|
| |
|
|
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
|
|
| |
|
|
Úloha postav v japonské vizuální kultuře
Flesch, David ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
V diplomové práci "Úloha postav v japonské vizuální kultuře" se zabývám analýzou fiktivních charakterů a jejich úlohou v rámci japonské vizuální kultury, ale i společnosti obecně. První část práce je věnována úvodu do problematiky a nastínění historického vývoje poválečné japonské vizuální kultury s příhlédnutím k nejikoničtějším dílům a jejich postavám. Tento úvod má čtenáři usnadnit pochopení argumentace v následujících kapitolách. V první z nich charaktery zkoumám z psychologického a sociologického hlediska a zasazuji je do širšího společenského rámce. Kapitoly 3 a 4 věnuji dvěma pro japonskou poválečnou popkulturu nejdůležitějším subkulturám, dívčí kultuře šódžo a fanouškovské kultuře otaku. Popisuji okolnosti jejich vzniku, ale také trendy uvnitř těchto subkultur, které vedly k významné popularizaci charakterů a s nimi spojených produktů a průmyslových odvětví. V případě šódžo je nejdůležitějším fenoménem kult roztomilosti kawaii, který je dnes jednou z určujících estetických kategorií a je neoddělitelnou součástí jazyka japonské vizuální kultury. U otaku, vášnivých spotřebitelů produktů vizuální kultury, jsem se dále zaměřil na trendy přímo spojené s adorací a fetišizací fiktivních postav a pro hlubší náhled do problematiky k těmto fenoménům přistupuji skrze "rozhovor" dvou předních odborníků...
|
|
|
Obraz středověku v díle Prokopa Chocholouška
Beneš, Otakar ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickými prózami Prokopa Chocholouška, a mezi nimi především těmi z českého středověku. Cílem práce bylo nalézt a systematicky zpracovat typické znaky autorovy tvorby a zařadit jej do kontextu české romantické literatury. Výsledky jsou prezentovány v několika kapitolách. Práce obsahuje stručný životopis Prokopa Chocholouška, chronologicky zachycené proměny žánru historické prózy v době národního obrození a srovnání Prokopa Chocholouška s dalšími autory historických próz. Dále obsahuje shrnutí dějů vybraných povídek, rozbor postupů, které autor používá k tvorbě postav, způsob zobrazení časoprostoru v textech a projevy vlasteneckých a výchovných tendencí v díle.
|
|
|
Postavy v krátkých prózách Jaroslava Durycha
Jumrová, Pavla ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce předkládá typologii postav v krátkých prózách Jaroslava Durycha. V úvodu jsou čtenáři seznámeni se současnými přístupy literární teorie k postavám a se způsoby, jak vytvářet typologie postav. Také jsou zde uvedeny autorovy názory na umění a člověka, protože Durychova beletristická tvorba je ovlivněná jeho uměleckými a náboženskými názory. Durychova prozaická tvorba je také charakterizována ve vztahu k literárním směrům. Úvod rovněž podává informace o dosavadních pracích, které se postavami v Durychových prózách zabývaly. Vlastní část diplomové práce je zaměřena na rozbor postav v jednotlivých krátkých prózách. Postavy ženské i postavy mužské jsou zkoumány pomocí týchž kritérií: postava-definice vs. postava-hypotéza, postava-subjekt vs. postava-objekt, jméno, zevnějšek, nitro, smrt, láska k Bohu a pozemskému partnerovi. V rámci jednotlivých oddílů, např. Zevnějšek, jsou krátké prózy rozebírány chronologicky, aby bylo patrné, jak se postavy proměňovaly a jak byly ovlivňovány literárními směry apod. Nakonec je uvedeno, čím se liší ženské postavy od postav mužských, a jsou zde popsány dva základní typy postav ženských a dva základní typy postav mužských, které v Durychově próze nacházíme. První typ představují ty ženské a mužské postavy, které směřují k Bohu díky pokoře, chudobě a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Komiksy časopisu Ohníček v letech 1968-1971: sémiotická analýza
Řezníková, Ivana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá žánrem komiksu v časopise Ohníček v počátečním období normalizace: jeho vztahem ke světovým trendům, cílovou čtenářskou skupinou, mytologickými a ideologickými strukturami a způsobem vizuálního vyjádření. Jádrem práce je podrobná analýza jedenácti komiksů, které vycházely v Ohníčku v letech 1968-71 (ročníky 19-21). Na úrovni žánru se komiksy v Ohníčku výrazně přiblížily dobrodružným příběhům, které se těšily na přelomu let šedesátých a sedmdesátých velké popularitě, zároveň se ale původně "dospělý" výtvarný výraz značně přizpůsobil dětskému čtenáři. Tři z analyzovaných komiksů reprezentují komiksový seriál, kde epizody v jednotlivých číslech časopisu jsou vzájemně pevně provázány dobrodružnou narativní linií. Zbylých osm má charakter stripu, typově odpovídá gagu nebo bajce. U každého z komiksů je sledován jazyk, výtvarná stránka, způsob, jakým je artikulován děj, a distinktivní znaky, které titul odlišují jak od ostatních komiksů v listu, tak od žánrové klasiky. Jak grafická podoba komiksů, tak jejich narativní linie jsou ovlivněny faktem, že Ohníček je určen dětským čtenářům. Závěrem analýzy jsou obecná schémata týkající se typu hrdiny a podoby fikčního světa v závislosti na narativním typu a srovnání české komiksové tradice s podobou, k jaké žánr dospěl v evropském a americkém...
|
|
|
Vztah hrdinů k prostředí v románech Thomase Hardyho
PEŠKOVÁ, Veronika
Náplní práce je analýza, komparace a interpretace díla Thomase Hardyho, konkrétně vztahu hrdinů k prostředí ve vybraných ?wessexských románech?. Východiskem práce je zasazení Hardyho tvorby do dobového kontextu, obecná charakteristika jeho děl a filozofická inspirace ovlivňující autorovo pojetí prostoru. Hlavním cílem práce je poukázat na důležitost prostředí v díle Thomase Hardyho, nastínit problematičnost existence Hardyho literárních postav, jejich osudovost a tragičnost spjatou s místem jejich pobytu a další, především společenské okolnosti ovlivňující život postav. Dalším cílem je zaměřit se na sledování vývoje témat a motivů a odpovědět na otázku, jakým způsobem se vyvíjí tvorba Thomase Hardyho v jednotlivých, chronologicky seřazených románech. Odpovědi na tyto otázky přináší hlavní část diplomové práce, která je založena na rozborech jednotlivých románů, v nichž zásadní roli hraje prostředí.
|
host ::
RSS.