|
|
Economical crisis and its impact on German automobile industry
Železník, Jiří ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Bakalářská práce Hospodářská krize a její odezva v německém automobilovém průmyslu se zabývá dopady hospodářské krize na německý automobilový průmysl a opatřeními, která měla tyto dopady zmírnit. Mezi tato opatření patří zavedení šrotovného, možnost práce ve zkráceném pracovním týdnu a změna systému pro danění motorových vozidel. Práce se zabývá administrativní i procesní stránkou těchto státních zásahů a současně analyzuje, jak tato forma pomoci pomohla firmám činným v tomto průmyslovém odvětví. Zároveň stručně mapuje i jednání tří vybraných firem v období krize. Jedná se o podniky Volkswagen, Daimler a Robert Bosch. Práce konstatuje různou roli těchto opatření a nerovnoměrnost jejich pomoci. Zároveň dochází k závěru, že díky těmto státním zásahům byla krize překonána daleko rychleji, než by tomu bylo v případě bez jejich zavedení a že jejich význam tkví především v nezatěžování sociálního systému státu. Práce současně dokumentuje i vnímání této problematiky v českých médiích, kde dochází k závěru, že hospodářská krize v německém automobilovém byla vnímána především v kontextu jejího významu pro českou ekonomiku. Práce ukazuje, že na zvládnutí krize se nepodílelo jenom zavedení šrotovného, ale svoji roli zde sehrálo více státních opatření.
|
|
|
Implementation of Nord Stream construction - Stabilizing factor of German's Power Industry Sonderweg?
Kushnir, Leonid ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Stále se snižující zásoby nerostného bohatství a jejich další vývoj se stává předmětem diskuzí nejen v Evropské unii. Klíčové je sjednat si včas podmínky pro dovoz surovin. Smlouva podepsaná mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem o výstavbě plynovodu Nordstream, vedoucího z ruského Wyborgu přímo do německého Greifswaldu, roztříštila koncept energetické politiky Evropské unie, respektive evropské energetické bezpečnosti. Ačkoliv energetický koncept klade důraz na odpoutání se od většinových dodávek ruského plynu do Evropské unie, Německo se vydává vlastní cestou. V době, kdy poptávka po dodávkách plynu v Evropě stále vzrůstá, se každá země snaží těžit ze svého postavení vůči Rusku a zajistit pro sebe stabilní přísun zásob plynu. Německo díky dlouholeté úspěšné spolupráci s Ruskem získává možnost vyhnout se budoucím plynovým krizím, které by byly zapříčiněny tranzitními zeměmi. Přímé napojení plynovodu na ruské plynové zásoby zajistilo Německu nejen pokrytí vlastní spotřeby, ale i v případě nutnosti, respektive krize, by Německo bylo schopno pomoci i dalším sousedícím státům v rámci Evropské unie. Nejen evropský energetický koncept prochází změnami, ale i ruská strana musí reagovat na vzrůstající poptávku po plynu. Rozsáhlé výzkumné práce, hledání nových...
|
|
|
The German Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin : The Decision about the Government and Parliament Seat of the Re-United Germany
Báčová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Otázka hlavního města Německa se v historii této země ukázala mnohokrát jako sporná. Nejdramatičtějšího osudu pak nabyla v zajetí ideologických a teritoriálních změn studenoválečného 20. století. Až konec stavu železně rozděleného státu postavil Německo v otázce definování své metropole na nový počátek a s jeho znovusjednocením v roce 1990 před zcela základní úkol - definitivně určit hlavní město a správní sídlo státu. Předložená práce "Die deutsche Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin; Der Beschluss über den Regierungs- und Parlamentssitz des vereinten Deutschlands" se zabývá vnitropolitickou debatou Německa o otázce hlavního města právě v této její, doposud poslední etapě, v níž proti sobě stanuli dva kandidáti - Bonn a Berlín. Konečné zvolení Berlína hlavním městem a sídlem vlády a parlamentu znovusjednoceného Německa z 20. června 1991 je zkoumáno perspektivou postupného vývoje debaty již od jejího zahájení v roce 1989, kdy tento způsob komplexního bádání pomáhá výsledek závěrečného hlasování německého parlamentu blíže ozřejmit. Práce dochází k závěru, že klíčovou úlohu ve prospěch volby Berlína sehrálo množství faktorů ještě před samotným hlasováním (sjednocovací smlouva, politický vliv prominentních politiků, kompromisní návrh zákona berlínské strany aj.), stejně pak jako v samotné rozpravě rétorická,...
|
|
| |
|
|
Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě
Svobodová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Německo se v létě roku 2011 rozhodlo, že přestane využívat jádro jako zdroj energie. Političtí představitelé tak reagovali na odpor společnosti k jaderné energii, který byl umocněn havárií jaderné elektrárny v japonské Fukušimě v březnu roku 2011. Předložená práce "Změna německé jaderné energetiky po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě" se zabývá německou jadernou energetikou a současně protiatomovým hnutím od jejich počátků, ovšem s důrazem na období od roku 1998, kdy se začalo řešit během prvního působení Zelených ve vládě tzv. první odstoupení od jaderné energie, až do konce roku 2012. Kroky převážně politických aktérů jsou analyzovány v návaznosti na havárii ve Fukušimě, cílem této analýzy je popsat změny v energetice a najít příčiny rozhodnutí vzdát se jaderné energie. Práce dochází k závěru, že důvodem pro novelizaci atomového zákona, a tedy postupné vypnutí všech jaderných elektráren, byla nejen nevole společnosti, ale také tlak celé opozice na vládu. Vláda se snažila si udržet své voliče, případně si větší koaliční partner, tedy CDU/CSU, chtěl otevřít možnost nové koalice s nějakou z opozičních stran. V následujících letech bude muset Německo vystavět jak nové elektrárny, tak inteligentní sítě. Pokud ještě k tomu bude chtít dodržet své cíle v oblasti ochrany životního prostředí, budou to muset...
|
|
|
Proměny jaderné politiky CDU/CSU: cesta k "fukušimskému obratu"
Landa, Martin ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Fukušimská havárie vyvolala další pokračování dlouhodobé německé debaty o budoucnosti jaderné energie a předznamenala významnou proměnu energetického hospodářství země. Rozhodnutí o opuštění jaderné energie z roku 2011 nicméně následovalo jen s odstupem několika měsíců od oznámení o prodloužení životnosti elektráren. Cílem práce je prověřit, zda je post-fukušimský postup CDU/CSU odrazem dlouhodobějšího vývoje stranické politiky. Autor zkoumá, jakými proměnami procházela jaderná politika křesťanských stran od období technologického výzkumu v padesátých letech do nehody ve Fukušimě v březnu 2011. Práce vysvětluje změny stranické politiky v obecném kontextu německého energetického hospodářství. Práce poskytuje celkový přehled přístupu CDU/CSU k otázkám využití jaderné energie a přispívá k porozumění dlouhodobých trendů, které vyústily ve "fukušimský obrat."
|
|
|
Implementation of Nord Stream construction - Stabilizing factor of German's Power Industry Sonderweg?
Kushnir, Leonid ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Stále se snižující zásoby nerostného bohatství a jejich další vývoj se stává předmětem diskuzí nejen v Evropské unii. Klíčové je sjednat si včas podmínky pro dovoz surovin. Smlouva podepsaná mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem o výstavbě plynovodu Nordstream, vedoucího z ruského Wyborgu přímo do německého Greifswaldu, roztříštila koncept energetické politiky Evropské unie, respektive evropské energetické bezpečnosti. Ačkoliv energetický koncept klade důraz na odpoutání se od většinových dodávek ruského plynu do Evropské unie, Německo se vydává vlastní cestou. V době, kdy poptávka po dodávkách plynu v Evropě stále vzrůstá, se každá země snaží těžit ze svého postavení vůči Rusku a zajistit pro sebe stabilní přísun zásob plynu. Německo díky dlouholeté úspěšné spolupráci s Ruskem získává možnost vyhnout se budoucím plynovým krizím, které by byly zapříčiněny tranzitními zeměmi. Přímé napojení plynovodu na ruské plynové zásoby zajistilo Německu nejen pokrytí vlastní spotřeby, ale i v případě nutnosti, respektive krize, by Německo bylo schopno pomoci i dalším sousedícím státům v rámci Evropské unie. Nejen evropský energetický koncept prochází změnami, ale i ruská strana musí reagovat na vzrůstající poptávku po plynu. Rozsáhlé výzkumné práce, hledání nových...
|
|
| |
|
|
Economical crisis and its impact on German automobile industry
Železník, Jiří ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Bakalářská práce Hospodářská krize a její odezva v německém automobilovém průmyslu se zabývá dopady hospodářské krize na německý automobilový průmysl a opatřeními, která měla tyto dopady zmírnit. Mezi tato opatření patří zavedení šrotovného, možnost práce ve zkráceném pracovním týdnu a změna systému pro danění motorových vozidel. Práce se zabývá administrativní i procesní stránkou těchto státních zásahů a současně analyzuje, jak tato forma pomoci pomohla firmám činným v tomto průmyslovém odvětví. Zároveň stručně mapuje i jednání tří vybraných firem v období krize. Jedná se o podniky Volkswagen, Daimler a Robert Bosch. Práce konstatuje různou roli těchto opatření a nerovnoměrnost jejich pomoci. Zároveň dochází k závěru, že díky těmto státním zásahům byla krize překonána daleko rychleji, než by tomu bylo v případě bez jejich zavedení a že jejich význam tkví především v nezatěžování sociálního systému státu. Práce současně dokumentuje i vnímání této problematiky v českých médiích, kde dochází k závěru, že hospodářská krize v německém automobilovém byla vnímána především v kontextu jejího významu pro českou ekonomiku. Práce ukazuje, že na zvládnutí krize se nepodílelo jenom zavedení šrotovného, ale svoji roli zde sehrálo více státních opatření.
|
|
|
15 year of Czech-German youth cooperation
Peterková, Eva ; Mynaříková, Romana (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Patnáct let česko-německé spolupráce v oblasti mládeže" se zabývá hodnocením patnácti let bilaterální spolupráce v oblasti mládeže mezi oběma zeměmi. V práci je zkoumána oblast spolupráce v rámci neformálního vzdělávání. Porovnává politiky mládeže v České republice a Německu a představuje její nejdůležitější aktéry. Předmětem práce je také představení vývoje vzájemné spolupráce na základě vládních smluv a dohod, které se oblasti mládeže dotýkají. Další část práce se zabývá činností nejdůležitějšího aktéra v česko-německé spolupráci mládeže, kterým je Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem. V práci jsou dále nastíněny problémové oblasti česko-německé spolupráce a je zahrnuto i porovnání česko-německé spolupráce v oblasti mládeže s jinými bilaterálními spolupracemi. Na základě analýzy médií zaobírající se vybranou událostí (první česko- německé setkání mládeže v Poličce v roce 1996), se práce zaobírá postavením mládežnické politiky v oblasti česko-německých vztahů.
|
host ::
RSS.