|
|
Rehabilitace kognitivních funkcí u pacientů s roztroušenou sklerózou
Chmelařová, Dana ; Beran, Jiří (vedoucí práce) ; Fiedler, Jiří (oponent) ; Miňhová, Jana (oponent)
Cíl: Cílem studie bylo vyhodnotit, zda má dvanácti týdenní neuropsychologická rehabilitace pozitivní vliv na zlepšení kognitivních funkcí a jakými metodami je tento efekt měřitelný. Dále bylo záměrem ověřit vliv zvoleného tréninkového plánu, to znamená zejména jeho frekvence a délky trvání, na výsledný stav kognitivních funkcí. Metodika: bylo randomizováno 43 osob ve věku 33 - 62 let, u kterých byla diagnostikována roztroušená skleróza (RS). Experimentální soubor zahrnoval 26 osob (22 žen a 4 muži) a kontrolní soubor 17 osob (12 žen a 5 mužů). U všech těchto pacientů byl v úvodu studie podrobným psychologickým vyšetřením zjištěn defekt v oblasti kognitivních funkcí. Neuropsychologickými testy byl zjišťován i stav na počátku a při ukončení studie. Experimentální skupina se podrobila rehabilitaci kognitivních funkcí formou tréninku, který probíhal pomocí PC programu v domácím prostředí a to 4x týdně/ 30 minut po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů. Celkově tedy proběhlo 32 tréninkových sezení v předem stanovené dny a s přesně zadaným tréninkovým plánem. Stav tréninku byl sledován prostřednictvím webových stránek, na kterých klienti zaznamenávali aktuální stav tréninku. Kontrolní skupina byla bez tréninku. Neuropsychologickými testy v úvodu a na závěr studie byl zjištěn pozitivní efekt tréninku, k...
|
|
|
Řeč, lateralita, vizuomotorika a čtení u dětí na počátku školní docházky
Siwek, Božetěch ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Miňhová, Jana (oponent) ; Kucharská, Anna (oponent)
Problematika čtení jako základu gramotnosti je předmětem zájmu lidstva od samého úsvitu jeho dějin. Přes nesčetné výzkumy se zatím nepodařilo plně objasnit všechny zákonitosti, které jsou s podstatou čtení a jeho osvojováním spojeny. Je nepochybné, že jedním z úskalí je značná individuální odstíněnost každého jedince, násobená konkrétními jazykovými a kulturněhistorickými odlišnostmi. Také proto jsou mnohé závěry obtížně srovnatelné a aplikovatelné. Zájem, který je čtení věnován, je nesmírně rozmanitý. Je pokrýván odborníky mnoha vědních oborů, např. pedagogiky, speciální pedagogiky, psychologie, neurologie, lingvistiky, kybernetiky aj. Jsou zkoumány biopsychologické souvislosti, analyzovány jsou jednotlivé percepční a motorické funkce a jejich role v kontextu s ostatními, jsou vyvíjeny a ověřovány nové metody čtení, pozornost se zaměřuje na prevenci obtíží ve čtení, využívány jsou poznatky z oblasti specifických poruch učení. V teoretické části předložené práce bylo pojednáno o základních souvislostech týkajících se čtení. Zabývali jsme se významem, podstatou a současným pojetím čtení, výukovými metodami a hodnocením, specifickými poruchami čtení, lateralitou, připraveností na čtení a prevencí obtíží, perspektivami výuky čtení. V empirické části byly stanoveny výzkumné cíle a hypotézy, nastíněn stav...
|
|
|
Rehabilitace kognitivních funkcí u pacientů s roztroušenou sklerózou
Chmelařová, Dana ; Beran, Jiří (vedoucí práce) ; Fiedler, Jiří (oponent) ; Miňhová, Jana (oponent)
Cíl: Cílem studie bylo vyhodnotit, zda má dvanácti týdenní neuropsychologická rehabilitace pozitivní vliv na zlepšení kognitivních funkcí a jakými metodami je tento efekt měřitelný. Dále bylo záměrem ověřit vliv zvoleného tréninkového plánu, to znamená zejména jeho frekvence a délky trvání, na výsledný stav kognitivních funkcí. Metodika: bylo randomizováno 43 osob ve věku 33 - 62 let, u kterých byla diagnostikována roztroušená skleróza (RS). Experimentální soubor zahrnoval 26 osob (22 žen a 4 muži) a kontrolní soubor 17 osob (12 žen a 5 mužů). U všech těchto pacientů byl v úvodu studie podrobným psychologickým vyšetřením zjištěn defekt v oblasti kognitivních funkcí. Neuropsychologickými testy byl zjišťován i stav na počátku a při ukončení studie. Experimentální skupina se podrobila rehabilitaci kognitivních funkcí formou tréninku, který probíhal pomocí PC programu v domácím prostředí a to 4x týdně/ 30 minut po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů. Celkově tedy proběhlo 32 tréninkových sezení v předem stanovené dny a s přesně zadaným tréninkovým plánem. Stav tréninku byl sledován prostřednictvím webových stránek, na kterých klienti zaznamenávali aktuální stav tréninku. Kontrolní skupina byla bez tréninku. Neuropsychologickými testy v úvodu a na závěr studie byl zjištěn pozitivní efekt tréninku, k...
|
|
|
Smysl pro soudržnost a adherence ke zdravému životnímu stylu u vysokoškolských učitelů Univerzity Karlovy v Praze ve věku 45 - 56 let
Jirušková, Lenka ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Miňhová, Jana (oponent) ; Kučírek, Jiří (oponent)
NÁZEV: Smysl pro soudržnost a adherence ke zdravému životnímu stylu u vysokoškolských učitelů Univerzity Karlovy v Praze ve věku 45 - 56 let ABSTRAKT: Práce ověřuje roli osobní nezdolnosti typu smysl pro soudržnost v adherenci ke zdravému životnímu stylu u cílové skupiny vysokoškolský učitel ve věku 45 - 56 let. V teoretické části pojednává o zdravém životním stylu, jeho přístupech a faktorech, které jej ovlivňují se zaměřením na osobní pohodu a pohybovou aktivitu. S využitím dotazníků Stress Profile, Nezdolnost typu smysl pro soudržnost a Sebeposuzovací škálou SCL - 90 ověřuje vzájemné vztahy mezi osobní nezdolností a zdraví podporujícími faktory u sledovaného souboru. Na základě výsledků výzkumného šetření předkládá doporučení ke změně způsobu života směrem ke zdravému životnímu stylu s akcentem na zvýšení úrovně pravidelné pohybové aktivity. Závěrem je představen "Model stádií motivační připravenosti ke změně". KLÍČOVÁ SLOVA: Zdravý životní styl, smysl pro soudržnost, pohybová aktivita, vysokoškolský učitel, osobní pohoda
|
|
|
Rodinná a školní socializace dětí s ADHD
Bílková, Zuzana ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent) ; Miňhová, Jana (oponent)
NÁZEV: Rodinná a školní socializace dětí s ADHD AUTOR: Zuzana Bílková KATEDRA: Katedra psychologie ŠKOLITEL: Doc. PhDr. Isabella Pavelková, CSc. ABSTRAKT: Předkládaná práce se zaměřuje na proces socializace dětí s ADHD (Porucha pozornosti s hyperaktivitou) v prostředí rodiny a školy. Vycházíme z přehledu aktuálních výzkumů o etiologii, symptomech a terapii syndromu ADHD, socializaci pojímáme jako interakční proces mezi jedincem a jeho sociokulturním okolím. Symptomy ADHD a jejich obraz v každodenním životě dětí považujeme za faktor ovlivňující průběh socializačního procesu, zejména na úrovni ovlivnění vztahu s rodiči a učiteli. Ve výzkumu se věnujeme této problematice u dětí předškolního a mladšího školního věku. Výzkumné otázky se zaměřují na vliv udělení diagnózy ADHD na život dítěte, dopad ADHD na vztahy dítěte s jeho vychovateli a ovlivnění vztahu mezi rodinou a školou. Data sebraná pomocí rozhovorů s rodiči a učiteli dětí s ADHD a pozorování dětí podrobujeme kvalitativní analýze. Výsledky výzkumu poukazují na klíčový význam postojů, které k problematice zaujímají vychovatelé, význam včasného udělení diagnózy, dále na důležitou roli motivačních problémů spojených s ADHD zejména na úrovni vztahu mezi rodinou a školou. KLÍČOVÁ SLOVA: ADHD, socializace, vychovatelé, vztah rodiny a školy
|
|
|
Řeč, lateralita, vizuomotorika a čtení u dětí na počátku školní docházky
Siwek, Božetěch ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Miňhová, Jana (oponent) ; Kucharská, Anna (oponent)
Problematika čtení jako základu gramotnosti je předmětem zájmu lidstva od samého úsvitu jeho dějin. Přes nesčetné výzkumy se zatím nepodařilo plně objasnit všechny zákonitosti, které jsou s podstatou čtení a jeho osvojováním spojeny. Je nepochybné, že jedním z úskalí je značná individuální odstíněnost každého jedince, násobená konkrétními jazykovými a kulturněhistorickými odlišnostmi. Také proto jsou mnohé závěry obtížně srovnatelné a aplikovatelné. Zájem, který je čtení věnován, je nesmírně rozmanitý. Je pokrýván odborníky mnoha vědních oborů, např. pedagogiky, speciální pedagogiky, psychologie, neurologie, lingvistiky, kybernetiky aj. Jsou zkoumány biopsychologické souvislosti, analyzovány jsou jednotlivé percepční a motorické funkce a jejich role v kontextu s ostatními, jsou vyvíjeny a ověřovány nové metody čtení, pozornost se zaměřuje na prevenci obtíží ve čtení, využívány jsou poznatky z oblasti specifických poruch učení. V teoretické části předložené práce bylo pojednáno o základních souvislostech týkajících se čtení. Zabývali jsme se významem, podstatou a současným pojetím čtení, výukovými metodami a hodnocením, specifickými poruchami čtení, lateralitou, připraveností na čtení a prevencí obtíží, perspektivami výuky čtení. V empirické části byly stanoveny výzkumné cíle a hypotézy, nastíněn stav...
|
host ::
RSS.