Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13,409 záznamů.  začátekpředchozí13390 - 13399další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.74 vteřin. 

Optimalizace věrnostního programu společnosti Triola a.s.
Wachtlová, Dominika ; Stříteský, Václav (vedoucí práce) ; Dohnal, Petr (oponent)
Cílem této práce je navrhnout optimalizaci pro věrnostní program společnosti Triola. Návrhy pro optimalizaci vychází jak z teoretického porozumění tématu věrnosti, tak z řady praktických analýz. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část je přehledem teoretických poznatků o věrnosti spotřebitelů a nastiňuje jak tato věrnost může být kultivována pomocí věrnostních programů. Druhá část je tvořena řadou praktických analýz, včetně analýzy prodejních dat Trioly, analýzy dat z MML-TGI, spotřebitelského průzkumu a nakonec srovnání s jinými věrnostními programy na českém trhu. Poslední kapitola je syntézou teoretické a praktické části a navrhuje doporučení pro Triola Klub na základě poznatků shromážděných v průběhu celé práce.

The Use and Grammatical Description of the Form "allgemeine reflexive Zustandsform"
Svobodová, Lucie ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá gramatickou strukturou, kterou můžeme nazvat "allgemeine reflexive Zustandsform". Ta se skládá z participia II reflexivního slovesa neschopného tvořit pasivní formy ani "Zustandsreflexiv" a z pomocného slovesa. Tato forma se objevuje i v přívlastku, čímž neodpovídá dnešnímu stavu kodifikace. Pomocí korpusové analýzy empirických příkladů z periodika "Frankfurter Rundschau" se analyzovala četnost a výskyt této struktury v různých tématech a žánrech. Důležitá byla také kookurenční analýza a určování, zda se zkoumané novinové články blíží pólu koncepční psanosti nebo ne. Všechny tyto faktory spolurozhodovaly o tom, zda by měla být "allgemeine reflexive Zustandsform" i přes četný výskyt zařazena jako nespisovná. Ukázalo se, že se často vyskytuje ve spisovných, modelových a koncepčně psaných textech. Proto lze usoudit, že tato struktura vykazuje tendenci směrem ke spisovnosti.

Zkušenosti žáků ZŠ s preventivními programy
ŽĎÁNSKÁ, Martina
Práce na téma Zkušenosti žáků ZŠ s preventivními programy je rozdělena do části teoretické a praktické. Jejím cílem je zmapovat výskyt šikany na základní škole, zjistit, jak je využíván školní preventivní program, jaký pohled mají žáci na jim předkládané aktivity, jak je vnímají, prožívají a hodnotí V teoretické části jsou zmíněny sociálně patologické jevy, mezi něž šikana patří, dále pak šikana obecně a preventivní a intervenční programy. Podstatu praktické části tvoří dotazníkové šetření provedené v listopadu a prosinci 2008 na základní škole a výsledky strukturovaných rozhovorů.

Nálezy lidských kosterních pozůstatků na sídlištích mladší a pozdní doby bronzové ve středních Čechách
Malyková, Drahomíra ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Stloukal, Milan (oponent) ; Smejtek, Lubor (oponent)
Pohřbívání a nakládání s těly zemřelých patří mezi specifické projevy lidské kultury a zkoumání archeologických pramenů funerálního charakteru může významným způsobem rozšířit naše vědomosti o způsobu života a náboženských představách pravěkých populací. Mezi jednu ze základních otázek, které si evropské bádání klade, patří výskyt lidských kosterních pozůstatků a pohřbů v areálech soudobých sídlišť. Jde o jev vyskytující se v mnoha různých formách, který má značné geografické rozšíření a je možné se s ním setkat téměř ve všech etapách pravěkých dějin. Problematika tohoto typu nálezů je značně různorodá a je možné jí sledovat z mnoha úhlů pohledu, které leckdy zároveň slouží jako uměle vytvořená dělící kritéria (například charakter a funkce objektu, forma uložení a kompletnost skeletu, pohlaví a věk zemřelých jedinců, jejich počet v objektu, prezence či absence případné hrobové výbavy nebo identifikace násilných zásahů na kostech). Z důvodů nutnosti evidence vysokého počtu prozkoumaných lokalit a velkého množství získaného materiálu byl ke zpracování v rámci této disertační práce zvolen materiál pocházející z mladší a pozdní doby bronzové, tedy materiál knovízské a štítarské kultury, s geografickým omezením na Středočeský kraj. Je logické, že v případě výběru určitého geografického prostoru je bádání...

Výskyt škůdců česneku kuchyňského v závislosti na nadmořské výšce
Sapáková, Eva
Škůdci česneku kuchyňského byli sledováni na pěti studijních plochách -- Nedakonice (178m), Olomouc (241 m), Dolní Němčí (256 m), Suchá Loz (306 m) a Vápenky (484 m) v letech 2010 -- 2012. Výskyt škůdců byl zjišťován různými monitorovacími metodami během vegetace na ozimých odrůdách Dukát a Blanin. Dále bylo hodnoceno poškození 13 odrůd uskladněného česneku. Celkem bylo zjištěno pět druhů škůdců ve vyšší početnosti, nejvýznamnějším škůdcem byla květilka cibulová (Delia antiqua Meigen, 1826), která se vyskytovala na všech studijních plochách ve všech letech trvání pokusu. Květilka cibulová způsobuje průkazně větší napadení na okraji studijních ploch (32,3 larev) než v jejich středu (16,3 larev). Pro první výskyt houbomilky česnekové (Suillia univittata von Roser, 1840) je důležitá nejenom odpolední teplota, ale především teplota v noci, která nesmí klesnout pod 1°C, a to alespoň tři po sobě následující dny. Nejvíce imag krytonosce cibulového (Oprohinus suturalis Fabricius, 1775) bylo na studijní ploše v Dolním Němčí v odrůdě Blanin (43,1imag/m2). Nejvyšší početnost imag chřestovníčka cibulového (Lilioceris merdigera Linnaeus,1758) je při teplotách 18 -- 24 °C za suchého a slunečného počasí. Nejvyšší početnost vlnovníka česnekového (Aceria tulipae Keifer, 1938) byla zjištěna na odrůdě Plovdiv Rogosh (polovybíhající do květu), až 1500 jedinců na jednom stroužku.

Problematika diskriminace v pracovním prostředí
Kriegerová, Hana ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá aktuálním tématem problematiky diskriminace v pracovním prostředí, zejména se zaměřuje na diskriminaci na základě věku a pohlaví, sexuální obtěžování a šikanu na pracovišti, legislativu, která upravuje oblast diskriminace v pracovněprávních vztazích. Teoretická část zahrnuje vysvětlení pojmů a souvislostí k danému zaměření a praktická část obsahuje sondu do pěti velkých firem, která zkoumá, zda se jevy uvedené v teoretické části skutečně vyskytují v praxi, případně jak jsou tyto problémy řešeny. Tato sonda proběhla formou polostrukturovaného rozhovoru na pracovištích respondentů. Výsledky potvrdily tvrzení, že jednou z nejohroženějších skupin jsou ženy. Větší firmy se ale snaží vycházet jim vstříc formou různých flexibilních úvazků apod. Některé firmy potvrdily, že mezi kolektivem proběhla šikana nebo sexuální obtěžování, ale tyto jevy nebyly řešeny jinak, než výpovědí jednoho ze zúčastněných. Naopak výskyt věkové diskriminace se navzdory teoretickým tvrzením i osobním zkušenostem v dotazovaných firmách nepotvrdil. Také se ukázalo, že ani dotazovaní personalisté ve velkých firmách se příliš neorientují v možných řešeních těchto situací a institucích, na které by se oběti šikany či diskriminace mohly obrátit. Klíčová slova: antidiskriminační zákon, bossing, diverzita,...

Diverzita fotobiontů ve stélkách lišejníků rodu Stereocaulon (Lecanoromycetes, Ascomycota)
Vančurová, Lucie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Peksa, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá diverzitou fotobiontů lišejníků a jejich vztahem k mykobiontům a podmínkám prostředí. Za cíl si klade zmapovat diverzitu fotobiontů lišejníků rodu Stereocaulon, která byla do této chvíle v porovnání s příbuznými lišejníky Cladonia a Lepraria studována jen velmi málo. Zkoumáno bylo celkem 92 položek náležících k dvanácti druhům rodu Stereocaulon pocházejících ze čtyř kontinentů, z nadmořských výšek od 50 do 2 900 m n. m. a z celé řady přírodních i umělých substrátů. Fylogenetické analýzy byly prováděny na základě sekvencí ITS rDNA, genu pro aktin typu I, 18S rDNA a rbcL. Ve stélkách lišejníků rodu Stereocaulon byli nalezeni fotobionti náležící ke dvěma nepříbuzným rodům v rámci třídy Trebouxiophyceae: Asterochloris a Chloroidium. Zatímco Asterochloris je jedním z nejčastějších fotobiontů lišejníků, Chloroidium bylo dosud jako fotobiont zaznamenáno poměrně vzácně. Určujícím faktorem pro jeho výskyt se zdá být obsah těžkých kovů v substrátu. Na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy) byla objevena nová linie sesterská k rodu Asterochloris, naopak se zde nevyskytovala žádná z hojných a celosvětově rozšířených linií tohoto rodu. Ze zbývajících dvaceti linií rodu Asterochloris, byli fotobionti lišejníků rodu Stereocaulon zaznamenáni ve dvanácti, ale převážně patřili k druhu A. irregularis. Rovněž...

Kyselina listová - význam v prevenci vrozených vad a její přísun v těhotenství
CARDOVÁ, Sabina
Kyselina listová patří do skupiny hydrofilních vitaminů skupiny B. Tento vitamin je potřebný pro mnoho chemických reakcí, které souvisejí s přenosem jednouhlíkatých zbytků, např. biosyntézou purinů a pyrimidinů, stavebních kamenů DNA a RNA. Proto je kyselina listová důležitá zejména v období rychlého růstu a vývoje. V těhotenství se výrazně zvyšuje její potřeba vlivem nárůstu mateřské tkáně, placenty a plodu. Je známo, že příjem kyseliny listové před početím snižuje riziko vrozených vad, především defektů neurální trubice. Všechny ženy, které plánují otěhotnět, by měly být informovány o významu kyseliny listové. Doporučuje se užívat kyselinu listovou formou doplňku stravy tři měsíce před otěhotněním a pokračovat až do konce druhého trimestru. Nedostatečné zásobení populace foláty je celosvětovým problémem. Zlepšení je možné dosáhnout pomocí zvýšené spotřeby potravin bohatých na folát a doplňků stravy s kyselinou listovou. Některé země navíc zavedly povinné obohacování potravin, nejčastěji se jedná o obohacování chleba, rýže a těstovin. Teoretická část je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je zaměřena na vrozené vady. Stručně popisuje jejich výskyt, faktory, které se podílejí na jejich vzniku, jednotlivé vady a obsahuje informace o perinatální diagnostice a primární prevenci. Druhá kapitola se zabývá významem kyseliny listové v těhotenství. Dále popisuje její vstřebávání, potravinové zdroje, stabilitu a možnosti zvýšení přísunu folátů. Je zde uvedeno, jaká rizika vyplývají z nadbytku kyseliny listové a jaká jsou rizika při jejím nedostatku. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit informovanost těhotných žen o významu kyseliny listové v prevenci vrozených vad a zhodnotit, zda těhotné ženy dbají na dostatečný přísun kyseliny listové. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaká je informovanost těhotných žen o významu kyseliny listové v prevenci vrozených vad?" a "Do jaké míry dbají těhotné ženy na dostatečný přísun kyseliny listové?". Praktická část bakalářské práce byla vytvořena pomocí kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat probíhal formou tištěných dotazníků v Jihočeském kraji, část z nich jsem získala elektronickou formou. Dotazník byl anonymní, skládal se z 26 otázek. Z výsledků je patrné, že 84 % těhotných žen zná význam kyseliny listové v prevenci vrozených vad. Avšak jaké vady patří mezi vrozené, zcela správně vybralo 20 % žen. Ve kterém období je nejdůležitější dostatečný přísun folátů z hlediska prevence vrozených vad, zcela správně odpověděla pouhá 4 % žen, ale částečně správně již odpovědělo 55 % respondentek. Převážná část těhotných žen (93 %) užívá doplněk stravy s obsahem kyseliny listové. Ovšem před početím jej užívalo pouze 40 % žen. Zdá se, že ženy ve fertilním věku, ale i ženy plánující těhotenství, nejsou dostatečně informovány nebo nedbají doporučení odborníků. Konzumace potravin bohatých na foláty byla u těhotných žen nízká. U většiny žen byl nedostatečný přísun zeleniny a luštěnin. Pozitivním zjištěním výzkumu bylo, že těhotné ženy konzumují nejčastěji zeleninu syrovou. V obchodech jsou k dostání některé výrobky obohacené kyselinou listovou, jedná se o sůl, nápoje či nejrůznější cereálie. Většina že si těchto výrobků nevšimla, pouze 5 % uvedlo, že si výrobek zakoupilo.

Pěstování odrůdy Vital
Krofta, Karel ; Ježek, Josef ; Křivánek, Jindřich ; Pokorný, Jaroslav ; Vostřel, Josef
Předložená metodika shrnuje zásady pěstování odrůdy Vital ve dvou progresivních pěstitelských systémech, v systému integrované produkce a v ekologickém zemědělství. Pěstitelský proces je veden snahou o prevenci a potlačení výskytu škodlivých organismů podporou užitečné entomofauny pomo-cí výsevu vhodných plodin v okolí či na okraji chmelnic. Navrhovaná opatření směřují ke zvýšení půdní úrodnosti,schopnosti půdy vytvořit optimální prostředí pro kořenovou soustavu rostlin chmele a během celé jejich vegetační doby jim zajistit dostatečné množství živin, vzduchu a vody pro jejich růst a vývoj, směřující k maximální produkci chmelových hlávek. Při vyhnojování chmelnic se preferují organická hnojiva, jako jsou komposty, statková hnojiva aj. Velká pozornost je věnována možnostem uplatnění zeleného hnojení a trvalého zatravnění, které je aktuální zejména na svažitých pozemcích. Ochrana chmele vychází z monitorování výskytu škodlivých organismů, prognóz signalizace vybraných chorob a škůdců a systémů varování. Ošetření pesticidy se provádí jen v nezbytně nutném rozsahu až po dosažení prahu hospodářské škodlivosti. Doporučované přípravky jsou selektivní s co nejmenším vedlejším účinkem na necílové organismy a životní prostředí. Zásady integrované produkce a ekologického pěstování chmele jsou aplikovatelné v klasických vysokých konstrukcích i systému pěstování chmele v nízkých konstrukcích.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Sociálně patologické jevy u dětí a dospívajících se zvláštním zřetelem k šikaně
Štěpánková, Markéta ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Chrdlová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou nejčastějších sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, zvláštní zřetel je věnován charakteristice a výskytu šikany na druhém stupni základní školy. Práce má dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na přehled a popis projevů agresivity, vandalismu, záškoláctví, různých forem závislostí a poruch příjmu potravy. Významná část je věnována šikaně (agresor, oběť, projevy, příčiny vzniku, prevence). Empirická část obsahuje dotazníkové šetření zaměřené na zjištění aktuální situace v třídních kolektivech na dvou základních školách s odlišným zázemím (město, venkov). Jednotlivé otázky dotazníku mají za úkol přinést výpověď o atmosféře v třídních kolektivech, o převažujících formách šikany, o odlišnosti v chování chlapců a dívek. Další otázky se týkají orientace žáků v problematice šikany a schopnosti formulovat představy o možnostech nápravy a řešení. Vyhodnocením dotazníku se z pěti stanovených hypotéz potvrdily čtyři: převaha agrese chlapců nad děvčaty větší výskyt útoků slovních nad fyzickými obsah pojmu šikana chápe naprostá většina dotazovaných na rodiče se žáci obracejí s mírnou převahou nad učiteli Odpovědi žáků na otázky související s klimatem třídy a výskytem šikany jsou se stanovenou hypotézou o jejich přímé souvislosti v rozporu. Zcela...