|
|
Obraz středověku v díle Prokopa Chocholouška
Beneš, Otakar ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historickými prózami Prokopa Chocholouška, a mezi nimi především těmi z českého středověku. Cílem práce bylo nalézt a systematicky zpracovat typické znaky autorovy tvorby a zařadit jej do kontextu české romantické literatury. Výsledky jsou prezentovány v několika kapitolách. Práce obsahuje stručný životopis Prokopa Chocholouška, chronologicky zachycené proměny žánru historické prózy v době národního obrození a srovnání Prokopa Chocholouška s dalšími autory historických próz. Dále obsahuje shrnutí dějů vybraných povídek, rozbor postupů, které autor používá k tvorbě postav, způsob zobrazení časoprostoru v textech a projevy vlasteneckých a výchovných tendencí v díle.
|
|
|
Určení autorství nemichnovských písní v českém vícehlasém kancionálu (sign. II A 32) z muzejní sbírky v Hradci Králové
Janosik-Bielski, Marek ; Kolár, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Od nepaměti člověk vyjadřuje všeliká hnutí ducha také navenek, ať už neurčitým zvukem, nebo slovem. Slovo jako takové může často vyjádřit více než pouhý zvuk, někdy však je bud' nedostatečné, nebo naopak na škodu. Člověk proto skloubil slovo s vlastnostmi jiných, neurčitých zvuků a vytvořil slovo zpívané, které plněji vyhovuje jeho vyjadřovací potřebě v případě uvedeném výše. A jako je slovo na počátku všeho Gak krásně - ačkoli v jiném kontextu - praví svatý Janl ) aje základem řeči, tak slovo zpívané tvoří základ zpěvu. Zpěvem lidé od pradávna vyjadřovali své city, nálady a přesvědčení (zpěvem mezi sebou i komunikovali); toto se později přeneslo i do prostředí církevního, v němž se nakonec především chrámový zpěv a různé druhy hymnů a sekvencí napevno usadily a staly se jeho samozřejmou součástí. Avšak daleko dříve, než se tak stalo v celém církevním prostředí, staly se zpěvy v národním jazyce pevnou součástí liturgie slovanské, a to především české, kde zcela v rozporu s dosavadními zvyklostmi římskokatolické církve bylo s bohoslužbou spjato několik zpěvů, které žádná světská ani církevní moc nedokázala vymýtit (ne nadarmo se říká "co Čech, to muzikant"). Musela na to být papežem udělena výjimka. Tak tomu bylo na samém prahu chrámového zpěvu v Čechách a tato skutečnost dala ráz i praxi budoucí. Další,...
|
|
|
Svatý Prokop v literárních pramenech
Dušek, Jan ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Svatý Prokop v literárních pramenech se věnuje osobě sv. Prokopa a Sázavskému klášteru v období 11.-14. století. Sleduje životní osudy tohoto světce a slovanského kláštera do roku 1097 na základě údajů středověkých prokopských legend. Práce též přináší stanoviska a názory historiků a slavistů na reálie, o nichž informují legendy; týkají se jednak samotného světce (např. jeho původ, slovanské vzdělání, vstup do kláštera), jednak Sázavského kláštera, proslulého jako centrum slovanské vzdělanosti (bohoslužebný ritus a jazyk), jednak s místem pobytu vyhnané sázavské mnišské komunity v letech 1055-1061. Pohled na Sázavský klášter do 14. století je doplněn informacemi o sázavské stavební a umělecké činnosti ve stylu románském a gotickém nabytými zvláště díky archeologickým výzkumům Květy Reichertové a Petra Sommera, které jsou včleněny do kontextu jiných uměleckých děl. V práci je též určeno místo sv. Prokopa, prvního českého světce svatořečeného v Římě papežem, mezi českými světci.
|
|
|
Postava kněze v české literatuře 19. století
Trdlica, Vilém ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Práce analyzuje prozaická díla české literatury 19. století, ve kterých vystupuje postava kněze, a interpretuje pasáže vybraných prací K. V. Raise, K. Klostermanna, J. Š. Baara, I. Herrmanna a B. Němcové. Prózy, které rozpracovávají psychologii postav kněží hlouběji, jsou zasazeny do venkovského prostředí. Kněží v nich vstupují s farníky do různých vztahů i konfliktů. Je tak ilustrován buď obraz tradiční vesnice, nebo naopak její výrazné proměny. V práci je věnován prostor také analýze popisu vzájemných vztahů mezi kněžími. Pro postavu kněze v české literatuře je charakteristické, že s věřícími komunikuje zejména prostřednictvím svého úřadu, ale že často projevuje své sociální cítění i nad jeho rámec. Práce dospívá k závěru, že kněz je v české literatuře 19. století vnímán i představován jako postava s převažujícími pozitivními rysy.
|
|
|
Kosmas a jeho svět. Obraz politického národa v nejstarší české kronice
Kopal, Petr ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Téra, Michal (oponent)
Kosmas a jeho svět. Obraz politického národa v nejstarší české kronice Tato práce se zaměřuje na obraz politického národa v nejstarší české kronice, tedy na literární a ideologický konstrukt, který vytvořil Kosmas - pokládaný za "prvního českého historika", ale i za "jednoho z nejvýznamnějších autorů středověku" (Robert Bartlett, Univerzita St Andrews). Kosmova kronika (Kroniku Čechů) náleží do kontextu "národních dějin". Kosmas napsal učené, zábavné, ale také politicky angažované dílo, předkládající jakýsi "národní program". Nejde přitom o žádnou českou výjimku. Pokud si totiž představíme Evropu 11.-12. století, spatříme zahradu pučících nových národů, středověké "jaro národů". A první národní státy, které již nejsou pouhými svazky osob, nýbrž teritoriálně vymezenými institucionálními útvary, dostávají své dějepisce. Podstata nacionalismu 11. a 12. století spočívá právě ve vzniku "politických lidů" zdůvodňovaných dějinami. Vytvářené obrazy minulosti odpovídají aktuálním potřebám současného nacionalismu. V minulosti je hledána optimální podoba vztahu panovníka a šlechty. Národ má být jejich jednotou, zároveň však dochází k jejich pozvolnému oddělování a uzavírání do vlastních institucí, k procesu, v němž významná úloha připadne národním světcům a který skončí tím, že panovník přestane být...
|
|
|
Reprezentace ideálu ženy v díle Tomáše ze Štítného
Bendová, Martina ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na náboženskou mravně naučnou literaturu pozdního středověku, tedy 2. polovinu 14. a počátek 15. století, která se věnuje postavě ideální křesťanské ženy. Teoretický základ práce přináší představu středověkého člověka, jeho kategorizaci ve společnosti, místo ženy v rámci tohoto schématu a reflexi tohoto v dobových mravně naučných spisech. Otázka ženy je včleněna do kontextu české literatury a je představován typický žánr tohoto období tzv. traktát, v jehož rámci jsou tehdejší křesťanské ideály představovány. Východiskem pro postihnutí ženského ideálu je analýza traktátu Tomáše ze Štítného O trojím stavu. Pro ucelenější pohled na danou problematiku jsou zohledňována další související autorova díla.
|
|
|
Život na dvorech a v rezidencích renesančních vládců a velmožů v dobových zpracováních
Kotásková, Jenifer ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je každodenní život v rezidencích tří renesančních velmožů, a to vladařů z poslední dvanácté generace významného rodu, Viléma z Rožmberka a Petra Voka z Rožmberka a Adama mladšího z Valdštejna. Zaměříme se především na latinské přísloví Memento mori! a v souvislosti s tím na očekávání smrti a přípravy na ni. Latinský symbol upomínající smrt si jako své motto zvolil Petr Vok z Rožmberka. Dalším předmětem zkoumání jsou nejrůznější aktivity a oslavy, kterých se tito panovníci účastnili a krátili si jimi tak své dlouhé chvíle. Stěžejními prameny bakalářské práce se staly dobové záznamy o životě posledních Rožmberků z pera jejich knihovníka Václava Březana a deníkové zápisky Adama mladšího z Valdštejna.
|
|
|
Češi a ti druzí před a po revoluci 1848-1849
Nedvěd, Tomáš ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsobem reprezentací Čechů a jiných národů/etnik v publicistice Karla Havlíčka Borovského před a po revoluci v letech 1848-49. Jejím metodologickým východiskem jsou koncepty a přístupy vypracované v oblasti tzv. literární imagologie. V teoretické části přibližuje problematiku vzniku obrazů, jejich stereotypních složek a vzájemným vztahem autoobrazu a heteroobrazu. Rovněž popisuje rysy, funkce a proces formování národních stereotypů. Další kapitola popisuje vývoj národně-politických tendencí, které se vyprofilovaly v Čechách v průběhu první poloviny 19. století a odpovídaly pěti různým pojetím národa (rakušanství, němectví, slovanství, bohemismus a češství). Následující kapitola líčí průběh revolučních událostí, kdy docházelo k eskalaci napětí mezi jednotlivými národně-politickými tendencemi, a působení Havlíčka před revolucí a během ní. Další kapitola analyzuje jednotlivé stereotypní povahové rysy Čechů a jiných národů v Havlíčkově publicistice z let 1846-50. Tento imagologický rozbor ukazuje, že při konstruování charakteru Čechů užívá Havlíček starších idealizovaných stereotypních vlastností Slovanů (spravedlnost, mírumilovnost, bytostná demokratičnost, mírnost), které se však již nevztahují na všechny slovanské národy. S tímto rozpadem jednotné povahy Slovanů dochází ke...
|
|
|
Netradiční historická próza šedesátých let
Fürstová, Alena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent)
Cílem této práce je postihnutí autorského přístupu k minulosti ve vybraných netradičních historických prózách české literatury šedesátých let 20. století. Předmětem analýzy je novela Karla Michala Čest a sláva a román Oldřicha Daňka Král utíká z boje. Práce sleduje, jak autorský přístup k minulosti ovlivňuje různé složky díla, zejména kompoziční, jazykové a stylové postupy a modelování postav. Klíčová slova: historický román, šedesátá léta, Karel Michal, Oldřich Daněk
|
|
|
Obraz svatého Václava v kronikách starší české literatury
Kaiserová, Michaela ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Cílem bakalářské práce bude postihnout obraz svatého Václava ve vybraných kronikách starší české literatury. Primárními texty, které poslouží jako východiska k bakalářské práci, budou zejména tzv. Kristiánova legenda, Kosmova Kronika Čechů, Kronika tak řečeného Dalimila, Kronika česká Přibíka Pulkavy z Radenína, spis O státě českém Pavla Stránského ze Zapské Stránky, Kronika česká Václava Hájka z Libočan, Diadochus Bartoloměje Paprockého z Hlohol a Paprocké Vůle, Poselkyně starých příběhů českých Jana Františka Beckovského a anonymní spis Země dobrá, to jest země česká. Práce se zaměří na zobrazení postavy českého patrona z hlediska popisu jeho osobnosti, života, způsobu jeho vlády, vztahu k ostatním rodinným příslušníkům a dalších aspektů. Tyto motivy budou sledovány v rámci primárních pramenů a následně porovnávány.
|
host ::
RSS.