|
|
Pozornost u předškolních dětí
Černá, Veronika ; Trpišovská, Dobromila (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
česky Bakalářská práce má za úkol zjišťovat a měřit pozornost dětí v předškolním věku a možnosti jejího rozvoje vlivem procvičování. Je rozdělena na dvě části. Teoretickou část, která je věnována vymezení pozornosti, podává ucelený přehled počínající historií problematiky, popisuje jednotlivé druhy, charakteristiky, poruchy pozornosti a podmínky ovlivňující pozornost. Nedílnou součástí je také popsání období předškolního dětství a práce s dětmi v předškolním věku. Druhá, výzkumná část se poté zabývá empirickým výzkumem s dětmi v mateřské škole, trvajícím po dobu jednoho školního roku. Dětem byly zadávány testy na různé charakteristiky pozornosti a byl zjišťován jejich vývoj. Cílem bakalářské práce je zjištění aktuální úrovně výkonu v oblasti pozornosti, porovnání výkonu skupiny čtyřletých a pětiletých dětí a zjištění potencionálního vlivu procvičování na rozvoj pozornosti. Klíčová slova: pozornost, charakteristiky pozornosti, předškolní děti
|
|
|
Rehabilitace kognitivních funkcí u pacientů s roztroušenou sklerózou
Chmelařová, Dana ; Beran, Jiří (vedoucí práce) ; Fiedler, Jiří (oponent) ; Miňhová, Jana (oponent)
Cíl: Cílem studie bylo vyhodnotit, zda má dvanácti týdenní neuropsychologická rehabilitace pozitivní vliv na zlepšení kognitivních funkcí a jakými metodami je tento efekt měřitelný. Dále bylo záměrem ověřit vliv zvoleného tréninkového plánu, to znamená zejména jeho frekvence a délky trvání, na výsledný stav kognitivních funkcí. Metodika: bylo randomizováno 43 osob ve věku 33 - 62 let, u kterých byla diagnostikována roztroušená skleróza (RS). Experimentální soubor zahrnoval 26 osob (22 žen a 4 muži) a kontrolní soubor 17 osob (12 žen a 5 mužů). U všech těchto pacientů byl v úvodu studie podrobným psychologickým vyšetřením zjištěn defekt v oblasti kognitivních funkcí. Neuropsychologickými testy byl zjišťován i stav na počátku a při ukončení studie. Experimentální skupina se podrobila rehabilitaci kognitivních funkcí formou tréninku, který probíhal pomocí PC programu v domácím prostředí a to 4x týdně/ 30 minut po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů. Celkově tedy proběhlo 32 tréninkových sezení v předem stanovené dny a s přesně zadaným tréninkovým plánem. Stav tréninku byl sledován prostřednictvím webových stránek, na kterých klienti zaznamenávali aktuální stav tréninku. Kontrolní skupina byla bez tréninku. Neuropsychologickými testy v úvodu a na závěr studie byl zjištěn pozitivní efekt tréninku, k...
|
|
| |
|
|
Výzkum ekologické validity testu pozornosti
Bláhová, Lucie ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Bakalá!ská práce je zam'!ena na problematiku v+zkumu pozornosti, kterou se zab+vá p!edev(ím z pohledu neuropsychologie. Práce je empirická a je rozd'lena na dv' následující %ásti: V první teoretické %ásti je neprve p!edstavena problematika pozornosti - její vymezení, krátké shrnutí dosavadního v+zkumu a nejpou)ívan'j(í teorie pozornosti: Broadbent*v model, model Anny Treismanové, LaBergeova teorie a koncept pozornosti Michaela Posnera. Na poslední p!edstavenou teorii Michaela Posnera v teoretické %ásti navazuje i empirická %ást práce, která zkoumá ekologickou validitu jeho testu pozornosti Attention network test (ANT). Cílem v+zkumné %ásti práce je odpov'd't, zda existuje souvislost mezi v+sledkem v testu ANT a ka)dodenní pozorností. Metodou zji(,ující ka)dodenní pozornost u proband* byly dotazníky CFQ (Dotazník kognitivních selhání), EMQ (Dotazník ka)dodenní pam'ti) a DEX (Dysexekutivní dotazník). V+sledky v+zkumné %ásti nepotvrdily v+znamnou statistickou korelaci mezi v+sledky v testu ANT a skórem v jednotliv+ch dotaznících, ale práce p!isp'la k opomíjené problematice ekologické validity a jejího zkoumání. KLÍ#OVÁ SLOVA: Pozornost, v+zkum pozornosti, ekologická validita, ANT, kognitivní selhání
|
|
|
Teorie PASS - od výzkumů k intervenci
Khánská, Lenka ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Kaplan, Cyril (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na vznik a obsah teorie PASS (plánování, pozornost, současné a postupné zpracovávání informací). Také je uvedena teorie Zpracovávání informací R. A. Luriji, ze které teorie PASS vychází. Práce se zabývá metodami CAS a CAS2 (Cognitive Assessment System), které umožňují procesy PASS diagnostikovat a jsou popsány možné intervence, které jsou na teorii PASS založeny. Je uvedeno množství výzkumů, které zkoumaly, jak je CAS schopen rozpoznávat specifické skupiny dětí (např. děti s ADHD, Downovým syndromem), a které ověřovaly, zda jsou intervence účinné. Návrh výzkumu zkoumá, jak se procesy PASS projevují ve školní činnosti, přičemž se zaměřuje na žáky prvního stupně základní školy. Výzkum by mohl být podkladem pro využití intervencí i v rámci běžné výuky, které by tak mohly napomáhat efektivnímu rozvoji PASS procesů. Klíčová slova: teorie PASS, plánování, pozornost, současné zpracovávání informací, postupné zpracovávání informací, Cognitive Assessment System, intervence
|
|
|
Efekt terapie kognitivních funkcí u pacientů s demencí
Nová, Jarmila ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou kognitivního tréninku se zaměřením na paměť a pozornost u osob s diagnostikovanou demencí, a to především u osob s vaskulární demencí, smíšenou demencí a Alzheimerovou nemocí. Teoretická část se zabývá problematikou demence a aktuálními poznatky na poli kognitivní terapie a ergoterapie. Hlavním cílem empirické části této diplomové práce je zjištění efektivity kognitivního tréninku u osob s diagnostikovanou demencí. Dalším cílem je zjištění, do jaké míry jsou subjektivně klienti spokojeni s terapií kognitivních funkcí. Trénink kognitivních funkcí je proveden v časovém horizontu osmi týdnů v sociálních institucích v Jirkově a Chomutově. Výzkumný vzorek se skládá z 24 klientů (>65 let) s diagnostikovanou Alzheimerovou nemocí, vaskulární demencí a smíšenou demencí, kteří jsou rozděleni do experimentální a srovnávací skupiny. Klienti jsou hodnoceni před zahájením intervence a po dokončení intervence pomocí testu Mini-Mental State Examination (MMSE), Trail Making testem, část A (TMT:A) a Schwartzovou škálou hodnocení terapie (SOS-10). Statisticky významné výsledky dle stanovené hladiny významnosti (p < 0,05) měl test MMSE (0,01 < 0,05) a škála SOS-10 (0,02 < 0,05), zatímco test TMT:A (0,09 > 0,05) nepotvrdil efektivitu terapie z důvodu malého výzkumného vzorku....
|
|
|
Husserlova fenomenologie pozornosti
Grimmich, Šimon ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Diplomová práce Husserlova fenomenologie pozornosti systematicky představuje Husserlovo pojetí pozornosti. V první části se věnuje představení Husserlovy statické fenomenologie pozornosti, přičemž přihlíží zejména k Logickým zkoumáním a Idejím I. V druhé části se věnuje genetické fenomenologie pozornosti, kterou rekonstruuje zejména na základě Zkušenosti a soudu a Analýz k pasivní syntéze. V závěru práce nabízí další možné perspektivy zkoumání pozornosti z fenomenologických pozic.
|
|
|
Komentovaný překlad: Was Lernen beinflusst. In: Lernen. Gehirnforschung und die Schule des Lebens. Heidelberg 2006. S. 139-167.
Tichá, Eva ; Kloudová, Věra (vedoucí práce) ; Špirk, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V první části se věnuji funkčnímu překladu odborného textu. Text, který je předmětem této práce je textem odborným, avšak s popularizačními rysy. Manifestace na čtenáře je jedním ze základních rysů tohoto textu, který se snaží o živý, zábavný styl, tedy o takový, který dokáže čtenáře zaujmout. Zároveň obsahuje i další rysy, které přísluší odborným textům. Náplní druhé části této práce je komentář k tomuto překladu, který se skládá též ze dvou částí. V první části čtenář nalezne překladatelskou analýzu originálu, která vytvoří prostor pro orientaci v tom, jaký text je zde překládán. Kromě překladatelské analýzy zahrnuje komentář také popis překladatelské metody, typologii překladatelských postupů a typologii posunů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Časopis Ohníček: kvantitativní obsahová analýza vybraných pozornostních prvků časopisu v období 1950-2001
Semecký, Jiří ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Bakalářská práce "Časopis Ohníček: kvantitativní obsahová analýza vybraných pozornostních prvků časopisu v období 1950-2001" pojednává o zastoupení a významové roli vizuálních pozornostních prvků v prostředí dětského tištěného periodika. Popisuje stručnou historii a kontext vydávání časopisu, a dále se pak, v souvislosti s procesem vyvolání bezděčné a záměrné pozornosti, zabývá aktem smyslového vnímání lidského organizmu, se zaměřením na vnímání vizuální. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy se snaží zachytit vývoj míry plošného zastoupení zvolených, graficky výrazných prvků časopisu, především pak titulků a obrazové složky, které bezprostředně působí na vizuální vnímání příjemce, a které tak disponují největším potenciálem upoutat prostřednictvím orientačně pátracího reflexu jeho neúmyslnou pozornost. Ta se následně, na základě míry naplnění individuálních očekávání a zájmů, může změnit v pozornost záměrnou. Vnější forma jednotlivých příspěvků tak tedy svou vizuální atraktivitou přispívá ke vzbuzení zájmu o jejich obsahovou složku. Vývoj zvolených pozornostních prvků je, za pomoci časových sond, sledován v celém období vydávání uvedeného dětského časopisu.
|
|
|
Vliv kognitivního úkolu na posturální stabilitu u pacientů s fobickým posturálním vertigem
Urbanová, Lucie ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Truc, Michal (oponent)
Diplomová práce "Vliv kognitivního úkolu na posturální stabilitu u pacientů s fobickým posturálním vertigem" v teoretické části pojednává o fyziologii rovnovážného systému, jeho poruchách a jsou zde shrnuty poznatky o fobickém posturálním vertigu (FPV). V experimentální části jsme s využitím stabilometrie hodnotili posturální stabilitu 5 pacientů s FPV, 5 pacientů se strukturální vestibulární poruchou a 5 zdravých jedinců během normálního stoje a při plnění kognitivních úkolů - "Dotykového testu", Verbal fluency testu a modifikovaného Stroop testu. Cílem práce bylo zjistit, jestli u probandů dojde při plnění kognitivního úkolu ke změně jednotlivých parametrů posturální stability v porovnání s normálním stojem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.