|
|
Systémové hodnocení kvality paliativní péče v ČR
Žáčková, Lucie ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Vosečková, Alena (oponent) ; Dobríková, Patricia (oponent)
Jak v sociální práci, tak ve zdravotní oblasti je kladen stále větší důraz na monitorování a zlepšování kvality poskytované péče a služeb. V obou oblastech jsou již do širší praxe zavedeny standardy kvality, pozornost se proto zaměřuje na sledování kvality služeb a péče na systémové úrovni. K tomu je však potřeba disponovat vhodnými nástroji. To platí rovněž pro paliativní péči, která se v ČR rychle rozvíjí, a jejíž potřebnost se bude v důsledku prodlužování naděje dožití dále zvyšovat. Teoretická část této dizertační práce ukazuje na příkladu paliativní péče hlubší propojování sociální a zdravotní oblasti, k němuž dochází díky jejímu holistickému přístupu k pacientovi a nezastupitelné roli sociálních pracovníků v multidisciplinárním týmu. Také v paliativní péči roste poptávka po systémovém sledování kvality a zlepšování péče a služeb. Teoretická část sumarizuje znalosti ohledně tvorby a využití indikátorů kvality, přináší příklady systémového měření kvality paliativní péče v zahraniční a porovnává jejich silné a slabé stránky. Empirická část se zabývá tvorbou a následnou pilotní implementací metodiky pro hodnocení kvality hospicové a paliativní péče, která byla vyvinuta speciálně pro české prostředí v úzké spolupráci s koncovými uživateli (domácími a lůžkovými hospici). Hlavním cílem výzkumně...
|
|
|
Předcházení terminálních hospitalizací u obyvatel pobytových sociálních služeb
Pechová, Karolína ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Kubalčíková, Kateřina (oponent) ; Dobríková, Patricia (oponent)
Předkládaná dizertační práce se zabývá tématem terminálních hospitalizací obyvatel pobytových sociálních služeb pro seniory a vznikla v rámci doktorského studia Sociální práce na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Cílem práce je porozumět faktorům, které rozhodnutí o terminální hospitalizaci obyvatel pobytových sociálních služeb pro seniory. Jedná se tedy o výzkumný design zejména deskriptivní povahy, v menší míře explorativní. Práce sestává z odborných článků, z nichž tři již byly publikovány v odborných periodicích, čtvrtý je v momentu odevzdání práce v recenzním řízení. První článek je řízenou analýzou dokumentů. Zaměřuje se na analýzy zdravotních politik, které zmiňují péči o jak se objevují prvky paliativní péče, resp péče v závěru života v stárnoucích populacích. Tvoří vhled do systému, ve kterém se dějí i terminální hospitalizace. Následující dva články se věnují terminálním hospitalizacím obyvatel domovů. Druhá studie je kvalitativní, článek shrnuje výstupy analýzy 27 polostrukturovaných rozhovorů vedených se všeobecnými sestrami, sociálními pracovníky pobytových sociálních služeb pro seniory a praktickými lékaři, kteří své pacienty měli v pobytových službách. Třetí článek (v recenzním řízení) se zaměřuje na analýzu faktorů souvisejících s místem úmrtí klientů v nemocnici či pobytové...
|
|
|
Prognostic awareness in advanced cancer patients
Vlčková, Karolína ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Světlák, Miroslav (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Být si vědom závažnosti svého zdravotního stavu je klíčový předpoklad pro to, aby pacienti mohli být zapojeni do plánování své budoucí péči. Tento předpoklad se v literatuře označuje pojmem prognostické uvědomování a dobrá komunikace s lékaři je jedním z faktorů, který jej významně ovlivňuje. Tato disertační práce se zabývá tímto tématem prognostického uvědomování u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním. Jejím cílem je popsat tento fenomén a identifikovat další faktory, které ovlivňují porozumění vlastní prognóze u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním. Autorka této disertační práce se podílela na tříletém projektu, který byl podpořen Grantovou agenturou ČR (IMPAC study, číslo grantu 17-26722Y)), jejímž cílem zmapovat preference pacientů s vážným onkologickým onemocnění a dále popsat faktory, které souvisí s prognostickým uvědomováním a prozkoumat jeho stabilitu v čase. Vedlejším cílem bylo také zmapovat, jaké je pro pacienty s vážnou diagnózou a jejich blízké účastnit se výzkumné studie. V úvodní kapitole této disertační práce popisujeme koncept prognostického uvědomování, způsoby jeho měření a cíle této práce. Součástí disertační práce jsou 4 publikace, které se tímto tématem zabývají a 1 publikace, která reaguje na vedlejší cíl této disertační práce. Publikace jsou následovány...
|
|
|
Míra soukromí a intimity pacienta
Vodvárková, Karolína ; Hemelík, Martin (vedoucí práce) ; Loučka, Martin (oponent)
Bakalářská práce pojednává o zachovávání soukromí a intimity pacienta při poskytování ošetřovatelské péče. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretické části vymezuje pojmy soukromí, intimita, lidské potřeby a komfortní zóny. Objasňuje právní a etické normy, které se vyjadřují k této problematice. Dále pojednává o roli sestry a pacienta a o jejich vzájemném vztahu. Popisuje situace v ošetřovatelské péči při kterých sestry vstupují do soukromí a intimity pacienta a uvádí příklady ochranných opatření k jejich zajištění. Praktická část je založena na vlastním výzkumu. Pomocí kombinované metody mapuje problematiku respektování soukromí a intimity z pohledu pacientů na Oddělení dlouhodobé péče a Chirurgického oddělení B v Ústřední vojenská nemocnice- Vojenská fakultní nemocnice v Praze. Popisuje konkrétní situace a chování, které respondenti hodnotili jako důležité. KLÍČOVÁ SLOVA: soukromí, intimita, právo na soukromí, etický kodex sester, ošetřovatelská péče, stud, názor pacientů
|
|
|
Potřeby rodičů během péče o terminálně nemocné dítě.
Poláková, Kristýna ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Uhlíř, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá potřebami rodin, kterým zemřelo dítě následkem vážného onemocnění. Hlavním cílem práce je zmapování potřeb rodičů, kteří pečují o terminálně nemocné dítě, a to jak během nemoci, tak při umírání a po smrti dítěte, a analýza zdrojů rizik pro zvládání péče. Teoretická část práce se zabývá širším zdravotně-sociálním kontextem ztráty dítěte. Úvodní kapitola této práce se věnuje pediatrické paliativní péči, včetně zhodnocení současné situace v České republice. Za pomoci dostupných zdrojů jsou popsány teorie truchlení. Práce také sleduje dopad úmrtí dítěte na rodinu jako celek a mapuje, jakým způsobem smrt dítěte ovlivňuje vztah rodičů a jak rodiče prožívají zármutek. Na závěr práce popisuje možné reakce rodičů na ztrátu dítěte. Empirická část práce zjišťuje pomocí kvalitativního výzkumu potřeby rodičů pečujících o terminálně nemocné dítě. Práce mapuje mechanismy, které rodičům umožňují zvládnout péči o dítě, vyrovnat se s jeho ztrátou, a identifikuje rizika pro zvládání péče. Výzkumné šetření zahrnuje devět hloubkových rozhovorů s pozůstalými rodiči. Zjištěná data jsou analyzována pomocí metodou zakotvené teorie. Výsledná zjištění vedla k vytvoření dvou základních kategorií: zachování identity rodiče a vliv okolí. Tyto kategorie zahrnují faktory ovlivňující rodiče během...
|
|
|
Implementace paliativní péče do nemocnic
Kovaříková, Julie ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Uhlíř, Marek (oponent)
Práce pojednává o zavádění paliativní péče do nemocnic a nahlíží na tuto problematiku v kontextu řízení změny ve zdravotnickém zařízení. V České republice je tento druh péče v nemocnicích zatím na samotném začátku a její zavádění představuje velkou výzvu. Cílem práce je zjistit, jaké faktory ovlivňují implementaci paliativní péče do nemocnic. V první části práce jsou nastíněna teoretická východiska týkající se paliativní péče a řízení změny. V empirické části je představen kvalitativní výzkum identifikující bariéry, které musely být při zavádění paliativní péče do nemocnic překonávány, a faktory, které implementaci pomáhaly. Během tohoto výzkumu bylo realizováno 66 rozhovorů se členy multidisciplinárních paliativních týmů ze 17 nemocnic. Všechny tyto nemocnice byly zapojeny do programu Nadačního fondu Avast s názvem Spolu až do konce. Zhodnocení výsledků výzkumu je zaměřeno na doporučení pro nemocnice, které by se rozhodly paliativní přístup ve svém zařízení rozšířit či s ním začít, a na výzvy pro budoucnost nemocniční paliativní péče v České republice. Výzkum probíhal pod odborným vedením Centra paliativní péče a sloužil zároveň jako závěrečné zhodnocení programu Spolu až do konce mapující zkušenosti zapojených nemocnic. Klíčová slova: paliativní péče, nemocnice, implementace, multidisciplinární...
|
|
|
Míra soukromí a intimity pacienta
Vodvárková, Karolína ; Hemelík, Martin (vedoucí práce) ; Loučka, Martin (oponent)
Bakalářská práce pojednává o zachovávání soukromí a intimity pacienta při poskytování ošetřovatelské péče. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretické části vymezuje pojmy soukromí, intimita, lidské potřeby a komfortní zóny. Objasňuje právní a etické normy, které se vyjadřují k této problematice. Dále pojednává o roli sestry a pacienta a o jejich vzájemném vztahu. Popisuje situace v ošetřovatelské péči při kterých sestry vstupují do soukromí a intimity pacienta a uvádí příklady ochranných opatření k jejich zajištění. Praktická část je založena na vlastním výzkumu. Pomocí kombinované metody mapuje problematiku respektování soukromí a intimity z pohledu pacientů na Oddělení dlouhodobé péče a Chirurgického oddělení B v Ústřední vojenská nemocnice- Vojenská fakultní nemocnice v Praze. Popisuje konkrétní situace a chování, které respondenti hodnotili jako důležité. KLÍČOVÁ SLOVA: soukromí, intimita, právo na soukromí, etický kodex sester, ošetřovatelská péče, stud, názor pacientů
|
|
|
Implementace paliativní péče do nemocnic
Kovaříková, Julie ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Uhlíř, Marek (oponent)
Práce pojednává o zavádění paliativní péče do nemocnic a nahlíží na tuto problematiku v kontextu řízení změny ve zdravotnickém zařízení. V České republice je tento druh péče v nemocnicích zatím na samotném začátku a její zavádění představuje velkou výzvu. Cílem práce je zjistit, jaké faktory ovlivňují implementaci paliativní péče do nemocnic. V první části práce jsou nastíněna teoretická východiska týkající se paliativní péče a řízení změny. V empirické části je představen kvalitativní výzkum identifikující bariéry, které musely být při zavádění paliativní péče do nemocnic překonávány, a faktory, které implementaci pomáhaly. Během tohoto výzkumu bylo realizováno 66 rozhovorů se členy multidisciplinárních paliativních týmů ze 17 nemocnic. Všechny tyto nemocnice byly zapojeny do programu Nadačního fondu Avast s názvem Spolu až do konce. Zhodnocení výsledků výzkumu je zaměřeno na doporučení pro nemocnice, které by se rozhodly paliativní přístup ve svém zařízení rozšířit či s ním začít, a na výzvy pro budoucnost nemocniční paliativní péče v České republice. Výzkum probíhal pod odborným vedením Centra paliativní péče a sloužil zároveň jako závěrečné zhodnocení programu Spolu až do konce mapující zkušenosti zapojených nemocnic. Klíčová slova: paliativní péče, nemocnice, implementace, multidisciplinární...
|
|
|
Supervize jako jedna z možných podpor pracovníků poskytujících přímou péči v hospici
Pižlová, Martina ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Loučka, Martin (oponent)
Tato diplomová práce představuje jeden z výstupů výzkumného projektu Potřeby a podpora pracovníků poskytujících paliativní péči v hospicích (FHS_P19_2014_068) realizovaného v roce 2015. Práce se snaží vystihnout potřeby pracovníků hospiců. Ty se odvíjejí od jejich pracovní zátěže a nároků, jež jsou na ně kladeny. V práci postihuji přístup a strategie managementu vztahující se k podpoře zaměstnanců. Teoretická část mapuje organizační kulturu pojetí péče o pracovníky. Jednou z forem péče, ale i jejím východiskem, může být supervize. Zaměřuji se na její možné podoby, přístupy a roli supervizora. Empirická část vychází z výzkumu, který proběhl ve dvou hospicích. Soustředím se na popis zařízení, poskytovanou péči a její průběh. Východiskem této části práce jsou rozhovory s pracovníky jednotlivých zařízení i jejich vedením. Pokusím se vystihnout, jak vnímá management zařízení podporu zaměstnanců, jak si ji představují pracovníci a s jakými náročnými situacemi se při práci setkávají. V neposlední řadě se soustředím i na oblast supervize, jak ji pracovníci vnímají, přijímají, nakolik je pro ně v jejich práci přínosem a co by od ní oni sami očekávali. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
První případ integrace specializované paliativní péče do domova pro seniory
Pochmanová, Karolína ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Loučka, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám integrací paliativní péče do domova pro seniory, kterou ukazuji na popisu praktické spolupráce dvou organizací- Cesty domů a Domova Sue Ryder. V teoretické části nejdříve vysvětluji pojem paliativní péče a přibližuji také specifika geriatrické paliativní péče. V další části popisuji pobytová zařízení sociálních služeb a profese, které v nich pracují stejně jako multidisciplinární tým, který poskytuje specializovanou paliativní péči. Představuji termín sdílené péče v zahraničí a již fungující zahraniční modely integrace paliativní péče do domovů pro seniory v Rakousku a Velké Británii. V závěru teoretické části se dostávám ke konkrétnímu projektu integrace paliativní péče Spolu až do konce, který nyní probíhá v České republice. V praktické části předkládám popis konkrétní spolupráce, ke kterému jsem využila zápisy pracovníků Cesty domů vytvořené z každé návštěvy, dále rozhovory se zaměstnanci Sue Ryderu a Cesty domů, tzv. časovou osu, která se tvoří každému pacientovi sdílené péče, zkušenosti z porad, vlastní zkušenosti z porad a vzdělávacích aktivit, z formálních i neformálních rozhovorů, z pokynů a organizačních postupů vzniklých v průběhu spolupráce, zápisy z fokusních skupin. Ze zkušeností pilotního projektu se ukazuje, že proces integrace paliativní péče do...
|
host ::
RSS.