská, Marie (oponent)
Hana Havlůjová: Na okraji zájmu? České moderní ženy a Orient v první polovině 20. století Abstrakt Záměrem práce je přispět k bližšímu poznání českých reflexí Orientu v první polovině 20. století prostřednictvím studia pramenů, které dosud zůstávaly spíše na okraji badatelského zájmu. Pramenů, které buď vytvořily ženy, jež do orientálních zemí cestovaly či zde delší dobu pobývaly. Nebo pramenů, které se Orientu týkaly a byly adresovány převážně ženskému publiku. Vzhledem k minimálnímu zpracování tématu v českém prostředí si práce klade za cíl podat základní nástin problematiky, zároveň však ověřuje konkrétní možnosti, které (převážně) česky psané, případně obrazové prameny, nabízejí také pro rozvoj zahraničního kulturně historického bádání. K identifikaci a řešení nových otázek jsou užívány dva "marginalizované" přístupy. Jednak genderově podmíněné tázání. Jednak perspektiva "z okraje" Evropy. Zejména druhý přístup otvírá příležitost k překonávání dichotomií dominujících obvykle mezinárodním analýzám, které zkoumají genderové otázky ve vztahu k nacionalismu a kolonialismu. Případové studie se proto zaměřují především na analýzu tří vzájemně provázaných moderních diskurzů, jež lze popsat také jako myšlení o ženách, národě a Orientu. Úvodní část, První dojmy: Tři české moderní ženy v Orientu, obsahuje tři...
|
|
| |
|
|
Úloha produkce a akceptace mincí při utváření mocenské struktury české raně středověké společnosti
Kratochvíl, Jan ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Květina, Petr (oponent)
Práce Úloha produkce a akceptace mincí při utváření mocenské struktury české raně středověké společnosti pojednává o nejstarších historických platidlech, jejichž výskyt předpokládáme v Čechách 10. století. Nahlíží je ovšem ne-ekonomistickým prizmatem, jehož ustanovení předchází kritika stávajících interpretací. Předmětem výzkumu jsou slovanská platební plátýnka a nejstarší denáry ražené v českém knížectví. V práci je zformulovaná nová hypotéza o způsobu, jímž mohla slovanská plátýnka plnit určité funkce, které dnes ztotožňujeme s platidly. Tato hypotéza vychází z předpokladu odlišné organizace ekonomických vztahů v raně středověké společnosti, než jaká byla v otázkách spojených se slovanskými platebními plátýnky obvykle uplatňována. Na základě této předpokládané organizace společenských vztahů je následně rekonstruována sociální krize, jejíž odraz je identifikován ve svatováclavských legendách, pro něž je také odhalen nový inspirační zdroj, Liviovo Ab urbe condita libri. Hypotéza o fungování slovanských platebních plátýnek se tak následně propojuje s prameny do širšího interpretačního celku. Mince jsou v této práci vnímány chartalisticky a prakticky metalisticky v opozici k vyskytujícímu se teoreticky metalistickému přístupu. Je vyloženo, jakou roli hrály mince při přechodu od archaického...
|
|
|
Bedřich Hrozný a Orientální ústav v Praze za pomoci Národního fondu Masarykova
Kopecký, René ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Rigorózní práce Bed ich Hrozný a Orientální ústav v Praze za pomoci Národního fondu Masarykova se zabývá životem a dílem staroorientálního filologa a historika, významné postavy eskoslovenského spole enského a odborného života. Práce je p edevším soust ed na k založení a prvním desetiletím existence Orientálního ústavu v Praze. Orientální ústav fungoval de facto minimáln již od roku 1920, a de iure až od roku 1922. Otázkou však z stává, nakolik byla napln na litera zákona, nebo ustavující sch ze, týkající se z ízení Orientálního ústavu, se uskute nila až 1. b ezna 1928. Dále se rigorózní práce soust edí na aktivity spojené s Orientálním ústavem v Praze, nap . Národním fondem Masarykovým, ze kterého byl mj. spolufinancován archeologický výzkum Bed icha Hrozného v Sýrii, na pahorcích Šejch Sa ad a Tell Erfád a v Turecku na pahorku Kültepe. Archeologické nálezy Bed icha Hrozného dovezené do Prahy se nám do sou asné doby nedochovaly v plném po tu. Když se staly sou ástí (s výjimkou kappadockých tabulek) Národní galerie v Praze, byly provizorn uloženy na zámku v Benešov nad Plou nicí, kde nebyla zajišt na jejich maximální bezpe nost. V prosinci 1969 byla ást sbírky Bed icha Hrozného zni ena požárem na zámku v Benešova nad Plou nicí - zasažen byl p edevším dokladový materiál, pocházející z Hrozného p...
|
|
|
Obraz byzantských vztahů s křižáky v Levantě v dílech Viléma z Tyru, Anny Komneny a Niketa Choniata
Poláček, Tomáš ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vztahů Komnenovské dynastie s Outremerem, tedy křižáky a křižáckými státy v oblasti Levanty z pohledu Byzantských historiků Anny Komneny a Niketa Choniata a latinského historika "západního" původu Viléma z Tyru. Práce je rozdělená do několika částí, v první části se zabývá vládami jednotlivých panovníků Komnenovské dynastie v daném období pro zasazení do historického kontextu doby, následuje kapitola o historiografických obrazech, která se týká děl jednotlivých autorů a nakonec práce analyzuje pohledy autorů na jednotlivé klíčové události vzájemných vztahů v rámci historiografických obrazů počínaje 1. křížovou výpravou a konče masakrem Latinů v Konstantinopoli a analyzuje pohledy na něj očima Niketa Choniata a Viléma z Tyru. Pokusí se zodpovědět na otázku, proč došlo k tak extrémnímu zhoršení vztahů i přes zjevně prolatinskou orientaci Komnenovských císařů. KLÍČOVÁ SLOVA křižáci; křižácké státy; Vilém z Tyru; Anna Komnena; Niketas Choniates; Byzanc; 1081-1183; kronikářství
|
|
| |
|
| |
|
|
Velká Morava a její odkaz na Uherskohradišťsku
Bělohradová, Šárka ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Mů j zájem o dě jiny Velké Moravy zač al již krátce po narození. Ne, není to omyl, narodila jsem se totiž v Uherském Hradišti a celý svů j dosavadní život prožila ve Starém Mě stě , v centru onoho dávného Veligradu, který svou velikostí a vyspě lostí v devátém století př edč il mnohé svě tové civilizace a př edbě hl dě jinný vývoj mnohdy až o ně kolik staletí. Již ve 3 letech jsem v doprovodu rodiců zpovzdálí se zájmem sledovala práci archeologů a ve skrytu duše jim závidě la to jejich "velké pískoviště " a speciální "lopatky", se kterými si tam den co den "hráli"... Dnes již jen s úsmě vem na tvář i vzpomínám na mou bujnou fantazii a uvě domuji si, že ono "velké pískoviště ", na které jsem se v 80.letech 20.století chodila dívat, bylo pohř ebiště "Na Valách" a archeologové se tam vě novali dalšímu ze svých př ínosných archeologických výzkumů . Možná jsem tam tehdy ještě stač ila zahlédnout Viléma Hrubého, jednoho z nejvýznamně jších archeologů Starého Mě sta, nebo Luď ka Galušku, soudobého archeologa, se kterým jsem se po více jak 20 letech setkala v Mě stském zemském muzeu v Brně , aby mi shrnul dosavadní archeologické úspě chy a dal velmi cenné rady k této diplomové práci. V posledních mě sících jsem mnohokrát odpovídala na otázku, co mě vedlo k výbě ru tématu mé práce a proč jsem si zvolila právě Velkou...
|
|
|
Using Theatre as a Didactic Tool for History Lessons in the Pays de la Loire Region
Paseková, Klára ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
La pièce de théâtre comme outil d'enseignement de l'histoire dans la région Pays de la Loire Užití divadelní hry jakožto didaktického nástroje ve výuce dějepisu ve francouzském regionu Pays de la Loire Bc. Klára Paseková Abstrakt Tato práce poukazuje na přínos užití divadelní hry jakožto didaktické pomůcky v hodině dějepisu a to specificky ve francouzském regionu Pays de la Loire. Teoretická část seznamuje s podmínkami činnosti takzvaných « externistů » ve francouzské škole. Dále je pak specifikována role divadelního představení jakožto didaktické pomůcky k předávání historických témat a motivační pomůcky k probuzení zájmů žáků o historii. V praktické části na příkladu divadelního představení Mystère sur les quais de Nantes je vyzdvihnuta užitečnost divadelní formy pro výuku historie s poukazem na komplexnost analyzovaného programu. Ten zahrnuje přípravný materiál, samotné divadelní představení s následnou diskuzí, kdy žáci reflektovali zážitek s autorkou Mme Le Fahler, a navazujícím ateliérem. Analýza podtrhuje hlavní cíle autorky, specifika procesu vzniku hry a témata z oboru historie, která hra zpracovává. Klíčová slova: didaktická pomůcka, divadelní hra, dramatizace, dramatická výchova, inscenace, interpretace, Pays de la Loire, historický kontext, historická kontextualizace postav, tvorba scénáře
|
|
|
Antická souhvězdí jako kulturní fenomén
Juřina, Petr ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Dufková, Marie (oponent)
O pevné spojení souhvězdí naší oblohy s postavami a příběhy řecké mytologie se zasloužil především Arátos ze Sol, slavný helénistický básník doby Ptolemaia II. Jeho didaktická báseň Phainomena ("Jevy na nebi") dosáhla ve své době takové popularity, že v pozdějším latinském překladu přežila celá staletí a stala se trvalou součástí historického dědictví evropské civilizace. Počátky celého systému, dělícího hvězdnou oblohu na 48 částí, však sahají do dob mnohem dávnějších. Astronomie poskytla spolehlivé důkazy, že kořeny této "nebeské parcelace" mají svůj původ v oblasti Blízkého východu před nějakými 6 - 7 tisíci lety. Tyto závěry exaktní vědy potvrzují navíc i četná nová zjištění z oblasti různých společensko-vědních oborů. Zřetelné odrazy této starobylé tradice tak nacházíme nejen v kosmologicko-astronomických (resp. astrologických) aspektech života starověkých kultur, ale též v archeologicky odhalených paleoastronomických konstrukcích a dalších nálezech z prostředí prehistorické Evropy.
|
host ::
RSS.