|
|
Influence of Otomar Krejca's aesthetics in French-speaking Belgium
Flock, Sarah ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Christov, Petr (oponent) ; zatím nezjištěn, nerealizuje se (oponent)
1 Stopami Krejčovy divadelní poetiky ve frankofonní Belgii Disertační práce se zaměřuje na české divadlo od první do druhé avantgardy. Především je zaměřená na divadlo Otomara Krejči a jeho vztah s belgickým divadlem v rámci druhého českého avantgardního divadla do doby normalizace (do r. 1982). Hlavní hypotéza je v tom, že Krejčův přínos byl významný pro belgické pojetí dramatického umění. Existuje dnes belgické pokračování divadelní poetiky Krejči ve frankofonní Belgii a pokud ano, proč ? Krejča realizoval důležitou část svého uměleckého života v Belgii. Belgická divadelní činnost Krejči se dělí do dvou odlišných období. První z nich začíná založením Divadla za branou v Praze v roce 1965 a je spojené s působením v belgickém Národním divadle v Bruselu. Tato léta spadají do československé destalinizace a jsou velmi produktivní v umělecké oblasti. V Bruselu Krejča režíruje celkem čtyři hry : v roce 1965 Hamlet, v roce 1966 Racek, v roce 1970 Tři sestry a v roce 1978 Romeo a Julie. Ty tři první hry jsou inscenovány před odjezdem Krejči do jeho polo-exilu a před dobou normalizace. Poslední hra znamená začátek jeho druhého období v Belgii, spojeného s městem Louvain-la-Neuve. Druhé období začíná v době normalizace, kdy bylo zlikvidováno Divadlo za branou, zatímco jsou Krejčovy inscenace již velmi známé v...
|
|
|
Změny ve vnímání práce
Svatoň, Ondřej ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent) ; zatím nezjištěn, nerealizuje se (oponent)
Pojem práce se stal jedním z ústředních konceptů teorií zabývajících se vysvětlováním společenských procesů. Je součástí úvah klasiků sociologie Durkheima, Webera i Marxe, ale zabývají se jí zásadním způsobem i vysvětlení založená na evropské křesťanské tradici. Dnes dominující chápání role práce ve společnosti vycházejí převážně z ekonomického vidění světa, a to i v případě reakcí na negativní vliv práce na utváření života jednotlivce a na formování jeho osobnosti, s nímž je možné se setkat v současné sociologii. Proměny vnímání placená práce jsou ovlivňovány rozvojem nových technologií a mění dosavadní vnímání "společnosti práce". Změna podílu rutinní placené lidské práce na výrobě a často už i při poskytování služeb se vymyká výkladům, které poskytují ekonomické koncepty společenského řádu založené na principu racionality produkce a spotřeby. Začíná být zpochybňováno tradiční pojetí principu zásluhovosti. Proměny vnímání produktivní práce ovlivňují i chápání bohatství, které je dnes definováno jinak než ve společnostech zemědělských a tradičně průmyslových. Dosažené limity snah o výklad společenských procesů založené na ekonomickém chápání problematiky práce se předkládaná studie snaží překonat pokusem o změnu úhlu pohledu na otázku směny práce na trhu a nalezením jiného vztahu mezi prací a mocí, resp....
|
host ::
RSS.