|
| |
|
|
"A Ball of String Full of Knots": Narrative Strategies in Jeanette Winterson's Early Novels and Their Later Development
Krejčí, Patrik ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je popsat způsob použití narativních strategií v románech Jeanette Wintersonové se zaměřením na jejich postupný vývoj. Konkrétně půjde o tyto romány: Oranges Are Not the Only Fruit, The Passion, Sexing the Cherry, Written on the Body, Art & Lies, Gut Symmetries and The PowerBook. Oranges Are Not the Only Fruit slouží jako zdroj témat pro všechny ostatní romány, a tudíž určuje dlouhodobé zaměření na problematiku spojenou s vypravěčstvím, časem a historií. Také obsahuje první naratologické experimenty, především vložené příběhy, které jsou pravděpodobně nejstěžejnější ze strategií, které Wintersonová využívá, jelikož se v nějaké podobě objevují v každém z jejích románů. Důležitým příspěvkem románů The Passion a Sexing the Cherry je jejich historické zasazení, které zvýrazňuje konflikt mezi představivostí (vypravěčstvím) a fakty (historií). Kromě toho se objevuje druhý vypravěč, a tím jsou romány obohaceny o nový pohled, což umožňuje skrze vzniklou dualitu problematizovat kategorii pohlaví. Ve zbývajících čtyřech románech Wintersonová dosahuje vrcholu svého experimentování, vzhledem k tomu, že posunují témata předchozích románů ještě dál, jako by zkoumala, jaké jsou meze vypravěčství. Spletitost narativní struktury se prohloubila, vypravěči jsou často nespolehliví a se zastřenými...
|
|
|
Obraz venkovanství v české a polské próze 60. let 20. století (interpretace vybraných literárních děl)
Bramborová, Marcela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je představení typologie venkovské obraznosti na základě tematologické a interpretační analýzy polských a českých literárních textů z 60. let 20. století, se zřetelem k pokračujícím přeměnám tradiční koncepce venkovského románu. Analýza jednotlivých děl (Sekyry Ludvíka Vaculíka, Smuteční slavnosti Evy Kantůrkové, Času kopřiv Josefa Knapa a z polských textů novely Opadaný sad Wiesława Myśliwského, románů Na slunci Juliana Kawalce a Až budeš králem, až budeš katem Tadeusze Nowaka) umožňuje vytvořit základní rejstřík prvků venkovské narativity, na něž je však v české a polské literatuře nahlíženo rozdílně. Pomocí této dichotomie jsou představeny typické narativy obsažené v českém a polském venkovském románu daného období. Následná interpretační analýza textů využívá podnětů současné naratologie, pozornost je zaměřena zejména na kategorii vypravěče a času a následně na usouvztažnění těchto kategorií s dílčími motivy, symboly a topoi.
|
|
|
Child narrators in two novels: La vie devant soi and Monsieur Ibrahim et les Fleurs du Coran
Hálová, Kateřina ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cílem této práce je provést porovnání vypravěčů ve dvou stylově podobných románech, La Vie devant soi Romaina Garyho a Monsieur Ibrahim et les fleurs du Coran Érica- Emmanuela Schmitta. Vypravěči budou analyzováni z různých úhlů pohledu a poté porovnáni. Budeme chtít dokázat, že ačkoliv jsou vypravěči dětmi, nejedná se ani v jednom případě o literaturu pro děti. K tomu bude nutné nastínit historii literatury pro děti a její tendence v průběhu dvacátého století. Vypravěči budou srovnáváni z následujících hledisek: vnější charakteristika, vnitřní charakteristika, jazyk, komunikace se "čtenářem", pojetí času a prostoru, vztah s "rádcem", reakce na smrt a nalezená životní východiska. Na závěr budou shrnuty výsledky provedené analýzy.
|
|
|
Mircea Eliade - Narrator - Initiator. The Initiation Dimension of His Fantastic Prose
Mikulová, Tamara ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Naša práca sa venuje tzv. fantastickým prózam rumunského spisovateľa a vedca Mirceu Eliadeho. Ich špecifickosť nachádzame v rozprávaní organizovanom podľa iniciačnej štruktúry a odrážajúcom mytologické vedomie, ktoré autor považuje za východisko z historického relativizmu. Ako analytickú metódu uplatňujeme hermeneutiku, ktorú považujeme za adekvátnu pre skúmanie Eliadeho próz. Z hľadiska hermeneutického výkladu sa ukazuje, že autor-rozprávač preberá na seba funkciu zasvätiteľa, ktorý je držiteľom vízie sveta a je jej poslom. Iniciovaný autor je schopný vidieť iný, možný svet, ktorý presahuje materiálny, a dokáže túto víziu, nezachytiteľnú slovami, čitateľovi priblížiť. Čítanie a analýza takéhoto textu potom dostáva modalitu postupného zasväcovania sa do tajov bytia cez jeho ezoterickú dimenziu. Ambíciou Eliadeho fantastických próz je ukázať, že aj v desakralizovanom svete je posvätné ukryté v čomkoľvek a pre človeka je stále možné kedykoľvek ho odhaliť. Kľúčové slová: Eliade, iniciácia, rozprávač, symbol, zmysel, hermeneutika, predstavivosť, vnútorná a vonkajšia tvár literatúry, posvätné, profánne, realita, iniciačná smrť, divadelné predstavenie, spása, iniciačná schéma, "stred", mýtus
|
|
| |
|
|
Vypravěči Josefa Škvoreckého
Vrabcová, Eva ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Práce analyzuje povídky Josefa Škvoreckého z roku 1948, Cestu k ateliérům a Diváka v únorové noci. Kromě základního zařazení do rámce autorova díla jsou vybrané texty podrobeny detailnímu rozboru kompozičních a jazykových prostředků. Hlavní pozornost je věnována subjektu ich-vypravěče splývajícího s hlavní postavou, funkcím, které ve výstavbě textu plní, a postupům, které volí. Pozornost je věnována též prvkům a principům, které se objevují v pozdějším Škvoreckého díle. Klíčová slova Josef Škvorecký, povídky, vypravěč, vypravěčské postupy, 1948
|
|
|
Povídky Jana Zábrany v kontextu doby
Zezulák, Ondřej ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá povídkovou tvorbou Jana Zábrany z 50. let. Na příkladě povídky V noci u pece se snaží dokázat, v čem je Zábranova próza v dobovém literárněhistorickém kontextu specifická. Zkoumá především "iluzi reality", která při četbě autorova textu vzniká. Zároveň se snaží dokázat dobovou podmíněnost prózy. Pro tyto účely se zaměřuje na kategorie vypravěče, jazyka, prostoru a času. Při rozboru dílčích složek se opírá o vhodné práce z literární vědy věnující se jednotlivým tématům. Dosažené poznatky demonstruje na konkrétních příkladech ze Zábranova textu.
|
|
|
Využití Povídek malostranských ve výuce literatury na ZŠ
Kalátová, Anna ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
První část diplomové práce předkládá didakticky transformovaný výklad o Janu Nerudovi, jeho životě a tvorbě, a o Povídkách malostranských jako komplexním díle. Jsou zde obecné informace o cyklu povídek, nastíněn je proces vzniku tohoto díla a v neposlední řadě náměty (výrazné rysy Povídek malostranských), které by se daly využít ve škole. Vyučovací hodiny mohou být zaměřeny na postavy, vypravěčský styl nebo časoprostor. V následujících kapitolách jsou základní údaje o českých pubescentních čtenářích, nachází se zde vyhodnocení řízených rozhovorů s učiteli základních škol o jejich zkušenostech a způsobu práce s Povídkami malostranskými a jsou zde shrnuty poznatky o tom, jak téma Povídek malostranských zpracovávají autoři čítanek. Důležitou součástí práce jsou tři vzorové hodiny založené na práci s texty Povídek malostranských (každá zaměřena na jeden z výrazných rysů tohoto díla). Tyto hodiny byly odučeny na základní škole, jsou proto opatřeny hodnocením.
|
|
|
Sociální aspekty nuceného společenství v Terezíně
Fictumová, Andrea ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Tématem práce je zachycení aspektů každodenní sociální reality v nuceném společenství v ghettu Terezín v letech 1941-1945. Práce je mikrosociologickou sondou do života vězňů obývajících ghetto. Snaží se vymezit sociální činitele, které ovlivňovaly životy lidí, kteří se pohybovali v mezních situacích, byli stigmatizováni a bojovali o přežití. Výzkumná část práce využívá biografickou metodu. Bylo zpracováno celkem deset nahraných svědectví přeživších - bývalých terezínských vězňů. Výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které se určitým okruhem otázek zaměřily na vnější a vnitřní faktory, které tvořily každodenní realitu tohoto nuceného společenství. Záměrem bylo zjistit subjektivní vnímání životních podmínek, sociálních vazeb, negativních, ale i pozitivních vlivů a další osobní sdělení narátorů. Sebraná a zpracovaná svědectví slouží k hlubšímu porozumění vnímané reality. Mezi faktory, které společenství negativně ovlivňovaly, patřil hlavně strach z neznáma, ze ztráty života a blízkých osob, dále velmi špatné životní podmínky, které se zejména podílely na negativním smýšlení tamních lidí a ztrátě morálních hodnot. Naopak k pozitivním faktorům patřila kultura a sport, které lidé vítali, protože jim na moment umožnily odsunout chmurné myšlenky do pozadí. Lidé pozitivně...
|
host ::
RSS.