|
|
OLOMOUC – Densification Urbaine – zahuštění města
Bystroň, Tomáš ; Jung, Adam (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Cílem projektu je dostavět město, a to ve dvou rovinách. Ve smyslu zahuštění zástavby, tedy doplnění nyní prázdného místa o budovu využívající potenciál místa a ve smyslu doplnění funkční struktury města stavbou, která by přinášela nové možnosti pro jeho rozvoj. Nezastavění lokality vychází z historického kontextu. Dříve na místě stál fortifikační systém města Olomouc a řeka Morava byla využívána jako přírodní bariéra, po zrušení fortifikačního systému se většinou volný pás zastavěl, někde však stále zůstávají prázdná místa, jak je tomu i v případě dané lokality. Zároveň město Olomouc v podstatě nemá městského architekta a veškeré snahy o architektonickou debatu, výstavy či rozvoj jsou decentralizovaně roztroušeny. Město také disponuje velmi malou výtvarnou základní uměleckou školou, která je v nepoměru k hudební škole, jež se nachází v blízkosti mého návrhu. Projekt tedy cílí na smysluplné doplnění sídelní struktury.
|
|
|
Sebeřízení ředitele ZUŠ
Egermaierová, Kateřina ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem sebeřízení školského manažera v oblasti základního uměleckého školství. Cílem práce bylo zjistit, co ředitelé ZUŠ v Plzeňském a Jihočeském kraji považují za součást sebeřízení, co jejich sebeřízení ovlivňuje a jak se projevuje tento vliv v jejich pracovních i osobních životech. Dílčím cílem práce bylo zjistit, zda se ředitelé škol v oblasti sebeřízení vzdělávají a pokud ano, jakým způsobem. Práce vychází v teoretické části z oblasti personalistiky a řízení lidských zdrojů. Zabývá se kompetencemi a rolemi ředitelů škol, selfmanagementem, timemanagementem, delegováním, syndromem vyhoření, technikami zvládání stresu a obecně životní rovnováhou. Věnuje se také podrobněji emoční inteligenci a fázím kariéry ředitele školy v souvislosti s tím, jak oblast sebeřízení ovlivňují. Praxe přináší výsledky průzkumu, který probíhal formou dotazníkového šetření a doplňujících rozhovorů. Průzkum přinesl velmi zajímavá zjištění z prostředí pedagogicko-uměleckého školství, z oblasti pracovních a osobních životů klíčových postav této vzdělávací sféry - ředitelů ZUŠ. Zkušenosti, a v některých případech výpovědi o závažných důsledcích neuplatňování mechanismů sebeřízení, jsou zachyceny v osobních rozhovorech autorky práce s dotázanými respondenty. Tato zjištění potvrzují často...
|
|
|
Elementární architektura / Výuka architektury pro mladší generace
Menšíková, Barbora ; Veselá, Markéta (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Vzhľadom k spletitosti celého súčasného edukačného systému návrh vytvára alternatívnu formu výučby estetického vnímania - umenia a architektúry, akýsi medzistupeň, ktorý sa pripája k existujúcim osnovám povinného vzdelávania detí ako doplnok či ich rozšírenie. Návrhom je teda priestor - umelecká inštitúcia, zameriavajúca sa na vzdelávanie mladej generácie z radov širokej spoločnosti. Spoluprácou školy architektúry so vzdelávacími inštitúciami, vzniká prostredie kde študent vystupuje z prostredia akademickej komunity a vzdeláva laickú verejnosť. Naopak verejnosť vstupuje do prostredia Fakulty architektúry a ponúka architektom nový uhol pohľadu.
|
|
|
Přestavba domu
Mironiuková, Iveta ; Vlček, Ing Karel (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zpracována na úrovni projektové dokumentace pro provádění stavby. Tématem je projekt přestavby domu bývalé školy z roku 1890 v obci Třešť, který je momentálně nevyužíván. V budově se nově sloučí prostory knihovny, infocentra, multifunkčního sálu, ZUŠ a výstavní prostory. Projekt řeší přestavbu stávajícího objektu včetně sanace vlhkosti zdiva chemickou injektáží a novou přístavbu hygienického zázemí a únikové cesty.
|
|
| |
|
|
Základní umělecká škola Jindřicha Jindřicha v Domažlicích
ANTOŠOVÁ, Jana
Tato práce je zaměřena na život Základní umělecké školy Jindřicha Jindřicha Domažlice. Je rozdělena do pěti kapitol. Zpočátku se věnuje městu Domažlice, a to hlavně jeho historii a vývoji. Následně je zde vylíčen hudební život v Domažlicích a blízkém okolí. Třetí kapitola se zaměřuje na život místního národopisce Jindřicha Jindřicha a jeho přínosu pro oblast Chodska. Dále je zde popsána historie klášterního kostela i klášterních budov, kde v současné době místní hudební škola sídlí. Následuje popis života hudební školy, a to jak obecně, tak po konkrétních oborech.
|
|
|
Umělecká škola „Mája“
Mašová, Nikola ; Kalousek, Lubor (oponent) ; Remeš, Josef (vedoucí práce)
Předmětem projektu je novostavba umělecké školy v katastrálním území Brno – Královo Pole. Jedná se o samostatně stojící objekt se dvěma nadzemními podlažími. Konstrukční systém objektu je zděný (vápenopískové bloky). Stropy nad 1.NP jsou řešeny jako železobetonové monolitické desky, stropy nad 2.NP jsou vyskládané z předpjatých železobetonových stropních panelů typu spiroll. Střechy jsou ploché přitížené. Obvodové stěny jsou dvouplášťové, kontaktně zateplené s obkladem z vláknocementových desek. Objekt je řešen podle učení Feng Shui a jako bezbariérový pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace.
|
|
|
Sebeřízení ředitele ZUŠ
Egermaierová, Kateřina ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem sebeřízení školského manažera v oblasti základního uměleckého školství. Cílem práce bylo zjistit, co ředitelé ZUŠ v Plzeňském a Jihočeském kraji považují za součást sebeřízení, co jejich sebeřízení ovlivňuje a jak se projevuje tento vliv v jejich pracovních i osobních životech. Dílčím cílem práce bylo zjistit, zda se ředitelé škol v oblasti sebeřízení vzdělávají a pokud ano, jakým způsobem. Práce vychází v teoretické části z oblasti personalistiky a řízení lidských zdrojů. Zabývá se kompetencemi a rolemi ředitelů škol, selfmanagementem, timemanagementem, delegováním, syndromem vyhoření, technikami zvládání stresu a obecně životní rovnováhou. Věnuje se také podrobněji emoční inteligenci a fázím kariéry ředitele školy v souvislosti s tím, jak oblast sebeřízení ovlivňují. Praxe přináší výsledky průzkumu, který probíhal formou dotazníkového šetření a doplňujících rozhovorů. Průzkum přinesl velmi zajímavá zjištění z prostředí pedagogicko-uměleckého školství, z oblasti pracovních a osobních životů klíčových postav této vzdělávací sféry - ředitelů ZUŠ. Zkušenosti, a v některých případech výpovědi o závažných důsledcích neuplatňování mechanismů sebeřízení, jsou zachyceny v osobních rozhovorech autorky práce s dotázanými respondenty. Tato zjištění potvrzují často...
|
|
|
Diskursivní prostor mezi galerií a školou
Jursová, Tereza ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Tato práce zkoumá funkci výtvarného vzdělávání na úrovni vybraných evropských a českých státních dokumentů, na úrovni pražských galerií a muzeí na Praze 1, které nabízí edukační programy pro školní skupiny, na úrovni jednotlivých edukačních pracovníků galerií, muzeí a výtvarného oboru na ZUŠ v Praze 1. Obsah práce vychází z dat sbíraných a analyzovaných metodou zakotvené teorie kvalitativního výzkumu. Výzkumná data prochází napříč celým textem, ukazují vazby mezi sebou a souvislosti s teoretickými texty. Text je rozdělen na dvě části. První část se zaměřuje na teoretická a výzkumná zjištění, jsou zde obsažena východiska celé práce, výpovědi o umění a vzdělávání z pohledu různých diskursů, vznik galerijní a muzejní pedagogiky, současné trendy galerijní a muzejní edukace, pozice galerijních a muzejních pedagogů, kompetence pedagogů, metodologie, výsledky a zhodnocení výzkumné sondy. Druhá část se zabývá didaktickým zpracováním výstavy "Po sametu". Je zde popsána příprava, realizace a reflexe galerijní edukační praxe. Klíčová slova: diskurs, galerie, umělecké muzeum, umělecká škola, metody kvalitativního výzkumu
|
|
|
Umělecká škola v Brně
Smička, Matěj ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Z dříve vypracované studie v předmětu AG32, vznikla následující bakalářská práce, která tuto studii dále rozvádí do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provádění stavby. Téma práce má název Umělecká škola v Brně. Pro toto téma bylo uděleno místo stavby Kraví Hora, Brno, Veveří. Koncept byl do jisté míry ovlivněn svažováním terénu, který se snaží napodobit kaskádovitým umístěním objektů. Nedaleko pozemku se na severní straně nachází zahrádkářská kolonie, na jižní tenisové haly, na východní Budovu Z, Fakulty stavební v Brně a na západní park Kraví hora s hvězdárnou. Hlavní ideu tohoto projektu bylo vytvořit objekt za pomocí geometrie - výsledkem jsou tedy tři hmoty - výseče, které jsem získal průnikem několika různých kruhů a elips. Uspořádání objektů i střední amfiteátr ještě umocňují kaskádovitost. Škola má funkci vzdělávací s přidanou funkcí kulturně-vzdělávací, jelikož součástí je i polyfunkční sál a galerie výtvarného umění.
|
host ::
RSS.