Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
České předsednictví očima členské a nečlenské země: sémiotická analýza českých a švýcarských tištěných médií v období českého předsednictví
Lišková, Radka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
se zabývá novinách a švýcarských Neue Zürcher Zeitung. Práce se zabývá tím, jak oboje noviny k probíhat metodou rámování a sémiotickou analýzou. Z metody rámování nám vyplynou kvantitativní data a v sémiotické analýze je obsažena kritická diskursivní analýza, o které bude v dané události postoje. Na tomto procesu se spolupodílí jazyk. V ládají jiný druh reality než
České předsednictví očima členské a nečlenské země: sémiotická analýza českých a švýcarských tištěných médií v období českého předsednictví
Lišková, Radka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
se zabývá novinách a švýcarských Neue Zürcher Zeitung. Práce se zabývá tím, jak oboje noviny k probíhat metodou rámování a sémiotickou analýzou. Z metody rámování nám vyplynou kvantitativní data a v sémiotické analýze je obsažena kritická diskursivní analýza, o které bude v dané události postoje. Na tomto procesu se spolupodílí jazyk. V ládají jiný druh reality než
Sebereflexe studentů zdravotně sociálních oborů vzhledem ke zvolenému oboru
LIŠKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá tématem: Sebereflexe studentů zdravotně sociálních oborů vzhledem ke zvolenému oboru. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se v průběhu studia změnil pohled studentů na zvolený obor. Teoretická část obsahuje definování a vysvětlení pojmů souvisejících se zpracovávaným tématem. Pro výzkumnou část práce byla zvolena kvalitativní metodologie. Data byla sbírána za využití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaměřeny na to, jaké vlivy se podílely na volbě oboru, zda došlo k diferencím v pohledu na zvolený obor a studovanou problematiku a případnou reflexy těchto změn. Výzkumný soubor tvořilo 10 studentek Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory v navazujícím magisterském programu. Získaná data byla zpracována procesem otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že motivem pro volbu oboru byla především touha pomoci a pracovat s lidmi a zájem o problematiku. Zvolený obor nenaplnil očekávání komunikačních partnerek a většina lituje svého rozhodnutí ve volbě oboru. Důvodem je hlavně nevyhovující skladba předmětů a nízké finanční ohodnocení profese. Výhodou oboru je získání užitečných informací a rozvoj kompetencí. Prospěšně je hodnocena absolvovaná praxe. Významná část komunikačních partnerek se necítí být připravena na výkon povolání. Komunikační partnerky často změnily postoj k zdravotně sociální problematice negativním směrem. Nejčastěji měnily názor na Romy. Nejoblíbenějšími cílovými skupinami jsou děti a senioři. Naopak nejméně populární jsou osoby bez přístřeší a Romové. Komunikační partnerky si během studia uvědomily své nedostatky a rizika související s povoláním. Všechny se obávají syndromu vyhoření. Většina komunikačních partnerek se v současnosti domnívá, že z nich budou dobré pracovnice. Zjištěné výsledky mohou pomoci obohatit teoretické poznatky o sebereflexi studentů s ohledem na studovaný obor.
Internetový životní styl. Co nám internet dal a co vzal?
LIŠKOVÁ, Radka
Bakalářská práce se zabývá fenoménem internetového životního stylu. Teoretická část práce pojednává o životním stylu, psychologických aspektech užívání internetu, výhodách a rizicích spojených s užíváním internetu a statistických údajích týkajících se užívání internetu. Hlavním cílem práce je pokusit se poznat vnitřní prožité zkušenosti uživatelů internetu a tomuto specifickému vnitřnímu světu porozumět. Výzkumné otázky, které byly kladeny, se orientovaly na mapování nejoblíbenějších aktivit na internetu, motivací uživatelů k používání internetu, prožitků spojených s internetem, povědomí o rizicích spojených s užíváním internetu, vliv internetu na život respondentů, a jak se jejich vztah k internetu měnil v průběhu času. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního výzkumu a byl zvolen fenomenologický přístup. Důraz byl kladen na metodologickou triangulaci technik. Byly zvoleny 2 techniky sběru dat, strukturované rozhovory s otevřenými otázkami realizované u vysokoškolských studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (byly provedeny 2 rozhovory u 10 respondentů) a dotazníky s otevřenými otázkami (20 anonymních dotazníků) realizované na chatovacích serverech. Z výzkumu vyplynulo, že motivací pro používání internetu je především potřeba komunikace a získání informací. Mezi nejoblíbenější činnosti respondentů patří komunikace, sledování seriálů a vyhledávání informací. Pocity, které na internetu prožívají, jsou závislé na provozované aktivitě. Převládají pozitivní nad negativními, častý je rozpor prožívaných emocí. Největší vliv internetu na život respondentů je v ulehčení získávání informací, usnadnění komunikace a možnosti seznamování s novými lidmi. Vztah respondentů k internetu je převážně stabilní. Za největší rizika respondenti považují používaní internetu malými dětmi, sdílení a následné zneužití dat, seznamování a domlouvání setkání s neznámými lidmi, především z důvodu četného výskytu sexuálních agresorů apod. Do budoucna by bylo třeba více se věnovat osvětové činnosti a prevenci, týkající se užívání internetu a s tím spojených rizik. Stručná rekapitulace hlavní filosofické výzkumné otázky ?co nám internet dal a vzal??. Internet nám dal přístup k informacím, nové způsoby komunikace a seznamování s lidmi, znalosti, zábavu, atd. Naopak nám vzal čas, motivaci k osobnímu setkávání a dětství.

Viz též: podobná jména autorů
4 LIŠKOVÁ, Radka
1 Lišková, Romana
4 Lišková, Růžena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.