Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Srbská menšina v Chorvatsku: vývoj právního postavení během integrace do Evropské unie 2000-2011
Kalánek, Filip ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem právního postavení srbské menšiny v Chorvatsku během integrace Chorvatska do Evropské unie (EU) v letech 2000-2011. Jedná se o historickou práci, která zkoumá přístup chorvatských vlád vůči Srbům. Zkoumání vztahu jednotlivých vlád vůči srbské menšině se zakládá na přijaté legislativě spjaté s národnostními menšinami, implementaci přijatých zákonů a projevech politické vůle hájit zájmy srbské menšiny. Ačkoli jsou výše vyjmenované faktory čistě vnitropolitické povahy, postavení národnostních menšin v Chorvatsku významně ovlivňovala EU z důvodu touhy jednotlivých vlád do unie vstoupit. Proto je v práci zmiňována i role EU. Po roce 2000 dochází ke zlepšování právního postavení srbské menšiny, která byla během devadesátých let terčem diskriminačních zákonů a čelila nepřátelskému postoji celé chorvatské společnosti, v jehož čele stálo vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Významnou část problematiky srbské menšiny představují práva srbských uprchlíků, kteří utekli z Chorvatska během války v 90. letech. Formálně byla normalizace postavení Srbů dokončena v roce 2011, kdy Chorvatsko splnilo unijní požadavky spojené s právy národnostních menšin a ukončilo přístupové rozhovory. Práce dochází k závěru, že klíčovou roli ve zlepšení postavení chorvatských...
"Vlastenecká válka": chorvatský oficiální narativ a politika paměti
Kalánek, Filip ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce analyzuje oficiální narativ Vlastenecké války podporovaný chorvatským státem a sleduje jeho proměny od počátku války až do současnosti. Zároveň se práce zabývá státním prosazováním oficiálního narativu ve čtyřech oblastech politiky paměti, a sice: v zákonodárství, ve státní instituci Centra paměti a dokumentace Vlastenecké války, ve vzdělávání a při příležitostech státních svátků a komemorací. Cílem zkoumání politiky paměti je analýza procesu státního ovlivňování minulosti. Zvláštní důraz je kladen na činnost Centra paměti a dokumentace Vlastenecké války, které představuje jak jeden z projevů státem prosazované politiky paměti, tak i hlavního proponenta oficiálního narativu. Při zkoumání oficiálního narativu a politiky paměti vychází práce z teoretických konceptů narativizace a institucionální paměti. Jedná se o případovou studii časově vymezenou chorvatskými parlamentními volbami z roku 1990 a ukončenou současným děním. Na základě rozboru oficiálního narativu dochází práce k závěru, že se jeho výklad válečných událostí od 90. let téměř nezměnil a nadále ve své interpretaci prezentuje výlučně chorvatský narativ. Zkoumání státního ovlivňování vnímání minulosti pomocí politiky paměti odhaluje, jak důkladně je oficiální narativ prosazován s cílem připomínat pouze vhodné události a zapomínat...
Srbská menšina v Chorvatsku: vývoj právního postavení během integrace do Evropské unie 2000-2011
Kalánek, Filip ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem právního postavení srbské menšiny v Chorvatsku během integrace Chorvatska do Evropské unie (EU) v letech 2000-2011. Jedná se o historickou práci, která zkoumá přístup chorvatských vlád vůči Srbům. Zkoumání vztahu jednotlivých vlád vůči srbské menšině se zakládá na přijaté legislativě spjaté s národnostními menšinami, implementaci přijatých zákonů a projevech politické vůle hájit zájmy srbské menšiny. Ačkoli jsou výše vyjmenované faktory čistě vnitropolitické povahy, postavení národnostních menšin v Chorvatsku významně ovlivňovala EU z důvodu touhy jednotlivých vlád do unie vstoupit. Proto je v práci zmiňována i role EU. Po roce 2000 dochází ke zlepšování právního postavení srbské menšiny, která byla během devadesátých let terčem diskriminačních zákonů a čelila nepřátelskému postoji celé chorvatské společnosti, v jehož čele stálo vládnoucí Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Významnou část problematiky srbské menšiny představují práva srbských uprchlíků, kteří utekli z Chorvatska během války v 90. letech. Formálně byla normalizace postavení Srbů dokončena v roce 2011, kdy Chorvatsko splnilo unijní požadavky spojené s právy národnostních menšin a ukončilo přístupové rozhovory. Práce dochází k závěru, že klíčovou roli ve zlepšení postavení chorvatských...

Viz též: podobná jména autorů
2 Kalánek, František
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.