|
|
Historie majetku hlubocké větve Schwarzenbergů v období 1938-1950
Vochozka, Šimon ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je věnována rozboru historie majetkového souboru hlubocké větve rodu Schwarzenbergů v období předcházejícím 2. světovou válku, v průběhu tohoto válečného konfliktu a v letech bezprostředně navazujících. Z těchto tří period je zájem soustředěn především na události poválečného období, jejichž hlubší rozbor může také více napovědět o tehdejší politické a společenské situaci, zejména pak na zákon č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, včetně procesu jeho tvorby a přijímání, jakož i důsledkům, které aplikace tohoto zákona vůči majetku hlubocké větve Schwarzenbergů přinesla. Další historie zájmového majetkového souboru je pak sledována až do okamžiku jeho definitivního začlenění do systému socialistického hospodářství, které znamenalo jeho konečnou likvidaci.
|
|
|
Olomoucké tvarůžky - produkce, podnikání, konzum, 1938-1960
Sedláček, Petr ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice produkce, podnikání a konzumu olomouckých tvarůžků v období let 1938-1960 na území českých zemí, resp. Československa. Shrnuje vývoj tohoto oboru do roku 1938 a všímá si jak ho ovlivnily důsledky mnichovské změny hranic. Práce sleduje druhy státních zásahů do výroby tvarůžků ve válečných a poválečných letech. Také sleduje proces socializace a následného znárodnění soukromých podniků v 50. letech. Práce přibližuje obraz podnikání ve výrobě tvarůžků a přináší bližší studii tří typických podnikatelů v závislosti na rozsahu jejich produkce. Dále se práce zabývá tvarůžkářstvím jako specifickým odvětvím mléčného průmyslu. Sleduje počet, formu, velikost, regionální rozmístění a strojní vybavení podniků působících v tomto oboru. Poté se věnuje velikosti produkce tvarůžků, jejímu vztahu k celkové produkci sýrů, k typu závodů a regionu. Zabývá se počtem a strukturou pracovníků v tvarůžkářských podnicích a jejich postavením. Věnuje se také exportu tvarůžků. Poslední kapitola je věnována místu tvarůžků v konzumních zvyklostech obyvatelstva a jeho sociální podmíněností.
|
|
|
Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948. Vzpomínky, paměti, realita
Loudová, Veronika ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Předložená bakalářská práce "Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948: vzpomínky, paměti, realita" obsahuje popis všech důležitých událostí, které se v tomto městě odehrály v poválečném období. Práce je rozdělena do šesti klíčových kapitol. První kapitola přibližuje čtenáři samotné město, jeho vznik a vývoj do období druhé světové války. Nejsou také opomenuty ani válečné události, jež velmi ovlivňovaly zdejší život. Druhá kapitola se zabývá místním květnovým povstáním a změnami, které tyto momenty přinesly. Následující tři zásadní kapitoly mapují rozvoj města po okupaci. Nechybí zde zmínka o místní komunistické straně, o poválečných volbách a o komunistickém převratu. Poslední kapitola je věnována firmě Baťa, která byla nejvíce zasažena poválečnými změnami. Součástí práce jsou také výpovědi pamětníků, kteří vzpomínají na dobové události.
|
|
|
Václav Majer: politik v letech 1945-1948
Brož, Jan ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobou Václava Majera (22. 1. 1904 Pochvalov - 25. 1. 1972 College Park, Maryland, USA) a jeho politickou činností, zejména v období třetí republiky. Václav Majer byl sociálnědemokratickým politikem a je vnímán jako hlavní představitel pravicového křídla uvnitř své strany. Tato charakteristika v daném kontextu znamenala, že byl ostražitý vůči komunistům a stavěl se skepticky k úzké spolupráci sociální demokracie s KSČ. Protože kořeny mnohých politických událostí třetí republiky sahají do období druhé světové války, práce sleduje Majerův život již od doby druhé republiky. Nejprve se věnuje okolnostem Majerova odchodu do emigrace začátkem roku 1940. Potom text informuje o jeho činnosti v rámci politických struktur československého exilu ve Velké Británii. Ve třetí, nejobsáhlejší kapitole se práce zabývá Majerovou činností ve třetí republice. Rozebírá jednotlivé kauzy tehdejší politické scény. Všímá si těch kauz, v nichž sehrál Majer důležitou roli. Jedná se zejména o otázky znárodnění, československé účasti na Marshallově plánu, brněnského sjezdu sociální demokracie a únorových událostí roku 1948. Práce končí Majerovým odchodem do exilu po Únoru.
|
|
| |
|
|
Znárodnění firmy Nehera, oděvní společnost (1945-1948)
Buršíková, Alena ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce je případovou studí oděvní společnosti Nehera, oděvní služba v Prostějově v letech 1945 - 1948. Analyzuje změny, kterými podnik prošel po válce. Především postihuje základní mechanismy, na nichž probíhal proces znárodnění a které současně vysvětluje. Pozornost je věnována přeměně soukromého podniku v podnik národní. Rovněž jsou sledovány principy, na nichž nově vzniklý národní podnik fungoval. Zachycuje tak výsledky, které znárodnění přineslo.
|
|
|
Národohospodářská komise ÚV KSČ 1945-1948. Aktéři a ideologie.
Keller, Filip ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Práce je koncipována jako prosopografická studie členů národohospodářské komise ÚV KSČ a jejích odborných subkomisí působících v letech 1945 až 1948, které zkoumá z hlediska kritérií výběru členů, jejich předchozí kariéry, dosaženého vzdělání apod. Práce je příspěvkem k dějinám středních vrstev v českých zemích - cílem analýzy je vysvětlit příklon těchto lidí k projektu socialistické společnosti a jejich připravenost podílet se na poválečném komunistickém hnutí. Kromě základního rámce agendy národohospodářské komise se práce zabývá také přísliby a očekáváními, které byly v souvislosti s projektem socialistické společnosti artikulovány, a pokouší se tak charakterizovat motivy osobní angažovanosti členů národohospodářské komise v poválečné společenské transformaci a jejich osvojení socialistické ideologie.
|
|
|
Hospodářský vývoj Československa v letech 1945 až 1948
Pazdera, Lukáš ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hospodářský vývoj Československa po roce 1945 a je zakončena politickým převratem v roce 1948, kdy se definitivně k moci dostali komunisté. Práce má nabídnout pohled na československé hospodářství, jehož další vývoj byl ovlivněn zkušenostmi s hospodářskou krizí 30. let, okupací a změnou v ekonomickém myšlení napříč celou Evropou. Hlavní pozornost věnuji tomu, jak moc byla úspěšná poválečná obnova, za jakých politických podmínek ke změnám v našem hospodářství docházelo a hospodářským výsledkům, které přinesly. Za klíčové považuji pozemkovou reformu, vyrovnání se s německou otázkou po válce odsunem Němců, proces znárodnění průmyslu, uzákonění dvouletého hospodářského plánu a odmítnutí Marshallova plánu. Svojí roli sehrálo i spojenectví se Sovětským svazem. Hlavní závěr práce zní, že v Československu došlo k úspěšné transformaci z válečného řízení hospodářství na smíšenou ekonomiku, v které hlavní roli státu doplňoval soukromý sektor. Za klíčové pro hospodářský vývoj v letech 1945 až 1948 považuji existenci i jiných alternativ vývoje, které ale s ohledem na rostoucí vliv komunistů ve vládě nemohly být prosazeny.
|
|
|
Podnikatelské strategie manažerů českobudějovických tužkáren na cestě ke znárodnění 1945-1948
BOHDÁLEK, David
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou uplatňování manažerských strategií a jejich ekonomických dopadů na českobudějovické tužkárenství v období 1945-1948. Základní zdroje pro tuto analýzu představovaly převážně výroční a provozní zprávy, zápisy z porad, statistická hlášení, korespondence a také prameny osobní povahy. Práce vychází z metodologických východisek business history. Hlavním předmětem výzkumu se staly nejdůležitější osobnosti tužkárenského průmyslu v poválečné době. Na základě podnikatelských strategií těchto manažerů se další části soustředily na hospodářský vývoj, kde byla uplatněna vertikální i horizontální komparace. Stranou pozornosti nezůstala ani reklamní činnost jednotlivých tužkáren a dále vyjednávání s bývalými dceřinými společnostmi reprezentované rodinou Hardtmuth. Klíčovým přínosem uvedené práce je analýza procesu znárodnění a následné centralizace československého tužkárenství.
|
|
|
Proces znárodnění v Československu po roce 1945 na příkladu průmyslového podniku ČKD
Bek, Daniel ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce se zabývá znárodněním v roce 1945 a jeho následnými dopady na Československo na příkladu průmyslového podniku ČKD. Práce uvádí výsledky výzkumu, ve kterém jsem zjistil, ţe znárodnění podniku ČKD neprospělo. Hlavní vinu na tom mají necitlivé, politicky motivované, zásahy do struktury ČKD. Kdy se ČKD stává nástrojem pro dosaţení politických cílů. Dalšími důvodem je významné omezení trţního hospodářství a konkurence. Interním důvodem je příliš vysoká mzda, která nekorespondovala s pracovní produktivitou. V práci provádím porovnání hospodaření ČKD před válkou a po znárodnění, abych získal údaje o tom, jak si hospodářsky vedlo. V práci není opomenuta stránka legislativního rámce znárodnění a předpokladů znárodnění v Československu. Práce tak komparuje teoretickou stránku s praktickou stránkou znárodnění.
|
host ::
RSS.