|
|
Nositelé plátěné "hipster" tašky a jejich módní svět
Štěpánková, Tereza ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Tereza Štěpánková Nositelé plátěné "hipster" tašky a jejich módní svět Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá módním světem nositelů plátěné "hipster" tašky a rolí pojmů hipster a styl v jejich životě. Cílem práce je zjistit, zda nositelé této tašky odpovídají odborným definicím hipstera, či zda u nich existují jiné zvláštní pravidelnosti, které je možné popsat. Práce je rozdělená na čtyři části, teoretická část je úvodem do sociologie módy, stylu, sebeprezentace, citován je například Georg Simmel či Erving Goffman. Proto, že je hipster v některých definicích považován za subkulturu, je zde rozebrán termín subkultura a pojmy s ním související. V druhé kapitole je s oporou v současné literatuře diskutován samotný pojem hipster a jeho problematická definice. Metodologická část je popisem průběhu výzkumu a sběru dat. Obsahem analytické části je vztažení dat, získaných z rozhovorů, k vybraným tezím teoretické části. Na základě dat byly v analytické části vytvořeny tři podkapitoly, v jejichž rámci jsou prezentovány výsledky a odpovědi na výzkumné otázky. Jedná se o podkapitoly Společné znaky nositelů hipster tašky a její nenáhodnost, Příběh stylu u nositelů tašky a Konstrukce hranice mezi "já" a hipster. Závěr je pak shrnutím dílčích zjištění analýzy.
|
|
|
Mediální obraz Davida Černého a jeho tvorby v českém tisku
Kušiaková, Anna ; Sládková, Hana (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Davida Černého a jeho tvorby v českém tisku" se snaží zachytit mediální obraz současného českého kontroverzního umělce ve vybraných periodikách, tvořený jak samotnými médii, tak i jeho osobou. Pro konkrétní zdokumentování obrazu, jeho proměn a vývoje a zároveň načrtnutí vývoje samotných periodik byla vybrána dvě období; pětileté rozmezí před přelomem milénia (1996-2000) a stejně dlouhé období po přelomu tisíciletí (2006-2010), periodika byla vybírána mezi nejčtenějšími deníky (MF DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny a Blesk) a týdeníky (Reflex, Respekt a Týden). V první části práce je načrtnut životopis Davida Černého a jeho tvorba, stejně jako některé vývojové tendence médií po roce 1989. Cílem druhé části práce je zaměřit se na konkrétní období a osobnost ve sledovaných titulech a z nalezených článků se pokusit zachytit mediální obraz Davida Černého a popsat, jak se proměňoval, jak se měnil projev sledovaného umělce a k jakým změnám docházelo u tištěných médií. David Černý je významným českým umělcem a vzhledem k tomu, že se nevyskytuje příliš ucelených publikací, věnujících se blíže jeho kontroverzní osobě a dílu, ráda bych touto prací přispěla ke zkompletování života a díla tohoto umělce, jehož neoddělitelnou součástí jsou právě média.
|
|
|
Sémióza sebeprezentace sportovních klubů AC Sparta Praha a HC Sparta Praha v sezoně 2013/2014
Drobná, Šárka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zabývá sémiotikou mediálních kampaní sportovních klubů AC Sparta Praha a HC Sparta Praha v sezoně 2013/2014. Tato sezona byla pro oba kluby výroční, AC Sparta v ní oslavila 120 let své existence a HC Sparta 110 let. Z toho důvodu byly mediální kampaně obou klubů poměrně intenzivní, obě se také obracely do minulosti. Práce zkoumá významy zakódované do mediálních kampaní, pokouší se zjistit, jaké verbální a neverbální znaky jsou příznačné pro pojem "Sparta" na české sportovní scéně, a také zda kluby vycházejí v kampaních ze stejného sémiotického základu, který je daný jejich stejným názvem a klubovými barvami. Práce se snaží definovat novodobý "mýtus Sparty". Teoretická část přibližuje současné postavení sportu ve společnosti, výzkumná část zkoumá mediální kampaně obou klubů ze sémiotického hlediska.
|
|
|
Sebeprezentace pomocí vzhledu
Smoljaková, Natálie ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Tato práce se zabývá dvěma otázkami. První z nich je ta, do jaké míry lze prezentovat vlastní představu o sobě samém pomocí takových prvků jako je způsob oblékání, způsob držení těla, výraz tváře a celkový vzhled. Zkoumá, do jaké míry a u jakých vlastností dochází ke shodě nebo k rozporu mezi hodnotícími a do jaké míry se tato představa shoduje s vlastní představou hodnocených jedinců. Druhým úkolem této práce bylo prozkoumat, zda existuje shoda v tom, co je vnímáno za nositele významů vyvolávající dané dojmy a zda jsou tyto prvky vnímány jako znaky stejného, nebo alespoň přibližně stejného významu a pokud dochází k nějakým rozdílům ve vnímání nositelů významů, jak a v jakých případech se tomu děje, co dané prvky nebo jedince spojuje.
|
|
|
Akulturační strategie v hudebních sebeprezentacích cizinců v České republice
Skořepová, Zita ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Stavělová, Daniela (oponent)
V České republice provozují hudbu příslušníci různých cizineckých menšin, kteří se ve svých vystoupeních explicitně identifikují se svojí etnicitou a s oblastí svého původu. Hudebníci poukazují na to, že sami pocházejí například z Kuby, Ukrajiny anebo obecněji ze "Střední Asie" a hudba, kterou publiku nabízejí, je představována jako "kubánská", "ukrajinská lidová" či "středoasijská tradiční". Předmětem zkoumání jsou jednotlivé koncerty, chápané jako hudební události - performance - s určenými pravidly jednání interagujících účastníků. V Goffmanově duchu je jednání zkoumaných hudebníků během těchto událostí pojímáno jako sebeprezentace, jejíž význam určují repertoár, místo a příležitost konání, druh publika atd., jakožto "nosiči znaků". Z výzkumu vyplývá, že hudebníci ve svých sebeprezentacích různými způsoby vyjadřují kdo jsou, odkud pocházejí a rozličně představují (nejen) hudební kulturu vlastního původu. Inspirujíc se modely akulturačních strategií Johna W. Berryho (Berry et al., 1997), se na základě faktorů určujících charakter aktivit hudebníků z řad cizineckých menšin pokouším určit akulturační strategie odrážející se v jejich hudebních sebeprezentacích: kdy je možné pozorovat jednání odpovídající principům integrace anebo separace na druhou stranu? Jak se hudebníci s tou či onou strategií...
|
|
|
Sebeprezentace a sociální percepce mladých Drag Queens na sociálních sítích Facebook, Instagram a TikTok
Kubánková, Tereza ; Fousek Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá jednotlivé aspekty sebeprezentace, vnímání sama sebe a sociální percepce pěti vybraných drag queens. Práce má podobu 5 případových studií založených na hloubkové analýze jejich profilů na Facebooku, Instagramu a TikToku, které jsou v současnosti nejpoužívanější sociální sítě. Oblastmi zájmu této diplomové práce byla vizuální prezentace jejich drag identity, trendy, které jejich profily vykazují v oblastech make- upu, paruky či účesu, kostýmu a pozici, ve které jsou na svých profilech zobrazeny. Druhou oblastí zájmu byl charakter textové prezentace a popisky, trendy v používání hashtagů a interakce s jejich publikem. Třetí oblastí zájmu bylo samotné publikum, práci zajímá, zda je publikum podporující z hlediska drag a LGBTQ+ komunity obecně a jaká je na konkrétních profilech povaha interakce majitelů profilů s publikem. Výsledky z obsahové analýzy byly následně shrnuty a použity jako podklad pro polostrukturovaný rozhovor na základě výsledků ze zmíněné obsahové analýzy. V centru pozornosti této práce byl vztah jejich drag identity k jejich civilní identitě a to, jak probíhá interakce těchto identit na jejich profilech na sociálních médiích. Práce ukazuje, že přesun dragu z klubů a kabaretů a do sociálních sítí pozitivně ovlivňuje recepci této komunity.
|
|
| |
|
|
Selfie jako nástroj utváření genderové identity
Gejdošová, Iva ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Pořizování selfie je technikou dohledu nad sebou samou a nástrojem poměřování. Během pořizování digitálních autoportétů dochází k dohledu nad tím, jak individuální performování genderu vyhovuje existujícím genderovým normám. Dnes hegemonní postfeministické ženství představuje ženu jako sebevědomou a sexy, přičemž zásadní pro její bytí je její tělo. To je současně i jádrem její hodnoty. Pomocí obsahové analýzy vizuálních a textových obsahů příspěvků na sociální síti Instagram tato diplomová práce mapuje, jak je obraz takového ženství konstruován. Zkoumá, zda uživatelky Instagramu, které označují své snímky hashtagem #zanormalniholky, jsou vůči hegemonnímu postfeministickému ženství responsivní, či naopak selfie využívají ke vzdoru vůči postfeministickém diskurzu. Jelikož je identita, včetně genderové identity, utvářená právě akty, které mají být jejím důsledkem, tak selfie - jak ukazují výsledky této práce - mají normativní potenciál. Klíčová slova postfeminismus, selfie, Instagram, sociální sítě, gender, autoportrét, sebeprezentace, feminismus, #zanormalniholky, ženskost, makeover paradigm
|
|
| |
|
|
Vidět a být viděn
Zoubková, Andrea ; Fišerová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu sociálních sítí kooperujících primárně s vizuálním obsahem (Instagram a Facebook), a to zvláštně v pojetí platforem jako místa pro individuální sebeprezentaci a zároveň prostoru, ve kterém dochází k masivní deformaci reality. Didaktická část si klade za cíl navrhnout tematický celek výtvarných úkolů do výuky výtvarné výchovy, ve kterých by docházelo ke kultivaci žákovské vizuální gramotnosti v oblasti nakládání s identitou ve virtuálním světě. Výzkumná sonda zabývající se formami sebeprezentace a využíváním znaků v sebeprezentaci u žáků bude realizována pomocí zúčastněného pozorování, analýzy výtvarných artefaktů a rozhovorů. V autorské části se klade důraz na mystifikaci obrazem. Práce bude založena na autorském dialogu s dílem Reného Magritta "Ceci n'est pas une pipe.". KLÍČOVÁ SLOVA Sebeprezentace; nová média; sociální sítě; fotografie; identita; manipulace; znak; deformace reality; výtvarná výchova
|
host ::
RSS.