|
|
Refugee music jako performance imigrace
Skopec, Jan ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Beseda, Jan (oponent)
Klíčová slova hudba, imigrace, žadatelé o azyl v České republice, publikum, divadlo, kulturální a mediální studia, identita, globalizace, postmodernismus, kulturní antropologie, sémiotika Abstrakt Cílem této práce analyzovat hudbu, která souvisí s uprchlictvím a dalšími formami imigrace do České republiky. Konkrétně se jedná o tvorbu Divadla Archa, které se souvisle několik let této věnuje. Při hudební performanci vzájemně spolupracují žadatelé o azyl v České republice s českými a zahraničními profesionálními umělci. Chci analyzovat, jak probíhá vzájemná umělecká spolupráce, jaké významy v tomto konceptu spatřují jednotliví hudebníci a jaké sdělení obažené v hudební produkci má být adresováno publiku. Hudba je přitom zasazena do kontextu celkové umělecké tvorby Divadla Archa spojené s tématikou imigrace. V souvislosti s tím chci zjistit, jaké významy a sdělení v této hudbě a související umělecké tvorbě nachází publikum.
|
|
|
Pojmy "cizinec" a "odcizení" v díle Bernarda-Marie Koltèse
Tichá, Alžběta ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Má práce se zabývá pojmy "cizinec" a "odcizení" v hlavní části dramatické tvorby Bernarda-Marie Koltèse. Reflektuje autorův vztah k černé Africe i jeho pocit odlišnosti od vlastní společnosti a neschopnost se do této společnosti začlenit. Dále ukazuje, jak se tato "jinakost" odráží ve většině jeho postav. V dalších kapitolách se práce věnuje autorovu zacházení s dramatickým prostorem a časem a odcizení textu s využitím specifických jazykových prostředků. Na základě analýzy jednotlivých děl práce hodnotí shodné či rozdílné postoje k těmto tématům a vytváří tak ucelený náhled na Koltèsovo pojetí cizince. Na konci své práce docházím k závěru, že přestože každá Koltèsova hra má zcela odlišný charakter, všechny základní stavební prvky jsou stejné. Autorův postoj k již zmíněným tématům je tedy neměnný a funguje jako jednotící prvek jeho díla. Klíčová slova: divadlo, odcizení, cizinec
|
|
|
Kritika společenských poměrů v dramatické tvorbě F.G.Lorcy, A .Casony, R. Albertiho a M. Mihury
Lukešová, Alice ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Mathé, Lukáš (oponent)
Tato práce se na příkladu čtyř dramatiků Lorcy, Casony, Albertiho a Mihury snaží ukázat, že ačkoliv nebývají takřka nikdy spojováni, rokem narození patří do stejné generace a začínají psát pod vlivem stejných událostí. Ve svých hrách tak reagují na tytéž společenské poměry. Jednotliví autoři využívají odlišné dramatické formy: tragédii, absurdní komedii, avantgardní či poetické divadlo. Tato pestrost umožňuje zachytit problémy z různých úhlů pohledu a dohromady vytváří ucelený obraz společnosti. Vkus a interpretace každého z nás se značně liší, a proto kritika vyjádřená prostřednictvím různých uměleckých forem má předpoklady zaujmout co nejširší spektrum lidí.
|
|
|
Stereotypy v díle Járy Cimrmana
Bulejová, Hana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dramatickým dílem Járy Cimrmana, jehož vznik zajistila dvojice autorů Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Po úvodních kapitolách pojednávajících o genezi mystifikační legendy jménem Jára Cimrman, o cestě této osobnosti z rozhlasu na divadelní prkna a o samotném cimrmanovském kultu, se zaměříme na poetiku Divadla Járy Cimrmana. Styčné rysy divadelního souboru, mezi které patří specifické herectví, fenomén semináře a imaginativní humor, vedou potom přímo k vytyčení opakujících se stereotypů v dramatické produkci divadla. V dalším zkoumání se budeme zabývat žánrovým vymezením her i jejich obsahovým, tematickým a motivickým rámcem. Cílem práce je vysledovat tyto motivy, pokusit se je interpretovat a nastínit jejich postupný progres jak v rámci samotných her, tak v rámci dobové společenské atmosféry.
|
|
|
Poetika imanence: performance divadlo Forced Entertainment
Suk, Jan ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent) ; Voigts, Eckart (oponent)
Jan Suk Poetika imanence: performance divadlo Forced Entertainment Abstrakt Předkládaná disertační práce zkoumá aplikací myšlenkových konceptů Gilla Deleuze a Félixe Guattariho mnohotvárnou povahu autorských představení britského experimentálního souboru Forced Entertainment. Hlavními cíli práce je prozkoumat transformativní teritorium mezi hercem a divákem. Transformativita tohoto meziprostoru v díle Forced Entertainment je dekódovatelná zejména skrze analýzu strukturálních vzorců, prvků provokujících sympatie, virtuální integrace diváka a zvýšeného důrazu na přítomnost. Aplikací terminologie Deleuzovi filosofie, zejména pak fenoménu imanence, dochází k definici pojmu poetika imanence, jejíž fungování právě tuto transformativitu divadelního prostoru dokáže terminologicky a myšlenkově uchopit. Po vymezení základních pojmů, jako je např. divadlo, performance, live art či postdramatické divadlo, úvodní kapitola kontextualizuje Forced Entertainment jakožto klíčové představitele současného experimentálního divadla; dále kapitola provádí analýzu relevantní odborné literatury v diskurzu divadelní teorie a performance. Druhá kapitola přináší hlubší vhled do nejsignifikantnějších prvků deleuzovské a deleuzoguattariovské filosofie, jako jsou např. rhizom, deteritorializace, dění (becoming), haecita a imanence; tyto...
|
|
|
Sociologické aspekty divadla: Společnost na jevišti
Chalupová, Kristýna ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
V této bakalářské práci si autorka klade za cíl vytvořit obhajobu divadla jako relevantního tématu sociologie. Na základě předestřených problémů sociologie umění vyplývající primárně z nehomogennosti předmětu dochází k tomu, že každá umělecká forma vyžaduje zvláštní sociologickou disciplínu, tedy ji potřebuje i divadlo. Autorka se zmíní o problémech způsobujících stagnaci a marginalizaci sociologie divadla. Poukáže na dosavadní vývoj v metodologických přístupech, které umožnily (nejen) sociologii divadla analyzovat dramatický text a divadelní představení. Následně se pokusí zmapovat sociologické aspekty divadla. Protože sociální funkce divadla se uskutečňuje zejména v interakci mezi tvůrci-performery-diváky, věnuje autorka zásadní část práce jak problematice výkladu obsahu díla, tak přenosu sdělení k divákům. V souvislosti s tím, že divadelní přestavení je podobně jako jiné umělecké díla vyjádřeným sdělením určeným publiku, autorka v závěrečné kapitole uvažuje o sociogenezi dramatického díla a autonomii dramatikovy tvorby. Na základě tří sociologických konceptů (Michela Foucaulta, Karla Marxe, Pierra Bourdieu) vztahujících se k autonomii umělce a sociokulturní determinaci umělecké tvorby uvažuje nad relevancí divadelních her jako sociologických zdrojů informací. V závěru autorka shrnuje dosavadní zjištění o...
|
|
|
Vývoj meziválečného italského divadla skrze osobnost Massima Bontempelli
Klesal, Johan ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sieglová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na život a tvorbu italského spisovatele Massima Bontempelli (1878 - 1960) zejména v meziválečném období 20. století. Chronologicky je tak pojednáno o politicko-společenské situaci tehdejší Itálie se stručnou zmínkou o uměleckém kontextu. Nadále se pak práce věnuje již samotnému autorovi. Od Bontempelliho biografických údajů je pozornost přenesena nejprve k jeho zásadním prozaickým dílům, včetně vyložení tvůrčích zásad a záměrů, a poté se obrací zejména na autorovu dramatiku se stručnou informací ke každé divadelní hře. Závěrečná kapitola pak podrobněji analyzuje tři Bontempelliho dramata s důrazem na výše popsané teoretické poznatky.
|
|
|
Česká alternativní kultura v období normalizace a její obraz v dobových médiích v letech 1983-1987
Čížková, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Česká alternativní kultura v období normalizace a její obraz v dobových médiích v letech 1983-1987" se zaměřuje mediální reprezentaci alternativní kultury, tedy té části kulturní scény minulého režimu, která byla buď přímo vytlačována, nebo se sama vědomě nezačleňovala do "hlavního proudu." V první části se vedle nastínění dobového kontextu zabývá popisem této oblasti kultury, a to nejen v rovině neoficiální (tzv. undergroundové), ale i v rovině oficiální či polooficiální alternativy vůči idealizovanému hlavnímu a protěžovanému proudu kultury. V druhé části se práce soustředí na reflektování alternativní kultury soudobými médii na příkladu vybraných periodik. Výzkumnou metodou je kvalitativní analýza a výzkumným materiálem pak periodika Rudé právo, Tribuna, Mladá fronta, Melodie a Tvorba za vymezené období let 1983-1987. Práce se zaměřuje z největší části na hudební alternativní scénu, přednostně pak na jev, který se dá nazvat pokusem o likvidaci nové vlny v rockové hudbě, který se ve výzkumu ukazuje být jediným otevřeným mediálním útokem na alternativní kulturu ve vymezeném období. Výzkum dále odkrývá určité rozdíly ve způsobu o informování o alternativní kultuře v jednotlivých zkoumaných periodikách, stejně tak určité jeho proměny v průběhu vymezeného zkoumaného období.
|
|
|
Nová Nová scéna:Marketingová komunikace Nové scény Národního divadla od ledna 2010 do jara 2011 ("relaunch" značky)
Jančařík, Jonáš ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Dolanská, Nora (oponent)
Bakalářská práce "Nová Nová scéna: Marketingová komunikace Nové scény Národního divadla od ledna 2010 do jara 2011 ("relaunch" značky)" pojednává o marketingové komunikaci Nové scény Národního divadla v daném období. Téma zachycuje jako ukázku možností marketingu a marketingové komunikace v kulturní sféře. Pražská Nová scéna je kulturní instituce s bohatou historií. V osmdesátých letech sloužila především činohře Národního divadla, po roce 1992 pak Laterně magice. V roce 2010 ale vstoupila do nové éry, ve které se její tvář zcela mění. Z Nové scény, která nyní patří opět přímo pod Národní divadlo, se stává všestranná instituce, která hostí mnoho různých uměleckých forem. Tato vnitřní proměna se samozřejmě projevuje i navenek. Zavedené vnímání "značky" Nové scény se mění a její vedení používá nástroje marketingové komunikace k tomu, aby tento proces řídilo pokud možno efektivně a s pozitivním výsledkem. V práci je analyzována Nová scéna z marketingového hlediska, jsou probrány jednotlivé komunikační nástroje, které Nová scéna využívá a je provedena analýza ohlasu nového konceptu v médiích.
|
|
|
Influence of Otomar Krejca's aesthetics in French-speaking Belgium
Flock, Sarah ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent) ; zatím nezjištěn, nerealizuje se (oponent)
1 Stopami Krejčovy divadelní poetiky ve frankofonní Belgii Disertační práce se zaměřuje na české divadlo od první do druhé avantgardy. Především je zaměřená na divadlo Otomara Krejči a jeho vztah s belgickým divadlem v rámci druhého českého avantgardního divadla do doby normalizace (do r. 1982). Hlavní hypotéza je v tom, že Krejčův přínos byl významný pro belgické pojetí dramatického umění. Existuje dnes belgické pokračování divadelní poetiky Krejči ve frankofonní Belgii a pokud ano, proč ? Krejča realizoval důležitou část svého uměleckého života v Belgii. Belgická divadelní činnost Krejči se dělí do dvou odlišných období. První z nich začíná založením Divadla za branou v Praze v roce 1965 a je spojené s působením v belgickém Národním divadle v Bruselu. Tato léta spadají do československé destalinizace a jsou velmi produktivní v umělecké oblasti. V Bruselu Krejča režíruje celkem čtyři hry : v roce 1965 Hamlet, v roce 1966 Racek, v roce 1970 Tři sestry a v roce 1978 Romeo a Julie. Ty tři první hry jsou inscenovány před odjezdem Krejči do jeho polo-exilu a před dobou normalizace. Poslední hra znamená začátek jeho druhého období v Belgii, spojeného s městem Louvain-la-Neuve. Druhé období začíná v době normalizace, kdy bylo zlikvidováno Divadlo za branou, zatímco jsou Krejčovy inscenace již velmi známé v...
|
host ::
RSS.