|
|
Příprava realizace montované haly s administrativou v Praci
Schrámek, Martin ; Kučera, Zdeněk (oponent) ; Kantová, Radka (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je výstavba montované haly s administrativou v Praci. Výrobní hala bude užívána za účelem výroby sklovláknobetonových dílců. Její další součástí a přístavbou je i administrativní část. Textová část práce obsahuje technickou zprávu ke stavebně technologickému projektu, časový a finanční plán stavby – objektový, koordinační situaci stavby se širšími vztahy dopravních tras, studii realizace hlavních technologických etap stavebního objektu, položkový rozpočet hlavního stavebního objektu, časový plán hlavního stavebního objektu, návrh strojní sestavy pro hlavní technologické etapy, zjišťovací protokoly pro jednotlivé měsíce, limitky, bilance zdrojů a pracovníků, plán zajištění vybraných materiálových zdrojů, technická zprávu zařízení staveniště, technologický předpis montovaného železobetonového skeletu, technologický předpis opláštění skeletu panely Kingspan, Kontrolní a zkušební plán – montovaného železobetonového skeletu, opláštění skeletu panely Kingspan a stropních panelů Spiroll administrativy, alternativní návrh záměny stropní konstrukce administrativy a její srovnání, hlukovou studii a tepelnou techniku.
|
|
| |
|
|
Limitující faktory protiteroristických mechanismů Evropské unie
Pospíšil, Petr ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Východiskem práce jsou dva probíhající trendy: výskyt teroristických útoků v Evropské unii a vytváření protiteroristických institucí na úrovni Evropské unie. Oba trendy mají narůstající výskyt: teroristických útoků na území EU přibývá navzdory stale užší spolupráci na unijní úrovni v bezpečnostní a protiteroristické oblasti, která se projevuje vytvářením nových opatření a orgánů. Autor si proto klade otázku, jaké faktory brání lepšímu fungování unijních protiteroristických mechanismů. Analýze je podrobeno šest nejvýznamnějších institucí s výlučně či převážně protiteroristickým mandátem. Jednotlivé limity jejich fungování autor zařazuje do vlastní klasifikace, kterou vytvořil na základě obecné institucionální teorie, konkrétně teorie režimů. Pozornost je soustředěna především na modus operandi mezi protiteroristickými orgány EU a jejich protějšky na národní úrovni, v rámci jednotlivých členských států. U každé ze zkoumaných institucí tak vyhodnocuje následující kritéria. Zaprvé, přítomnost ustáleného jednání ve smyslu spolupráce orgánů členských zemí s unijními protiteroristickými institucemi. Zadruhé, subjektivní vnímání této spolupráce ze strany národních orgánů jako žádoucí a potřebné. Zatřetí, vymahatelnost této spolupráce ze strany unijních orgánů.
|
|
|
Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo
Jurečková, Anna ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce s názvem Limity české žurnalistiky při pokrývání konfliktu ve Svaté zemi demonstrované na operaci Lité olovo řeší zejména problematiku objektivity českých novinářů a další otázky, které jdou ruku v ruce s válečným zpravodajstvím. Tyto limity jsou ukázány na konkrétním konfliktu - válce v Gaze na přelomu let 2008 a 2009, která je rovněž známá pod názvem Lité olovo. První, teoretická část, se věnuje charakteristice a specifikům válečného zpravodajství a některým etickým zásadám. Dále definuje roli České republiky v izraelsko-palestinském konfliktu a v poslední části se zabývá historií a současností sporů ve Svaté zemi. V praktické části je nejprve popsáno, jaký metodologický postup byl použit k dospění ke stanovenému cíli. Limity české žurnalistiky jsou v praktickém zpracování ukázány a zkoumány na případu dvou českých novinářů, kteří působili jako zpravodajové na Blízkém východě, Jakuba Szánta a Břetislava Turečka. Výzkum zahrnuje rozhovory s oběma a jejich interpretací a kvalitativní analýzu příspěvků daných novinářů v médiích během operace Lité olovo, na čemž je založeno konečně shrnutí.
|
|
|
Svoboda projevu a její meze
Smílek, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o svobodě projevu a jejích mezích. Svoboda projevu je jakožto základní lidské právo nezbytné pro řádné fungování demokratického právního státu a v tomto ohledu mu také musí být dána náležitá ochrana. Tu v českém právním řádku zajišťuje právní předpis nejvyšší právní síly, součást ústavního pořádku České republiky, Listina základních práv a svobod. Svoboda projevu v podobě, v jaké ji chápeme dnes, byla formulována teprve po druhé světové válce jako prevence před podobně zničujícím válečným konfliktem v budoucnosti. Určitou touhu po šíření svobodných myšlenek však spatřujeme i hluboko v historii, kdy byly první pokusy o získání svobody projevu úzce spjaty s náboženstvím. V 19. století, kdy již svoboda vyznání našla své pevné místo v zákonech většiny evropských zemí, počala být svoboda projevu chápána v souvislosti se svobodou tisku, které bylo v té době jediným sdělovacím prostředkem. V průběhu 20. Století, kdy bylo lidstvo na celém světě svědkem otřesných hrůz válek, bylo nutno lidská práva přísně chránit. Za tímto účelem vznikly mezinárodní organizace a v jejich rámci i mezinárodní katalogy lidských práv. Formulace lidských práv a základních svobod je v těchto dokumentech velmi podobná, zároveň je pojí myšlenka, že lidská práva jsou nadřazená jakýmkoli jiným zájmům. Svoboda...
|
|
|
Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.
|
|
|
Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Kovářová, Veronika ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Resumé Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského Soudu pro lidská práva Tato práce pojednává o svobodě projevu a jejích přípustných limitech tak, jak tyto hranice deklaruje Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") v článku 10. Svoboda projevu je každému garantována. Nicméně svoboda projevu není absolutní, omezování svobody projevu prostřednictvím zásahů vnitrostátních orgánů do svobod jednotlivce je možné za splnění přítomnosti některého z ospravedlnitelných cílů dle odstavce 2 článku 10, při současném užití tzv. testu legality, legitimity a proporcionality. Čili jinými slovy, opatření užité vůči osobě musí být stanoveno zákonnou normou, musí sledovat dosažení legitimního cíle a musí být nezbytné v demokratické společnosti. Tento test Evropský soudu pro lidská práva (dále jen "Soud") aplikuje vždy, když shledá zásah do svobody projevu přítomným. Tato práce se zaměřuje na judikaturu Soudu ve věcech stížností pro porušení svobody projevu s ohledem na posuzování přípustnosti užití legitimních limitačních klauzulí ze strany vnitrostátních orgánů aplikujících právo. Struktura obsahu této práce věcně odpovídá skladbě článku 10 odstavce 2 Úmluvy, co se týče zajištění cílů dosažených omezením podle okruhů ospravedlnitelných důvodů zásahů do svobody projevu. Mezi tyto...
|
|
|
Modelování predikce bankrotu zemědělských podniků
Pokorný, Petr ; Peter,, Markovič, (oponent) ; Karas, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na problematiku predikce bankrotu firem podnikající v odvětví zemědělství v České republice. Úvodní část se skládá z úvodu do odvětví zemědělstkých firem a teoretického popisu modelů bankrotu využivaných v akademické sféře. V praktická část práce je rozdělena do dvou úseků. V prvním je provedena aplikace dat dostupných z veřejných zdrojů do určitých modelů bankrotu a jejich hodnocení. Následující úsek je zaměřen na zdokonalení nejslibnějšího modelu s cílem maximalizovat jeho přesnot.
|
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Lenc, David ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
1 Abstrakt POJEM A PRÁVNÍ DŮSLEDKY PŘEKROČENÍ MEZÍ NUTNÉ OBRANY A KRAJNÍ NOUZE Jak napovídá již její název, zkoumá tato diplomová práce pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze. Nutná obrana a krajní nouze, spolu s dalšími okolnostmi vylučujícími protiprávnost, patří k základním otázkám trestní odpovědnosti. Jsou-li určitým jednáním, které by za jiných okolností vedlo k trestní odpovědnosti, splněny podmínky některého z těchto institutů, pak nejenže takové jednání nemůže vést k trestní odpovědnosti, ale je vyloučena jeho protiprávnost jako celek (tzn. takové jednání je považováno za oprávněné, v souladu s právem). Cílem této diplomové práce je podat komplexní a srozumitelný rozbor těchto dvou klíčových institutů. Analýza je zaměřena především na podmínky těchto institutů, utvářející jejich meze, určení těch podmínek, při jejichž nesplnění hovoříme o překročení mezí nutné obrany či krajní nouze, a na obsah a těchto podmínek a případy jejich splnění či nesplnění. (Čímž jsou zkoumány případy překročení mezí nutné obrany a krajní nouze.) Následně se práce zabývá specifickými právními důsledky spojenými s případy excesů. Práce vychází z České právní úpravy, jmenovitě ze zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, a nepokouší se o její srovnání s úpravami zahraničními. Vyjma úvodu a...
|
|
|
Svoboda projevu, její záruky a limity v praxi českých médií
Šťastný, Ondřej ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
(K práci pouze volně přikládám, protože abstrakt není vyžadován platným zněním Rigorózního řádu Právnické fakulty Univerzity Karlovy). Mgr. Ondřej Šťastný Rigorózní práce se zabývá vybranými aspekty svobody projevu tak, jak je vymezena v našem právním řádu a v právu mezinárodním a evropském. Zvláštní pozornost věnuje limitům svobody projevu a střetům tohoto politického práva s jinými základními právy. Významná část práce je věnována detailnímu rozboru zásadních judikátů, které v posledním desetiletí formovaly podobu a meze svobody projevu v České republice. Konkrétně jde o vesměs hojně veřejně diskutované kauzy, ve kterých figurovala média. Jsem přesvědčený, že je to právě konkrétní soudcovské dotváření práva, kde lze vysledovat mnoho inspirativních právně-filosofických názorů na to, jak má svoboda projevu v naší (stále ještě mladé) demokracii vypadat. Abstract This work deals with the selected aspects of the freedom of speech as it is guaranteed in Czech, International as well as European law. Special focus is put on the limits of the freedom of speech and its conflicts with other basic freedoms. Important part of the work is dedicated to the core cases, whit traced the shape of the freedom of speech in the Czech Republic in the 2000s. For the most part, these are the frequently discussed cases...
|
host ::
RSS.