|
|
Komparace ústupů SRN od využívání jaderné energie v letech 2002 a 2011
Štichová, Patricie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce se věnuje dvěma ústupům Spolkové republiky Německo od komerčního využívání jaderné energie (tzv. Atomausstieg) provedených v letech 2002 a 2011. Jejím cílem je komparace jaderných politik rudo-zelené (vládla 1998-2005) a černo-žluté koalice (vládla 2009-2013) ve vztahu k opuštění jaderné energie jako energetického zdroje a zjištění odlišných aspektů politik, které tyto vlády implementovaly. Porovnání zvolených politických rozhodnutí těchto vládních garnitur je zkoumáno na základě několika kritérií a to metody, jakou bylo ustoupení od jaderné energie provedeno, rychlosti odstoupení, motivaci k tomuto kroku a krátkodobých dopadů vládních politik v oblasti jaderné energie na strukturu produkce elektrické energie v Německu. V práci bylo zjištěno, že i přes některé rozdíly jako je (ne)spolupráce s energetickými koncerny, motivace k ústupu, rychlost odpojování jaderných elektráren, či právních důsledků, zůstává forma ústupu provedeného černo-žlutou koalicí ve své základní podstatě velmi podobná původnímu záměru. V tom se dá spatřovat dopad důrazu kancléřky Angely Merkel na pragmatický způsob vedení politiky, kterým dlouhodobě udržuje svou stranu CDU/CSU ve středu politicko-ideologického pole a v popředí voličských preferencí.
|
|
| |
|
|
Střední Evropa po Fukušimě. Mediální obraz jaderné energetiky v České republice, Německu, Rakousku a na Slovensku po havárii ve Fukušimě
Aliapuliu, Lenka ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Krobová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá obrazem jaderné energetiky ve čtyřech vybraných denících po havárii jaderné elektrárny Fukušima v březnu 2011. Cílem práce je srovnat, jakým způsobem byla veřejnost informována o jaderné havárii ve Fukušimě prostřednictvím nejvýznamnějších nebulvárních deníků ve čtyřech vybraných zemích, jaký postoj zaujaly k této jaderné katastrofě, a jak, pokud vůbec, tato událost ovlivnila další směřování zemí v oblasti energetických zdrojů. Zvolena byla Česká republika, Německo, Rakousko a Slovensko. Každou z těchto zemí zastupuje jeden deník, jmenovitě Mladá fronta Dnes, Süddeutsche Zeitung, Der Standard a SME. V teoretické části práce jsou vysvětleny základní pojmy mediální komunikace a uvedeny základní charakteristiky zpravodajství. Přiblížena je také problematika jaderné energetiky. V empirické části je pomocí kvantitativní obsahové analýzy zachycen mediální obraz jaderných elektráren ve vybraných zemích bezprostředně po japonské havárii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě
Svobodová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Německo se v létě roku 2011 rozhodlo, že přestane využívat jádro jako zdroj energie. Političtí představitelé tak reagovali na odpor společnosti k jaderné energii, který byl umocněn havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu roku 2011. Předložená práce "Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě" se zabývá německou jadernou energetikou a současně protiatomovým hnutím od jejich počátků, ovšem s důrazem na období od roku 1998, kdy se začalo řešit během prvního působení Zelených ve vládě tzv. první odstoupení od jaderné energie, až do konce roku 2012. Kroky převážně politických aktérů jsou analyzovány v návaznosti na havárii ve Fukušimě, cílem této analýzy je popsat změny v energetice a najít příčiny rozhodnutí vzdát se jaderné energie. Práce dochází k závěru, že důvodem pro novelizaci atomového zákona, a tedy postupné vypnutí všech jaderných elektráren, byla nejen nevole společnosti, ale také tlak celé opozice na vládu. Vláda se snažila si udržet své voliče, případně si větší koaliční partner, tedy CDU/CSU, chtěl otevřít možnost nové koalice s nějakou z opozičních stran. V následujících letech bude muset Německo vystavět jak nové elektrárny, tak inteligentní sítě. Pokud ještě k tomu bude chtít dodržet své cíle v oblasti ochrany životního prostředí, budou to muset...
|
|
|
Studium využití thoria v jaderných reaktorech řízených urychlovačem
Král, Dušan ; ČR, Petr Chudoba, ÚJF AV (oponent) ; Zeman, Miroslav (vedoucí práce)
V této práci je rozvíjena především myšlenka použití urychlovačem řízených systémů pro transmutaci thoria na štěpný materiál, který je možné využít jak v samotných urychlovačem řízených systémech, tak i v klasických jaderných reaktorech. Thorium se na Zemi vyskytuje pouze ve formě štěpitelného izotopu Th-232. Ten, aby mohl být efektivně využit, musí být nejprve přeměněn na štěpný materiál, v tomto případě záchytem neutronu na štěpný izotop U-233. Experimentální část práce zpracovává data naměřená z ozařování čtyř thoriových vzorků polem sekundárních neutronů ve spalační sestavě QUINTA, která byla ozařována protony o energii 660 MeV. Reakční rychlosti pro štěpné a spalační produkty byly stanoveny pomocí gama spektroskopie a následné analýzy naměřených dat. Dále byly ve všech vzorcích stanoveny reakční rychlosti produkce Pa-233 a byly provedena simulace reakčních rychlostí pro štěpení a produkci Pa-233 pomocí kódu MCNPX a knihoven evaluovaných jaderných dat pro vysokoenergetické reakce. Získané experimentální výsledky jsou důležité pro budoucí použití thoria v urychlovačem řízených systémech, validaci výpočetních kódů založených na metodě Monte-Carlo a validaci vysokoenergetických jaderných modelů.
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí v právu unijním, rakouském a českém
Škrabalová, Kristina ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Proces posuzování vlivu na životní prostředí je kontrolní postup, jehož cílem je shrnout a vyhodnotit dopady projektu na životní prostředí již ve fázi plánování projektu a tím snížit jeho případné negativní dopady v budoucnu. Jednou z hlavních myšlenek procesu EIA je hned na začátku zabránit problémům a konfrontacím, které by se jinak v souvislosti s plánovaným projektem objevily. Tento princip je zvlášť důležitý v případech mezistátního posuzování, kde komunikace mezi jednotlivými státy a společné konzultace k projektu v jeho raných fázích plánování mohou zabránit možným střetům a narušením vzájemných vztahů, jež by se mohly objevit později v důsledku již realizovaného projektu. Základním principem mezistátního posuzování je pochopení skutečnosti, že škodlivé účinky konkrétního projektu se nezastavují na hranicích jednoho státu, ale mohou přesahovat na území mnoha jiných států, vzájemná spolupráce v této oblasti je tedy z hlediska efektivní ochrany životního prostředí nezbytná. Nezbytnost této spolupráce, stejně jako její úskalí a potíže jsou ilustrovány na příkladu příhraničního posuzování EIA mezi Českou republikou a Rakouskem, a to především v případě výstavby jaderné elektrárny Temelín. Případ Temelín je zajímavý nejen s ohledem na skutečnost, že se zde setkávají dvě různé právní úpravy procesu EIA,...
|
|
|
Přístup EU k jaderné energii v kontextu energetické bezpečnosti 2008-2010: srovnání na příkladu Francie, Německa a Švédska
Rubešová, Alžběta ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá problémem jaderné energetiky v EU i členských zemích-Francii, Německu a Švédsku. Jaderná energie vyvolává spoustu otázek a rozporů. Státy se k ní staví rozdílně, což znemožňuje přijetí závazného a jednotného evropského stanoviska. Práce si klade za cíl objasnit, jaké jsou odlišnosti mezi přístupy jednotlivých zemí a co k nim vede. Jedná se o komparaci zasazenou do kontextu evropské energetické bezpečnosti mezi lety 2008 a 2010, tedy do období mezi dvěma evropskými energetickými koncepcemi. Na počátku jsou představeny obě energetické koncepce a přiblížena problematika jaderné energetiky. Poté se autorka zaměřuje na samotnou komparaci tří zemí, přičemž věnuje nejvíce prostoru Francii jako výchozímu subjektu, ke kterému obě další země přirovnává. Z komparace vyplývá, že přestože všechny tři země využívají jaderné energetiky, jejich přístup k ní se velice liší. Rozdílnost je důsledkem několika různých faktorů. Za nejdůležitější jsou považovány energetická bezpečnost země a její surovinová základna, dlouhodobá energetická strategie a ochrana životního prostředí (tedy závazky ke snižování emisí) nebo ekonomická výhodnost a potencionální zisky, které jaderná energetika může přinést. Nesmíme zapomenout ani na význam historické zkušenosti, politické kultury země a informovanosti obyvatel o...
|
|
|
Vliv jaderné havárie v Černobylu na životní prostředí
Dvořáková, Markéta ; Braniš, Martin (oponent) ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce)
Moderní civilizace je závislá na produkci energie, ovšem jediné zdroje energie, které jsou schopny pokrýt naše potřeby, jsou energie získaná spalováním fosilních paliv a energie získaná jaderným štěpením. V souvislosti s využíváním jaderné energie mají lidé obavy jednak z rizika jaderné havárie, a dále z ukládání radioaktivních odpadů pod zemským povrchem. Moje práce se soustředí zejména na riziko havárie jaderné elektrárny, které je demonstrováno na příkladu havárie jaderné elektrárny v Černobylu. V Černobylu byly zastaralé typy jaderných reaktorů a personál, který elektrárnu obsluhoval, nebyl dostatečně připraven na prováděný experiment. Po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu se do ovzduší uvolnilo velké množství radionuklidů, které zasáhly především nejbližší okolí elektrárny, kde byla vyhlášena třicetikilometrová zakázaná zóna. Moje práce se zabývá důsledky této jaderné katastrofy v Černobylu na životní prostředí, a to jak z hlediska zdravotních následků pro obyvatelstvo, tak i působení na živočichy a rostliny zejména v blízkém, ale i vzdáleném okolí elektrárny.
|
|
|
Otázky bezpečnosti moderních jaderných reaktorů
Kukla, Jaroslav ; Matějíček, Luboš (oponent) ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce)
Jaroslav Kukla Otázky bezpe nosti moderních jaderných reaktor Bakalá ská práce Abstrakt: Tato práce se zabývá bezpe ností jaderných reaktor . Shrnuje historii vývoje jaderných reaktor a rozebírá p í iny n kterých závažných havárií, které se v minulosti udály. Popisuje fyzikální vlastnosti radioaktivního zá ení a uvádí základní p ehled veli in a jednotek. Dále popisuje vliv radioaktivního zá ení na lov ka a na další živé organismy. Definuje n které komponenty reaktoru a zam uje se na obecné bezpe nostní principy, které rozvijí. Stru n vysv tluje metody hodnocení bezpe nosti jaderných reaktor a úlohu jaderného dozoru. adí jaderné reaktory do n kolika generací a každý typ reaktoru zvláš popisuje po technické a bezpe nostní stránce. Poukazuje na soudobé trendy ve vývoji jaderných reaktor a na trendy ve vývoji jejich bezpe nosti.
|
|
|
The nuclear power in Japan and selected european countries
Galková, Alžbeta ; Müller, Štěpán (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice jaderné energie. V práci se zaměřujeme na postoje Japonska, Německa, České republiky a Slovenské republiky k jaderné energii. Posuzujeme jejich energetické politiky a přechod k obnovitelným zdrojům energie. První kapitola se věnuje významu jaderné energie v Evropské unii. V druhé kapitole se zaměřujeme na nové možnosti v oblasti energetiky a koncept smart cities. Třetí kapitola analyzuje energetiku Japonska, čtvrtá kapitola Německa a poslední kapitola se věnuje energetice České republiky a Slovenska.
|
host ::
RSS.