|
|
A Discourse Analysis of the Relations between Russia and the United States of America
Pitoňáková, Andrea ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Táto diplomová práca analyzuje americko-ruské bilaterálne vzťahy prostredníctvom interpretácie diskurzov, rozhovorov a prejavov amerických a ruských prezidentov od septembra 2001 do decembra 2013. Ako teoretický a metodologický rámec práca používa kritickú diskurzívnu analýzu, presnejšie členskú kategorizačnú analýzu, na základe ktorej kategorizuje jednotlivé obdobia americko-ruských bilaterálnych vzťahov do troch kategórií - pozitívnej, neutrálnej a negatívnej. Každá kategória je definovaná dvoma základnými konceptmi členskej kategorizačnej analýzy - kolekciami pozitívnych, neutrálnych a negatívnych kategórií, ktorými sa prezidenti označovali navzájom, a predikátmi použitými v spojení s jednotlivými kategóriami. Výsledná kategorizácia americko-ruských bilaterálnych vzťahov je prepojená s konvenčnými politickými udalosťami s cieľom poukázať na paralely medzi zmenami v kategorizácii založenej na diskurzoch a zmenami v konvenčnom politickom kontexte. Diplomová práca tak ponúka alternatívny pohľad na vývoj americko-ruských bilaterálnych vzťahov.
|
|
|
Teorie pracovní motivace v socialistickém diskurzu 50. let
Gruntová Kolingerová, Hana ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Práce se zaměřuje na konstrukci teorie pracovní motivace v socialistickém manažerském diskurzu v průběhu 50. let v Československu. K tomu byly vybrány dva texty reprezentující dvě období (1951, 1957), které byly podrobeny kritické diskurzivní analýze. Ta se zaměřila na charakterizaci místa produkce, producentů a adresátů, na charakterizaci konstruované teorie a na způsoby jejího konstruování. V dalším ohledu byla popsána změna diskurzu, poukázáno na uplatňování některých diskurzivních schémat v období před nástupem komunistické strany k moci a na některé odlišnosti v konstrukci teorií pracovní motivace na liberálním západu. V návaznosti na Foucaultovy koncepty subjektivace a disciplinace pak bylo ukázáno, že daný socialistický diskurz lze chápat jako způsob konstruování specifické subjektivity pracujícího, použitý ve strategii distribuce lidského pracovního potenciálu všech občanů státu, která odpovídala uplatňování extenzivního hospodářství. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Tatarstan between Moscow and Ankara: An Analysis of Tatarstan's Elite's Stance towards the Changing Relations between Turkey and the Russian Federation
Pospíšil, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnější politice Republiky Tatarstán, subjektu Ruské federace, a jejími vztahy s Tatarstánu kulturně blízkým Tureckem, ve světle rusko-tureckého konfliktu, následujícího sestřelení ruského bojového letounu Su-24 tureckou armádou. Jako zdroj analýzy s cílem zodpovědět otázky, týkající se vlivu národní diplomacie na paradiplomacii regionu a možnosti vést nezávislou paradiplomacii v autoritativním státě, posloužily proslovy prezidenta Republiky Tatarstán Rustama Minnichanova, dotýkající se témat spjatých s Tureckem. Proslovy byly analyzovány v kontextu proměňujících se vztahů Ruska k Turecku, za použití Kritické analýzy diskurzu. Analýza odhalila, že navzdory tomu, že paradiplomacie Tatarstánu reflektovala vývoj ruské diplomacie (což je nevyhnutelné, protože normy přijaté na federální úrovni jsou pro subjekty Federace závazné), prezident Minnichanov pokračoval v obhajobě dlouhodobé (a pokud možno co nejtěsnější) spolupráce s Tureckem, bez ohledu na aktuální postoj Moskvy. Navíc v Kremlu loboval s cílem ovlivnit federální diplomacii, aby lépe vyhovovala jeho zájmům.
|
|
|
Mediální reprezentace sociální nepřizpůsobivosti - kritická diskurzivní analýza
Malík, Tomáš ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je konceptualizace mediálního diskurzu společenské nepřizpůsobivosti na praktickém příkladu zpravodajství internetového portálu iDNES.cz. Analyzuji možné ideové zdroje a sociální faktory, které existenci tohoto diskurzu podmiňují. Zároveň zjišťuji jeho konkrétní projevy v mediálních sděleních. Především to, jaké identity a charakteristické vlastnosti byly společensky nepřizpůsobivým lidem v textech žurnalisty připisovány v letech 2006 až 2009. Pro popis tohoto diskurzu jsem zvolil metodologický rámec kritické diskurzivní analýzy v podání Normana Fairclougha.
|
|
| |
|
|
Sexual Identity as Cinematic Subversion: the Discourse of New Queer Cinema
Kajánková, Lucia ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Bláhová, Jindřiška (oponent)
Diplomová práce předkládá kapitolu filmových dějin New Queer Cinema jako paradigma subverzivních praktik queer filmu. Teoreticko-historická část postupně zavádí pojem queer, vykládá jeho možné aplikace na film v rámci queer filmových studií, a ve třetí kapitole kriticky představuje 'novou vlnu' queer filmu New Queer Cinema. Analytická část určuje jako východisko svého zkoumání pojem queer a jeho možné funkce. Je rozdělena do dvou oddílů: první předkládá formálně-obsahovou analýzu klíčového filmu Swoon (1992); na její výstupy navazuje závěrečná kapitola, která na základě čtyř navrhovaných analytických řezů zkoumá korpus filmů New Queer Cinema, a popisuje, jak vytvářejí queer diskurz. Výstupem práce je otevřený model možných přístupů ke queer filmu.
|
|
|
Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku
Veselská, Tereza ; Dufek, Ondřej (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Ideologie v diskurzu protektorátního denního tisku se zabývá ideologickým působením v diskurzu legálně vycházejících dobových deníků České slovo, Lidové noviny a Venkov. Teoretická část se nejprve obrací k dějinnému pozadí státního zřízení Protektorát Čechy a Morava a jeho politickému a společenskému postavení v rámci Velkoněmecké Říše. Po vylíčení demonstrací 28. října 1939 a událostí 17. listopadu téhož roku je představen charakter médií v protektorátním období, zvláštní důraz je kladen na tisk. Dále je objasněn pojem diskurz, jeho původ, význam a dnešní pojetí. Následně je popsána kritická analýza diskurzu, její východiska, cíle a tři hlavní přístupy. Poslední kapitola teoretické přípravy je věnována diskurzivně-historickému přístupu, který byl vyvinut Ruth Wodakovou a jejími kolegy z vídeňské školy. Je nastíněn ideální postup tohoto přístupu a jsou vysvětleny diskurzivní strategie nominace, predikace, argumentace, s jejichž pomocí je následně proveden rozbor čtyř novinových článků v praktické části práce. Po shrnutí textové analýzy je srovnáno ideologické působení okolo událostí 17. listopadu 1939 s kontrolním obdobím před 28. říjnem téhož roku a jsou vyvozeny závěry.
|
|
| |
|
|
Fenomén dezinformace v českém mediálním prostředí
Beránek, Matěj ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na téma dezinformace, které analyzuje s ohledem na české mediální prostředí. Důraz je přitom kladen na obsahovou analýzu dezinformačních zpráv s ohledem na jejich persvazivní funkci - jaké jsou obecné charakteristiky dezinformačních zpráv a jaké jazykové a rétorické prostředky využívají. Těžiště této analýzy představují fallacie, klamné či falešné argumenty. V první části diplomové práce je představen fenomén dezinformace v kontextu a s ohledem na dnešní dobu. Empirická část poté analyzuje konkrétní příklady dezinformačních zpráv publikovaných na vybraných českých dezinformačních serverech (Aeronet, AC24, Instory.cz). Při výběrů těchto serverů jsem dbal na jejich heterogennost co do struktury vedení a tematického zaměření. Výběr analyzovaných článků podléhal předem určeným kritériím - zaměřil jsem se na téma migrační krize, ke kterému se dané servery vyjadřovaly mezi lety 2015-2017.
|
|
|
Konstruování mediální reality při odvolávání Mirka Topolánka
Renovica, Vera ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce Konstruování mediální reality při odvolávání Mirka Topolánka se věnuje analýze celkem 294 mediálních výstupů publikovaných či odvysílaných mezi 20. březnem a 1. dubnem roku 2010, týkajících se odchodu Mirka Topolánka z pozic v ODS v souvislosti s jeho výroky pro časopis LUI na téma židovské víry, homosexuální orientace či voličů ČSSD. Teoretická část práce přibližuje témata související s konstrukcí reality v díle Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna, mediální rutiny, které s popsaným jevem souvisejí, a vznik mýtů dle Rolanda Barthese. Výzkumná část práce využívá propozic kritické analýzy diskursu s důrazem na kritickou lingvistiku k izolaci diskursů, které vytvářely souvislost mezi Topolánkovými výroky pro časopis LUI a jeho odchodem z ODS a politiky vůbec. Dílčí analýza se také zabývá sbližováním prostředků užívaných bulvárními a nebulvárními médii. Konečně sémiotická analýza se soustředí na karikatury Mirka Topolánka a identifikuje mýty, na základě nichž byla vnímána jeho image a možnost dalšího uplatnění v politice.
|
host ::
RSS.