|
|
Historická reflexe holocaustu v americkém veřejném prostoru
Krausová, Adéla ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Práce se zabývá vývojem reflexe holocaustu v americkém veřejném prostoru. Analyzuje vnímání holocaustu americkou společností, přičemž pracuje s tezí, že Američané přijímají holocaust především na emocionální úrovni, mnohdy bez jeho faktického poznání, a chápou ho v kontextu soudobého vnitrospolečenského dění či skrze něj interpretují události národní historie. Dochází k závěru, že přestože média holocaust často zkreslují, mediální reprezentaci nelze posuzovat pouze negativně, neboť hlavní sdělení o nutnosti komemorace je přeneseno.
|
|
|
Historická politika za vlády Práva a spravedlnosti v Polsku 2005 až 2007
Netolická, Zuzana ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Historická politika v Polsku se stala ústředním tématem vlády Práva a spravedlnosti v letech 2005 až 2007. Diplomová práce se zabývá definicí termínu historická politika a tím, jak ho chápe Právo a spravedlnost. Nový směr historické politiky vyvolal v Polsku živou debatu mezi historiky i širokou veřejností. Práce přibližuje, jakým způsobem vláda tuto politiku vedla a jaké k tomu vyžívala nástroje. Jedním z jejich hlavních motivů bylo vymezení se vůči politickému vývoji v zemi po roce 1989 a nedostatečným vypořádáním se s komunistickou minulostí. Z toho důvodu je jedna z podkapitol práce věnována významným historickým diskuzím mezi 1989 a 2005. Ústředními postavami nového směru historické politiky v Polsku byli bratři Jarosław a Lech Kaczyński, kteří měli největší vliv na prosazování této politiky do veřejného diskurzu. V závěru práce jsou hodnoceny výsledky dvouletého prosazování historické politiky.
|
|
|
State in the process of coming to terms with the communist past - comparison of the Czech and Slovak Republics' approach to the creation of a legislative and institutional basis
Bernášková Chňupová, Soňa ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa zaoberá problematikou vyrovnávania sa s komunistickou minulosťou v Československu po roku 1989 a následne po rozpade federácie v Českej republike a Slovenskej republike, pričom sa sústreďuje na komparáciu prístupu oboch krajín k presadzovaniu politiky dejín a politiky pamäti. V úvode do problematiky definuje práca základné pojmy a sleduje rozdielne prístupy k presadzovaniu politiky dejín v krajinách bývalého sovietskeho bloku, zároveň si všíma hlavné faktory ovplyvňujúce voľbu konkrétnych foriem tranzitívnej spravodlivosti. Následne sa práca zameriava na legislatívnu formu vyrovnávania sa s komunistickou minulosťou v Československu a po roku 1993 v jeho nástupníckych štátoch, pričom pozornosť venuje vybraným prostriedkov tohto procesu, konkrétne morálnemu odsúdeniu bývalého režimu, lustráciám a trestnoprávnej rovine dekomunizácie. Samostatná pozornosť je venovaná komparácii pokusov o inštitucionalizovanie politiky pamäti v analyzovaných krajinách, vedúcich k založeniu Ústavu pro studium totalitních režimů a Ústavu pamäti národa.
|
|
|
"Vlastenecká válka": chorvatský oficiální narativ a politika paměti
Kalánek, Filip ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce analyzuje oficiální narativ Vlastenecké války podporovaný chorvatským státem a sleduje jeho proměny od počátku války až do současnosti. Zároveň se práce zabývá státním prosazováním oficiálního narativu ve čtyřech oblastech politiky paměti, a sice: v zákonodárství, ve státní instituci Centra paměti a dokumentace Vlastenecké války, ve vzdělávání a při příležitostech státních svátků a komemorací. Cílem zkoumání politiky paměti je analýza procesu státního ovlivňování minulosti. Zvláštní důraz je kladen na činnost Centra paměti a dokumentace Vlastenecké války, které představuje jak jeden z projevů státem prosazované politiky paměti, tak i hlavního proponenta oficiálního narativu. Při zkoumání oficiálního narativu a politiky paměti vychází práce z teoretických konceptů narativizace a institucionální paměti. Jedná se o případovou studii časově vymezenou chorvatskými parlamentními volbami z roku 1990 a ukončenou současným děním. Na základě rozboru oficiálního narativu dochází práce k závěru, že se jeho výklad válečných událostí od 90. let téměř nezměnil a nadále ve své interpretaci prezentuje výlučně chorvatský narativ. Zkoumání státního ovlivňování vnímání minulosti pomocí politiky paměti odhaluje, jak důkladně je oficiální narativ prosazován s cílem připomínat pouze vhodné události a zapomínat...
|
|
|
Historický narativ a budování identity: Muzea v Bosně a Hercegovině
Knappová, Barbora ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Práce analyzuje historické narativy prezentované v Historickém muzeu Bosny a Hercegoviny v Sarajevu a v Muzeu Republiky srbské v Banje Luce. Zároveň osvětluje, kdo prosazuje danou reprezentaci historie a které faktory mají vliv na muzejní produkci. Práce vychází z teoretické literatury týkající se role muzeí v procesu institucionalizace paměti a budování národní identity i jejich možností přispět k usmíření v postkonfliktní společnosti. Předmětem zkoumání jsou hlavní muzejní instituce zabývající se moderní historií v obou autonomních entitách Bosny a Hercegoviny, přičemž Muzeum Republiky srbské působí v dominantně srbském a Historické muzeum v dominantně bosňáckém prostředí. Práce se zabývá vývojem muzeí, jejich správou, financováním, sebeprezentací a zejména narativy trvalých i krátkodobých expozic. Při jejich analýze je kladen důraz na způsob definování "my" vůči "oni". Časově je práce vymezena sledováním aktivit muzeí od roku 1995 do současnosti. Práce v detailu ukazuje, že Historické muzeum prezentuje charakteristicky bosňácký historický narativ, i přes snahu být celostátním muzeem bez etnicky vyhraněné interpretace historie, a že v Muzeu RS je používán narativ s výrazně nacionalistickým akcentem, neboť instituce je nástrojem centralizované politiky dějin Republiky srbské.
|
|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
Svaz osvobozených politických vězňů v letech 1945-1948
Částová, Barbora ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce "Svaz osvobozených politických vězňů v letech 1945-1948" si klade za cíl představit a zmapovat tuto poválečnou organizaci, od jejího vzniku na jaře 1945 až do sloučení s ostatními odbojovými organizacemi na našem území. Do SOPVP se ihned po válce začali sdružovat všichni vězni, kteří byli nacisty žalářováni či uvrženi do koncentračních táborů pro svou politickou odbojovou činnost během druhé světové války, i jejich pozůstalí. Počet těchto členů se v největším rozmachu Svazu pohyboval kolem 80 000. Práce popisuje vznik a vývoj této organizace a její strukturu. Dále se zaměřuje na její činnost a spolupráci s ostatními českými i zahraničními odbojovými organizacemi.
|
|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
|
GDR-Nostalgia in the Former East Germany and Politics of Memory of the PDS
Novosadová, Alena ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Při sjednocení Německa v roce 1990 panovalo ve společnosti nadšení a optimismus. Ten se však vytratil v prvních letech transformace, a to jak na východě, tak na západě Německa. Především na východě přibývalo nespokojených, kteří se stavěli ke sjednocení kriticky jednak kvůli ekonomickým dopadům, jednak kvůli tomu, že jejich předchozí životní zkušenost se stala bezcennou. Tento jev, kdy si lidé stále více idealisticky připomínali život za NDR, byl nazván DDR-nostalgií. Tato práce se zabývá politickým rozměrem DDR-nostalgie se zaměřením na PDS, nástupnickou stranu po státostraně SED. Navzdory tomu, že byl straně předpovídán zánik, její voličská podpora na východě Německa stabilně narůstala a její východoněmečtí voliči se stranou cítili zastoupení ve svých zájmech. Strana se nicméně nevypořádala se svou rozporuplnou minulostí. Cílem práce je prozkoumat, jak PDS prezentovala minulost NDR a svou vlastní. Bude ověřena teze, že PDS pomocí Geschichtspolitik prezentovala idealizovaný obraz minulosti NDR, aby posílila nostalgii po minulém režimu a dopomohla si tak k vyšším preferencím.
|
|
|
Memory, narrative and politics
Reichelová, Tereza ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
(česky) V této práci analyzuji současné politiky paměti na základě jejich časové orientace vůči konceptu konce dějin. K této analýze využiji teorie vnímání času a sociální dimenze identity Henriho Bergsona a Jean-Paul Sartra, kterou aplikuji na práci Pierra Nory. Na druhé straně se pokusím spojit tyto filosofické koncepty s narativním přístupem Ricouera a MacIntyra. Tato teoretická část práce mi následně umožní zaměřit se na otázku politické temporality, orientované k nad-světské věčnosti, k budoucnosti či minulosti a konfrontovat tyto s hypotézou o konci dějin Francise Fukuyamy. Politiky paměti se zde dostává zvláštního postavení. V jednom případě se mohou orientovat na minulost a konec dějin zcela odmítnout; ve druhém mohou mít ambici společnost z dějin, bolestivě přítomných v živé paměti, vyléčit, a napomoci tak konsolidaci post-historické reality. Paradoxně ovšem oba dva přístupy politik paměti umožňují dějinám práh jejich konce překročit.
|
host ::
RSS.