Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Specifika sociální práce s romskou mládeží
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku specifik sociální práce s romskou mládeží. První kapitolu práce představují teoretická východiska, která se dělí na dvě části. První část se zabývá romskou menšinou, jejími zvyky, historií, kulturou a následně romskou mládeží a jejími sociálními problémy. Druhá sekce teoretické části je zaměřena na sociální práci. Tyto poznatky byly zpracovány z odborné literatury. Pro výzkumnou část byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v Jihočeském kraji, zde byli osloveni sociální pracovníci zaměstnaní v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež (dále také NZDM) nebo v komunitním centru, kteří se setkávají s romskou mládeží. Se spoluprací souhlasilo celkem deset pracovníků. Cílem práce bylo zjistit, jaká specifika sociální práce zaznamenávají sociální pracovníci při práci s romskou mládeží. S ohledem na cíl byly formulovány výzkumné otázky, které se zaměřují na to, jaká specifika vidí sociální pracovníci v sociální práci s romskou mládeží, zda se objevují rozdíly, jestliže tuto práci provádí muž, nebo žena, a jaké metody a techniky sociální pracovníci používají. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že pracovníci vidí specifičnost v individuálním přístupu ke každému klientovi, navázání a následném udržení důvěrného vztahu nebo v nastavení pravidel. Většina pracovníků se shodla, že muži i ženy jsou v tomto oboru velice důležití, protože každý předává klientům jiný vzor. Určité rozdíly vidí ve větší poslušnosti a lehčím získání autority, pokud je sociálním pracovníkem muž. Za nejčastěji používané metody označili skupinou práci, komunitní práci, terénní práci a přístup orientovaný na klienta a na úkoly.
Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Práce na téma "Možnosti inkluzivního vzdělávání žáků s tělesným postižením v základních školách na Třebíčsku" se zaměřuje na možnosti integrace. Jedinci s tělesným postižením jsou dle literatury nejvhodnější kandidáti k inkluzivnímu vzdělávání. Při vzdělání v běžné základní škole jim brání především bariéry architektonické. Integrace se v poslední době stala jedním z často probíraných témat. V současné době se usiluje o rovná práva jedinců se zdravotním postižením nejen ve vzdělání, ale také ve společnosti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů zdravotní postižení a tělesné postižení, dále se věnuje druhům tělesných vad, jejich příčinám vzniku i přidruženým onemocněním. Práce je zaměřena na inkluzivní vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, soustředí se na současné změny a rozebírá specifika vzdělávání jedinců s tělesným postižením. V krátkosti se zmiňuje o školském poradenském pracovišti a podpůrných opatřeních, u nichž se více soustředí na asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. V úvodu praktické části bakalářské práce autorka popisuje cíl práce, věnuje se popisu technik a metod. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou základní školy na Třebíčsku připraveny na inkluzivní vzdělávání žáků dětí s tělesným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Na základě stanoveného cíle bakalářské práce byla formulována hypotéza, která zněla: Připravenost základní školy je ovlivněna dosud získanými zkušenostmi s již dříve integrovanými žáky. Ke sběru dat bakalářské práce byl použit kvantitativní výzkum. Použita byla metoda dotazování a techniky vlastního dotazníku. Výsledky dotazníkového šetření jsou pro přehlednost doplněny grafy a tabulkami. Osloveny byly všechny základní školy na Třebíčsku. Aby autorka zajistila vysokou návratnost, školy osobně navštívila a vyučujícím předala dotazníky. I přesto se sedm škol odmítlo výzkumného šetření zúčastnit z důvodu nedostatku času, nezájmu o zkoumané téma nebo nadbytku už předchozích dotazníkových šetření. Realizace výzkumu probíhala v měsíci dubnu a zúčastnilo se ho 51 základních škol. Pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy byly srovnávány zvlášť výsledky škol, které mají již předchozí zkušenost s integrací, a těch škol, které tuto zkušenost nemají. Z tohoto srovnání se potvrdilo, že připravenost škol je ovlivněna již získanými zkušenostmi s integrovanými žáky. Výsledky ukázaly, že 45 % škol má zkušenost s inkluzivním vzděláváním žáků s tělesným postižením. Přičemž na 14 školách se jedinec s postižením současně vzdělává. Tyto školy musely řešit architektonické bariéry formou úprav schodišť, instalací šikmé plošiny, výtahu nebo zapůjčení tzv. schodolezu. Ve školách, které s integrací jedince s tělesným postižením zkušenosti nemají, se stavební bariéry nalézají. Pouze dvě školy zmínily, že jsou bezbariérové. Z výsledků je patrné, že další významný faktor ovlivňující integraci jsou lidé, kteří se na integraci podílejí. Jedná se o rodiče, asistenta pedagoga a vedení školy. Mezi všemi je pochopitelně naprosto stěžejní bezproblémová komunikace a vzájemná spolupráce. Tato práce by mohla sloužit především pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří se připravují na vstup do základní školy. Práce může být dále využívána samotnými základními školami na Třebíčsku či širokou veřejností, zajímající se o problematiku inkluzivního vzdělávání.
Rehabilitace očních patologií a kompenzace zrakových znevýhodnění
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Práce s názvem ?Rehabilitace očních patologií a kompenzace zrakových znevýhodnění? byla zaměřena na zrakově znevýhodněné osoby. Lidé s poruchou zraku nemohou přijímat informace ze svého okolí vizuálně, ale musí se spoléhat na ostatní smysly, především hmat a sluch. V tom jim do jisté míry pomáhají kompenzační pomůcky. Ty hrají významnou roli v procesu integrace zrakově postiženého do společnosti i do pracovního procesu. Pomůcky nevidomým uživatelům napomáhají orientovat se v prostoru, zjednodušit péči o svoji osobu a udržovat kontakt s přáteli. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu oftalmopedie, anatomie a fyziologie zrakového orgánu, typům zrakových vad, jejich příčinou vzniku a stupni postižení. Jak už sám název bakalářské práce naznačuje také popisem kompenzačních pomůcek, které jsou rozděleny na neoptické, optické, optoelekrtické, výpočetní techniku a další pomůcky usnadňující zrakově znevýhodněným pohyb a práci. V krátkosti se teoretická část zaobírá i sociální rehabilitaci a středisky zabývajících se touto problematikou. Pro přehled jsou uvedeny i příspěvky na pomůcky. Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem kompenzační pomůcky zkvalitňují život lidem se zrakovým znevýhodněním. Podle cíle jsou stanoveny výzkumné otázky. Hlavní otázkou je zjistit, jaké kompenzační pomůcky se nejčastěji v současnosti používají. Druhá otázka zní, jaké oftalmologické patologie se u respondentů vyskytují. Ke sběru dat bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Použity byly dvě metody. První metoda analýzy dokumentů, tím se zjistilo, které kompenzační pomůcky se nejvíce v Jihočeském kraji pořizují. Jako druhá byla použita metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Respondenti byli vybíráni pomocí metody příležitostného výběru zkoumaného souboru. Hlavními kritérii pro poskytnutí rozhovoru byla osoba se zrakovým znevýhodněním a ochota poskytnout rozhovor. Výběrový soubor tvoří šest klientů. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí metody vytváření trsů. Výsledky jsou rozděleny do dvou částí. První část tvoří analýza dokumentů, získaná z Tyflokabinetu o. p. s. v Českých Budějovicích. Druhá část obsahuje subjektivní názory klientů na uživatelnost kompenzačních pomůcek. Výsledky jsou pro větší přehlednost rozděleny do okruhů. První okruh obsahuje identifikační údaje respondentů, v následujícím okruhu jsou zmíněny zrakové vady a stupně postižení respondentů. Ostatní okruhy se zabývají kompenzačními pomůckami a poslední okruh vypovídá o sociální rehabilitaci a příspěvku na péči. Diskuse je také rozdělena podle okruhů a výzkumných otázek. V diskuzi jsou porovnávány výsledky z informací od respondentů s tvrzením v teoretické práci. Z výsledků vyplývá, že nejvíce žádanou pomůckou je počítač. Dle odpovědí klientů by se dalo říct, že trendy zrakově znevýhodněných osob jsou v ekvivalentu ?zdravé? populace. Počítače využívají ke zprostředkování kontaktu s přáteli, vyhledávání nových informací a čtení psaného textu. Využívání ostatních pomůcek závisí především na individualitě jedince. Z výzkumu se potvrdilo, že pomůcky pomáhají lidem nejen při orientaci v prostoru, v práci a ve vzdělávacím zařízení, ale také v mnoha dalších činnostech. Zrakově znevýhodnění se mohou díky dnešní technologii, co nejvíce přizpůsobit většinové společnosti a udržovat s ní stejný krok. Poznatky získané z bakalářské práce by mohli sloužit k větší informovanosti o kompenzačních pomůckách jak u zdravotně znevýhodněných občanů, tak i u laické veřejnosti a jako podklad pro další výzkumné práce.
Prostředky komunikace učitele tělesné výchovy se žáky a jejich využívání ve vyučovacích jednotkách tělesné výchovy na Znojemsku\\
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá zjištěním komunikace učitele tělesné výchovy se žáky a jejich využívání ve vyučovacích jednotkách tělesné výchovy na Znojemsku. Cílem práce je zjistit jak komunikují učitelé těsné výchovy se žáky na Znojemsku. Pro zjišťování výsledků byla využita metoda krátkodobého pozorování. Výzkum probíhal na 3 základních školách u 6 učitelů na Znojemsku. Odpozorováno bylo 36 hodin tělesné výchovy. Výsledky byly zpracovány do přehledných grafů a tabulek.

Viz též: podobná jména autorů
2 Plísková, Kamila
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.