|
|
Trénink kognitivních funkcí po poškození mozku s využitím Vienna Test System Schuhfried
Macková, Lenka ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
1 ABSTRAKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Lenka Macková Vedoucí práce: Bc. Alice Oktábcová Oponent práce: Název bakalářské práce: Trénink kognitivních funkcí po poškození mozku s využitím Vienna Test System Schuhfried Abstrakt bakalářské práce: Poškození mozku představuje velké zatížení v naší společnosti a jedním z následků poškození mozku je porucha kognitivních funkcí. Kognitivní funkce jsou nezbytné pro soběstačnost a participaci člověka v životě. Cílem této bakalářské práce je popsat využití počítačového programu CogniPlus od společnosti Vienna Test System Schuhfried pro trénink kognitivních funkcí u pacientů po poškození mozku. Teoretická část poskytuje informace o problematice poškození mozku a jeho následků a popisuje kognitivní funkce a jejich poruchy. Dále jsou v této části popsány možnosti neurorehabilitace a neuropsychologie a je zde popsána role ergoterapie v tréninku kognitivních funkcí. Závěr teoretické části je zaměřen na využití počítačových programů a na jejich výhody a nevýhody a v poslední řadě je zde uveden podrobný popis počítačového programu CogniPlus. Praktická část je zaměřena na možnost použití počítačového programu CogniPlus pro trénink kognitivních funkcí u pacientů po poškození mozku. Praktická část práce obsahuje 2 kazuistiky. S každým pacientem bylo provedeno 10 tréninků na...
|
|
|
Terapie emocionálních a behaviorálních problémů po získaném poškození mozku
Piťhová, Zuzana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Změny v emotivitě a chování jsou obvyklým doprovodem získaného poškození mozku, které znesnadňuje readaptaci jedince na jeho prostředí. Na rozdíl od kognitivních problémů se těmto změnám nevěnuje tolik pozornosti, neboť jejich komplexnost vyžaduje péči v rámci speciálního neuropsychologického působení. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku získaného poškození mozku a shrnout dosavadní poznatky a zkušenosti v oblasti terapeutické práce s touto specifickou skupinou osob. Předmětem empirické části práce bylo navrhnout vhodný intervenční program, který by se zaměřil na prožívání osobnostních změn po získaném poškození mozku. Jeho cílem bylo poskytnout pacientům informace o obvyklých důsledcích mozkového poškození a prostor pro sdílení obtíží, které mohou zažívat. Účinnost tohoto programu byla měřena pomocí dotazníku European Brain Injury Questionnaire (EBIQ) a Zungovy sebeposuzovací škály deprese (ZSDS). Byly porovnány výsledky před a po skončení programu u experimentální skupiny (N=30) s výsledky kontrolní skupiny (N=30), která se programu neúčastnila. U skupiny, která intervenci absolvovala, bylo dotazníkem EBIQ-P zjištěno signifikantní zlepšení v subškále Tělesné obtíže. Výsledky ZSDS zaznamenaly signifikantní zlepšení depresivní symptomatiky oproti kontrolní skupině. Součástí...
|
|
|
Efekt terapie kognitivních funkcí u pacientů s demencí
Nová, Jarmila ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou kognitivního tréninku se zaměřením na paměť a pozornost u osob s diagnostikovanou demencí, a to především u osob s vaskulární demencí, smíšenou demencí a Alzheimerovou nemocí. Teoretická část se zabývá problematikou demence a aktuálními poznatky na poli kognitivní terapie a ergoterapie. Hlavním cílem empirické části této diplomové práce je zjištění efektivity kognitivního tréninku u osob s diagnostikovanou demencí. Dalším cílem je zjištění, do jaké míry jsou subjektivně klienti spokojeni s terapií kognitivních funkcí. Trénink kognitivních funkcí je proveden v časovém horizontu osmi týdnů v sociálních institucích v Jirkově a Chomutově. Výzkumný vzorek se skládá z 24 klientů (>65 let) s diagnostikovanou Alzheimerovou nemocí, vaskulární demencí a smíšenou demencí, kteří jsou rozděleni do experimentální a srovnávací skupiny. Klienti jsou hodnoceni před zahájením intervence a po dokončení intervence pomocí testu Mini-Mental State Examination (MMSE), Trail Making testem, část A (TMT:A) a Schwartzovou škálou hodnocení terapie (SOS-10). Statisticky významné výsledky dle stanovené hladiny významnosti (p < 0,05) měl test MMSE (0,01 < 0,05) a škála SOS-10 (0,02 < 0,05), zatímco test TMT:A (0,09 > 0,05) nepotvrdil efektivitu terapie z důvodu malého výzkumného vzorku....
|
|
|
Diagnostika poruch paměti u pacientů s Alzheimerovou chorobou Podtitul: Vztah mezi poruchou paměti a vybranými všedními denními činnostmi
Košnarová, Lenka ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno: Bc. Lenka Košnarová Vedoucí práce: Mária Krivošíková, M.Sc. Oponent práce: Název diplomové práce: Diagnostika poruch paměti u pacientů s Alzheimerovou chorobou Abstrakt diplomové práce: Cíl práce: Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit vliv poruch paměti na soběstačnost u pacientů s Alzheimerovou chorobou (ACH). Dalším cílem diplomové práce bylo zjistit, zda věk pacientů s ACH ovlivňuje úroveň výkonu zaměstnávání ve všedních denních činnostech. Metodika: Výběrový soubor byl sestaven z 50 probandů (11 mužů, 39 žen), kterým byla diagnostikována ACH lékařem. Pro sběr dat byl použit dotazník Bristolská škála aktivit denního života (BADLS), hodnotící soběstačnost a Kontextuální paměťový test (CMT) pro zhodnocení poruch paměti. Verifikace hypotéz byla provedena korelační analýzou, korigovaným Spearmanovým korelačním koeficientem a regresní analýzou. Výsledky: Výzkum potvrdil signifikantní vztahy mezi skóre BADLS a skóre CMT - okamžitého vybavování (rSp= .51; p<0.05), pozdního (rSp= .42; p<0.05) celkového (rSp= .48; p<0.05). Dále výsledky výzkumu naznačují, že se poškození paměti projeví více u PADL. Také nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi věkem a výkonem ve všedních denních činnostech (ADL) koeficient (rSp= .07; p<0.05). Závěr: Při pozdní detekci poruch paměti často...
|
|
|
Efekt terapie kognitivních funkcí u pacientů s demencí
Nová, Jarmila ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou kognitivního tréninku se zaměřením na paměť a pozornost u osob s diagnostikovanou demencí, a to především u osob s vaskulární demencí, smíšenou demencí a Alzheimerovou nemocí. Teoretická část se zabývá problematikou demence a aktuálními poznatky na poli kognitivní terapie a ergoterapie. Hlavním cílem empirické části této diplomové práce je zjištění efektivity kognitivního tréninku u osob s diagnostikovanou demencí. Dalším cílem je zjištění, do jaké míry jsou subjektivně klienti spokojeni s terapií kognitivních funkcí. Trénink kognitivních funkcí je proveden v časovém horizontu osmi týdnů v sociálních institucích v Jirkově a Chomutově. Výzkumný vzorek se skládá z 24 klientů (>65 let) s diagnostikovanou Alzheimerovou nemocí, vaskulární demencí a smíšenou demencí, kteří jsou rozděleni do experimentální a srovnávací skupiny. Klienti jsou hodnoceni před zahájením intervence a po dokončení intervence pomocí testu Mini-Mental State Examination (MMSE), Trail Making testem, část A (TMT:A) a Schwartzovou škálou hodnocení terapie (SOS-10). Statisticky významné výsledky dle stanovené hladiny významnosti (p < 0,05) měl test MMSE (0,01 < 0,05) a škála SOS-10 (0,02 < 0,05), zatímco test TMT:A (0,09 > 0,05) nepotvrdil efektivitu terapie z důvodu malého výzkumného vzorku....
|
|
|
Trénink kognitivních funkcí po poškození mozku s využitím Vienna Test System Schuhfried
Macková, Lenka ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Piťhová, Zuzana (oponent)
1 ABSTRAKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Lenka Macková Vedoucí práce: Bc. Alice Oktábcová Oponent práce: Název bakalářské práce: Trénink kognitivních funkcí po poškození mozku s využitím Vienna Test System Schuhfried Abstrakt bakalářské práce: Poškození mozku představuje velké zatížení v naší společnosti a jedním z následků poškození mozku je porucha kognitivních funkcí. Kognitivní funkce jsou nezbytné pro soběstačnost a participaci člověka v životě. Cílem této bakalářské práce je popsat využití počítačového programu CogniPlus od společnosti Vienna Test System Schuhfried pro trénink kognitivních funkcí u pacientů po poškození mozku. Teoretická část poskytuje informace o problematice poškození mozku a jeho následků a popisuje kognitivní funkce a jejich poruchy. Dále jsou v této části popsány možnosti neurorehabilitace a neuropsychologie a je zde popsána role ergoterapie v tréninku kognitivních funkcí. Závěr teoretické části je zaměřen na využití počítačových programů a na jejich výhody a nevýhody a v poslední řadě je zde uveden podrobný popis počítačového programu CogniPlus. Praktická část je zaměřena na možnost použití počítačového programu CogniPlus pro trénink kognitivních funkcí u pacientů po poškození mozku. Praktická část práce obsahuje 2 kazuistiky. S každým pacientem bylo provedeno 10 tréninků na...
|
|
|
Terapie emocionálních a behaviorálních problémů po získaném poškození mozku
Piťhová, Zuzana ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Změny v emotivitě a chování jsou obvyklým doprovodem získaného poškození mozku, které znesnadňuje readaptaci jedince na jeho prostředí. Na rozdíl od kognitivních problémů se těmto změnám nevěnuje tolik pozornosti, neboť jejich komplexnost vyžaduje péči v rámci speciálního neuropsychologického působení. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku získaného poškození mozku a shrnout dosavadní poznatky a zkušenosti v oblasti terapeutické práce s touto specifickou skupinou osob. Předmětem empirické části práce bylo navrhnout vhodný intervenční program, který by se zaměřil na prožívání osobnostních změn po získaném poškození mozku. Jeho cílem bylo poskytnout pacientům informace o obvyklých důsledcích mozkového poškození a prostor pro sdílení obtíží, které mohou zažívat. Účinnost tohoto programu byla měřena pomocí dotazníku European Brain Injury Questionnaire (EBIQ) a Zungovy sebeposuzovací škály deprese (ZSDS). Byly porovnány výsledky před a po skončení programu u experimentální skupiny (N=30) s výsledky kontrolní skupiny (N=30), která se programu neúčastnila. U skupiny, která intervenci absolvovala, bylo dotazníkem EBIQ-P zjištěno signifikantní zlepšení v subškále Tělesné obtíže. Výsledky ZSDS zaznamenaly signifikantní zlepšení depresivní symptomatiky oproti kontrolní skupině. Součástí...
|
host ::
RSS.