|
|
Kognitivní vývoj v období vysokoškolského studia
Pánková, Barbora ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Lacinová, Lenka (oponent)
Tématem disertační práce jsou změny a posuny v kognitivní oblasti v období vysokoškolského studia. K období je vztažen koncept postformálního myšlení v pojetí Jan D. Sinnott. Teoretická část je věnována tématům ukotvujícím dvě oblasti - vysokoškolské období a kognitivní vývoj. Představena je situace masifikace terciárního vzdělávání v České republice a její dopad na strukturu studentů i studenty samotné. Období vysokoškolského studia je popsáno pohledem teoretiků vývojové psychologie i konceptem vynořující se dospělosti Jeffrey J. Arnetta. V oblasti kognitivního vývoje je připomenuta teorie Jeana Piageta a představeny směry uvažování jeho následovníků v rámci teorií postformálního vývoje. Pro výzkumnou část byla vybrána Teorie relativistického postformálního myšlení Jan D. Sinnott. Výzkum je realizován smíšeným designem dvěma částmi - kvantitativní a kvalitativní. K prozkoumání tématu využíváme dvou rovin, které společně přispívají k porozumění oblasti kognitivních jevů v tomto období. Rovina "MYŠLENÍ" se zaměřuje na úroveň postformálního myšlení u vysokoškolských studentů. Využívá metody kvantitativní - Komplexního dotazníku postformálního myšlení (554 respondentů) a kvalitativní - pozorování respondentů při řešení baterie šesti standardních problémů metodou přemýšlení nahlas (26 respondentů)....
|
|
|
Role biomarkerů v diferenciální diagnostice neurodegenerativních onemocnění
Katonová, Alžbeta ; Čechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Do nedávné doby byla diagnostika Alzheimerovy nemoci a dalších neurodegenerativních onemocnění závislá pouze na klinickém projevu, jejíž definitivní potvrzení bylo možné pouze post-mortem. V současné době představují biofluidní biomarkery spolehlivý zdroj pro diagnostiku závažných neurodegenerativních onemocnění již během života pacienta. Identifikace spolehlivých biomarkerů je nezbytná pro zvýšení diagnostické přesnosti, monitoraci klinického stavu, přesnější výběr jedinců do klinických studií a s tím spojený i vývoj kauzální léčby. Cílem bakalářské práce bude vypracovat důkladnou literární rešerši se zaměřením na klinicky i experimentálně využívané biologické markery v diagnostice neurodegenerativních onemocnění a jejich roli v patofyziologii těchto onemocnění. Klíčová slova: Neurodegenerativní onemocnění, biomarkery, proteinopatie, neurokognitivní porucha, kognice
|
|
|
Alkohol a rozhodování
LYGA, Michal
Bakalářská práce Alkohol a rozhodování se věnuje vybraným psychologickým teoriím zkoumajících vliv alkoholu na chování a rozhodování jedince se zaměřením na fenomén zvaný alkoholová krátkozrakost. Cílem této teoretické práce je popsat z různých hledisek, jak alkohol působí na organizmus a psychiku člověka a jak tím mění jeho obvyklý způsob rozhodování. Stěžejní část práce je věnována především teorii AME (Alcohol Myopia Effect), která vychází z premisy, že u jedince při akutní intoxikaci alkoholem nastává výrazné zúžení jeho kognitivní sféry a tím se z jeho rozsahu percepce ztrácejí důležité inhibující podněty, které by jinak zabránily různému typu riskantního či jinak deviantního chování. Teorie AME je zde rozebírána z několika perspektiv a je porovnávána s alternativními teoriemi zkoumající účinky alkoholu na jedincovo rozhodování.
|
|
|
Beneficial Effects of 11β-HSD1 Inhibition on Cognitive Performance in a Mouse Model of Alzheimer's Disease
Červinková, Tereza ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Musílek, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tereza Červinková Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název práce: Prospěšný vliv inhibice enzymu 11β-HSD1 na kognitivní výkon u myšího modelu Alzheimerovy choroby Prodloužení délky života jde ruku v ruce s kognitivními poruchami souvisejícími se stárnutím. Alzheimerova choroba je nejčastěji se vyskytující demence. Je to nevratné a progresivní neurodegenerativní onemocnění vyznačující se ztrátou mozkových funkcí. Nedávné studie naznačují, že nadměrné působení glukokortikoidů má škodlivé účinky na hippocampus a způsobuje narušení prostorové paměti. Navíc bylo prokázáno, že starší myši s kognitivním deficitem vykazují zvýšenou genovou expresi enzymu 11β-hydroxysteroid- dehydrogenázy typu 1 (11β-HSD1) v oblasti hippocampu a parietální kůry. Kmen myší zvaný Senescence-Accelerated Mouse Prone 8 (SAMP8) je přirozeně se vyskytující zvířecí model zrychleného stárnutí. Mnoho studií naznačuje, že SAMP8 vykazují behaviorální a histopatologické znaky Alzheimerovy choroby. V rámci této studie jsme hodnotili neuroprotektivní účinky inhibice enzymu 11β-HSD1 potentní sloučeninou s názvem RL-118, která je syntetizována na pyrrolidinovém základě, a/nebo účinky stravy na kognitivní funkce u různých skupin SAMP8...
|
|
|
Beneficial Effects of 11β-HSD1 Inhibition on Cognitive Performance in a Mouse Model of Alzheimer's Disease
Červinková, Tereza ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Musílek, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tereza Červinková Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název práce: Prospěšný vliv inhibice enzymu 11β-HSD1 na kognitivní výkon u myšího modelu Alzheimerovy choroby Prodloužení délky života jde ruku v ruce s kognitivními poruchami souvisejícími se stárnutím. Alzheimerova choroba je nejčastěji se vyskytující demence. Je to nevratné a progresivní neurodegenerativní onemocnění vyznačující se ztrátou mozkových funkcí. Nedávné studie naznačují, že nadměrné působení glukokortikoidů má škodlivé účinky na hippocampus a způsobuje narušení prostorové paměti. Navíc bylo prokázáno, že starší myši s kognitivním deficitem vykazují zvýšenou genovou expresi enzymu 11β-hydroxysteroid- dehydrogenázy typu 1 (11β-HSD1) v oblasti hippocampu a parietální kůry. Kmen myší zvaný Senescence-Accelerated Mouse Prone 8 (SAMP8) je přirozeně se vyskytující zvířecí model zrychleného stárnutí. Mnoho studií naznačuje, že SAMP8 vykazují behaviorální a histopatologické znaky Alzheimerovy choroby. V rámci této studie jsme hodnotili neuroprotektivní účinky inhibice enzymu 11β-HSD1 potentní sloučeninou s názvem RL-118, která je syntetizována na pyrrolidinovém základě, a/nebo účinky stravy na kognitivní funkce u různých skupin SAMP8...
|
|
|
Inter-individual differences in behaviour of laboratory rats
Rudolfová, Veronika ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stále častěji se ukazuje, že ačkoliv jsou pokusná zvířata vystavena stejným podmínkám, jejich chování se mezi sebou liší. Pokud jsou tyto rozdíly stabilní v čase a napříč různými situacemi, můžeme mluvit o personalitě. Tato diplomová práce testuje interindividuální rozdíly v chování laboratorních potkanů (kmene Long Evans) v sérii experimentů prováděných v rané onotgenezi a v dospělosti. Kromě stanovení interindividuálních rozdílů v chování a personality jedinců si tato práce ukládá dva hlavní cíle. (1) Stanovit stabilitu personality napříč ontogenezí. (2) Zjistit, zda interindividuiální rozdíly v chování souvisí s výkonem v kognitivních testech. Potvrdili jsme existenci interindividuálních rozdílů v chování u laboratorních potkanů. V této sérii experimentů jsme však nebyli schopni určit personalitu jednotlivých pokusných jedinců. Rozdíly v chování jedinců byly nejlépe vyjádřené chováním v open field testu a ve vyvýšeném křížovém bludišti (Elevated plus maze test). Naše výsledky také ukazují, že v jednotlivých opakováních těchto testů se zvířata chovají rozdílně. Dále jsme zjistili, že chování v testu aktivního vyhýbání se místu na rotující arénce a v Morrisově vodním bludišti spolu nesouvisí, ačkoliv oba tyto experimenty testují kognitivní schopnosti. Korelace parametrů z testů aktivního vyhýbání...
|
|
|
Referenční význam slov při komunikaci člověka a psa
Stemmerová, Lucia ; Lindová, Jitka (vedoucí práce) ; Santariová, Milena (oponent)
V posledních dvaceti letech se psi stávají modelovými subjekty řady srovnávacích studií. Prováděné experimenty nám naznačují, že se u nich v procesu domestikace vyvinuly specifické kognitivní schopnosti jako adaptace na antropomorfní prostředí. Psi jsou například schopní sledovat pohled člověka a porozumět ukazovacím gestům. Důležitým tématem současných výzkumů jsou lingvistické schopnosti psů. Poznatky v této oblasti by mohly pomoci odhalit evoluční procesy, jež formovaly lidský jazyk. Minulé studie prokázaly, že psi jsou schopní rozlišit název nového objektu prostřednictvím rychlého mapování. Nicméně v případě rozlišování dvou nových objektů nastával problém. Proto jsem se rozhodla experimentálně ověřit, zda jsou psi schopní zapamatovat si dvě nová slova a přiřadit je ke správným objektům už v prvním tréninkovém sezení. Za tímto účelem byla vypracována nová metodika, pomocí které byli testováni tři psi plemene border kolie. Výsledky ukázaly, že po určitém tréninku byli psi schopní správně rozlišit dvě nová slova v případě, že stál experimentátor před nimi a měli možnost multisenzorické percepce. V případě, že měli psi možnost vnímat pouze jeden komunikační kanál (pouze vizuální či pouze akustický), docházelo u nich k větší chybovosti. Výsledky experimentu naznačují, že funkčně referenční reakce...
|
|
| |
|
|
Vliv přírody na lidské zdraví a vývoj jedince
Antošová, Eliška ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Název: Vliv přírody na lidské zdraví a vývoj jedince Cíle: Cílem této bakalářské práce bylo provést podrobnou rešerši odborné zahraniční literatury zabývající se vlivem přírody na lidské zdraví a vývoj jedince. Metody: K rešerši literatury byly použity především databáze odborných zahraničních článků především PubMed, Medline, Scopus. Výsledky: Studie zkoumají působení přírodního prostředí na jedince ve třech úrovních: fyziologické, psychologické a kognitivní. Výsledky poukazují na potenciální pozitivní efekt přírodního prostředí na jedince na všech zkoumaných úrovních. Studie tento efekt prostředí popisují jako restorativní, který je vysvětlován dvěma teoriemi: 1) Teorie regenerace pozornosti - tento restorativní efekt vysvětluje na základě obnovení kapacity záměrné pozornosti. 2) Teorie snížení stresu - vysvětluje restorativní účinek z hlediska pozitivního ovlivnění emočního stavu jedince, což má za následek snížení stresové reakce organismu a navození fyziologických procesů vedoucích k relaxaci, regeneraci a uvolnění. Dále studie poukazují na podstatnou roli přírodního prostředí v celkovém vývoji jedince a negativní důsledky plynoucí z nedostatečného kontaktu jedince s přírodou, které popisují jako "Nature Deficit Disorders". V neposlední řadě studie pokazují na potenciál využití přírodního...
|
|
| |
host ::
RSS.