|
| |
|
|
Stereotypy národností a znaky pro národy v českém znakovém jazyce
Břinková, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Metodologii, jak zkoumat stereotypy v mluvených jazycích, velmi podrobně popsal vesvých statích Jerzy Bartmiński. Pracuje s třemi typy dat (jazykovými, textovýmia empirickými), z nichž poté formuluje kognitivní definici, která popisuje stereotypzkoumaného fenoménu. Tato práce je první svého druhu, která se pokouší o aplikaci této metodologie při zkoumání etnických stereotypů v českém znakovém jazyce. Znakovéjazyky jsou svým charakterem vizuálně-motorické a nemají psanou podobu, což přináší jisté obtíže při zkoumání textových dat. Pro účely zkoumání stereotypů v těchto jazycích bylo tedy třeba zmíněnou metodu v mnohém upravit. Směrodatná se v tomto případě stala především data jazyková a částečně také empirická. Ukazuje se, že hledané stereotypy jsou nejčastěji obsaženy v samotné formě znaku (tzv. parametrech, kterými jsou tvar ruky, umístění, pohyb aj.), případně v modifikacích parametrů. To je doloženo na deseti různých etnických stereotypech v českém znakovém jazyce.
|
|
| |
|
|
Výuka multikulturní výchovy na základních školách a gymnáziích
Skuhrovcová, Jana ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
Anotace: V předložené práci se věnuji výuce průřezového tématu multikulturní výchova na českých základních školách a gymnáziích. Práce se sestává ze dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se věnuje otázce multikulturality, definici průřezového tématu multikulturní výchova, a jeho zařazení v rámci rámcového vzdělávacího programu. Dále odborné přípravě učitelů na výuku daného tématu a etnickému smýšlení učitelů a žáků. Také podává výčet organizací, které se zabývají výukou multikulturní výchovy, nabízejí programy, pomůcky a výukové materiály pro její realizaci a poskytují odborné školení pro učitele. Druhou část práce tvoří kvalitativní výzkum, který je uskutečněn pomocí polo- strukturovaných rozhovorů se čtyřmi učiteli základních škol a gymnázií v Praze a v České Lípě, kteří vyučují průřezové téma multikulturní výchova v rámci předmětu občanská výchova. Výzkum je zaměřen především na to, jak reálně probíhá výuka tohoto tématu na vybraných školách, zda učitelé využívají široké nabídky pomůcek a výukových materiálů, a jejich spolupráci s organizacemi poskytujícími programy a pomůcky k výuce tohoto tématu. Dále je výzkum zaměřen na odbornou přípravu učitelů v oblasti multikulturní výchovy a řeší, zda se učitelé během výuky setkávají s projevy rasismu a xenofobie ze strany žáků a jaké je etnické...
|
|
|
Genocida ve Rwandě v roce 1994 v českém dobovém tisku
Buchetka, Oldřich ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tématem této práce je genocida ve Rwandě, která proběhla v roce 1994 a její reflexe na stránkách českého dobového tisku. Cílem výzkumu je zjistit, jakým způsobem informovala vybraná česká periodika nejen o samotné genocidě, ale také o násilnostech v roce 1994, které jí předcházely a o událostech, jež po ní v témže roce následovaly a tyto poznatky vzájemně komparovat. Konkrétně se jedná o deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, které byly vybrány jakožto reprezentant spíše pravicových deníků. Rudé právo, periodikum mající blíže k levici a týdeníky Respekt a Reflex jako zástupci nedenního periodického tisku. Práce je tedy sondou českých médií a dává si za cíl alespoň částečně zmapovat mediální obraz, jak informoval o konfliktu ve Rwandě. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část výzkumnou. V první části je nastíněna obecná charakteristika země a jsou zde popsány historické prameny napětí mezi oběma etnickými skupinami. Dále jsou vylíčeny události, které genocidě předcházely, a v neposlední řadě je pozornost věnována jejímu samotnému průběhu a událostem, které po ní v témže roce následovaly. Druhá část práce je věnována samotnému výzkumu vybraných českých periodik.
|
|
| |
|
|
Vnímání bolesti u vybraných národnostních a náboženských minorit
KOPČÁKOVÁ, Sandra
Diplomová práce je zaměřena na vnímání bolesti napříč vybranými kulturami a náboženstvím. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktický výzkum. V teoretické části je popsáno transkulturní ošetřovatelství, jeho vývoj, bolest a její vnímání. Následně jsou v práci charakterizovány vybrané národnostní a náboženské menšiny, a to vietnamská, ukrajinská, romská menšina a menšina vyznávající islám. V praktické části jsou zpracována data, která byla získána během výzkumného šetření. Na začátku výzkumu, byly sestaveny dva cíle. První byl zaměřen na zmapování vnímání bolesti u příslušníků vybraných národnostních a náboženských minorit. Druhý cíl byl zaměřen na využití možností terapie bolesti u příslušníků vybraných národnostních a náboženských minorit. Data byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru o 25 otevřených otázkách. Rozhovorů se účastnilo vždy pět probandů od každé minority pobývající na území České republiky. Pouze menšina vyznávající islám byla zastoupena dvěma příslušníky, pobývajícími na území České republiky. Z výsledků lze vyčíst, že vnímání bolesti a její projevy se u národnostních menšin patrně liší. Jedinci ukrajinské a vietnamské menšiny svoji bolest skrývají na rozdíl od jedinců romské menšiny. Vyznavači islámu byli zastoupeni dvěma jedinci české národnosti, což ovlivnilo výsledky výzkumu. Dále se výzkumná část zabývá přístupem menšin k terapii bolesti. Důležité je, aby se ke každému jedinci přistupovalo individuálně. Výsledky pouze nastínily možné předpoklady, které by ovlivnily zmírnění bolesti. Na základě výsledků výzkumného šetření byl sestaven informační materiál pro sestry, který stručně charakterizuje specifika vnímání bolesti u vybraných menšin. Jeho účelem je pomoci sestrám orientovat se v této problematice a přiblížit jim techniky terapie bolesti či volbu vhodné metody na její měření.
|
|
|
Vzájemná reflexe pobaltských zemí ve společenském životě po roce 1991
Kaucká, Šárka ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá současnou vzájemnou reflexí pobaltských zemí. Na základě charakteristiky regionu, kapitol z dějinného vývoje prostoru, na jehož území se nynější státy vyskytují, a uvedením některých určujících kulturních reálií zemí, nacházíme společné a odlišné rysy Lotyšska, Estonska a Litvy a národů, které je obývají. Bakalářská práce pak na této stupnici podobnosti a odlišnosti uvádí některé vzájemné stereotypní představy a automatické asociace Estonců, Lotyšů a Litevců o státech, ve kterých žijí, a jistá vnímání o sobě navzájem a pobaltské vzájemnosti. Práce se také dotýká orientace států na jiné regiony a vnímání blízkosti či odlišnosti k jiným regionům a národům.
|
|
|
Terénní výzkum židovské komunity v Praze
Adlerová, Nina ; Řezáčová, Vendula (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Terénní výzkum židovské komunity v Praze" se zabývá sociální identitou mladých českých Židů. Cílem této práce je postihnou dualitu, respektive hybriditu této identity na základě prolínání dvou odlišných identit, a to identity české a židovské. Dále je zde snaha zachytit sebereflexi nositelů těchto identit, jejich vztah k češství i židovství a také dopad prolínání těchto identit na jejich každodenní život. Práce se opírá jednak o díla několika významných autorů zabývajících se sociální, potažmo etnickou identitou, jednak o již dříve provedený výzkum Dany Bittnerové o národnostních a etnických menšinách žijících na území České republiky. Základem této bakalářské práce je terénní antropologický výzkum, který byl zaměřen převážně na členy jedné konkrétní skupiny, jež je součástí pražské komunity, a to na členy České unie židovské mládeže. Skládal se jak ze zúčastněného pozorování organizovaných i spontánně vzniklých akcí, tak z polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Práce ukazuje, že pro všechny pozorované je židovství i češství nedílnou součástí toho, kým jsou, a že jsou tyto dvě identity silně propleteny. Židovská identita je sice imperativem, ale pro udržení silné identity je potřebný také proces sebe- identifikace. Stejně tak jsou podstatné i navenek deklarované...
|
|
|
Demografická diferenciace států USA
Hájková, Sylva ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá rozdílnostmi jednotlivých států Spojených států amerických z demografického hlediska a hledá jejich příčiny. Spojené státy americké se skládají z několika nesourodých územních celků, lišících se svojí polohou, velikostí, počtem a složením obyvatel či historickým vývojem. To vše ovlivňuje i demografické charakteristiky těchto územních celků. Pravděpodobnou hlavní příčinou diferenciace jednotlivých států je rasové složení, protože intenzita demografických událostí je specifická pro jednotlivé rasy či etnika. Liší se v úrovni plodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti či vzdělaní. K potvrzení těchto předpokladů byla použita statistická metoda kanonická korelace. Pomocí shlukové analýzy bylo odhaleno, že existují i skupiny států, které mají podobný demografický profil. Nejvýrazněji se projevuje vliv etnického a rasového složení ve státech na jihu území Spojených států, kde je nejvyšší podíl černošského a hispánského obyvatelstva. Ovlivněna je tak především diferenciace míry kojenecké úmrtnosti či naděje dožití. Klíčová slova: Spojené státy americké, rasa, etnikum, černošská populace, hispánská populace, úhrnná plodnost, naděje dožití, kanonická korelace, shluková analýza
|
host ::
RSS.