|
|
Diabetici a jejich uplatnění v českém fotbalu
Soldát, Luboš ; Pokorný, Ladislav (vedoucí práce) ; Hronzová, Marie (oponent)
Název práce: Diabetici a jejich uplatnění v českém fotbalu Abstrakt: Cílem této bakalářské práce je zmapovat uplatnění diabetiků v českém fotbalu v týmech na různé úrovni výkonnosti. Popsat, co je diabetes a jeho rozdělení. Osvětlit problémy, na které můžeme s diabetikem v tréninkovém procesu narazit a přiblížit si jejich možná řešení. Charakterizovat zásady pro bezpečné začlenění do týmu a specifikovat požadavky tréninkové a zápasové zátěže. Klíčová slova: diabetes, fotbal, uplatnění
|
|
|
Možnosti využití pohybových činností u pacietů s NIDDN
Franěk, Michal ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Dvořák, Martin (oponent)
Název: Možnosti využití pohybových činností u pacientů s NIDDM Vedoucí: Prof. Ing. Václav Bunc, Csc. Cíl: Cílem této bakalářské práce je na základě prostudování odborné literatury vysvětlit pojmy týkající se diabetes mellitus, vysvětlit rozdíl mezi prvním a druhým typem. Stěžejním cílem je pak zhodnotit vliv sportu a pohybových činností na nemocné s diabetes mellitus druhého typu a nastínit, jak může diabetik zlepšit své zdraví pomocí pohybu Metody: Studium odborné literatury i jiných zrdojů (internet, přednášky) týkajících se zvoleného tématu. Metodou pro hodnocení vlivu cvičení a jeho správnosti jsem zvolil čtyři charakteristické body pro pohybový trénink: forma cvičení, intenzita cvičení, typ cvičení a trvání cvičení, známé pod zkratkou F.I.T.T. Tyto body jsem jednotlivě vyhodnotil vzhledem k cvičícímu s nemocí diabetes mellitus 2. typu Výsledky: Z práce vyplývá, že pravidelná pohybová aktivita vede ke snížení hmotnosti, snížení glykémie a krevního tlaku, zlepšení psychické pohody a tím i ke snížení rizika výskytu přidružených nemocí. Musí být ale dodržovány zásady F.I.T.T, individualizované pro každého pacienta zvlášť. Pohybová aktivita má tedy celkově pozitivní vliv na diabetika druhého typu Klíčová slova: Diabetes, pohybová aktivita, obezita, životní styl
|
|
| |
|
|
MR spektroskopie pacientů s diabetem mellitus
Šedivý, Petr ; Štěpánková, Helena (vedoucí práce) ; Roztočil, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá in vivo MR spektroskopií. Měření vykonaná v rámci diplomové práce se uskutečnila na celotělovém tomografu v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Cílem práce bylo studovat rozdíly mezi biochemickými procesy a energetickým metabolismem probíhajícím ve svalové tkáni při zátěží mezi skupinou zdravých jedinců a pacientů s diabetem mellitus typu 1 (DM1). K tomuto vědeckému záměru byla využita fosforová spektroskopie v kombinaci s ergometrem. Diplomová práce je členěna do 5 kapitol. V první kapitole jsou teoreticky popsány základy in vivo 1 H a 31 P MR spektroskopie a svalového metabolismu, druhá kapitola se zabývá experimentálním popisem zařízení a měření, ve třetí kapitole jsou zaznamenány obdržené výsledky a čtvrtou kapitolu tvoří diskuze k získaným výsledkům. Hlavním výsledkem a závěrem práce je, že byl shledán rozdíl mezi metabolismem pacientů s DM1 a zdravých dobrovolníků.
|
|
|
Molekulární mechanismy v diabetické embryopatii
Čerychová, Radka ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kolář, František (oponent)
Diabetická embryopatie je jednou z vážných komplikací spojených s diabetem. Je známo, že maternální diabetes zvyšuje četnost vrozených defektů až desetkrát. Nejčastějšími defekty jsou kardiovaskulární defekty a defekty neurální trubice. Molekulární mechanismy vzniku diabetické embryopatie stále nejsou známy. Tato práce přispívá k objasnění molekulárních procesů vedoucích ke vzniku kardiovaskulárních defektů v diabetické embryopatii. Studie vychází ze zjištění, že maternální diabetes ovlivňuje transkripční regulaci hypoxií indukovaného faktoru 1 (HIF-1) ve vyvíjejícím se embryu. Pro studium vlivu maternálního diabetu na HIF-1 signální dráhu byl použit myší model heterozygotní pro "knock-out" Hif1α genu. Analýzy ukázaly negativní vliv maternálního diabetu na vývoj embrya a vyšší riziko vzniku diabetické embryopatie u Hif1α+/- mutantů v porovnání s wt embryi vystavenými diabetickému prostředí. Histologická analýza defektů srdcí v embryonálním dni (E) 14,5 potvrdila zvýšený výskyt kardiovaskulárních defektů, zejména defektů mezikomorového septa a hypoplasii kompaktní stěny levé komory u Hif1α+/- embryí ve srovnání s wt embryi z diabetických těhotenství. Pro lepší porozumění molekulárních změn byly provedeny qPCR analýzy genové exprese v embryonálním srdci ve věku E9,5 a E10,5. Pro studium změn exprese...
|
|
|
Funkční role HIF-1 signální dráhy v diabetické nefropatii
Nepomucká, Kateřina ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent)
Diabetická nefropatie (DN) je jednou z nejčastějších příčin terminálního selhání ledvin, rozvíjí se u více než 10% diabetiků. Hyperglykemie v tkáních vede k aktivaci alternativních drah metabolizmu glukosy (glykace, aktivace proteinkinasy C a polyolová dráha). Vlivem těchto biochemických odchylek dochází v tkáních k rozvoji hypoxie a ke zvyšování oxidačního stresu tvorbou reaktivních forem kyslíku (ROS). Odpověď buňky na hypoxii je řízena hypoxií-indukovaným faktorem 1 (HIF1), který se podílí na regulaci více než 800 genů. Cílové molekuly HIF1 dráhy se účastní celé řady fyziologických i patologických procesů, např. angiogeneze, energetického metabolizmu, regulace pH, apoptózy, migrace a proliferace. Vznik DN je spojen s patologickou remodelací tkáně procesem epiteliálně- mezenchymální tranzice (EMT) a rozvojem zánětu. Na regulaci klíčových molekul těchto patologických procesů se významně podílí také HIF1 transkripční faktor. V patologické remodelaci tkání reguluje expresi TGFβ1, CTGF, SOX9 a při rozvoji zánětu reguluje VEGFA a AngII. Přesto role HIF1 signalizace v rozvoji DN není dosud plně objasněna. Tato diplomová práce se zabývá hodnocením funkční role HIF1 signální dráhy při rozvoji DN s využitím heterozygotního mutanta s delecí Hif1α. Vlivem částečné delece Hif1α a působením diabetického...
|
|
|
Dědičná složka cukrovky II. typu
Svobodová, Kristýna ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce Dědičná složka cukrovky II. typu je složena z několika kapitol. Větší část je pojata obecnou charakteristikou diabetu, diagnostikou a patogenezí. Práce však obsahuje i krátké shrnutí historie diabetu. Poslední dvě kapitoly jsou už věnovány pouze genetice. Jsou zde uvedeny nejen poznatky doposud získané, ale také cíle budoucích výzkumů. Zajímavou podkapitolou jsou i genetické studie na různých kontinentech, tedy studie různých etnik. Klíčová slova Diabetes mellitus I., Diabetes mellitus II., onemocnění, genetika, gen, lokus, celogenomové asociační studie, dědičnost
|
|
|
Toll like receptors and myeloid cells in development and disease
Balounová, Jana ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Špíšek, Radek (oponent) ; Vannucci, Luca Ernesto (oponent)
Receptory odvozené od receptoru Toll (TLR) rozeznávají specifické evolučně konzervované struktury společné mnohým patogenům a hrají klíčovou roli v jejich rozpoznání a eliminaci hostitelem. V první řadě jsou zodpovědné za iniciaci a regulaci vrozené i speficické imunitní odpovědi, která je zprostředkována zejména diferenciovanými myeloidními buňkami. Poněkud překvapivé je nedávné zjištění, že v průběhu zánětlivé odpovědi, kdy je prioritou organismu produkovat dostatečné množství buněk imunitního systému pro boj s infekcí, hematopoetické kmenové buňky (HKB) a jejich progenitory mohou prostřednictvím TLR přímo rozpoznávat mikrobiální struktury. Tento nedávno popsaný mechanismus můžeme zahrnout mezi další již dříve popsané způsoby indukce diferenciace HKB v myeloidní buňky a granulocyty. Jmenovitě vliv zánětlivých cytokinů produkovaných infikovanou tkání a reakci na pokles počtu diferencovaných buněk, či jejich prekurzorů, v důsledku mobilizace těchto buněk z kostní dřeni. Není nicméně známo, zda se tento mechanismus uplatňuje také v embryonální krvetvorbě. Naše výsledky ukazují, že receptory TLR a jejich adaptorové proteiny jsou v časných stádiích embryogeneze funkčně exprimovány nejprve maternálními myeloidními buňkami, které jsou postupně nahrazeny diferenciovanými embryonálními fagocyty. Za...
|
|
| |
|
|
Defensins and autoimmunity: emerging alpha-defensin based model to study mechanisms underpinning autoimmune processes
Neuwirth, Aleš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Michálek, Jaroslav (oponent)
Základní vlastností imunitního systému je jeho schopnost rozlišit tělu "vlastní" tkáně od "cizích", patogenních struktur. Na zajištění tolerance vůči tělu vlastním strukturám se podílejí mechanismy jak centrální (probíhající v primárních lymfatických orgánech), tak periferní tolerance. Selhání centrální tolerance v thymu tedy poruchy odstranění autoreaktivních T- lymfocytů vede posléze k jejich uvolnění na periferii. Je známo, že tato skutečnost napomáhá vzniku celé řady autoimunit. Nezanedbatelnou součást humorální vrozené imunity tvoří α-defensiny, velmi účinné baktericidní peptidy. Jsou známy dvě skupiny α-defensinů-myeloidní, vyskytující se převážně v neutrofilech a enterické, produkované zvláštním typem střevních tzv. Panethových buněk. Prezentovaná data poukazují na spojitost defensinů a jejich buněčného zdroje s průběhem dvou autoimunitnich chorob, diabetu 1. typu a tzv. APECED syndrom (autoimmune polyendocrinopathy-candidiasis-ectodermal dystrophy). V prvním případě výsledky odhalují přítomnost transkripčně aktivních eosinofilů produkujících α-defensiny v thymu u diabetických potkanů. Aktivované eosinofily exprimující α-defensiny byly také detekovány v kapilární krvi u pacientů s diabetem, přičemž tento fenomén se netýkal eosinofilů získaných od zdravých jedinců. Dále výsledky mikročipové...
|
host ::
RSS.