|
|
Smrt domácího zvířete očima předškolních dětí a jejich rodičů
GREGOROVÁ, Ilona
Bakalářská práce je věnována problematice smrti domácích zvířat z pohledu předškolních dětí a jejich rodičů. Teoretická část je zaměřena na význam zvířat v životě dětí, stručně představuje vývoj porozumění smrti u dětí a specifikám jejich truchlení. Na závěr jsou uvedeny možnosti, jak jim můžeme pomoci překonat zármutek po zemřelém zvířeti. Cílem praktické části je zmapování zkušeností a postojů rodičů a jejich dětí s problematikou smrti domácích zvířat. V rámci kvalitativního výzkumu byly použity polostrukturované hloubkové rozhovory s šesti rodiči a jejich dětmi. Tyto rozhovory se týkaly především reakce dětí na smrt domácího zvířete, postoje rodičů ke smrti a následné interpretaci dítěti. Ukázalo se, že pro samotné rodiče je velmi složité dětem téma smrti vysvětlit. Neměli by se bát s dětmi mluvit, odpovědět na jejich otázky a hlavně jim svým životem a příkladem ukázat, jak si poradit s náročnou životní situací.
|
|
|
Téma truchlení a vizuální tropy ve fotožurnalismu
Jarolímková, Zuzana ; Průchová Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Opakování témat v obrazech si všiml již v 19. století německý historik umění Aby Warburg, který pomocí formulí patosu upozorňuje na určité typy vyobrazení (gest) spojených s emocemi, které se opakují bez ohledu na kulturu. Ustálené obrazy, které reprezentují určité události či emoce pak definuje i Marianne Hirsch pod pojmem vizuální figury paměti. Ty demonstruje především na fotografiích z druhé světové války, které daný konflikt reprezentují a vytvářejí pro další generace způsob vzpomínání, takzvanou "post-paměť". Přestože dnes převládá fotografie nad malbou, stále jí je silně ovlivněna a autoři se mnohdy svou stylizací snaží napodobit slavná umělecká díla. Na neustále opakující se témata a stylizace ve fotografii poukázali svým výzkumem Marta Zarzycká a Martijn Kleppe, kteří zde pracují s pojmem vizuální tropy. Jejich použití v nás má vyvolat emoce, což odpovídá i obratu k afektu, který můžeme v posledních letech v médiích zaznamenat. Pokud budeme pozorně sledovat novinářské fotografie, zjistíme, že se tento trend projevuje i ve snímcích znázorňující truchlení a smutek, které jsou často zachyceny podobně jako na obrazech ve světových galeriích. Cílem práce tak bude poukázat na podobnost stylizace tematiky truchlení u novinářské fotografie a malířství spolu s jejich rozdílným vyobrazením u různých...
|
|
|
Truchlení jako interakce: Odraz reality v seriálu After Life
Čermáková, Ester ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Diplomová práce ,,Truchlení jako interakce: Odraz reality v seriálu After Life '' se v nuje prožívání ztráty blízké osoby ve spole nosti v kontextu um leckého díla, které v tomto p ípad p edstavuje seriál After Life, jenž napsal a režíroval Ricky Gervais. Tato práce vychází z propojení dvou dimenzí, které p edstavují sm r symbolického interakcionismu a teorie ztráty založené na reálných výzkumech ve spole nosti. Cílem této práce je prost ednictvím vybraných scén a obsažených interakcí interpretovat prožívání ztráty hlavní postavy s odkazem na jejich realisti nost, a následn diskutovat možnosti identifikace diváka s protagonistou. S využitím p ístupu symbolického interakcionismu, konkrétn teorie Georga Herberta Meada a jeho díla Mysl, já a spole nost jsou zde interpretovány st žejní interakce, které jsou následn diskutovány v mezích výzkumných otázek v kontextu studií mapujících procesy truchlení ve spole nosti, p evážn se jedná o práci Vereny Kast Truchlení: Fáze a šance psychického procesu.
|
|
| |
|
|
Zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí a protektivní faktory. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou. Ženy vnímaly, že je téma spontánních...
|
|
|
Ztráta a nálezy rodiny s dítětem v terminálním stádiu onemocnění
Růžičková Lhotová, Ilona ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o životě rodiny s umírajícím dítětem. Cílem práce je popsat, co prožívají její členové po sdělení diagnózy, v průběhu léčby a po jeho úmrtí, jakými fázemi prožívání nemoci a smrti vlastního dítěte jeho blízcí procházejí a jak mění tato kritická událost v životě rodiny její životní hodnoty a postoje. Teoretická část je věnována prožívání všech fází nemoci dítěte jeho nejbližšími a psychice nemocného dítěte. V tomto kontextu popisuje krátce historii a ideu péče o nevyléčitelně nemocné a možnosti podpory rodině ze strany neziskových organizací. V praktické části je v rámci kvalitativního výzkumu fenomenologickou metodou zjišťováno, jak provázeli rodiče dítě v terminálním stádiu jeho nemoci, jaké bylo jejich prožívání tohoto těžkého životního úseku a jak na něj vzpomínají s časovým odstupem. Respondenty jsou rodiče dětí starších jednoho roku, které zemřely na zhoubné onemocnění.
|
|
|
Potřeby rodičů během péče o terminálně nemocné dítě.
Poláková, Kristýna ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Uhlíř, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá potřebami rodin, kterým zemřelo dítě následkem vážného onemocnění. Hlavním cílem práce je zmapování potřeb rodičů, kteří pečují o terminálně nemocné dítě, a to jak během nemoci, tak při umírání a po smrti dítěte, a analýza zdrojů rizik pro zvládání péče. Teoretická část práce se zabývá širším zdravotně-sociálním kontextem ztráty dítěte. Úvodní kapitola této práce se věnuje pediatrické paliativní péči, včetně zhodnocení současné situace v České republice. Za pomoci dostupných zdrojů jsou popsány teorie truchlení. Práce také sleduje dopad úmrtí dítěte na rodinu jako celek a mapuje, jakým způsobem smrt dítěte ovlivňuje vztah rodičů a jak rodiče prožívají zármutek. Na závěr práce popisuje možné reakce rodičů na ztrátu dítěte. Empirická část práce zjišťuje pomocí kvalitativního výzkumu potřeby rodičů pečujících o terminálně nemocné dítě. Práce mapuje mechanismy, které rodičům umožňují zvládnout péči o dítě, vyrovnat se s jeho ztrátou, a identifikuje rizika pro zvládání péče. Výzkumné šetření zahrnuje devět hloubkových rozhovorů s pozůstalými rodiči. Zjištěná data jsou analyzována pomocí metodou zakotvené teorie. Výsledná zjištění vedla k vytvoření dvou základních kategorií: zachování identity rodiče a vliv okolí. Tyto kategorie zahrnují faktory ovlivňující rodiče během...
|
|
|
Truchlící proces u osob s mentálním postižením
Štaffová, Kristýna ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Název: Truchlící proces u osob s mentálním postižením Autor: Kristýna Štaffová Katedra: Katedra speciální pedagogiky Vedoucí: doc. PhDr. Jan Šiška, Ph.D. Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje tématice truchlení u osob s mentálním postižením. V této práci se zaměříme na pozitivní ovlivňování truchlícího procesu před jeho započetím, tedy otázce, jakým způsobem lze citlivě sdělit jedinci s mentálním postižením zprávu o nemoci či smrti jeho milovaného. V úvodu práce popíšeme východiska, která jsou charakteristická pro osoby s mentálním postižením, a která je užitečné brát v úvahu při sdělování špatných zpráv. Navazující kapitoly se pak věnují popisu přípravy a průběhu sdělování špatných zpráv osobám s mentálním postižením. Práce je doplněna o názorné příklady pro lepší ilustraci diskutovaného tématu. Závěr práce je pak věnován výzkumu, konkrétně popisu truchlícího procesu 3 osob s mentálním postižením. Klíčová slova osoba s mentálním postižením, umírání, smrt, truchlení, smutek, truchlící proces, ztráta, špatná zpráva
|
|
|
Pastorační péče o paliativní pacienty a jejich rodiny
Víravská, Marie ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Tato práce se zabývá pastorační péčí o paliativní pacienty a jejich rodiny (pozůstalé). V první části se zabývá náplní péče o umírajícího člověka, a pojmenováním jednotlivých úkolů. Je zde popsán pastorační rozhovor, doprovázení během péče typické pro tuto skupinu a cíle pastorace. Druhá část práce se věnuje péči o pozůstalé a jejími možnostmi v současné době. Jsou zde popsány jednotlivé fáze z hlediska pozůstalých i pečujících a specifika péče o pozůstalé dítě. Je zakončena kapitolou o významu naděje (zejména transcendentální) při pastorační péči o umírajícího člověka a pozůstalou rodinu.
|
|
|
Smrt a pohřební rituál v textu románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari
Heldenburg, Olga ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předmětem zkoumání této disertační práce je pohřební obřadnost v románu Murasaki Šikibu Gendži monogatari (Příběh prince Gendžiho). Analýza textu románu má za cíl probádat autorkou líčené představy o konci života, o záhrobní říši a o komunikaci s duchy či dušemi zemřelých a shrnout poznámky a popisy průběhu pohřebních rituálů včetně obřadů předpohřebních a vzpomínkových. Úkolem této disertační práce je vytvořit přehled pohřebních rituálů a představ o smrti popisovaných v textu Gendži monogatari. Na Příběh prince Gendžiho je tedy nahlíženo jako na dokument dobového myšlení, o nějž se můžeme při studiu pohřebních a vzpomínkových rituálu opřít. Hlavní metoda použitá při zpracování tématu je podrobný rozbor teoretických, praktických a estetických aspektů smrti popisovaných v románu Gendži monogatari. Formování představ heianské dvorské šlechty o smrti a záhrobí ovlivňovaly především kult předků, šintoismus, taoismus, buddhismus a šamanismus, které se spolu rovněž podílely na vytváření pohřebního kultu. Představy o záhrobní říši byly též velice rozmanité. Svět živých a svět mrtvých nebyly v pojetí tehdejších Japonců striktně rozděleny a duchové měli přístup do všech sfér života lidí. Komunikace s duchy živých a dušemi zemřelých zaujímá ve sledovaném období důležité místo. Obřady dočasného pohřbení...
|
host ::
RSS.