|
|
Rehabilitace strusky
Hanzlíček, T. ; Perná, Ivana ; Šupová, Monika
Příspěvek mapuje historické souvislosti vzniku haldy vysokopecní strusky na Kladně. Dále charakterizuje chemické a mineralogické složení a nabízí vysvětlení odlišného složení spodních aktivních a vrchních neaktivních vrstev. Bylo zjištěno, že pokud struska obsahuje aktivní složky ve formě neuspořádaných gehlenitických podílů, bude možné ji snadno přepracovat pomocí alkalické aktivace v hodnotnou, stabilní a ve vodě nerozpustnou hmotu.
|
|
|
Ukončení těžby na Dole Schoeller/Nejedlý/Kladno očima horníků
Rojková, Veronika ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
"Černé Kladno" - název nerozlučně spjatý s největším středočeským městem jasně vystihuje dřívější průmyslovou tvář Kladna. Kromě hutnictví zde měla mnoholetou tradici právě těžba černého uhlí a její postupné ukončování, které vyvrcholilo předčasně v roce 2002 uzavřením posledního kladenského Dolu Schoeller/Nejedlý/Kladno, mělo dopad na velké množství lidí, kteří v tomto oboru pracovali. Uzavření dolu navíc nesouviselo pouze s útlumem hornické činnosti po roce 1991, ale také s výbuchem metanu, ke kterému na dole došlo koncem roku 2001, a zemřeli při něm čtyři lidé. Tato diplomová práce se pomocí metody kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů věnuje ukončení těžby na Dole Schoeller/Nejedlý/Kladno, tak jak ji vnímali horníci a další zaměstnanci dolu, jejich vyrovnání se se ztrátou zaměstnání trvajícího často řadu let a jejich hledání nového uplatnění. Jako hlavní zdroje informací k faktické části jsou použity obsáhlé publikace Josefa Suldovského Kronika hornictví zemí Koruny české a kolektivní dílo Dobývání uhlí na Kladensku: historie kladensko-slánsko-rakovnické pánve. Pro bližší informace týkající se hornictví přímo na Kladensku pak řada regionálních publikací a tisku. Práce je rozdělena na pět částí. V úvodu jsou stručně shrnuty důvody, které vedly k napsání práce, druhá se...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ateismus a víra v České republice na příkladě náboženského života města Kladna
Lapková, Eliška ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Náboženství je z kulturologického hlediska velkým kulturním fenoménem, který ani v české, převážně ateistické společnosti zcela nevymizel. Otázku ateismu si práce klade ve smyslu, nakolik je tradiční institucionální forma náboženství dnes přitažlivá, nakolik je živá a do jaké míry můžeme pokračující sekularismus české společnosti chápat jako skutečný odklon individua od duchovních náboženských hodnot a od potřeby transcendentních vztahů. Aktuálním tématem, dramatizujícím vztah ateismu a náboženství v české společnosti, jsou pak církevní restituce. Cílem práce je analýza způsobu udržování víry uvnitř jádra věřících, způsobu její expanze do veřejnosti a reakcí ateistické veřejnosti, to vše na empirickém příkladě města Kladna. Hypotézy práce se týkají způsobu předávání víry, nenáboženských veřejných aktivit církví, reakcí veřejnosti na tyto aktivity a schopnosti církví a náboženských skupin podílet se na vlastním mediálním obraze. Ateismem a vírou se práce zabývá na čtyřech úrovních: první úroveň je teoretické vymezení pojmů, sumarizace autorů, kteří se tématem v české společnosti zabývali, historické uvedení do situace a představení města Kladna, ve kterém probíhal empirický výzkum. Druhou úrovní je přehled jednotlivých náboženských skupin, které v době výzkumu sídlily v Kladně, jejich historické a...
|
|
|
Průmyslové dědictví Kladna
Rojková, Veronika ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Průmyslové stavby a podniky patří neodmyslitelně ke tváři středočeského města Kladna. Prostřednictvím terénního průzkumu je v práci zachycen současný stav kladenských industriálních památek i zmapována jejich historie. Použity jsou pouze konkrétní případy, které jsou zapsány mezi technické památky a jsou zajímavé jak z historického, tak urbanistického či technického hlediska. Díky zachycení historické i současné situace vznikl ucelený pohled na technické památky v dané oblasti a současně došlo k seznámení se s přístupem a pohledem společnosti na industriální dědictví. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje úvodu do problematiky a vysvětlení základních pojmů. Druhá část se zaměřuje na historii hutnictví a hornictví na Kladensku a také se věnuje hlavním památkám, kde kromě jejich historie je zmíněn i současný stav. Třetí oddíl zachycuje současné využití památek, hledá inspiraci v České republice i v zahraničí, jak s nevyužívanými objekty naložit a nakonec i mapuje aktivity, které mají pomoci upoutat zájem veřejnosti o technické památky a především pomoci samotným památkám. V závěru jsou pak shrnuty hlavní myšlenky a závěry práce. Hlavním cílem práce bylo přiblížit jedno z měst s průmyslovou historií, zachytit a vyjádřit hodnotu průmyslového dědictví a zvážit nárok technických staveb...
|
|
|
Zaniklé kaple na Kladně
Malanowska, Veronika Marie ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zaniklými kaplemi v Kladně, Kročehlavech a Rozdělově postavené na počátku 20. století. Jde o vybrané objekty, kterých je v samotném městě hned několik. Zaměřuje pozornost na kaple popsané Antonínem Podlahou v knize Posvátná místa království českého z roku 1913, a odhaluje byť jen několika slovy i další zcela ztracené. V první kapitole se uvádí historie jednotlivých částí města, tj. Kladna, Kročehlav a Rozdělova. V každé další kapitole se zabývá jednotlivou budovou či komplexem, jak z dějinné stránky tak z uměnovědného hlediska. Vzhled těchto kaplí se nedochoval do dnešních dnů, proto se dále pracuje se starými fotografiemi a pohlednicemi, a vytváří se tak jejich živý obraz v kontextu s jejich obyvateli, ať to byli žáci ve školách, věřící v kaplích, řeholní sestry v klášterech nebo pozůstalí při pohřbech v areálu nemocnice. Cílem práce je vystihnout ztracené bohatství, na které toto město často zapomíná, a zhodnotit dřívější a dnešní stav.
|
|
|
Využití příměstského parku Bažantnice (Kladno) ve výuce botaniky a dendrologie
Veverka, Vojtěch ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Hrouda, Lubomír (oponent)
Tématem této práce je mapování území lesoparku Bažantnice (Kladno Kročehlavy). Práce navrhuje způsob aplikování výuky botaniky do terénu. Botanika a dendrologie je jednou ze základních tematických celků vyučovaných na základních a středních školách. Příměstský park Bažantnice poskytuje obrovský potenciál, který může být využit v hodinách přírodopisu a biologie. Práce je rozdělena na dvě části. První celek shrnuje různé metody terénního vyučování a zaměřuje se na didaktické využití parku Bažantnice. Druhá část se pak zabývá samotným mapováním vybraného území a popisuje způsob sběru dat a jejich zpracování. Průvodní obrazový materiál a mapové výstupy jsou obsaženy v přílohách řazených na konci této práce. Klíčová slova: dendrologie, biologie, botanika, výchova, výuka, park, Bažantnice, Kladno, mapování, byliny, dřeviny, terénní vyučování
|
host ::
RSS.