|
|
Transformace podoby trickstera v současném ruském dětském folkloru
Ruchkina, Irina ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Tématem této diplomové práce je transformace postavy trickstera v současném ruském dětském folkloru. První část je věnována analýze triksteriády a tricksterských hrdinů. Tato část je založena především na klasických dílech předních etnologů, antropologů a folkloristů - jsou to především práce Clauda Lévi-Strausse, Vladimira Proppa, Jeleazara Meletinského a mnoha dalších. V této části jde především o systematizaci a analýzu klasických vlastností hrdiny-trickstera pro následnou analýzu a srovnání se současným hrdinou sadistických veršovánek - chlapečkem. Druhá část je úvodem do tematiky sadistických veršovánek - věnuje se historii jejich vzniku; historickým, kulturním a sociálním faktorům, které měly vliv na jejich vývoj; systemizaci sadistických veršovánek dle témat a směrů. Podkladem pro tuto část se stala díla ruských antropologů, folkloristů a psychologů. Třetí část mé práce je věnována samostatné srovnávací analýze charakteru hlavního hrdiny sadistických veršovánek - chlapečka jako tricksterské postavy. Analýza je založena na klasických etnografických studiích věnovaných tricksteriádě a také na pracích věnovaných fenoménu sadistických veršovánek. Během této analýzy, kde jsem srovnávala typické charakteristiky a vzory chování klasického trickstera a chlapečka, jsem se snažila dojít k závěru, zda...
|
|
|
Zobrazení existenciálně vypjatých životních situací ve vybraných dílech pro děti a mládež a jejich didaktická analýza
Haasová, Jana ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hník, Ondřej (oponent)
Cílem magisterské diplomové práce Zobrazení existenciálně vypjatých životních situací ve vybraných dílech pro děti a mládež a jejich didaktická analýza je upozornit na dvě knihy pro děti a mládež s velmi citlivou tematikou (domácí násilí a úmrtí rodiče) a poukázat na možnost, jak s těmito literárními díly pracovat v hodinách literatury či občanské výchovy. První část práce je věnována tématu domácího násilí a jeho zobrazení v knize Všehokniha. Druhá část se věnuje úmrtí blízkého člověka a jeho znázornění v knize Volání netvora. Každá z částí je rozdělena do několika podkapitol. V první z nich se zabývám odbornými poznatky k příslušnému tématu, ve druhé pak projevy daného problému ve vybrané knize, v další části jsou analyzovány literární postavy, které se s danou existenciálně vypjatou situací vypořádávají. Poslední kapitola vždy patří didaktickému potenciálu vybrané ukázky. Výstupem práce jsou dva okomentované pracovní listy a shrnutí zkušeností z jejich realizace na základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA děti, úmrtí, domácí násilí, dětský hrdina, didaktická analýza, literatura, občanská výchova
|
|
|
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
|
|
|
Umění a péče o duši u Jana Patočky
Josl, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zátka, Vlastimil (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
Tato práce přistupuje k Patočkově filosofii umění z perspektivy "péče o duši". Myšlenka "péče o duši", se rozvíjí především v rámci Patočkovy filosofie dějin. První část práce se proto pokouší určit podrobnější obsah myšlenky "péče o duši" na pozadí toho, jak tato myšlenka krystalizovala v Patočkově filosofii dějin od 30. let až po její zralou podobu v textech a přednáškách z let 70. Jako určující se pro motiv duše ukazují autorovy úvahy o svobodě a její provázaností s mravním momentem existence, stejně jako s jejím vztahem k pravdě zjevování. Tyto tři momenty vytváří u Patočky hlavní momenty zkušenosti duše, kterou lze nalézt i v umění. Patočkovy interpretace uměleckého jazyka ukazují, že chápal umění nejen jako místo zkušenosti svobody, ale i jako specifický druh reflexe lidského postavení ve světě a lidského vztahu ke zjevování. Přesto umění svým výrazivem obrazů a citů zůstává podle Patočky na půli cesty mezi filosofií a mýtem. Proto lze nakonec umění u Patočky připsat charakter péče o duši jen v limitovaném smyslu, totiž že je to přítomnost pohybu transcendence, který je v umění všech dob pro Patočku oslovující, a nikoli výsledky, které jsou, jakkoli hluboké, nakonec vždy postřehy a spojeními o věcech ve světě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Snake as Means of Reflection in the Texts about Artists from the German Romantic Period
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Bartl, Andrea (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá funkci a inscenaci motivu hada ve čtyřech vybraných textech o umělcích německého romantismu, přičemž chápe hada jako znak reflektující o problematice umělecké existence a cestě k umělecké tvorbě popř. o umělecké tvorbě vůbec. Při interpretaci jednotlivých motivů hada je zvolen pro literární texty třífázový postup, podobně jak jej aplikuje Erwin Panofsky při popisu motivů na obrazech. Interpretace vychází ze strukturálního postavení motivu hada v textu a jeho inscenace v textu. Stěžejní roli hraje následně odhalení kontextů, které daný motiv hada aktualizuje - jedná se především o biblické hady, mytické hady a hadí linii jakožto linii krásy, která byla předmětem dobového estetického diskursu. Význam motivu hada v textech je dán především vzájemnou interakcí tematizovaných kontextů, která je v jednotlivých textech realizována odlišnými způsoby. Motiv hada, jak je utvářen v jednotlivých interpretovaných textech, je ve všech případech vysoce komplexním motivem. Díky možnosti konotace s hady z oblasti Bible a mytologie se stává literární motiv hada polyvalentním znakem, který charakterizuje i uměleckou existenci jako polyvalentní popř. ambivalentní. To znamená, že je umělecká existence na jedné straně upřednostňována, popř. že je prezentována jako fascinující. Na druhé straně...
|
|
| |
|
|
Humoristická próza na území Těšínského Slezska psaná v těšínském nářečí v období druhé poloviny 20. století
Mohelníková, Táňa ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Kolmanová, Simona (oponent)
Bakalářská práce má za cíl co nejkomplexněji nastínit problematiku humoristické prózy na Těšínsku psané v nářečí v období druhé poloviny 20. století. První část práce podává stručný obraz celkového literárního vývoje na území Těšínského Slezska do roku 1945. Následující kapitola se zabývá literaturou vznikající po roce 1945. V této části práce jsou uvedena základní periodika, nejvýznamnější autoři Těšínska, základní rysy jejich tvorby a zejména četná literární seskupení. Další část se již zabývá humoristickou tvorbou na Těšínském Slezsku. Na začátku je zde teoreticky a žánrově vymezen pojem humoristická próza. Následující kapitola pojednává o autorech a sběratelích, jejich tvorbě a způsobu psaní humoristické prózy. V závěrečných kapitolách práce je analyzována humoristická próza z hlediska nejtypičtějších literárních motivů. Po teoretickém nastínění pojmu motiv a postava a jejich rozlišení v textu jsou motivy a postavy na základě primární literatury dále rozčleněny a blíže charakterizovány.
|
|
| |
|
| |
|
|
Bohumil Modrý a jeho osud v mediálním a literárním ztvárnění
Jakubec, Dominik ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zaměřuje na obraz československého hokejového brankáře Bohumila Modrého v současné literatuře a dobovém periodickém tisku. Po přiblížení osudu Bohumila Modrého se zabývá v druhé kapitole analýzou dobového tisku, kdy na příkladu deníků Rudého práva, Mladé fronty a Československého sportu analyzuji kvantitativně informace o sledované osobnosti a změnu mediálního obrazu Bohumila Modrého. Zkoumaná období jsem si vytyčil na dobu průběhu hokejových mistrovství světa v letech 1947 a 1949, olympijských her 1948, zatčení reprezentačního týmu a Bohumila Modrého v březnu roku 1950, soudního přelíčení v říjnu 1950, propuštění odsouzených v roce 1955, smrti Bohumila Modrého v červenci roku 1963 a rehabilitaci všech nespravedlivě uvězněných v červenci roku 1968. Třetí část následně sleduje literární obraz tohoto sportovce na příkladu knihy Jáchymov rakouského autora Josefa Haslingera. Jedná se o román, který autor připravoval spolu s dcerou Bohumila Modrého, Blankou Modrou, a přestože sleduje také jiné dějové linky, významně líčí osud Bohumila Modrého. Zde se zaměříme na to, zda informace uvedené v románu odpovídají těm získaným z odborných zdrojů, případně jakým způsobem jsou pozměněny či doplněny. Závěr vyhodnocuje dobové kvalitativní mediální obrazy významného československého...
|
host ::
RSS.