|
|
LGBT hnutí v ČR očima aktivistů
Fiala, Jan ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Práce se zabývá problematikou LGBT hnutí v České republice v kontextu probíhající kampaně "Jsme fér" za rovné manželství. Záměrem bylo pokusit se na základě hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s LGBT aktivisty zjistit, jak tito aktivisté vnímají postavení sexuálních menšin v ČR a s tím související situaci českého LGBT hnutí s ohledem na jeho emancipační potenciál. Ukázalo se, že aktivisté citlivě vnímají limity podmíněnosti tolerance české společnosti a že jsou si vědomi proměn společenského a politického kontextu ve vztahu k menšinám. Jednotlivé minority však nejsou veřejností vnímány stejně a dle aktivistů mohou být dokonce LGBT práva nástrojem legitimizace averze vůči jiným menšinám, především náboženským či etnickým. V rovině reflexí strategií probíhající kampaně kladli aktivisté důraz na politický lobbing za rovné manželství s oporou v mobilizaci komunity a utváření kolektivní identity definované právě požadavkem na rovné manželství. Z perspektivy aktivistů je tedy důležitý určitý balanc mezi profesionalizovaným lobbingem a grassroots aktivismem. Ačkoliv dle aktivistů znamená kampaň za rovné manželství dosud největší mobilizaci komunity, vnímají, že na kampaň je kriticky nahlíženo jednak alternativní aktivistickou scénou, které vadí její přílišný "konzervatismus", a také částí komunity,...
|
|
|
Kvalitativní analýza laického popisu osobnosti podle morfologie tváře
Souhrada, Jan ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Poláčková Šolcová, Iva (oponent)
Tato práce se zabývá spontánním, laickým hodnocení osobnosti podle tváře ve srovnání s dotazníkovými modely: 16 PF, EPQ-R a NEO-PI-R. Práce se snažila přiblížit, jak lidé spontánně hodnotí osobnost z tváře, zejména ve vztahu k rysům obsažených ve zmíněných dotaznících. Zkoumali jsme, které vlastnosti vyskytující se v dotazníkových modelech kvalitativní hodnocení neobsahuje a naopak, které vlastnosti jsou součástí laického popisu a nikoliv dotazníků. K výzkumu jsme využili dat získaných z předchozích studií. Jednalo se o dva soubory dat z rozlišných studií, sebehodnocení tváře a hodnocení tváře podle fotografie. Hodnocení byla roztříděna a porovnána s dotazníkovými modely. Nejvíce rysů z kvalitativních dat pokryl dotazník NEO-PI-R, konkrétně 90,4% rysů ze sebehodnocení a 82,89% rysů získaných z hodnocení fotografií. 16 PF obsáhl 88% a 77,81%, EPQ-R pak 86%, resp. 75,94%. Celkově nejméně hodnoceným faktorem byla Soběstačnost Cattellova 16 PF, ke které z rysů ze sebeposouzení bylo přiřazeno pouze 0,4% rysů. Nenašli jsme žádný faktor, který by mezi kvalitativními popisy zůstal zcela opomíjen. K nezařazeným rysům patřily zejména charakteristiky vztahující se k fyzickým rysům a atraktivitě. Podobně jako právě u atraktivity, také u řady dalších rysů není jednoznačné, nakolik jsou osobnostně relevantní. U...
|
|
|
Žánr teenagerovských filmů se zaměřením na prvky sebereflexivity žánru
Kárná, Michaela ; Štechová, Markéta (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Diplomová práce "Žánr teenagerovských filmů se zaměřením na prvky sebereflexivity žánru." zkoumá na příkladu dvou amerických filmů pro mládež, Deník princezny a Hunger Games, jestli a jak se tento žánr vyvíjí a jaký vliv na tento vývoj mohou mít prvky sebereflexivity žánru. Spojuje tezi z literární vědy, která tvrdí, že sebereflexivní prvky jsou prostředkem vývoje žánru a výzkum popkulturních mediálních obsahů tak, jak k nim přistupují mediální studia. K analýze filmů používá tematickou a narativní analýzu. Teoretická část práce je tvořena přehledem soudobého sociologického pojetí dospívání a adolescence, přehledem vývoje žánru hollywoodských filmů pro mládež od jeho vzniku v 50. letech 20. století až po současnost, shrnutím pojetí sebereflexivity jako prvku vývoje žánru a také shrnutím projevů sebereflexivity ve filmu jako médiu. Výzkumná část je tvořena tematickou a narativní analýzou zkoumaných filmů a vztažením nalezených jevů k principu sebereflexivity žánru.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sledování kvalitativních ukazatelů tukové tkáně u prasat s ohledem na rozdílnou živou hmotnost a pohlaví
Pospíšilová, Lucie ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má živá hmotnost a pohlaví na kvalitativní ukazatele tukové tkáně. Celkem 40 prasat bylo rozděleno do čtyř skupin dle pohlaví (vepříci, imunokastráti, kanečci a prasničky). Dle živé hmotnosti byli tito jedinci rozděleni na dvě skupiny: do 104,9 kg živé hmotnosti a nad 105 kg živé hmotnosti.
Zkoumán byl vliv živé hmotnosti a pohlaví na produkční ukazatele: denní spotřebu krmiva, průměrný denní přírůstek a konverzi krmiva, dále barvu a perforaci tuku, obsah intramuskulárního tuku v krkovici, kýtě, pečeni a pleci, obsah mastných kyselin
ve hřbetním tuku a histologii tukových buněk.
Statisticky významná byla denní spotřeba krmiva s ohledem na pohlaví,
kdy nejvyšší spotřeba byla naměřena u vepříků do 104,9 kg živé hmotnosti (3,97 kg)
a nejnižší u prasniček se stejnou živou hmotností (3,09 kg). Živá hmotnost měla významný vliv na průměrný denní přírůstek. Bylo prokázáno, že čím je vyšší živá hmotnost, tím je vyšší denní přírůstek. Nejnižšší denní přírůstky měli imunokastráti
od 104,9 kg živé hmotnosti (991,43 g) a nejvyšší přírůstky měli vepříci s živou hmotností nad 105 kg (1211,79 g). Dále bylo zjištěno, že průměrná konverze krmiva se snižuje
u prasat nad 105 kg živé hmotnosti.
Fyzikální ukazatele kvality tuku nebyly statisticky významné, nicméně podle výsledků testu je patrné, že u perforace tuku byly v obou případech naměřeny nejnižší hodnoty u vepříků do 104,9 kg živé hmotnosti (dolní 40,39 N, horní 52,79 N),
což značí, že vepříci do 104,9 kg živé hmotnosti měli nejkřehčí tuk.
Při sledování obsahu tuku u hlavních masitých částí byly statisticky významné rozdíly v obsahu intramuskulárního tuku mezi pohlavími, a to u jatečných partií kýty
a plece. U kýty byl nejvyšší obsah intramuskulárního tuku naměřen u prasniček
do 104,9 kg živé hmotnosti (5,18 %) a nejnižší obsah u kanečků do 104,9 kg živé hmotnosti (0,73 %). U plece byl nejvyšší obsah intramuskulárního tuku naměřen
u vepříků do 104,9 kg (2,86 %) živé hmotnosti a nejnižší obsah u prasniček do 104,9 kg živé hmotnosti (1,79 %). Z výsledků testu vyplývá, že nejvíce IMT mají obecně vepříci a nejméně prasničky.
V zastoupení mastných kyselin byly naměřeny nejvýraznější rozdíly v obsahu nasycených mastných kyselin, kdy byl nejvyšší obsah u vepříků nad 105 kg živé hmotnosti (52,12 %), naopak nejnižší obsah byl u kanečků do 104,9 kg živé hmotnosti (49,2 %).
Histologie tukových buněk nevykazovala statistickou významnost, ale z výsledků testu bylo jasně patrné, že vepříci do 104,9 kg živé hmotnosti měli největší plochu tukových buněk, naopak nejmenší plochu tukových buněk měli kanečci s živou hmotností nad 105 kg.
U ostatních ukazatelů nebyla prokázána statistická průkaznost.
|
|
|
Nepřímotopný ohřev vzduchu
Beneš, Josef ; Adam, Pavel (oponent) ; Počinková, Marcela (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá nepřímotopným ohřevem vzduchu ve vzduchotechnických jednotkách. V teoretické části práce jsou vymezeny jednotlivé druhy výměníků v závislosti na druhu umístění ve vzduchotechnickém systému, na druhu použitého materiálu a druhu teplonosné látky. Problematice výpočtu přenosu tepla u výměníků a popisu způsobů regulace primární teplonosné látky je věnována samostatná kapitola. V experimentální části se práce zaměřuje na stanovení výkonu stávajícího vzduchotechnického výměníku při určitém teplotním spádu a různých teplonosných látkách. Ve výpočtové části, na základě hodnot stanovených měřením, jsou navrhnuty dvě varianty řešení pro využívání technologického odpadního tepla. Pro závěrečné zhodnocení jednotlivých řešení byla jako kritéria zvolena efektivita využití a investiční náklady nutné pro realizaci.
|
|
|
Využitelnost umělých substrátů pro kvantitativní a kvalitativní studium makrozoobentosu
MAČEJ, Jakub
Makrozoobentos jsou vodní bezobratlí žijící na dně a obvykle větší než cca 2 mm. Mezi nejvýznamnější zástupce makrozoobentosu patří vodní larvy hmyzu (jepice, pakomáři, chrostíci aj.), nitěnky, měkkýši a korýši. V práci byl na rybniční stoce v pokusném areálu FROV Vodňany sledován proces kolonizace instalovaných umělých substrátů s cílem vyhodnocení jejich vhodnosti pro monitoring makrozoobentosu. Použitým umělým substrátem pro pokus byly plastové náplně biologických filtrů, instalovaných v pěti řadách po pěti blocích (opakováních). V týdenních intervalech byly tyto řady umělých substrátů odebírány a získané vzorky makrozoobentosu dále zpracovány (determinace, počty). Bylo potvrzeno, že v podmínkách rybniční stoky probíhá kolonizace umělých substrátů bentickými živočichy ihned v prvním týdnu po nasazení a druhová pestrost, vyjádřená počtem taxonů se v dalších týdnech nijak výrazně nezměnila. Na základě výsledků lze konstatovat, že umělé substráty lze využít pro kvantitativní a kvalitativní studium makrozoobentosu.
|
|
| |
host ::
RSS.