|
|
Selfie jako nástroj utváření genderové identity
Gejdošová, Iva ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Pořizování selfie je technikou dohledu nad sebou samou a nástrojem poměřování. Během pořizování digitálních autoportétů dochází k dohledu nad tím, jak individuální performování genderu vyhovuje existujícím genderovým normám. Dnes hegemonní postfeministické ženství představuje ženu jako sebevědomou a sexy, přičemž zásadní pro její bytí je její tělo. To je současně i jádrem její hodnoty. Pomocí obsahové analýzy vizuálních a textových obsahů příspěvků na sociální síti Instagram tato diplomová práce mapuje, jak je obraz takového ženství konstruován. Zkoumá, zda uživatelky Instagramu, které označují své snímky hashtagem #zanormalniholky, jsou vůči hegemonnímu postfeministickému ženství responsivní, či naopak selfie využívají ke vzdoru vůči postfeministickém diskurzu. Jelikož je identita, včetně genderové identity, utvářená právě akty, které mají být jejím důsledkem, tak selfie - jak ukazují výsledky této práce - mají normativní potenciál. Klíčová slova postfeminismus, selfie, Instagram, sociální sítě, gender, autoportrét, sebeprezentace, feminismus, #zanormalniholky, ženskost, makeover paradigm
|
|
|
Social Media and Gender in Political Campaigns: The Role of Candidate's Spouses in the Czech Republic
Gejdošová, Iva ; Soukeník, Štěpán (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Sociální média a gender během politických kampaní: Role partnerů v českém prostředí" je průzkumnou prací, která analyzuje, jak byly potenciální první dámy zobrazeny svými manžely či partnery, kandidáty v českých prezidentských volbách v roce 2018, během jejich oficiálních kampaní na Facebooku. Cílem je odhalit, jakou roli v kampaních manželky/partnerky měly, jak byly omezeny tradičně ženskými rolemi a jakou reakci jejich přítomnost přinesla. Metodou této práce je obsahová analýza, která je používána nejen jako pouhý nástroj pro sběr dat, který detekuje textovou stránku příspěvků, ale také je aplikována na jejich vizuální stranu. K detekci vizuálních snímků byl použit kódovací nástroj používající Goffmanovu metodu (1979) zobrazování genderu. Textová část komunikace uveřejňované na Facebooku byla tříděna na základě zmínky o manželce/partnerce a dále zkoumána v kódovacím listu složeném celkem z 13 proměnných. Práce analyzuje příspěvky publikované každým kandidátem během oficiální kampaně na jeho facebookové stránce a jejím cílem je ukázat, jak byly potenciální první dámy jako tradiční modelové role, omezené normami a bez další úlohy v politickém procesu. V praktické části práce byly zjištěny...
|
host ::
RSS.