|
|
Využití médií při výuce anglického jazyka v ČR
Procházková, Pavla ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem "Využití médií při výuce anglického jazyka v ČR" ("Use of Media in English Lessons in the Czech Republic") je zhodnotit používání starých, klasických i nových médií pří výuce angličtiny na českých základních i středních školách i v soukromých hodinách vedených lektory AJ. Před vlastní výzkumnou částí seznamuje práce obecně s médii starými i novými v českém školství a s jednotlivými typy nových médií, uvádí historicky média používaná pro výuku angličtiny v našich zemích, ze současné doby uvádí přehled používaných médií a především seznamuje s webovými stránkami a aplikacemi vyvinutými pro výuku angličtiny. Uvedeny jsou i výsledky studií z poslední doby věnovaných zkoumané problematice. Výzkumným cílem praktické části je analýza odpovědí 50 pedagogů získaných pomocí dotazníkového šetření, odpovědí na otázky týkající se využívání starých i nových médií ve výuce anglického jazyka, a to v době před koronavirovou pandemií, v době distanční výuky během pandemie a v současnosti, a kvalitativní výzkum nejvíce používaných nástrojů nových médií ve výuce AJ. Výzkumnými metodami jsou rešerše odborné literatury, kvalitativní metody, dotazníkové šetření a analýza výsledků dotazníkového šetření pomocí kvantitativních a kvalitativních metod výzkumu.
|
|
|
Diagnostika pravopisu žáků 3. a 5. ročníku ZŠ a faktory ovlivňující úroveň ortografických dovedností
Dolníková, Věra ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Předkládaná rigorózní práce navazuje a rozšiřuje diplomovou práci autorky textu s názvem Písemné projevy žáků 3. a 5. ročníků v diagnostických diktátech (Dolníková, 2017). Práce se zabývá problematikou písemného projevu žáků chomutovského regionu. Výzkumná část 1 porovnává pravopisné dovednosti žáků různých typů škol a žáků se specifickou vývojovou poruchou školních dovedností. Stručně popisuje nejen základní etiologii potíží ve psaní, ale reflektuje i související vnější faktory, které mohou kvalitu písemného projevu ovlivnit, jako např. výuková metoda, lokalita či typ školy, socioekonomický status a nově se věnuje i distanční výuce, jako novému fenoménu doby. Pomocí kvantitativní metodologie posuzuje úroveň pravopisných dovedností výzkumného vzorku ve dvou rozdílných diagnostických testech (Novák, 2002 a Caravolas & Volín, 2005). Sleduje rozdíly v úrovni zvládání pravopisu jednotlivých typů tříd, resp. škol. Výzkum také porovnává pravopisné dovednosti žáků se specifickou poruchou učení a žáků z oblasti s vyšším výskytem socioekonomického znevýhodnění. Výzkumná část 2 je cílena na šetření úrovně pravopisných dovedností daných ročníků v postkovidovém období a pokouší se zachytit případný negativní dopad distanční výuky. Cílem rigorózní práce je pak především snaha přispět ke zkvalitnění...
|
|
|
Změny ve školním preventivním programu rizikového chování v období distanční výuky na vybrané základní škole.
Kučerová Císlerová, Marie ; Richterová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Diplomová práce Změny ve školním preventivním programu rizikového chování v období distanční výuky na vybrané základní škole" se zabývá analýzou školního preventivního programu před a v průběhu pandemie Covid-19. Práce je strukturovaná do dvou částí. První, teoretická část se věnuje základním pojmům, jako je například prevence, preventivní program, metodik prevence a další. Druhá, praktická část popisuje realizované výzkumné šetření, které proběhlo ve dvou krocích. Nejprve proběhla analýza preventivního programu. Především byla věnována pozornost změnám, vývoji, procesu tvorby a příčinám změn v daném programu v průběhu posledních 3 let. Následoval hloubkový rozhovor s metodičkou prevence, který doplnil, ale také objasnil přístupy a změny v programech prevence. Právě období distanční výuky poukázalo na aspekty vedoucí ke změnám v preventivních programech na vybrané škole, ale také na jistou nepřipravenost při prevenci rizikového chování v jiném prostředí. Změny na základě analýzy a rozhovoru jsou shrnuty v závěrečné části práce. Práce by mohla být jistým vodítkem k tvorbě preventivního programu rizikového chování v případě realizace výuky distanční formou.
|
|
|
Práce s ICT a moderními technologiemi žáků a studentů se zrakovým postižením při distanční výuce
Fajkusová, Helena ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma moderních digitálních pomůcek pro žáky se zrakovým postižením, které lze využít při vzdělávání. Teoretická část se zabývá dílčími oblastmi, a to vzdělávání žáka se zrakovým postižením, digitálními technologiemi, které při vzdělání žáka můžeme využít a distanční výuce. Autorský výzkum proběhl na základě modelu kvalitativního zkoumání metodou polostrukturovaného rozhovoru, který byl zpracován po jednotlivých oblastech. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji žáci využívali standartní digitální zařízení a to počítač, případně jako doplňková zařízení tablet a mobilní telefon. Co se týká speciálních kompenzačních pomůcek, zmíněn byl zejména braillský displej. Na téma odečítacích softwarů v největší míře hovořili dotazovaní o NVDA a JAWS s ambivalentními pohledy. V rámci distanční výuku uvedli někteří z respondentů problém se v prostředí sdílených online souborů zorientovat, využili však různých forem k získání informací, jak s programy pracovat. Bylo uvedeno, že si informace získávali sami na webových stránkách, někteří se obrátili na rodiče anebo přímo na vyučující, kteří je mohli navést s pomocí zrakové kontroly. V závěrečných kapitolách jsou také zmíněné pozitivní dopady distanční výuky v oblasti prohloubení zájmu o využívání digitálních technologií a možné navýšení...
|
|
|
Vnímání distanční výuky z pohledu učitelů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v základním vzdělávání
Sajtlová, Tereza ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce a výzkumného projektu je zjistit úskalí a pozitiva distančního vzdělávání ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci škol hlavního vzdělávacího proudu z pohledu učitelů. Práce reaguje na období pandemie COVID-19, kdy bylo školství nuceno zavést celorepublikově distanční vzdělávání. V teoretické části se práce zabývá žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a k nim pojící se legislativou, poradenským systémem a inkluzivním vzděláváním. Dále jsou definovány faktory, které ovlivňují edukační proces žáků se SVP s důrazem na rámcový vzdělávací program základního vzdělávání, podpůrná opatření, asistenta pedagoga a metody a formy práce s těmito žáky. Poslední kapitola se věnuje distančnímu vzdělávání, kde jsou popsány prvky distanční výuky, realizované výzkumy a spolupráce všech aktérů podílejících se na výuce v době pandemie. Empirická část za pomoci kvalitativního šetření s využitím technik analýzy prostudované literatury a polostrukturovaných rozhovorů zjišťuje zkušenosti učitelů s distančním vzděláváním u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. KLÍČOVÁ SLOVA žák se speciálními vzdělávacími potřebami; distanční výuka; distanční vzdělávání; inkluzivní vzdělávání; základní škola
|
|
|
Postavení asistenta pedagoga při distanční výuce u žáků se SVP v základním vzdělávání
Keketiová, Dominika ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se věnuje popisu role asistenta pedagoga při distanční výuce u žáků se speciálně vzdělávacími potřebami na základní škole. Cílem diplomové práce a výzkumného projektu je zaměřit se na postavení asistenta pedagoga u žáků se speciálně vzdělávacími potřebami při distanční výuce. Teoretická část je složena ze tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje podpoře žáků se speciálně vzdělávacími potřebami ve vzdělávání. V rámci této kapitoly je popsána legislativa a inkluzivní podpora, poradenské služby, podpůrná opatření a možnosti vzdělávání žáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Druhá kapitola s názvem Asistent pedagoga a jeho úloha v edukaci má čtyři podkapitoly, ve kterých je vymezen pojem asistenta pedagoga, jeho kvalifikace, didaktické metody a formy a spolupráce asistenta pedagoga s žákem, zákonnými zástupci a pedagogem. Poslední teoretická kapitola se zaměřuje na vzdělávání žáků se speciálně vzdělávacími potřebami v době pandemie COVID-19. Praktická část se věnuje naplnění dílčích cílů diplomové práce. Potřebná data k výzkumnému projektu byly získávány na třech základních školách v Karlovarském kraji. Polostrukturovaného rozhovoru se účastnili asistenti pedagoga. Získaná data byla analyzována na základě axiálního kódování. KLÍČOVÁ SLOVA distanční výuka, žáci se speciálně...
|
|
|
Implementace e-learningu do firemního vzdělávání s přihlédnutím ke vzdělávacímu modelu 70:20:10
Doležel, Radim ; Čapek Adamec, Martin (vedoucí práce) ; Kočí, Jana (oponent)
Tato diplomová práce nahlíží na využití e-learningu, jakožto významného nástroje distančního vzdělávání a vzdělávání dospělých. Teoretická část se soustředí na představení e-learningu, jeho výhod, nevýhod a rovněž detailněji popisuje účastníky a vytvořené standardy e-learningu. Dále popisuje jeho pedagogickou stránku v průběhu vývoje. Nedílnou součástí je popis vzdělávacího modelu 70:20:10 a vzdělávání dospělých. Hlavní praktickou částí je kvantitativní výzkum, jehož cílem je zjistit přístup zaměstnanců k e-learningu a zjistit, jak jej využívají. Výzkumné otázky jsou ověřeny dotazníkovým šetřením, z kterých vzešla řada doporučení. Jako součástí praktické části také vznikla na platformě Fuse komunita, kam jednotlivá oddělení společnosti Hilti ČR spol. s r.o. umísťují své vzdělávací materiály. KLÍČOVÁ SLOVA e-learning, distanční vzdělávání, LMS, vzdělávání, vzdělávací model 70:20:10
|
|
| |
|
|
Úskalí distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit
TROJANOVÁ, Karolína
Tato práce se věnuje distanční výuce u dětí z vyloučených lokalit, konkrétněji z okresu Prachatice a České Budějovice. Přesun na distanční výuku je důsledkem uzavření škol během pandemie COVID-19. Tato forma výuky byla náročná pro každého zúčastněného, ze stran učitelů i studentů. Děti z vyloučených lokalit mají ztížený přístup ke vzdělávání a tato forma výuky pro ně jistě znamenala velkou změnu. Teoretická část pojednává o sociálním vyloučení, specifikách těchto lokalit, o moderních technologiích a distanční výuce a jejích možných rizikách a následcích. Praktická část byla realizována formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Cílem práce je zmapování distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit, pohledem dětí samotných, jejich rodičů, učitelů a sociálních pracovníků. Ti během uskutečněných rozhovorů popisovali otázku úskalí a pozitiv, které v dané distanční výuce pozorují. Z výzkumu vyplynulo, že názory na distanční výuku jsou ve všech dotazovaných kategoriích osob převážně negativní, avšak najdou se zde jistá pozitiva. Největší důraz přikládám názoru dětí, kterých se distanční výuka týkala nejvíce. Komunikace s nimi byla vcelku náročná, některé na otázky odpovídaly krátce a nezaujatě, ale přesto z většiny hodnotí výuku negativně. Chyběl jim nejvíce kontakt s vrstevníky. Sociální pracovníci a učitelé na výuce našli i pozitiva, nejvíce to, že děti získaly znalosti v IT oblasti a naučily se práce s moderní technikou (tablet, PC, notebooky..). Rodiče byli ve velkém stresu, pokud museli chodit do zaměstnání, děti byly doma bez dozoru a rodiče se o ně báli. Distanční výuka kladla na rodiny větší nároky, a to se projevilo v psychické rovině dětí i rodičů.
|
|
|
Možnosti užití ICT ve výuce biologie člověka na střední škole
STRNAD, David
Integrace moderních technologií (ICT) do vzdělávacího procesu je současným celosvětovým trendem, který reflektuje rychlý vývoj těchto technologií, stejně jako potřeby současné generace. Digitální gramotnost není pouze důležitou dovedností, ale také požadavkem dnešní společnosti. Zařazení ICT do procesu učení pak nezáleží jen na materiálních požadavcích, ale především na digitálních kompetencích učitelů a žáků. Tato práce se tedy zabývá možnostmi a příležitostmi které technologie vnášejí do výuky biologie člověka na středních školách jak během prezenční, tak i distanční výuky. Kvalitativní a kvantitativní výzkum, do kterého se zapojilo 22 učitelů a 110 žáků, byl prováděn pomocí polostrukturovaných rozhovorů a dotazníkového šetření. Součástí práce je i návrh vyučovací jednotky se zařazením prvků ICT vybraného tématu z biologie člověka, jeho implementace a vyhodnocení.
|
host ::
RSS.