|
|
First phase of GDR literature: Aufbauliteratur 1949-1956
Wunderlin, Katja ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Anotace: Práce se zabývá první fází literatury Německé demokratické republiky, tzv. budovatelskou literaturou. Rozebírá způsoby, jak se NDR v letech 1949 - 1956 vypořádávala s fašistickou minulostí a jak se budoval vznikající socialistický stát. Budovatelská literatura popisovala snahy o výchovu člověka ve smyslu socialistické ideologie a zobrazovala všední život lidí v socialistickém státě. Tato literatura měla zároveň za cíl motivovat pracující lid ke zvyšování produktivity práce a tak i k budování socialistického hospodářství. Cílem mé práce je ukázat realitu tehdejší doby v literárním zpracování. Podkladem pro moji práci jsou čtyři vybraná díla spisovatelů NDR : Eduard Claudius Mensch an unserer Seite, Hans Marschwitza Roheisen, Jan Koplowitz Unser Kumpel Max, der Riese, Elfriede Brüning Regine Haberkorn a Harry Thürk Die Herren des Salzes. Klíčová slova: NDR, budovatelská literatura, budovatelská fáze, socialistický stát, pracující lid, produkce, převýchova, Eduard Claudius, Hans Machwitza, Jan Koplowitz, Harry Thürk, Elfriede Brüning
|
|
|
The Democratic Transition of Czechoslovakia, the German Democratic Republic and their Successor States, with Particular Focus on the Geopolitical Framework after 1989
Holtschke, Eric ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
(by Eric Holtschke) The end of the Cold War and thus the collapse of the Eastern Bloc was, in the words of Mary Farrell, "one of the late twentieth century's defining moments"1 : Communist rule in Central and Eastern Europe collapsed, opening up the road to democracy together with freedom of speech, freedom of thought and free elections, as well as free and independent movement of people. The end of the Cold War, which started as a direct result of the Second World War, came about by means of mass demonstrations, the first of which took place in Plauen (GDR) on 7 October 1989. Only a few months later, no-one could be sure how the world would develop. The so-called 'voice' was followed by 'exit' in the German Democratic Republic - and the Czechoslovakians were close to the events taking place in the embassy of the Federal Republic of Germany in Prague. The end of the autocratic system was followed by the process of democratisation, characterised by upheavals and the restructuring of political conditions. Free and independent elections marked the end of democratisation in both the German Democratic Republic and Czechoslovakia. The consolidation period was determined by the dissolution of both of the aforementioned countries, succeeded by 1) the absorption of the entirety of former East German...
|
|
|
Režijní tvorba Franka Castorfa
Pavlíčková, Aneta ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se věnuje tvorbě německého režiséra a intendanta divadla Volksbühne am Rosa-Luxemburg-Platz v Berlíně Franka Castorfa (nar. 1951). Práce se zaměřuje na charakteristiku Castorfova režijního rukopisu a zkoumá, v čem spočívá politično v Castorfových současných inscenacích v divadle Volksbühne. V práci jsou analyzovány inscenace Kean ou Désordre et Génie. Comédie en cinq actes par Alexandre Dumas et "Die Hamletmaschine" par Heiner Müller (prem. 6. 11. 2008) a Das Duell (prem. 27. 3. 2013). Na Castorfovu tvorbu se v práci nahlíží v kontextu performativní estetiky a postdramatického divadla. První část práce se zaměřuje na způsob, jakým Castorf upravuje a přetváří dramatické a literární texty. Druhá část práce se soustředí na režisérovo pojetí tělesnosti herce. Závěrečná kapitola se zabývá Castorfovým užíváním videotechniky a živého vysílání v inscenacích a věnuje se otázce, jak se odlišuje tělesnost herce na jevišti od elektronického obrazu hercova těla. Castorfova poetika je analyzována především z hlediska diváckého vnímání. Z bakalářské práce vyplývá, že politická dimenze Castorfovy tvorby nespočívá primárně v přímé textové výpovědi, ale v událostním charakteru představení. To je konstituováno fyzickou spolupřítomností herců a diváků, mezi nimiž dochází k vzájemné...
|
|
|
Olympijské hry v Mnichově jako dějiště politického soupeření mezi SRN a NDR
Papežová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Bakalářská práce "Olympijské hry v Mnichově jako dějiště politického soupeření mezi SRN a NDR" se zabývá využitím sportu k politickým účelům ze strany obou německých států na konkrétním příkladě olympijských her v Mnichově v roce 1972. Tyto olympijské hry byly pro oba státy přelomové - pro SRN jako pořadatelskou zemi znamenaly příležitost jak ukázat světové veřejnosti nové a moderní Německo, na druhé straně mohla NDR ke své prezentaci využít první rovnoprávné účasti samostatného týmu na olympijských hrách. V první části se práce zaměřuje na vývoj německo-německého soupeření na olympijských hrách, kapitola věnující se samotným olympijským hrám v Mnichově pak odpovídá na otázku, jaké cíle si oba německé státy na vrcholné události kladly, jakým způsobem jich chtěly dosáhnout a který stát byl v naplňování svých cílů úspěšnější. Pozornost je věnována i roli palestinského atentátu v politickém soupeření obou států. K závěrům práce přispívá i provedená analýza ohlasu politického soupeření NDR a SRN na mnichovských olympijských hrách v denním tisku, konkrétně ve východoněmeckém deníku Neues Deutschland a západoněmeckém Berliner Morgenpost.
|
|
|
The revolt of 1953 and its interpretation in the tendentious newspapers in the GDR and Czechoslowakia
Kyselová, Petra ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Cílem bakalářské práce "Povstání ze 17. března 1953 a jeho interpretace v tendenčním tisku NDR a ČSR" je charakterizovat základní rysy povstání, ke kterému došlo nejprve 17. června 1953 ve východním Berlíně a poté i v celé řadě dalších východoněmeckých měst. V první části se pokusím postihnout zejména příčiny této události, její průběh se zaměřením se na zásadní okamžiky, které ovlivnily následný průběh povstání. A svůj zájem zaměřím i na důsledky, které tato událost měla na další společensko-politický vývoj rozděleného Německa. Ve druhé části práce charakterizuji bezprostřední výklad této události, který vytvářely v NDR a ČSR tendenční tiskoviny. V každé zemi budu tuto interpretaci zkoumat ve stranickém, odborovém a mládežnickém tisku. S přihlédnutím ke kontrolám a cenzurním mechanismům, které v obou zemích dostávaly konkrétní obrysy, se pokusím hledat při zkoumání interpretace této události rozdíly mezi jednotlivými periodiky a poté i mezi zeměmi navzájem. Budu sledovat, jaké charakteristiky této události jednotlivá periodika události přisuzovala a zda se v nich případně mohla objevit nezkreslená fakta a myšlenky. Při porovnání mezi zeměmi se budu zabývat otázkou, zda bylo nutné informace pocházející z východního Německa a které byly určené pro československé čtenáře dále upravovat a...
|
|
|
Non-institutionalized political Protest in the GDR and the East Germany: from Montagsdemonstrationen till left- and rightwinged extremism
Fridrich, Tomáš ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá neinstucionalizovaným politickým protestem v nových zemích Spolkové republiky Německo počátkem devadesátých let. Východiskem je široká zkušenost obyvatelstva s tímto druhem protestu z doby před sjednocením Německa (masové demonstrace roku 1989). Práce se pomocí odborné literatury snaží odpovědět na otázku, jaký má tato zkušenost vliv na případnou účast na pozdějším neinstitucionalizovaném protestu a dále, jaké formy tohoto protestu lze počátkem devadesátých let v nových spolkových zemích sledovat nejčastěji. Zkušenost z doby přer rokem 1989 je v práci zmíněna pouze krátce ve formě určité předehry, těžiště pak spočívá v analýze forem neinstitucionalizovaného protestu v nových spolkových zemích. Jako nejviditelější formy tohoto protestu se ukazují pravicový a levicový extremismus. Práce sleduje vývoj, ke kterému na obou těchto scénách během devadesátých let dochází a zmiňuje i nejznámější kauzy, spojené s extremismem. V případě pravicového extremismu je věnována kapitola i jeho počátkům, sahajícím v bývalé DDR do počátku osmdesátých let. Aktuálnost tématu dokládá poslední kapitola, věnovaná mediálnímu odrazu zpracovaného tématu v českém dobovém tisku (konkrétně v časopisu Reflex, roč. 1990-1993). I z této poslední kapitoly vyplívá fakt, že pravicový extremismus je mnohem viditelnější a že se...
|
|
|
Pasing The Iron Curtain via Prague - the first wave of refugees from the GDR in autumn 1989 in the West German embassy and the portrayal in the Czecho-slovakian press
Majerová, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce "Železná opona šla obejít přes Prahu, první vlna uprchlíků z NDR na německém velvyslanectví v Praze v roce 1989 a její obraz v čs. tisku" se zabývá uprchlíky z Německé demokratické republiky na západoněmeckém velvyslanectví v Praze. Předmětem této práce je konkrétně první ze tří uprchlických vln, které v Praze během pozdního léta a podzimu 1989 proběhly, proto je téma této práce časově omezeno jen na srpen a září 1989. V rámci této práce jsou se zřetelem k první vlně uprchlíků na západoněmeckém velvyslanectví v Praze zkoumány dva aspekty těchto událostí, které také ovlivňují její strukturu. První část ukazuje, jakou roli sehráli zástupci ČSSR během této první uprchlické vlny a jak na ní reagovali. Tato část vychází především z dokumentů z československých archivů, protože československá úloha byla před SRN zatajována. Ve druhé části je analyzováno, jak o uprchlících na západoněmeckém velvyslanectví během měsíce srpna až do odjezdu prvních vlaků na konci září informovaly vybrané československé noviny (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie, Mladá fronta a Práce). Velký důraz je přitom kladen na to, aby bylo především ukázáno jak často, jakým způsobem a v jakém rozsahu o této události informovaly československou veřejnost.
|
|
|
Společný tým NDR a SRN na olympijských hrách v Melbourne v roce 1956
Veselková, Ivana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Diplomová práce "Společný tým NDR a SRN na olympijských hrách v Melbourne v roce 1956" pojednává o procesu vytváření společného olympijského družstva NDR a SRN, který začal v roce 1955 a který byl podmíněn tehdejším rozhodnutím Mezinárodního olympijského výboru, že obě Německa musí na olympijských hrách startovat v jednom týmu. Práce se zabývá průběhem vzájemných vyjednávání německých olympijských výborů a rozebírá cíle včetně těch ryze politických, které během jednání sledovali sportovní funkcionáři a politici NDR. Další část práce se věnuje fungování společného olympijského družstva v praxi na letních olympijských v Melbourne v roce 1956 a zabývá se otázkou, zda se ve skutečnosti spíš než o společné družstvo nejednalo o dva autonomní týmy, které měly společné jen viditelné atributy jako byly dresy a vlajka.
|
|
|
The role of Mikhail Gorbachev in the process of Reunification of Germany
Karnitskaya, Helena ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Role Michaila Gorbačova v procesu sjednocení Německa" má za úkol analyzovat postoj posledního sovětského lídra k německé otázce v letech 1989-1990. Práce se věnuje proměnám v sovětsko-německých vztazích po nástupu Gorbačova na úřad generálního tajemníka komunistické strany Sovětského svazu. Bakalářská práce se zaměřuje zejména na zahraniční politiku sovětského vůdce inspirovanou jeho konceptem "Nového myšlení" a na její vliv na osud rozděleného Německa. Největší pozornost je v práci věnována postojům M. Gorbačova: k otázce možného sjednocení Německa, k příslušnosti jednotného státu k vojenským paktům a k vyjednávání podmínek odsunu sovětských vojsk z území NDR. Provedená analýza ukázala, že se postoj sovětského lídra dá rozdělit do několika období, během nichž se Gorbačov přikláněl k různým možnostem sjednocení obou německých států. Při zkoumání těchto bodů byla zodpovězena otázka, jak a proč se postoj posledního sovětského vůdce postupně během rozhodujících jednání o řešení budoucnosti rozděleného Německa měnil. Poslední část práce tvoří mediální reflexe debaty o sjednocení Německa v československém tisku (Lidové noviny).
|
|
|
Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let
Chrpa, Jiří ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce "Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let" se zabývá situací v ČSSR a v NDR, které si byly mnoha svými chrakteristikami podobné, v období let 1985-1989, kdy zdejší komunistické režimy čelily krizi způsobené komplexem ekonomických, společenských a politických příčin. Nejprve jsou definovány tři základní oblasti, v nichž se problémy obou režimů projevovaly - hospodářské potíže, vztah vedení se společností a krize elit. Práce se věnuje také zahraničním vlivům působícím na zkoumané státy, mezi něž patří zejména změny v SSSR po nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova. Dále popisuje podobu reakce vedení na projevy krize a opatření, která v této souvislosti byla podniknuta. Zatímco v Československu docházelo od roku 1987 k omezeným reformám týkajícím se především hospodářství, inspirovaným sovětskou perestrojkou, reakce NDR se sestávala hlavně z udržování stávajícího kurzu a snahy získat finanční prostředky na udržení životní úrovně. Velkým problémem pro oba režimy byla kromě stagnace hospodářství a potřeby reagovat na změnu kurzu sovětské politiky také aktivizace společnosti projevující se růstem počtu a intenzity protestů, který vyvrcholil na podzim 1989 a výrazně přispěl ke kolapsu obou režimů. Cílem práce je nalézt a popsat souvislosti mezi jednotlivými...
|
host ::
RSS.