|
|
Informovanost veřejnosti v České republice o sluchovém postižení
Seydlová, Marie ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce je zpracována speciálně pedagogicky. Bakalářská práce se zabývá informovaností veřejnosti České republiky o sluchovém postižení. Jejím hlavním cílem je zjistit více informací právě o této problematice. První část je teoretická a je zde popsána veškerá důležitá teorie, nutná pro lepší pochopení a orientaci v otázkách sluchových postižení. V praktické části se věnuje základům surdopedie, obsažena je i kapitola o postojích veřejnosti ke sluchovému postižení. V této části je pomocí anonymního dotazníkového šetření zkoumáno, zdali je veřejnost obeznámena se základními pojmy, jestli zná druhy sluchového znevýhodnění, nebo zda se již se sluchově postiženou osobou setkali a jak by v situaci, kdy by se na ně neslyšící osoba obrátila o pomoc, komunikovali. Dále dotazníkové šetření zkoumá, jaké postoje zaujímají respondenti ke sluchovému postižení a jestli se proti poškození sluchu chrání. Z výsledků šetření vyplynulo, že oslovení respondenti jsou poměrně informovaní o základech sluchového postižení, a osobám se sluchovým znevýhodněním by byli ochotni pomoci i přes občasný stud. Ale například, i přesto že vědí, jak si chránit svůj sluch, tak pravidla sluchové hygieny příliš nedodržují.
|
|
|
Postavení travesti show v mediální kultuře
Provázková, Jana ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce Postavení travesti show v mediální kultuře se zabývá otázkou, zda existuje podobnost mezi způsobem mediální prezentace travesti show a tím, jak lidé o tomto kulturním žánru mluví a smýšlí. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní obsahovou analýzu a dotazníkové šetření. Teoretická část se zaměřuje na historii homosexuality, queer culture, queer teorii, travesti show, historii divadla. Praktická část se věnuje získání konkrétních jevů z kvalitativní obsahové analýzy, které jsou následně rozřazeny kódováním do jednotlivých kategorií. Do praktické části této práce je zaměřeno také dotazníkové šetření. Závěrečná kapitola jevy z kvalitativní obsahové analýzy porovnává s odpověďmi z dotazníkového šetření. Na základě tohoto srovnání práce zjišťuje, zda existuje podobnost mezi způsobem mediální prezentace travesti show a tím, jak lidé o tomto kulturním žánru mluví a smýšlí.
|
|
| |
|
|
Předsudky vůči pracovnicím v sexbyznysu u studujících pomáhající profese
FLEISCHMANNOVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit, jaké sociodemografické faktory ovlivňují předsudky vůči pracovnicím v sexbyznysu a identifikovat rozdíl mezi studujícími v sociální práci a ošetřovatelství. Výzkumná otázka: Jaké sociodemografické faktory nejčastěji ovlivňují předsudky vůči pracovnicím v sexbyznysu u studujících pomáhající profese. Hypotézy: Studenti oboru Ošetřovatelství vnímají pracovnice v sexbyznysu negativněji, neţ studenti oboru Sociální práce ve veřejné správě. Studenti prezenční formy studia vybraných pomáhajících oborů vnímají pracovnice v sexbyznysu negativněji, neţ studenti kombinované formy studia. Sběr dat byl realizován pomocí kvantitativní výzkumné strategie a metoda sběru dat byla provedená dotazováním na základě vlastního dotazníku. Výzkumný soubor tvořili studenti Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích, oboru Sociální práce ve veřejné správě a oboru Ošetřovatelství Všeobecná sestra. Získaná data byla zpracována pomocí popisné statistiky v programu MS Excel a testování hypotéz proběhlo v programu SPSS, metodou t-testu. Vlastnosti, které přisoudili respondenti pracovnici v sexbyznysu, byly vymezeny pomocí sémantického diferenciálu. Výzkum ukazuje, že studenti oboru Ošetřovatelství Všeobecná sestra, vnímají pracovnice v sexbyznysu negativněji, než studenti oboru Sociální práce ve veřejné správě. Ve druhé hypotéze je testováno, zda odlišná forma studia má vliv na vnímání pracovnic v sexbyznysu. Výzkum ukazuje, že studenti prezenčního studia vnímají pracovnice v sexbyznysu pozitivněji, než studenti kombinovaného studia. Výsledky výzkumu této bakalářské práce mohou sloužit jako zdroj informací pro veřejnost. Pro snížení výskytu předsudků, bych navrhovala více přednášek, kde budou studenti obeznámeni s profesí pracovnic v sexbyznysu a jejich důvody, proč dělají již zmíněné povolání.
|
|
|
Pořad Prostřeno jako zrcadlo celospolečenských a politických jevů v české společnosti
Karták, Vít ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Pořad Prostřeno! se v české televizní zábavě stal fenoménem, který je každodenně vysílán, a sledují ho statisíce diváků. Tato kulinářská show by měla být z principu apolitická a měla by se věnovat především vaření a s ním spojeným stolováním. To se však neděje a do pořadu vstupují celospolečenská témata. Na tato témata se v pořadu vážou různé stereotypy, předsudky a dramaturgické zásahy, které způsobují konflikty nejen mezi soutěžícími, ale působí i na diváky u obrazovek. V této práci se snažím tyto stereotypy zachytit v kontextu tří zkoumaných témat (homosexualita, romské etnikum a muslimové), která od roku 2015 významně rezonovala v české společnosti. Práce se snaží předložit relevantní pohled na to, jestli a případně jakým způsobem jsou tyto stereotypy, předsudky a postoje prezentovány v pořadu Prostřeno! Vzhledem k vysokému počtu diváků, kteří tento pořad sledují, je totiž pravděpodobné, že se samotný pořad do jisté míry spolupodílí na utváření postojů, stereotypů či předsudků, jež se v české společnosti vyskytují.
|
|
|
Specifika sociální práce s romskou mládeží
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku specifik sociální práce s romskou mládeží. První kapitolu práce představují teoretická východiska, která se dělí na dvě části. První část se zabývá romskou menšinou, jejími zvyky, historií, kulturou a následně romskou mládeží a jejími sociálními problémy. Druhá sekce teoretické části je zaměřena na sociální práci. Tyto poznatky byly zpracovány z odborné literatury. Pro výzkumnou část byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v Jihočeském kraji, zde byli osloveni sociální pracovníci zaměstnaní v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež (dále také NZDM) nebo v komunitním centru, kteří se setkávají s romskou mládeží. Se spoluprací souhlasilo celkem deset pracovníků. Cílem práce bylo zjistit, jaká specifika sociální práce zaznamenávají sociální pracovníci při práci s romskou mládeží. S ohledem na cíl byly formulovány výzkumné otázky, které se zaměřují na to, jaká specifika vidí sociální pracovníci v sociální práci s romskou mládeží, zda se objevují rozdíly, jestliže tuto práci provádí muž, nebo žena, a jaké metody a techniky sociální pracovníci používají. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že pracovníci vidí specifičnost v individuálním přístupu ke každému klientovi, navázání a následném udržení důvěrného vztahu nebo v nastavení pravidel. Většina pracovníků se shodla, že muži i ženy jsou v tomto oboru velice důležití, protože každý předává klientům jiný vzor. Určité rozdíly vidí ve větší poslušnosti a lehčím získání autority, pokud je sociálním pracovníkem muž. Za nejčastěji používané metody označili skupinou práci, komunitní práci, terénní práci a přístup orientovaný na klienta a na úkoly.
|
|
| |
|
|
Psychological and social attributes of supported employment regarding employers and employees of companies where it is provided
Štyráková, Katarína ; Kirovová, Iva (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Podporované zamestnávanie je jedným z hlavných nástrojov aktívnej politiky zamestnanosti pre ľudí so znevýhodnením, či postihnutím. Zameriava sa na pomoc ľuďom, ktorí si obtiažne hľadajú prácu sami, asistuje pri hľadaní a výbere pracovného miesta, príprave naň, prvom kontakte so zamestnávateľom a zamestnancami, a poskytuje podporu priebežne, a to nielen klientovi služby - človeku so znevýhodnením, ale aj jeho kolegom a nadriadeným, ktorí s nim budú pracovať. Práca je zameraná na problematiku podporovaného zamestnávania a jej prepojenie s manažmentom diverzity, ktorý zastrešuje riadenie zamestnávania menšín či rôznym spôsobom znevýhodnených skupín. Z tohto hľadiska pojednáva aj o postojoch a predsudkoch, ktoré často stoja v ceste podporovanému zamestnávaniu a efektívnej interakcii ľudí s postihnutím a ľudí bez postihnutia. Empirický výskum v tejto práci usiloval o zmapovanie týchto postojov, a o zmapovanie podpory, ktorú zamestnávatelia a zamestnanci pracujúci vo firmách, kde podporované zamestnávanie funguje, dostávajú. Hypotézy o tom, že existuje rozdiel medzi postojmi ku diverzite a ku ľuďom s postihnutím medzi výskumnou a kontrolnou vzorkou, sa nepodarilo potvrdiť. Kvalitatívna analýza ale potvrdila isté špecifická prípravy a zaškolenia u zamestnávateľov a zamestnancov, ktorí pracujú vo firmách,...
|
|
|
Profesní předsudky jako limitující faktor práce pedagogických pracovníků a pracovníků sociální péče se znevýhodněnými klienty
Suchomelová, Alena ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Vincejová, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou profesní předsudky pedagogických pracovníků a pracovníků v sociálních službách v zařízeních se znevýhodněnými klienty, zejména klienty s mentálním postižením, které mohou být limitujícím faktorem práce těchto pracovníků a také kvality života znevýhodněných klientů. Práce popisuje a shrnuje obecné poznatky o předsudcích a jejich vlivu na život člověka. Zmiňuje vybrané profesní předsudky pomáhajících, dokumentuje je a porovnává míru jejich vlivu na chování a přístup ke klientům jak pedagogických pracovníků, tak pracovníků v sociálních službách. Pokouší se hledat souvislosti předsudečného chování pracovníků a jejich vzděláním. V závěru se práce pokouší hledat doporučení a možná východiska v dané oblasti, která mohou prospět kvalitě života znevýhodněných klientů.
|
|
|
Mateřství žen s těžkým zrakovým postižením
Viktorová, Šárka ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Ve své práci se zabývám mateřstvím žen s těžkým zrakovým postižením z pohledu nevidomých maminek. Zaměřila jsem se hlavně na plánování rodičovství, na období těhotenství, dále na porod a pobyt v porodnici a na specifika péče o dítě od narození do tří let. Zajímalo mě především, zda se nevidomé maminky setkávají s předsudky ze strany vidících, zda neměly strach z narození postiženého dítěte, s jakými obtížemi se těžce zrakově postižené maminky nejčastěji setkávají v jednotlivých obdobích vývoje dítěte, zda a jak se z pohledu nevidomých maminek liší výchova dětí nevidomých rodičů od výchovy dětí vidících rodičů, a také zda je dítě nevidomých rodičů v nějakém směru ochuzeno nebo zda naopak může být skutečnost, že dítě vyrůstá v rodině, kde je alespoň jeden z rodičů těžce zrakově postižený, pro dítě v něčem přínosná. Cílem mé diplomové práce je co nejpodrobněji zmapovat různé aspekty života nevidomých matek s malými dětmi a to přímo z pohledu těchto žen. Tohoto cíle jsem se snažila dosáhnout pomocí výzkumu kvalitativní metodou, konkrétně formou strukturovaného rozhovoru s šesti nevidomými matkami.
|
host ::
RSS.