|
|
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce.
Mrňka, Jaromír ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Staněk, Tomáš (oponent)
"Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce Jaromír Mrňka, ÚHSD FF UK, 2011. Bakalářská práce "Národní a politická očista" v Mohelnici 1945-1948. Vyhnání - Transfer - Retribuce zpracovává téma "očistných" procesů v severomoravském městě Mohelnice v průběhu tzv. třetí československé republiky. V kontextu dlouhodobého vývoje česko-německých vztahů v regionu a převratných změn ve struktuře poválečné společnosti sleduje zapojení jednotlivých aktérů v průběhu tzv. vyhnání a živelné retribuce v květnu až červenci 1945, provádění nařízení tzv. velkého retribučního dekretu od července 1945 a organizované fáze transferu německého obyvatelstva v regionu v průběhu roku 1946. U obžalovaných podle tzv. velkého retribučního dekretu se zaměřuje na jejich motivace a změnu jejich sociálního statusu v souvislosti s jejich zapojením do stranických struktur NSDAP.
|
|
|
Reflection of Social, Economic and Cultural Changes in Britain in Selected Early Victorian Fiction
Šišková, Martina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Cílem rigorózní práce s názvem "Sociální, ekonomické a kulturní změny probíhající v Británii a jejich odraz ve vybraných dílech raně viktoriánské prózy" je prozkoumat vztah mezi První průmyslovou revolucí ve Velké Británii a anglickou prózou tohoto období. Zabývá se otázkou, zda vybraní autoři ve svých dílech odráželi hlavní průmyslové a společenské změny a pokud ano, tak na které konkrétní události se zaměřovali. Dále se tato práce zabývá vztahem mezi romanopisci a jejich díly, jinak řečeno, snaží se prokázat, zda existuje nějaký vztah mezi třídním původem autorů a způsobem, jakým vyobrazovali sociální problematiku ve svých románech. Tato rigorózní práce se také snaží zjistit, jestli se autoři vybraných děl identifikovali se svými hrdiny a/nebo zda projektovali své životní zkušenosti do vlastní literární tvorby. Práce se také zaměřuje na literární směry zastoupené v následujících raně viktoriánských románech: Janě Eyrové od Charlotty Brontëové, Bouřlivých výšinach od Emily Brontëové, Nadějných vyhlídkách, Zlých časech, Oliveru Twistovi a Příběhu Davida Copperfielda od Charlese Dickense a Jarmarku marnosti od Williama Mekapeace Thackereyho. Klíčová slova: sociální změny, průmyslová revoluce, viktoriánská společnost, společenská mobilita, třídní konflikt, román
|
|
|
Brains versus Brawn: Comparison of the Educational and Occupational Status of non-EU Labour Migrants in the Czech Republic
Leontiyeva, Yana ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent)
Hlavním cílem této disertační práce je analýza vzdělanostní a profesní struktury migrantů ze zemí mimo EU, pracujících v České republice. S použitím poznatků z teorie lidského kapitálu a sociologie migrace tato práce zkoumá, do jaké míry existuje nesoulad mezí stupněm dosaženého vzdělání imigrantů a jejích pracovním uplatněním v ČR. Speciální pozornost je věnována fenoménu překvalifikovanosti a socioekonomickým teoriím vysvětlujícím vznik a setrvání tohoto fenoménu u imigrantů a také rozboru metodologických aspektů měření zkoumaného jevu. Kromě sekundární analýzy dostupných pramenů a výstupů s předchozích šetření, tato práce využívá dostupné statistické údaje a také data ze dvou poměrné unikátních rozsáhlých kvantitativních sociologických šetření realizovaných v letech 2006 a 2010 Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, v.v.i.
|
|
|
Individuální a sociální souvislosti sestupné sociální mobility
Kubatová, Marie ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Autorka se v textu zabývá tématem individuálních a sociálních souvislostí sestupné sociální mobility. Zaměřuje se na případy rodin vysokoškoláků, jejichž potomci nenavázali na sociální status svých rodičů z hlediska vzdělaní a nezískali tedy vysokoškolský diplom. Opřena o definice pro práci stěžejních pojmů, vycházejíc z kompilace publikací věnujících se výzkumu sociální mobility a vzdělanostních nerovností, předkládá kvalitativní analýzu sebraných rozhovorů zpracovanou za pomoci metod zakotvené teorie. Zmiňuje, že na základě provedené analýzy nelze zkoumaný jev, intergenerační sociální mobilitu z hlediska vzdělání jako takovou, označit za problém. Tím se stává až poté, kdy je zasazen do kontextuálního rámce, v němž k němu dochází. Autorka na základě analýzy shrnuje, že potomci vysokoškoláků své schopnosti a dovednosti získané výchovou v prostředí vysokoškolsky vzdělaných rodičů rozvíjejí a zužitkovávají, byť v jiné než formálně vzdělávací rovině. Je to právě autorita, jíž onen formálně vzdělávací systém disponuje, která vytváří sociální normu a společenské očekávání, na základě kterých jsou potomci vysokoškoláků bez vysokoškolského diplomu považováni za problematické, ze společenské normy se vychylující.
|
|
|
Prestiž a sociální stratifikace v české společnosti mezi lety 1988-1999
Křepelková, Zuzana ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Resumé V roce 1989 proběhla pro české dějiny významná revoluce, která zapříčinila, že se česká společnost začala orientovat z východu na západ. Společnost, ve které převládaly rovnostářské principy se ocitla tváří v tvář realitě západního světa, kam svou orientací nepatřila. V mínění lidí stále přetrvávaly nejenom touhy po sociálním zabezpečení, ale i jistá dávka rozhořčení nad rychle rostoucí diferenciací příjmů, která se projevovala negativním hodnocením bohatších lidí - svou úlohu sehrála i řada skandálů (tunelování a rychlý krach nově se zakládajících podniků). Česká společnost byla před rokem 1989 jen minimálně stratifikována. Po revoluci bylo potřeba vytvořit novou elitu, střední třídu a souběžně s tím se vytvářela i nová spodní vrstva. Nejdynamičtějším vývojem prošla nově vznikající stará střední třída (podnikatelé), pozvolněji se vyvíjela nová střední třída (odborníci s vysokoškolským vzděláním), jejíž přeměna je záležitostí několika generací. K porovnání prestiže (v době transformace a před ní) musíme jako výchozí použít škálu z roku 1967, neboť se jedná o poslední škálu zhotovenou v komunistickém Československu. Komunistická společnost byla společností statickou a proto se můžeme domnívat, že se stratifikace do roku 1989 příliš nezměnila. Na předních pozicích zůstávají povolání lékaře, ministra,...
|
|
| |
|
|
Sociální mobilita konkrétní kolektivity
Kročáková, Eliška ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
V bakalářské práci na téma "Sociální mobilita konkrétní kolektivity" rozebírám především problematiku sociální mobility. V teoretické části se zabývám sociální stratifikací, která se sociální mobilitou velmi úzce souvisí. Bez jejího objasnění by mé další zabývání se sociální mobilitou nebylo zcela zřetelné. Dále je definováno základní názvosloví a vztah hlavní problematiky k demokratickému režimu. Praktická část se věnuje konkrétnímu výzkumu existence sociální mobility ve vybrané kolektivitě. Jako výzkumná metoda bylo použito dotazníkového šetření.
|
|
|
Sociální mobilita v obci
Šebestová, Jana ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Syrovátka, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na sociální mobilitu v obci, konkrétně v obci Sokolnice. V části teoretické je popisována sociologie, sociální mobilita a pojmy, které s ní úzce souvisí. Praktická část je zaměřena na hlavní cíl bakalářské práce, tedy výzkum sociální mobility v obci. Je zde popsán historický i demografický popis obce, kde byl proveden sociologický výzkum pomocí metody rozhovoru. Takto získaná data mi pomohla naplnit hlavní cíl, který je vyjádřen pomocí dílčích cílů a hypotéz.
|
|
|
Sociální mobilita v obci
Kristková, Markéta ; Novotná, Eliška (vedoucí práce) ; Truc, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Sociální mobilita v obci se zabývá problematikou sociální mobility a jejího vztahu k demokracii. Jsou v ní popisovány základní pojmy a teorie týkající se sociální stratifikace, která se sociální mobilitou úzce souvisí a jejíž důležitou součástí sociální mobilita je. Je v ní popisován a v praxi aplikován výzkum sociální mobility na malé obci. K výzkumu bylo použito dotazníkového šetření a na jeho základě je sestaven přibližný stratifikační model v dané obci.
|
|
|
Osobnostní charakteristiky a sociální mobilita
Bariekzahyová, Tereza ; Šafr, Jiří
Zkoumáme rozdíly v osobnostních rysech (extroverze, neuroticismus, odpovědnost), sebeúctě a těžiště kontroly (locus of control) z hlediska odlišných mezigeneračních mobilitních trajektorií. Dále sledujeme efekt vůle v období základní školy, souběžně s vlivem socioekonomického statusu a kulturního kapitálu rodiny původu, na status a specifické mobilitní vzorce: reprodukce – "setrvání dole" a vzestup z dělnické třídy. Analyzována jsou data ze dvou reprezentativních sociologických výzkumů české populace: Distinkce a hodnoty 2008 (30-34 let) a ISSP 2009 (18-87 let).
|
host ::
RSS.