|
|
Kontrola a řízení hudební tvorby v období normalizace na příkladu rockové hudby a její medializace.
Husák, Martin ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Stehlík, Michal (oponent)
Disertační práce "Kontrola a řízení hudební tvorby v období normalizace na příkladu rockové hudby a její medializace" popisuje a analyzuje na základě širokého teoretického a metodologického rámce systém kontroly a řízení hudební tvorby v Československu, prostřednictvím kterého komunistický režim v období začínající normalizace internalizoval ideologickou linii kulturní politiky i v oblasti rockové hudby. Způsob systematizace hudební tvorby na institucionální úrovni a propagandistická úloha médií v této souvislosti představovaly výchozí mocenské nástroje režimu v indoktrinaci socialistických hodnot. Na příkladu zobrazení soudních procesů s hudebním undergroundem v roce 1976 v tisku tato práce ukazuje, jakým způsobem se vlivem kontrolních a řídících mechanismů projevoval daný ideologický rámec v mediálním zobrazení rockové hudby, která se ve sledovaném období stala uměleckým vyjádřením estetického i etického rozchodu undergroundu s establishmentem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Reprezentace hudebního mainstreamu a alternativy v recipročních médiích
Morochovičová, Eliška ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent)
Práce zkoumá reflexi alternativní hudby v mainstreamových médiích a obraz mainstreamové hudby v alternativních médiích, přičemž teoreticky vychází z původního dichotomního dělení populární kultury, potažmo hudby vycházejícího z tradice kulturálních studií a samostatných studií populární hudby. Analýza mediálních obsahů následně prověřuje platnost těchto tezí v kontextu současné hudební produkce a studia médií. Kvalitativní analýze je podroben hudební obsah šesti českých médií (tří mainstreamových a tří alternativních). Pomocí stanovené metodologie se výzkum zaměřuje zejména na externí charakteristiky, které do textů vnáší postavení interpreta na scéně a které bude rozeznáno na základě zmínek v článcích, a dále komunikovaný názor autorů. Strukturovaná analýza poskytne především přehled o podobě mediální reflexe těchto dvou hudebních kontextů, ze kterého autorka následně vyvodí závěr, zda je opoziční vnímání oblastí středního proudu a nezávislé hudby v současných médiích stále funkční.
|
|
|
Komentovaný překlad: REGENT, Frédéric : Gainsbourg par ses interpretes (portraits, témoignages et entretiens). Châteuroux : Editions Eponymes, 2012. ISBN 978-2-36516-005-6
Kortusová, Tereza ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Belisová, Šárka (oponent)
Bakalářská práce Komentovaný překlad: REGENT, Frédéric : Gainsbourg par ses interprètes (portraits, témoignages et entretiens). Châteuroux : Editions Eponymes, 2012 se skládá ze dvou částí - z překladu francouzského textu do češtiny a z jeho komentáře. První část tvoří překlad vybraných částí rozhovoru s Jane Birkin na téma Serge Gainsbourg z knihy Gainsbourg par ses interprètes (portraits, témoignages et entretiens), jejímž autorem je francouzský novinář a zapálený "gainsbourgista" Frédéric Régent. Druhá část, tedy komentář, se nejprve věnuje překladatelské analýze výchozího textu, popisuje použité překladatelské postupy a věnuje se řešení nejvýraznějších problémů, které se při překladu objevily. Klíčová slova: překlad, analýza překladu, vnětextové a vnitrotextové faktory, překladatelské problémy, překladatelské postupy, Serge Gainsbourg, populární hudba, francouzský zpěvák, textař
|
|
| |
|
|
Konceptualizace života v českých populárních písních (Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa)
Janovská, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá konceptualizaci života v textech českých populárních písní 60. let 20. století. Teoreticky a metodologicky vychází z kognitivně a kulturně založených přístupů k jazyku, zejm. z teorie pojmové metafory a metonymie (Lakoff a Johnson) a z pojetí jazyka jako obrazu světa (lublinská škola). Na základě slovníkových dat nejprve analyzuje sémantiku lexému život a dospívá tak k základům jazykového obrazu života, jak je ukotven v běžné češtině; bere přitom v úvahu i obraz života (v kontrastu se smrtí), jak ho podává odborná literatura o české lidové kultuře. Jádro práce tvoří interpretace téměř stovky písňových textů ze zkoumaného období, ve kterých je tematizován lidský život v různých jeho fázích (etapách) a podobách (prostřednictvím opozic život - smrt, mládí - stáří apod.); sledovány jsou relevantní sémantické prvky, které se podílejí na jeho konceptualizaci. Systematicky a podrobně jsou popsány zejména metafory (strukturní, ontologické a orientační), metonymie a představová schémata spojená se životem (schéma CESTA, CYKLUS); pozornost je věnována jejich konkrétní jazykové realizaci. Klíčová slova kognitivní lingvistika, jazykový obraz světa, konceptualizace, metafora, metonymie, představová schémata, život, píseň, populární hudba, písňový text
|
|
| |
|
|
Západní hudba v Československu v období normalizace
Havlík, Adam ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou západní hudby v normalizačním Československu. Zkoumá jednak cesty, kterými se mohli obyčejní lidé k zahraničním nahrávkám dostat, postavení západní hudby v tehdejší společnosti a způsoby, jakými byl konstruován její obraz, se všemi nejednoznačnostmi a zdánlivými paradoxy, které se v této souvislosti vyskytovaly. Taktéž se dotýká otázky západních vlivů na podobu československé populární hudby, především v prostředí oficiální hudební scény a mapuje činnost institucí, které utvářely její charakter. Práci tak lze chápat jako přípěvek ke kulturním a sociálním dějinám socialistických diktatur.
|
|
|
Hudba v českých filmech Miloše Formana
Franc, Adam ; Přádná, Stanislava (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hudební složkou v českých filmech Miloše Formana. Téma je zasazeno do širšího kontextu hudební kultury 60. let, neboť hlavní pozornost je zaměřena na analýzu kulturních jevů spjatých s hudebním vyjádřením, které zanechaly svůj otisk ve Formanových filmech a do značné míry se podílely na specifičnosti jejich hudební stopy. Filmy tedy nejsou analyzovány jako samostatné artefakty, ale jsou nahlíženy jako dokumenty, na něž působilo tehdejší společenské klima. Práce sleduje běžné společenské fenomény, jež tvoří nedílnou součást Formanových filmů: taneční zábavy, twist a rozhlasové vysílání. Dále mapuje Formanovu spolupráci s divadlem Semafor a vliv semaforské poetiky na sledované filmy. Podrobné analýze jsou podrobeny písňové texty Jiřího Suchého a dobové hity pop music středního proudu, jež jsou důležitou součástí Formanových filmů. Stručné nastínění kinematografického kontextu šedesátých let a komparace s tematicky spřízněnými filmy napomáhá upřesnit Formanův přístup k hudební složce. Kolážovitá struktura této práce dává vyniknout několika protikladným tendencím populární hudební kultury 60. let, jejíž rozmanitost se odráží ve Formanových filmech.
|
host ::
RSS.