|
|
Spolupráce rodiny a školy
Vrbická, Tereza ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Náplní diplomové práce je charakterizovat znaky kvalitní školy a zjistit, zda do tohoto pojmu spadá i spolupráce školy a rodiny. V teoretické části se zaměřuji zejména na výzkumy týkající se spolupráce a na zájem o spolupráci se školou ze strany rodičů, veřejnosti a médií. Důležitou částí je i typologie rodičovských očekávání vůči škole, její práci a vzdělávání žáků. Poté shrnuji dostupné tradiční a netradiční formy spolupráce, které jsou na českých školách uplatňovány. Charakterizuji také roli asistenta pedagoga při výuce, jeho spolupráci s učitelem a rodiči. Cílem praktické části je sledovat spolupráci rodiny a školy z pohledu začínajícího učitele a asistenta pedagoga. Z pohledu asistenta se jedná zejména o to, jakým způsobem je nahlíženo na jeho roli ve vyučovacím procesu, jak je vymezena jeho pracovní náplň, očekávání a hlavně jakým způsobem komunikuje s rodiči. Z pohledu začínajícího učitele se zaměřuji na to jakým způsobem zavést kvalitní komunikaci s asistentem, pojmenovat jeho i svoji pracovní náplň a společně s ním dojít k účinné spolupráci směrem k rodičům. Poslední částí je pak návod pro začínajícího učitele, který má ve třídě asistenta pedagoga, s cílem co nejvíce pomoci jejich spolupráci a komunikaci. KLÍČOVÁ SLOVA Spolupráce rodiny a školy, kvalitní škola, začínající učitel, asistent...
|
|
|
Analýza příkladů úspěšné školní integrace u žáků základní školy ve městě Tábor a přilehlém okolí
KISBY, Hana
Bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá problematikou školní integrace. Popisuje termíny související s integrovaným vzděláváním, faktory ovlivňující jeho úspěšnost, a v neposlední řadě vymezuje legislativní základ týkající se vzdělávání osob se zdravotním postižením. Jeho součástí je organizace a formy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, systém speciální pedagogické podpory, úloha asistenta pedagoga a jeho hlavní činnosti. Poslední kapitola obsahuje charakteristiku zdravotního postižení vybraných integrovaných žáků. Praktická část je zaměřena na kazuistiky vybraných integrovaných žáků. Popisuje diagnostiku, průběh a vývoj jejich postižení od narození, po současnost. Zabývá se působením těchto žáků v třídním kolektivu a jejich výkony, možnostmi a limity ve vzdělávání. V neposlední řadě mapuje jejich rodinné zázemí a postoj rodičů a učitelů ke školním povinnostem představujícím zvýšené nároky neodlučitelně spjaté s integračním procesem. Pozornost je věnována přínosu společného vzdělávání, jak pro samotného žáka se zdravotním postižením, tak pro třídu, do které byl integrován. Výzkum byl realizován pomocí analýzy osobní dokumentace, pozorováním a rozhovorů s integrovanými žáky, jejich rodiči, učiteli a spolužáky. Z celkového šetření vyplývá, že úspěšnost školní integrace závisí na celé řadě faktorů, z nichž snad za nejzásadnější můžeme považovat osobnost učitele, jako klíčové osoby při zprostředkovávání nejen vědomostí, ale i vzájemných interakcí mezi zdravými dětmi a dětmi s postižením.
|
|
|
Kompetence asistenta pedagoga
Němec, Zbyněk
Rigorózní práce s názvem Kompetence asistenta pedagoga reaguje na vzrůstající počet pedagogických asistentů ve školství a současně reflektuje i dosud přetrvávající nejasnosti ohledně vymezení požadavků na asistenty a jejich činnost. Cílem práce je na základě empirických poznatků vymezit základní kompetence asistenta pedagoga s působností v běžné základní škole. Teoretickými východisky práce jsou jak legislativně dané normy pro práci asistenta pedagoga, tak i relevantní výzkumy z ČR a ze zahraničí. Výzkumná část je založena na kvalitativně orientované metodologii a pracuje s daty z osmdesáti rozhovorů realizovaných s asistenty, učiteli, řediteli i žáky se speciálními vzdělávacími potřebami z dvaceti základních škol hlavního vzdělávacího proudu. Data ve výzkumu byla zpracována prostřednictvím klasifikace, kódování a schematizace za využití metody rámcové analýzy. Na základě výsledků výzkumu je v závěru práce formulován návrh modelu kompetencí pro profesní standard asistenta pedagoga.
|
|
|
Význam asistenta pedagoga v inkluzivním vzdělávání romských žáků
Němcová, Simona ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Ve své diplomové práci řeším problematiku asistenta pedagoga, který pracuje převážně s romskými dětmi. Zaměřuji se na význam této pozice v našem výchovně-vzdělávacím systému prostřednictvím inkluzivního vzdělávání. Teoretická část byla věnována širšímu pojetí pozice asistenta pedagoga v současném českém školství. Empirická část je věnována mapováním požadavků a očekávání pedagogů, zákonných zástupců a jejich dětí na asistenta pedagoga a jejich vzájemná spolupráce. V řešení této problematiky byla použita výzkumná sonda prováděná s učiteli na základních školách a rozhovory se začleňovanými žáky a jejich zákonnými zástupci. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že pedagogové mají skutečně ta očekávání, která jsou popsána v odborné literatuře. Ve svém výzkumném šetření jsem zjistila absenci zcela širší osvěty mezi zákonnými zástupci integrovaných žáků. Za přínos této práce považuji právě výše uvedené zjištění. Je zcela nezbytné, aby se škola cíleně zaměřila na romské komunity, ze kterých pochází integrovaní žáci, ale i romští asistenti, a prováděla širší a častější "osvětu".
|
|
|
Kompetence asistenta pedagoga
Němec, Zbyněk ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent) ; Vítková, Marie (oponent)
Dizertační práce s názvem Kompetence asistenta pedagoga reaguje na vzrůstající počet pedagogických asistentů ve školství a současně reflektuje i dosud přetrvávající nejasnosti ohledně vymezení požadavků na asistenty a jejich činnost. Cílem práce je na základě empirických poznatků vymezit základní kompetence asistenta pedagoga s působností v běžné základní škole. Teoretickými východisky práce jsou jak legislativně dané normy pro práci asistenta pedagoga, tak i relevantní výzkumy z ČR a ze zahraničí. Výzkumná část je založena na kvalitativně orientované metodologii a pracuje s daty z osmdesáti rozhovorů realizovaných s asistenty, učiteli, řediteli i žáky se speciálními vzdělávacími potřebami z dvaceti základních škol hlavního vzdělávacího proudu. Data ve výzkumu byla zpracována prostřednictvím klasifikace, kódování a schematizace za využití metody rámcové analýzy. Na základě výsledků výzkumu je v závěru práce formulován návrh modelu kompetencí pro profesní standard asistenta pedagoga. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Vzdělávání žáků se zrakovým a souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu
HAPLOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se věnuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se zrakovým a dalším souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Podstatné je zmínit, že do cílové skupiny této práce jsem nezařadila žáky s mentálním postižením, a to především proto, že v případě, že se objeví mentální postižení, mění se způsob vzdělávání. Teoretická část práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je zaměřená na představení jednotlivých druhů postižení. Druhá kapitola se zabývá integrací, její legislativou, ostatními způsoby vzdělávání žáků se zrakovým a souběžným postižením a informacemi o asistentech pedagoga. Třetí kapitola obsahuje specifika edukace u jednotlivých druhů postižení (zrakového, sluchového a tělesného postižení a poruch pozornosti) a specifika edukace v kombinaci zrakového a dalšího souběžného postižení. Tato postižení byla vybrána v souvislosti s praktickou částí bakalářské práce. Praktickou část bakalářské práce vymezují cíle výzkumu. Hlavním cílem je analyzovat edukační proces u žáků se zrakovým a souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. K naplnění tohoto hlavního cíle jsem si zvolila tři dílčí cíle. První dílčí cíl je zaměřený na organizaci výuky u dětí se zrakovým a souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Za pomoci druhého výzkumného cíle jsem se snažila zjistit, jaký je způsob přípravy asistenta pedagoga na vyučovací proces, a třetí dílčí cíl se zabývá motivací, zkušenostmi a vzděláním asistentů pedagoga. K naplnění cílů byly zvoleny v praktické části kvalitativní metody sběru dat, a to strukturované rozhovory s otevřenými otázkami, pozorování a analýza dokumentů. V rozhovorech bylo nejvíce otázek položeno asistentkám pedagoga, dále byly vedeny rozhovory s pedagogy, a to konkrétně s třídními učiteli a učiteli vybraných předmětů. Těmito předměty byly: český jazyk, cizí jazyk, matematika, některý naukový předmět typu zeměpisu či dějepisu a některá z výchovných činností. Dále byla provedena pozorování žáků se zrakovým a souběžným postižením ve třídách, která probíhala v předem určených hodinách. Poslední použitou metodou byla analýza dokumentů, konkrétně individuálního vzdělávacího plánu čtyř vybraných žáků se zrakovým a souběžným postižením, kteří jsou vzděláváni na základní nebo střední škole hlavního vzdělávacího proudu. Cílovou skupinou bakalářské práce jsou vybraní žáci se zrakovým a dalším souběžným postižením, jejich učitelé a asistenti pedagoga. Výsledky výzkumu ukazují, že vzdělávání žáků se zrakovým a dalším souběžným postižením je možné při přizpůsobení materiálních, pracovních, prosociálních podmínek, při dodržování psychomotorického tempa žáka a při nastavení pravidel pobytu ve třídě a na odpočinkovém místě žáka se zrakovým a dalším souběžným postižením. Přizpůsobenými podmínkami jsou myšleny úpravy materiálů zvětšování textů, učebnic nebo přepisování originálních textů a učebnic do Braillova slepeckého písma. Dále jde také o úpravu pracovního prostředí žáků se zrakovým postižením, a to používáním vhodně umístěných sklopných lavic nebo lavic se skopnou deskou, lampiček k nasvícení textu a u žáků s těžkým zrakovým postižením umístění vodící linie, pokud je ke svému pohybu potřebují. Podmínky je nutné přizpůsobit i dalším souběžným postižením, která jedince ještě více limitují. Jde například o ortopedickou židli, odpovídající výšku pracovní plochy, zajištění bezbariérového vstupu do školy.
|
|
|
Spolupráce asistentů pedagogů s učiteli na základních školách
MALČÁKOVÁ, Eva
Autorka se v bakalářské práci zabývá problematikou a některými základními poznatky souvisejícími s profesí asistenta pedagoga a jeho spoluprací s učitelem na základních školách. V teoretické části jsou předneseny některé definice, pojmy a zákony, které se touto problematikou zabývají. Dále je zde snaha charakterizovat jednotlivé druhy asistentů, větší pozornost je věnována asistentovi pedagoga pro zdravotně postižené nebo znevýhodněné děti. Poslední část práce je stěžejní a zaměřuje se na spolupráci asistentů a učitelů. V jejích jednotlivých podkapitolách jsou nastíněny kompetence asistenta i učitele, jejich srovnání a návrhy na možnou spolupráci. Empirická část práce je zpracována pomocí dotazníků a rozhovorů s asistenty a učiteli. Rozhovory jsou zaměřeny zejména na zmapování konkrétních činností asistenta pedagoga a možnosti spolupráce s učitelem.
|
|
|
Význam a možnosti pedagogické asistence při školní integraci dětí se zdravotním postižením.
ŠVEHLOVÁ, Petra
Diplomová práce se týká významu a možností asistenta pedagoga při školní integraci dětí se zdravotním postižením. Výzkum probíhal v okrese Český Krumlov. Zde je v současné době 20 základních škol (ZŠ) a 26 mateřských škol (MŠ). Z toho v osmi ZŠ a dvou MŠ jsou integrováni žáci se zdravotním postižením. Mé dvě hypotézy se zakládaly na tom, že právě asistenti pedagoga jsou ti, kteří jsou, podle mého názoru, nepostradatelnou součástí kolektivu pedagogických pracovníků zajišťujících úspěšnou a přínosnou integraci dítěte s postižením do běžného typu škol a školských zařízení a že ovlivňují proces integrace (hypotéza 1). Navíc se domnívám, že jsou zaměňovány dvě odlišné profesní skupiny, jakými jsou asistent pedagoga a osobní asistent, a odborníkům ani laické veřejnosti není vždy zcela jasný rozdíl mezi posláním těchto dvou asistentů (hypotéza 2). K získání informací k stanovené problematice byla využita metoda dotazování, forma dotazníku. Dotazník byl určený ředitelům a učitelům ZŠ a MŠ, ve kterých je integrován žák se zdravotním postižením, a dále rodičům dětí se zdravotním postižením, které jsou integrovány v běžné škole. Zpracovaná data byla znázorněna v grafech a tabulkách. Obě stanovené hypotézy byly potvrzeny. Ukázalo se, že dotazovaní vidí v asistentovi pedagoga nepostradatelný prvek, bez něhož by školní integrace nebyla úspěšná. Někteří to dokládají i minulými zkušenostmi, kdy při integraci nebyl k dispozici. Hypotéza, která přepokládala zaměňování kompetencí asistenta pedagoga a osobního asistenta byla taktéž jednoznačně potvrzena. Z výzkumu vyplynula zajímavá myšlenka na sjednocení obou asistencí do jedné, pod jeden rezort, kterou navrhovali sami někteří respondenti. Diplomovou prací bych chtěla přispět k řešení nejasností v kompetencích asistenta pedagoga a osobního asistenta a k podpoře významu asistenta pedagoga při školní integraci dětí se zdravotním postižením.
|
|
|
Možnosti integrace dětí se zdravotním postižením v mateřských školách v Českých Budějovicích.
TOBOLKOVÁ, Andrea
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala možnostmi integrace dětí se zdravotním postižením v mateřských školách (dále jen MŠ) v Českých Budějovicích. České školství prošlo po roce 1989 procesem transformace, která umožnila změnu v přístupu ke vzdělávání. Transformace měla za cíl vytvořit systém vzdělávání, jenž poskytne členům společnosti stejné šance, které jim umožní dosáhnout odpovídajícího stupně vzdělání. Cílem práce bylo zjistit, zda je možná integrace dětí se zdravotním postižením v MŠ v Českých Budějovicích. Dále pak zjistit, které MŠ v Českých Budějovicích umožňují integraci dětí se zdravotním postižením, a v neposlední řadě zjistit, jaké jsou faktické (reálné) možnosti integrace dětí se zdravotním postižením v těchto MŠ. V této souvislosti jsem se pokusila i o zformulování následující hypotézy: "Většina MŠ v Českých Budějovicích umožňuje integraci dětí se zdravotním postižením." Hypotéza byla potvrzena. Z výsledků vyplynulo, že z 11 (100 %) oslovených MŠ umožňuje integraci dětí se zdravotním postižením 6 (55 %). Počet 6 z celkového počtu 11 je v tomto případě chápán jako většina. Teoretická část se věnuje vysvětlení pojmů integrace, asistent pedagoga, osobní asistent, individuální vzdělávací plán a zdravotní postižení. Zdravotní postižení je rozděleno na několik částí, které jsou stručně a přehledně definovány. Pro realizaci praktické části byl zvolen kvantitativní výzkum, metoda dotazování, forma dotazníku. Byly vytvořeny dva typy dotazníků. První z nich byl určen ředitelkám MŠ v Českých Budějovicích. Druhý byl předložen učitelům/kám MŠ v Českých Budějovicích. Celkem bylo osloveno 13 MŠ a výzkumu se zúčastnilo 11 MŠ. Nespolupráce dvou MŠ byla zdůvodněna - nedostatkem času, velkým počtem příchozích dotazníků nebo nezájmem o tento výzkum. Zpracovaná data byla znázorněna v grafech a tabulkách. Výsledky získané z dotazníku ukázaly, že z 11 MŠ v Českých Budějovicích umožňuje integraci dětí se zdravotním postižením 6 MŠ. Dále bylo zjištěno, že 5 MŠ 2 nabízí individuální integraci a 1 MŠ skupinovou. 7 z 11 MŠ uvedlo, že v současné době nemají integrované dítě se zdravotním postižením. Tuto skutečnost vysvětlovaly tak, že v současném školním roce nebyly o integraci požádány. Zároveň se téměř všechny oslovené ředitelky shodovaly, že integrace dítěte se zdravotním postižením je přínosem pro děti i pro školu. Získané poznatky mohou sloužit k lepší orientaci v problematice integrace dětí se zdravotním postižením v MŠ v Českých Budějovicích a poskytnout zpětnou vazbu těm MŠ v Českých Budějovicích, které integraci umožňují.
|
host ::
RSS.